Nový trend v biopotravinách: zákazníci chtějí etické mléko od krav s telaty

Stále více lidí požaduje mléko, které pochází od nestresovaných krav. Jednou z výhrad je to, aby dojnicím nebyla odebírána telata. Takové mléko je podle ochránců práv zvířat etičtější. Většina farmářů je ale k tomuto systému skeptická.

Skotská farma se 125 kusy dojnic je zřejmě největší v Evropě, která ponechává telata s matkami. Zemědělec přiznal, že první rok byl náročný, nové praxe chtěl rychle nechat. Dojnice nechtěly odcházet od telat do boxů na dojení. Za několik týdnů si skot zvykl na to, že až se vrátí, telata budou na svém místě. Každé tele farmáře připraví zhruba o 2000 litrů mléka. V peněžním vyjádření to je asi 15 tisíc korun.

Změna způsobila stres hlavně u dojnic. Druhou sezónu už bylo chování dojnic lepší. Systém je nastaven tak, že se telata od matek postupně oddělí v pěti měsících. Je jim přidělena náhradní matka, starší kráva, která už nemá vysokou dojivost, a vyvede je vždy na pastvu. Z telat se stanou jalovice a budoucí dojnice, mladí býčci jsou v pěti až sedmi měsících poráženi na telecí maso.

Ponechání telat s matkami snižuje úmrtnost telat, protože mají po celý den přístup k mateřskému mléku. Také se snižuje riziko mastitidy dojnic.

Z dlouhodobého hlediska by nižší úmrtnost telat a jejich lepší prospívání mělo kompenzovat ztráty na mléce dojnic, které telata vypijí, doufá Finlay. Zvýšená poptávka po mléce a sýru od krav, kterým byla ponechána telata, také pomáhá. Půl litru tohoto mléka se ve Skotsku prodává v přepočtu za 45 korun.

Většina britských farmářů ale tuto pracnější novinku nepodporuje a dál odstavují telata do několika dní. Phil Latham, který je členem farmářské unie Anglie a Walesu, tvrdí, že ponechávání telat u matek má více mínusů než plusů. Jedná se podle něj spíše o projev nevědomosti městské populace.

Marina Von Keyserlingková z kanadské univerzity ve Vancouveru zdůraznila, že stres u krav a telat je nejmenší, pokud se oddělí do 24 hodin po narození. Angličanka Helen Browningová provozující biofarmu podporuje systém, kdy se telata od matek oddělí do 24 hodin, ale pak dostávají prvních 12 týdnů mléko od matek. Čím později dojde k odloučení, tím více podle ní zvířata trpí. Proto si nemyslí, že by přístup farmáře Finlayho měli ve velkém následovat ostatní drobní producenti mléka.

Von Keyserlingková odhadla, že model, který propaguje skotský farmář, provádějí asi čtyři stovky farem v Evropě a Austrálii. Nicméně očekává, že jejich počet bude v následujících letech stoupat.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák