Nový Zéland: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Sydney (Austrálie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nový Zéland
  • New Zealand
  • Aotearoa

Složení vlády:

  • Jacinda Arden – premiérka
  • Grant Robertson – ministr financí
  • Ron Mark – ministr obrany
  • David Clark – ministr zdravotnictví
  • David Parker – ministr obchodu
  • Winston Peters – ministr zahraničních věcí

    Složení celé vlády NZ na stránce www.beehive.govt.nz

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

86,4 % obyvatelstva na Novém Zélandu žije v městských aglomeracích, přičemž polovina NZ obyvatelstva žije ve čtyřech největším městech NZ (Auckland, Hamilton, Wellington a Christchurch). 77 % obyvatelstva žije na Severním ostrově NZ, 23 % na Jižním.

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel: 4,93 mil (odhad k březnu 2019)
  • Hustota obyvatel na km²: 15
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 69,8%

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a demografické složení

  • Průměrný roční přírůstek: 1,70 (2018)

Demografické složení:

  • 19,69 % - věk   0 - 14 let
  • 65,06 % - věk 15 - 64 let
  • 15,25 % - věk 65 let a více

Národnostní složení:

  • 74 % - přistěhovalci evropského původu
  • 14,9 % - Maorové (původní obyvatelstvo)
  • 11,8 % - přistěhovalci z Asie
  • 7,4 % - přistěhovalci z Oceánie

Náboženské složení:

  • 44,3 % křesťané (11,6 % - anglikánská církev, 11,6 % - římští katolíci, 7,7 % - presbyteriáni, 2,4 % - metodisté)
  • 2% hinduisté, 1% muslimové, 42% ateisté a další

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ekonomické ukazatele Nového Zélandu

Položka / rok

2014

2015

2016

2017

2018

HDP  (v mld. USD)

200,96

177,62

189,29  205,85 215,00

přírůstek HDP (v %)

2,6

3,7

4,2

2,6

3,0

HDP  (v USD/1 obyv.)

36 143

37 039

37 528 37 859 41 570

míra inflace  (v %)

1,54

1,43

1,30

1,6 1,9

míra nezam. (v %)

5,5

4,9

5,2

4,5 4,3

kurs NZD k USD 31.12.

0,74

0,68

0,69 0,70 0,95

kurs NZD k EUR 31.12.

0,65

0,62

 0,66 0,59 0,58

oficiální úroková míra  (v %)

3,5

2,5

1,75

 1,75 1,75

Zdroje: www.stats.govt.nz, https://tradingeconomics.com/new-zealand/indicators

Nejdynamičtějším sektorem NZ ekonomiky jsou služby, které mají 70% podíl na HDP (nejrozvinutější jsou finanční, pojišťovací a obchodní služby a služby v cestovním ruchu), dále průmyslová výroba, zemědělství a zemědělská výroba, těžební průmysl, rybolov a lesnictví. Daří se nadále i stavebnictví, zejména v oblasti rezidenční výstavby v největších novozélandských městech, objem výstavby dosáhl rekordních 3.895 mil NZD ve 4 Q. 2018.

V roce 2018 se HDP meziročně zvýšil o 3 %. Nezaměstnanost v roce 2018 pohybovala na úrovni 4,3 %.
Růst mezd byl meziročně 1,8 %, průměrná hodinová mzda na NZ činila ve 4.Q 2018 31,7 NZD.
Inflace v se roce 2018 pohybovala na 1,9 %.

Podle zprávy Světové banky „Doing Business“ je Nový Zéland na 1. místě na světě ve snadnosti podnikání a patří mu 3. příčka v Indexu ekonomické svobody (po Hongkongu a Singapuru).

NZ bude i nadále propagován jako významná turistická destinace. Počet turistů navštěvujících NZ již od roku 2010 nepřetržitě roste, v roce 2018 (do června) dosáhl počet turistů přes 3,786,000 (pozn. počet obyvatel NZ je 4,9 mil.). Rostou také výdaje turistů. Jak vyplývá z publikace New Zealand Tourism Forecast 2018-2024, kterou v květnu 2018 zveřejnilo NZ ministerstvo cestovního ruchu, do roku 2024 by zahraniční turisté měli ročně utratit více než 14,8 mld. NZD (o 40 % více než v roce 2017) a jejich počet by se měl přiblížit 5,1 miliónům.

NZ vláda věnuje do rozvoje turistické infrastruktury každoročně nemalé finanční prostředky, např. Tourism Infrastructure Fund spravovaný Ministerstvem obchodu, inovací a zaměstnanosti poskytne $100 mil. NZD v rozpětí 4 let na rozvoj turisticky zaměřené infrastruktury. Nejvíce turistů přijíždí z Číny, Austrálie a USA. Cestovní ruch tvoří 20 % celkového exportu a přispívá 6 % k HDP.   

Na podporu exportu služeb, který představuje 31 % celkového NZ exportu, byla v červnu 2017 vytvořena speciální skupina „Service Export Reference Group“, která sdružuje na 40 nejvýznamnějších NZ exportérů v oblasti služeb.

Tempo růstu novozélandského hospodářství je závislé na vývoji globální ekonomiky. Pro novozélandskou ekonomiku bude důležitý vývoj v asijských odbytištích, lze očekávat dopad zpomalujícího růstu čínské ekonomiky, vliv na ekonomiku mají i kurs US dolaru a klimatické podmínky vzhledem k zemědělskému charakteru země a jeho vývozu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet se většinou schvaluje v květnu. Finanční rok trvá od 1.7. do 30.6.

V platnosti je rozpočet na 2018-19, schválený v květnu 2018. Rozpočet na 2019-2020 bude předložen 30.5. 2019.

 

Státní rozpočet

Položka / Finanční rok

2014/15

2015/16

2016/17

2017/2018

2018/2019

Příjmy (v mil. NZD)

71 900

74 900

78 500

 83 800

105 381

Výdaje (v mil. NZD)

73 100

74 900

77 400

 80 500

102 281

Saldo (v mil. NZD) (očištěno)

-700

0

1 100

 3 300

3 100

Zdroj: www.treasury.govt.nz, www.treasury.govt.nz

Novozélandský rozpočet na fiskální rok 2018-2019 byl ministrem financí Stevenem Joycem předložen 25. května 2017. Rozpočet byl předkládán s rozpočtovým přebytkem ve výši 3,1 mld. NZD. 

Navýšeny byly zejména investice do zdravotnictví, vzdělávání a justice (8,2 mld. NZD) a do ekonomického rozvoje a rozvoje regionů (4 mld).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance od 2014-2018

Položka (v mil. NZD)/ rok k měsíci září

2014

2015

2016 (12/2016)

2017

2018

Běžný účet 

-6 090

- 8 103

 - 7 110 - 7 722 - 6 149

Kapitálový účet    

13

383

683 - 19 - 17

Finanční účet        

3 185

1 470

- 3 251  1 498  -303

Zdroj: www.treasury.govt.nz

Dle informací Statistického úřadu NZ představoval deficit běžného účtu v roce 2018 více než 6,149 mld. NZD  (2,1% HDP).

Deficit byl způsoben zejména nižšími cenami vývozních surovin a zemědělské produkce (mléčné produkty a maso), naopak pozitivní vliv na platební bilanci měly dobré výsledky obchodu se službami. Největší podíl na službách mají služby v cestovním ruchu. Počet zahraničních turistů na NZ stále stoupá, za poslední dva roky se počet turistů zdvojnásobil, přičemž nejvíce turistů přicestuje na NZ z Číny a Austrálie. V roce 2018 byl Nový Zéland cílem přes 1,981 mld. NZD zahraničních investic, přičemž největšími investory jsou opět Čína a Austrálie.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Problémem Nového Zélandu je relativně vysoké zahraniční zadlužení. Celková zadluženost na konci roku 2018 byla 167,3mld. NZD (57 % HDP), příčemž jen mezi březnem a prosincem 2018 došlo k navýšení o 17,3 mld. NZD. Nový Zéland se snaží toto zahraniční zadlužení snižovat, pro fiskální rok 2019/2020 jsou předpovědi pozitivní, zadlužení by se mělo snížit až na 20% HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je řízen centrální bankou (The Reserve Bank of NZ). Právně upravuje bankovní systém The Reserve Bank of New Zealand Act 1989 a The Banking Act 1982 a některé další zákony.

Po deregulaci bankovního systému disponuje Nový Zéland vysoce vyspělým systémem bankovních a finančních služeb podporovaných nejnovějšími informačními technologiemi. Hlavní banky jsou napojeny na jednotný systém zpracování šeků (Interchange and Settlement Ltd.).

Počet bank, které mohou na trhu operovat, není stanoven zákonem. Zahraniční banky mají rovné postavení vůči domácím a vůči jejich operacím neexistují žádné restrikce. Devizová kontrola byla zrušena kromě požadavku na licenci k vykonávání devizových operací. Devizový platební režim je volný.

Na Novém Zélandu je registrováno celkem 17 bankovních ústavů, z toho pouze jedna banka je v držení novozélandského kapitálu. Dominantní jsou čtyři banky, a to Bank of New Zealand, ANZ Banking Group, Westpac a National Bank of New Zealand. První tři z nich jsou pod kontrolou australských peněžních ústavů, National Bank of NZ je kontrolována londýnskou bankou Lloyds. V červnu 2000 byla na NZ nově zaregistrována poslední banka z australské Big Four: Commonwealth Bank of Australia. Jako místní regionální banky v pozici spořitelen působí Auckland Savings Bank a Taranaki Savings Bank. Kromě bank působí na finančním trhu i další finanční společnosti a pojišťovny.

Korespondenční styk s novozélandskými bankami udržuje zejména ČSOB (Bank of New Zealand, ANZ, National, Westpac) a další hlavní české banky.

Burza cenných papírů se nachází v pěti městech a obchoduje s místními a zahraničními akciemi. V dlouhodobém horizontu se uvažuje o těsnějším propojení australského a NZ trhu s cennými papíry, resp. o jednotném burzovním systému.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový Zéland má třetí nejnižší daňovou povinnost v zemích OECD. Na Novém Zélandu existují dvě základní přímé daně, a to daň z příjmu společností (Corporate Tax) ve výši 28 % a daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax). Neodvádí se příspěvky na sociální pojištění, neplatí se daň z kapitálového zisku ani daň z celkových mezd (payroll).

Daň z příjmu fyzických osob

Výše příjmu ročně

Daňová sazba
(od 1.10.2010)

0 – 14 000 NZD

10,5 %

14 001 – 48 000 NZD

17,5 %

48 001 – 70 000 NZD

30 %

nad 70 000 NZD

33 %

Zdroj: www.newzealandnow.govt.nz

Zboží a služby podléhají zdanění ve formě plošné nepřímé daně z přidané hodnoty GST (Goods and Services Tax) od 1.10. 2010 navýšené z 12,5 na 15 %. Alkoholické nápoje včetně piva, tabákové výrobky a pohonné hmoty pro automobily jsou dále zatíženy zvláštní 15 % spotřební daní (Excise Duty).

Oficiální fiskální rok, používaný v současné době i ve vládním výkaznictví, je na Novém Zélandu od 1. července do 30. června následujícího roku, velké množství privátních společností však používá finanční rok začínající 1. dubna a končící 31. března následujícího roku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: