Nový více protekcionistický celní sazebník zemí Východoafrického společenství

12. 8. 2019 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Nový více protekcionistický celní sazebník zemí Východoafrického společenství Země Východoafrického společenství přijaly nový společný celní sazebník se zvýšenými sazbami zaměřenými na ochranu místních výrobců před „nekalou dovozní konkurencí“. Tarifní opatření se zaměřují na klíčová odvětví, jako je zahradnictví, dřevozpracující průmysl, kovozpracující průmysl a příbuzné obory, papírenský průmysl, textilní a kožedělný průmysl a potravinářský průmysl.

Sazby nového celního sazebníku (CET) jsou následující: 0 % na suroviny a investiční zboží, 10 % na meziprodukty a 25 % na hotové výrobky plus zvláštní ještě vyšší sazby pro vybrané „chráněné položky“. Nový CET navíc rozšířil položky, jejichž clo přesahuje 25 %, právě u shora uvedených finálních průmyslových výrobků. Na druhou stranu u některých položek, které jsou považovány za základní vstup pro místní průmysl, byla sazba snížena.

Deklarovaným cílem vyššího zdanění dovozů je zvýšit spotřebu místně vyráběného zboží, urychlit růst domácí průmyslové výroby a vytvářet pracovní místa, která mají v konečném důsledku zlepšit životní úroveň.

Podle oficiálního prohlášení jsou navrhovaná opatření v souladu s plánem industrializace Východoafrického společenství (EAC), který se snaží transformovat region na „globálně konkurenceschopný, ekologický a udržitelný“ tak, aby byl do roku 2032 schopen výrazně zlepšit životní úroveň obyvatelstva.

Podle vládních činitelů se Uganda, Tanzanie, Rwanda a Keňa více zaměří na zlepšení konkurenceschopnosti místních průmyslových odvětví tím, že je bude „chránit“ před levnějším dovozem prostřednictvím daní a dalších politických opatření.

Odborníci však varují, že tato daňová opatření - která se vztahují také na zboží pocházející z členských států EAC – by mohla stát v cestě regionální integraci, protože každá země se zaměřuje pouze na vlastní ekonomické zájmy a snaží se vybudovat pouze svou průmyslovou základnu.

Partneři v EAC se proto v řadě případů nedohodli na společném sazebníku, takže ministři financí využili možnosti vlastního preferenčního daňového zacházení u zboží, u něhož se domnívají, že vyžaduje zvláštní lokální ochranu. I nadále tak budou přetrvávat obchodní spory, zejména mezi Keňou a Tanzanií, kdy Tanzanie blokuje dovoz keňských produktů na svůj trh.

Tanzanie například ruší 25% clo na nástroje používané ke zpracování drahokamů; na dobu jednoho roku se ruší 10% daň u surovin používaných při výrobě obalů na zeleninu. V rámci ochrany sub-sektoru zahradnictví zvýšila Tanzanie clo u dovážených zahradnických produktů na 35 % z 25 %. Tanzanie rovněž zrušila 20% clo na obalový materiál semen a hliníkové slitiny, aby se zlepšila kvalita místně produkovaných semen a podpořila místní produkce pánví na vaření. Tanzanie také zavedla 25% clo na dovážený papír a 10% clo na plastové výrobky používané k výrobě dveřních a okenních rámů. Suroviny, náhradní díly a stroje pro textilní a kožené výrobky jsou osvobozeny od cla; to vše v zájmu vytváření „místních pracovních příležitostí“.  

Keňa si zachovala sazbu dovozního cla na výrobky ze železa a oceli, aby ochránila výrobce kovů a příbuzných výrobků před zahraniční konkurencí. Keňa si také zachová dovozní clo ve výši 25 % na papír a výrobky z papíru po dobu jednoho roku v zájmu ochrany domácích výrobců těchto produktů. Keňa zároveň snížila dovozní clo na surové dřevo na 0 % z 10 %, aby zajistila, že výrobci nábytku a jiných výrobků budou mít dostatečné zásoby surovin. Keňa si rovněž zachovala sazbu dovozního cla ve výši 25 % na všechny dovážené výrobky ze dřeva, aby chránila dřevařský a nábytkářský průmysl před dovozem hotových výrobků a zvýšila místní produkci.

Rwanda snížila dovozní clo na řadu surovin používaných ve výrobě textilních oděvů a obuvi na 0 % namísto 10 % nebo 25 %. Rwanda zároveň zavedla 4% clo na kilogram v případě použitého oblečení (dosavadní sazba byla 2,5 USD/kg); v případě použitých bot pak 5 USD  namísto dosavadních 0,4 USD/kg.

Keňský průmyslový růst za posledních 10 let stagnoval s tím, že podíl na HDP činí pouze 10 % (i tak je tento podíl nejvyšší v rámci EAC). Obdobná či horší je situace i u ostatních zemí EAC. Vyšší cla mají tento stav zvrátit.

Nový CET nebude mít zásadní vliv na české exportéry. Trh EAC je totiž dlouhodobě velmi protekcionistický a nový CET tento stav pouze potvrzuje. Vzhledem ke skutečnosti, že se ani tentokrát nepodařilo zrušit celní sazby u místně vyráběných výrobků v rámci tak často deklarovaného zavedení společného trhu, jsou exporty ze zahraničí znevýhodňovány pouze v případě domácí produkce, nikoliv však oproti výrobcům z ostatních států EAC.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek