Nový Zéland: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sydney (Austrálie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nový Zéland
  • New Zealand
  • Aotearoa

Složení vlády:

  • Jacinda Arden – premiérka
  • Grant Robertson – ministr financí
  • Ron Mark – ministr obrany
  • David Clark – ministr zdravotnictví
  • David Parker – ministr obchodu
  • Winston Peters – ministr zahraničních věcí
  • Složení celé vlády NZ je na stránce www.beehive.govt.nz

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

73 % obyvatelstva na Novém Zélandu žije v městských aglomeracích, přičemž polovina NZ obyvatelstva žije ve čtyřech největším městech NZ (Auckland, Hamilton, Wellington a Christchurch). 77 % obyvatelstva žije na Severním ostrově NZ, 23 % na Jižním.

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel: 4,844,200 (prosinec 2017)
  • Hustota obyvatel na km²: 16,8
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 69,6%

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a demografické složení

  • Průměrný roční přírůstek: 1,90 (2016)

Demografické složení:

  • 20,9 % - věk   0 - 14 let
  • 61,1 % - věk 15 - 64 let
  • 18 % - věk 65 let a více

Národnostní složení:

  • 74 % - přistěhovalci evropského původu
  • 14,9 % - Maorové (původní obyvatelstvo)
  • 11,8 % - přistěhovalci z Asie
  • 7,4 % - přistěhovalci z Oceánie

Náboženské složení:

  • 48,9% křesťané (11 % - anglikánská církev, 11,6 % - římští katolíci, 7,7 % - presbyteriáni, 2,4 % - metodisté)
  • 2% hinduisté, 1% muslimové, 42% ateisté

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ekonomické ukazatele Nového Zélandu

Položka / rok

2013

2014

2015

2016

2017

HDP  (v mld. NZD)

149,368

156,66

161,11

173,75  186.47

přírůstek HDP (v %)

2,74

3,3

2,8

2,8

2,9

HDP  (v NZD/1 obyv.)

33 381

34 518

35 217

36 801 38 706

míra inflace  (v %)

1,39

1,54

1,43

1,30

1,6

míra nezam. (v %)

6,2

5,7

6,0

5,0

 5,2

kurs NZD k USD 31.12.

0,82

0,74

0,68

0,69 0,70

kurs NZD k EUR 31.12.

0,59

0,65

0,62

 0,66 0,59

oficiální úroková míra  (v %)

2,5

3,5

2,5

1,75

 1,75

Zdroje: www.stats.govt.nz, www.economywatch.com, www.rbnz.govt.nz, www.imf.org

Nejdynamičtějším sektorem NZ ekonomiky jsou služby, které mají 70% podíl na HDP (nejrozvinutější jsou finanční, pojišťovací a obchodní služby a služby v cestovním ruchu), dále průmyslová výroba, zemědělství a zemědělská výroba, těžební průmysl, rybolov a lesnictví. Daří se nadále i stavebnictví, zejména v oblasti rezidenční výstavby v největších novozélandských městech, objem výstavby dosáhl rekordních 3.838 mil NZD ve 4 Q. 2017.

V roce 2017 se HDP meziročně zvýšilo o 2,9 %. Nezaměstnanost v roce 2017 pohybovala na úrovni na 5,2 %.
Růst mezd byl meziročně 1,8 %, průměrná hodinová mzda na NZ byla v roce 2017 - $30,68 NZD.
Index spotřebitelských cen (CPI) v se roce 2017 pohyboval kolem 1,6 %.

Podle zprávy Světové banky „Doing Business“ je Nový Zéland na 1. místě na světě ve snadnosti podnikání a patří mu 3. příčka v Indexu ekonomické svobody (po Hongkongu a Singapuru).

V říjnu 2017 na Novém Zélandě proběhly parlamentní volby, na konci října 2017 byl ustaven koaliční menšinový kabinet stran Labour a New Zealand First. Ve svém programu "100 dní" se zavázala vláda ve třech měsích naplnit 17 prioritních cílů svého programu. K 3. únoru 2018 většina těchto bodů byla splněna - prodloužení placené mateřské dovolené, zvýšení minimální mzdy na 16,50, změna příspěvků do fondu důchodového zabezpečení, příprava legislativy proti dětské chudobě, legislativa na zamezení skupování stávajících nemovitostí zahraničními spekulanty a další. Úplný seznam vládních priorit lze nalézt na stránkách NZ vlády. Vláda se v porovnání s předchozí administrativou bude více soustředit na výstavbu železniční sítě a veřejné dopravy (a infrastuktury obecně).

V dubnu 2018 vláda vydala zákaz nového průzkumu nalezišť ropy a plynu, cílem je snížit užívání fosilních paliv a naplnit cíl 0% emisí v roce 2050.

NZ bude i nadále propagován jako významná turistická destinace a počet návštěvníků NZ rok od roku stoupá, v roce 2017 byl meziroční nárůst počtu turistů cca 7 %. NZ navštíví ročně přes 3,7 mil. turistů (pozn. počet obyvatel NZ je 4,8 milionu). Nejvíce turistů přijíždí z Číny, Austrálie a USA. Cestovní ruch tvoří 20 % celkového exportu a přispívá 6 % k HDP.

Tempo růstu novozélandského hospodářství je závislé na vývoji globální ekonomiky. Pro novozélandskou ekonomiku bude důležitý vývoj v asijských odbytištích, lze očekávat dopad zpomalujícího růstu čínské ekonomiky, vliv na ekonomiku mají i kurs US dolaru a klimatické podmínky vzhledem k zemědělskému charakteru země a jeho vývozu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet se většinou schvaluje v květnu. Finanční rok trvá od 1.7. do 30.6.

Rozpočet na 2018-2019 bude předložen 17.5. 2018.

Státní rozpočet

Položka / Finanční rok

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

Příjmy (v mil. NZD)

67 300

71 900

74 900

78 500

 83 800

Výdaje (v mil. NZD)

71 500

73 100

74 900

77 400

 80 500

Saldo (v mil. NZD) (očištěno)

-2 900

-700

0

1 100

 3 300

Zdroj: www.treasury.govt.nz, www.treasury.govt.nz

Novozélandský rozpočet na fiskální rok 2017-2018 byl ministrem financí Stevenem Joycem předložen 25. května 2017. Rozpočet je předkládán s rozpočtovým přebytkem ve výši 3,3 mld. NZD. Příjmy jsou stanoveny ve výši 83,8 mld. NZD, výdaje ve výši 80,5 mld. NZD.

Největší výdaje půjdou v tomto rozpočtovém roce do zdravotnictví (17,1 mld. NZD), na vzdělávání (14 mld. NZD), na důchodové zabezpečení (13,7 mld. NZD) a na sociální služby (12,6 mld. NZD).

V návrhu rozpočtu vláda NZ předkládá řadu projektů, které budou z prostředků státního rozpočtu financovány a které jsou rozděleny do několika oblastí.

Investing in Growing Economy (1 mld. NZD celkem)

  • 373 mil. NZD na inovace
  • 134 mil. NZD v rámci Trade Agendy 2030 na podporu exportu
  • 188 mil. NZD na podporu cestovního ruchu a výstavbu turistické infrastruktury
  • 81 mil. NZD na ochranu přírodních zdrojů
  • 120 mil. NZD na podporu filmového průmyslu
  • 93 mil. NZD na podporu maorského obyvatelstva

Public Services for a Growing Country (7 mld. celkem)

  • 3,9 mld. NZD na zdravotnictví
  • 1,1 mld. NZD na školství
  • 1,2 mld. NZD na justici
  • 194 mil. NZD na sociální služby
  • 185 mil. NZD na výstavbu sociálního bydlení

Infrastructure for a Growing Economy (4 mld. NZD celkem)

  • 812 mil. NZD na opravu a výstavbu silnic po zemětřesení na Jižním ostrově
  • 548 mil. NZD na výstavbu železnic
  • 436 mil. NZD na výstavbu první etapy tramvajové linky v Aucklandu
  • 392 mil. NZD a na výstavbu a opravy škol
  • 576 mil. NZD na obranu
  • 763 mil. NZD na zvýšení kapacity věznic

Výdaje na infrastrukturní projekty budou do roku 2021 činit 32,5 mld. NZD, což je o 40 % více než v předchozích 4 letech.

Family Incomes Package (2 mld. NZD celkem)

  • Snížení daňových odvodů díky zvýšení daňového stropu u progresivní daně pro nižší příjmové skupiny (z původních 14 tis. NZD ročního příjmu, který byl daněn 10,5 %, se hranice posune na 22 tis. NZD ročně; druhé nejnižší daňové zatížení 17,5 % bude až do výše ročního příjmu 52 tis. NZD z původních 48 tis. NZD). Tyto změny by měly platit od 1. 4. 2018.
  • Zavedení slevy na dani pro rodiny s dětmi
  • Zvýšení příspěvku na bydlení pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva
  • Zvýšení příspěvku na bydlení pro studenty

Návrh rozpočtu uvádí, že výhody tohoto „rodinného balíčku“ bude moci využít  více než 1 mil. NZ rodin.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance od 2013-2017

Položka (v mil. NZD)/ rok k měsíci září

2013

2014

2015

2016 (12/2016)

2017

Běžný účet 

-8 746

-6 090

- 8 103

 - 7 110 - 7 722

Kapitálový účet    

11

13

383

683 - 19

Finanční účet        

-880

3 185

1 470

- 3 251  1 498 

Zdroj: www.treasury.govt.nz

Dle informací Statistického úřadu NZ představoval deficit běžného účtu v roce 2017 více než 7,722 mld. NZD  (2,7% HDP).

Deficit byl způsoben zejména nižšími cenami vývozních surovin a zemědělské produkce, naopak pozitivní vliv na platební bilanci měly dobré výsledky obchodu se službami. Největší podíl na službách mají služby v cestovním ruchu. Počet zahraničních turistů na NZ stále stoupá, za poslední dva roky se počet turistů zdvojnásobil, přičemž nejvíce turistů přicestuje na NZ z Číny a Austrálie. Na Nový Zéland v roce 2016 přiteklo přes 1,456 mld. NZD zahraničních investic, přičemž největšími investory jsou opět Čína a Austrálie.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Problémem Nového Zélandu je relativně vysoké zahraniční zadlužení. Celková zadluženost na konci roku 2017 byla 149,6 mld. NZD (53 % HDP). Nový Zéland se snaží toto zahraniční zadlužení snižovat, pro fiskální rok 2019/2020 jsou předpovědi pozitivní, zadlužení by se mělo snížit až na 20% HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je řízen centrální bankou (The Reserve Bank of NZ). Právně upravuje bankovní systém The Reserve Bank of New Zealand Act 1989 a The Banking Act 1982 a některé další zákony.

Po deregulaci bankovního systému disponuje Nový Zéland vysoce vyspělým systémem bankovních a finančních služeb podporovaných nejnovějšími informačními technologiemi. Hlavní banky jsou napojeny na jednotný systém zpracování šeků (Interchange and Settlement Ltd.).

Počet bank, které mohou na trhu operovat, není stanoven zákonem. Zahraniční banky mají rovné postavení vůči domácím a vůči jejich operacím neexistují žádné restrikce. Devizová kontrola byla zrušena kromě požadavku na licenci k vykonávání devizových operací. Devizový platební režim je volný.

Na Novém Zélandu je registrováno celkem 17 bankovních ústavů, z toho pouze jedna banka je v držení novozélandského kapitálu. Dominantní jsou čtyři banky, a to Bank of New Zealand, ANZ Banking Group, Westpac a National Bank of New Zealand. První tři z nich jsou pod kontrolou australských peněžních ústavů, National Bank of NZ je kontrolována londýnskou bankou Lloyds. V červnu 2000 byla na NZ nově zaregistrována poslední banka z australské Big Four: Commonwealth Bank of Australia. Jako místní regionální banky v pozici spořitelen působí Auckland Savings Bank a Taranaki Savings Bank. Kromě bank působí na finančním trhu i další finanční společnosti a pojišťovny.

Korespondenční styk s novozélandskými bankami udržuje zejména ČSOB (Bank of New Zealand, ANZ, National, Westpac) a další hlavní české banky.

Burza cenných papírů se nachází v pěti městech a obchoduje s místními a zahraničními akciemi. V dlouhodobém horizontu se uvažuje o těsnějším propojení australského a NZ trhu s cennými papíry, resp. o jednotném burzovním systému.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový Zéland má třetí nejnižší daňovou povinnost v zemích OECD. Na Novém Zélandu existují dvě základní přímé daně, a to daň z příjmu společností (Corporate Tax) ve výši 28 % a daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax). Neodvádí se příspěvky na sociální pojištění, neplatí se daň z kapitálového zisku ani daň z celkových mezd (payroll).

Daň z příjmu fyzických osob

Výše příjmu ročně

Daňová sazba
(od 1.10.2010)

0 – 14 000 NZD

10,5 %

14 001 – 48 000 NZD

17,5 %

48 001 – 70 000 NZD

30 %

nad 70 000 NZD

33 %

Zdroj: www.newzealandnow.govt.nz

Zboží a služby podléhají zdanění ve formě plošné nepřímé daně z přidané hodnoty GST (Goods and Services Tax) od 1.10. 2010 navýšené z 12,5 na 15 %. Alkoholické nápoje včetně piva, tabákové výrobky a pohonné hmoty pro automobily jsou dále zatíženy zvláštní spotřební daní (Excise Duty).

Oficiální fiskální rok, používaný v současné době i ve vládním výkaznictví, je na Novém Zélandu od 1. července do 30. června následujícího roku, velké množství privátních společností však používá finanční rok začínající 1. dubna a končící 31. března následujícího roku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: