Nový trend na středních školách: Kariérové poradenství

2. 5. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Nedostatečná orientace na trhu práce, tápání při přípravě na pracovní pohovor, neschopnost prodat vlastní znalosti a dovednosti – to jsou poměrně časté nedostatky absolventů středních škol. Pozornost, kterou školy začínají věnovat kariérovému poradenství, situaci pomalu mění. A nejednou i s přispěním firemních partnerů.

Zajímavou zkušeností s prezentací sebe sama procházejí žáci SPŠ elektrotechnické Ječná v Praze už od 1. ročníku. Škola vzdělávající v maturitních IT a elektro oborech má propracovaný systém práce se životopisem a odbornou praxí žáků. „Jsme si vědomi, že zaměstnavatelé nerozumějí jazyku našich vzdělávacích plánů, proto žáky učíme mluvit o svých dovednostech jazykem trhu práce,“ vysvětluje ředitel školy Ondřej Mandík.

Příprava na kontakt se světem práce začíná koncem prvního ročníku, kdy žáci píšou svůj první životopis. Jsou seznámeni s tím, že je vstupenkou na zajímavou odbornou praxi ve 2. a 3. ročníku a k dobře placené práci v oboru – zároveň jsou důsledně vedeni k tomu, aby uváděli jen dovednosti, které opravdu umí. V průběhu druhého ročníku seznam dovedností doplňují. Vybaveni životopisem a návrhem trojstranné smlouvy škola– firma–rodič sami vyrážejí shánět si dvoutýdenní odbornou praxi.

Nenahraditelná zkušenost

Zkušenost, kterou získají v situacích, kdy musí neznámé lidi z firem přesvědčit o tom, co dovedou, považuje ředitel Mandík za nenahraditelnou. Oporou a hlavním konzultantem ve fázi hledání je žákům zástupce ředitele pro praktické vyučování, který v případě potřeby komunikuje se zaměstnavateli. Ve 3. ročníku žáci zpracovávají životopis v angličtině – do hry vstupuje odborná terminologie v cizím jazyce.

Více o projektu P-KAP naleznete na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání

Obrázek o průběhu praxe dává zpětná vazba od žáků (formou pracovního výkazu) i od instruktorů, kteří je měli na starost. Klíčová je skupinová reflexe praxí v rámci odborných předmětů – žáci získají srovnání, nakolik zajímavou, odbornou a jak honorovanou práci se komu podařilo sehnat.

Bývají překvapeni, co vše lze v praxi uplatnit a kolik dovedností jim ještě chybí. Životopis, naposledy aktualizovaný ve 4. ročníku, může škola se souhlasem žáka poskytovat zájemcům z řad zaměstnavatelů. Někteří tak dostávají spolu s maturitním vysvědčením i nabídky pracovních příležitostí.

Školní Assessment Centre

V Obchodní akademii Lysá nad Labem připravují žáky na reálné požadavky trhu práce od třetího ročníku. Začínají tím, že pro obsazení pozic ve firmě, kterou žáci v rámci předmětu Aplikovaná ekonomie provozují, využívají hodnoticí metodu Assessment Centre (AC).

Dotazníkové šetření potřeb škol

Šetření proběhlo na konci roku 2018, odpovídalo v něm 1 293 SŠ a VOŠ a mimo jiné ukázalo, že 74 % škol spolupracuje v náborových aktivitách se zaměstnavateli či vysokými školami. Za důležité to však považují i školy, které s firmami v této oblasti zatím nespolupracují.

87 % škol považuje z hlediska kariérového poradenství za velmi důležité, aby žáci absolvovali odborný výcvik či praxi na reálném pracovišti, a 69 % uvádí, že se tak i děje. S externími subjekty v oblasti kariérového poradenství spolupracuje 46 % škol, jako důležité tyto aktivity vidí 77 %, z toho 56 % spíše, 21 % velmi. 44 % škol však zároveň uvádí, že často naráží na malý zájem zaměstnavatelů o spolupráci v této oblasti.

Zlepšovat lze, zdá se, na obou stranách. Nahrává tomu pozornost, kterou významu kariérovému poradenství věnuje projekt krajského akčního plánování.

 
„Ti, kteří byli do svých funkcí vybráni volbou a osobním pohovorem, např. prezident společnosti či ředitelé jednotlivých oddělení, se AC účastní jako hodnotitelé. Zbylí mají přiřazenou roli uchazeče o pracovní pozici,“ vysvětluje kariérová poradkyně školy Lenka Hrubčíková. Jedná se např. o pozice specialista spisovny a podatelny, asistentka personálního ředitele, specialista pracovně-právních vztahů, účetní, finanční kontrolor, správce sociálních sítí, asistentka tvorby reklamy či webmaster.

Každá pozice je přesně definována včetně vymezení potřebných měkkých kompetencí. Kariérová poradkyně se inspirovala knihou F. Hroníka Poznej své zaměstnance a připravila uchazečům 6 úkolů od sebeprezentace přes argumentační dovednosti až po modelovou zátěžovou situaci.

Spolupráce s personalisty

Problémy s uplatňováním absolventů v pracovním životě zaznamenali i v Gymnáziu a SOŠ dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem. „Většina žáků měla řadu odborných zkušeností ze školní praxe, dobrovolnické činnosti, často i podložené příslušnými dokumenty, ale neuměli je v rámci přijímacího procesu adekvátně využít,“ říká Dita Henzlová, zástupkyně ředitele a školní kariérová poradkyně.

Jednou ze zajímavých cest podpory a rozvoje žáků, kterou ve škole zvolili, je průběžné vytváření profesního portfolia absolventa – to zahrnuje personální písemnosti, vysvědčení, osvědčení, čestná uznání, diplomy, odbornou praxi, reference, pracovní smlouvy a dohody i profesní audiovizitku.

„Navázali jsme spolupráci s odborníky z praxe, kteří nám pomohli při přípravě i realizaci fiktivních přijímacích pohovorů, které nabízíme žákům čtvrtých ročníků. Probíhají v reálném pracovním prostředí s odborníky z personální oblasti,“ dodává Dita Henzlová.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniela Kramulová

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek