Obchodní válka USA s Čínou dopadá na české firmy

22. 8. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Tuzemské podniky doplácejí na proexportní otevřenost a orientaci na automobilový průmysl v situaci, kdy tomuto oboru kvůli mezinárodnímu napětí hrozí pokles. Příjemnější stránkou může být návrat výroby z Číny zpět do Česka.

Obchodní válka, kterou rozpoutaly USA s Čínou, zpomaluje českou ekonomiku. Vyplývá to z ekonomických dat za první čtvrtletí letošního roku. „Tempo růstu české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvolnilo, když vykázalo úroveň 2,5 procenta. Oproti poslednímu čtvrtletí roku 2018, v němž ekonomika meziročně rostla tempem 2,6 procenta,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Hrozba vyhrocení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou podle něj v celém prvním čtvrtletí podvazovala průmyslovou produkci v Německu, které je na Číně značně závislé. „Ochabování průmyslové produkce v Německu následně brzdilo průmyslovou výrobu také v České republice, byť tuzemský průmysl nakonec zjevně dopadl lépe, než co v uplynulé době nastiňovaly pesimistické scénáře,“ dodává Lukáš Kovanda.

Nejpomalejší z Visegrádu

Ne tak optimisticky ale realita české ekonomiky vypadá v porovnání s hospodářským výkonem zemí Visegrádské čtyřky. „Polská ekonomika podle konsensu trhu rostla v letošním prvním čtvrtletí tempem 4,4 procenta, maďarská překonala očekávání trhu růstem 5,3 procenta a slovenská rovněž předčila očekávání expanzí 3,7 procenta. Důvodem horšího výkonu české ekonomiky v porovnání s dalšími zeměmi regionu, který je charakteristický už pro několik posledních čtvrtletí, je těsnější ekonomická svázanost Česka s Německem, palčivější kapacitní omezení české ekonomiky, jež vystihuje napjatá situace na trhu práce a rekordně nízká míra nezaměstnanosti, ale také například slabší fiskální rozmáchlost českých vlád uplynulých let,“ podotýká hlavní ekonom Czech Fund.

Ve druhém čtvrtletí se pozice Česka vůči ostatním zemím Visegrádz alespoň o něco zlepšila. Tuzemský HDP rostl meziročně tempem 2,7 procenta. Zvolnil tak svoji dynamiku oproti prvnímu čtvrtletí, kdy vykázal růst 2,8 procenta. Po několika čtvrtletích tak Česko opustilo umístění na pomyslné poslední příčce, co se ekonomického růstu týče, mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovenská ekonomika totiž negativně zaskočila trhy, když vykázala meziroční růst pouze 1,9 procenta. Analytici přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,1 procenta.

Další obavy z vývoje v Německu potvrdil i červnový průzkum podnikatelské nálady v této zemi. „Nálada v největší světové ekonomice dál klesá a dostala se na 97,4 bodu - nejnižší hodnotu od konce roku 2014. Je to především kvůli zhoršujícím se očekáváním, na kterých se podepisuje rozjíždějící se obchodní válka mezi USA a Čínou. Alarmující také je, že nálada se v tuto chvíli zhoršuje prakticky napříč všemi sledovanými odvětvími - to znamená i ve službách nebo ve stavebnictví, které stále těží z přetrvávající dobré situace na trhu práce,“ upozorňuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Z motoru je brzda

Dopady obchodní války USA s Čínou tak postihnou nejenom Německo a Česko, ale celou evropskou ekonomiku. „Největší evropská ekonomika se z motoru eurozóny stala podobně jako Itálie brzdou. Jen důvody jsou zcela jiné. Ne domácí problémy, ale vysoká otevřenost Německa a jeho zranitelnost vůči poruchám v globálním obchodu,“ podotýká Jan Bureš.

Česká ekonomika na tento vývoj reagovala v červnu poměrně dramaticky velmi rychlým poklesem úrovně zakázek ve zpracovatelském průmyslu. „V ČR je za měsíc červen zvláště varovný nejprudší pokles nových zakázek od května 2009, tedy od doby vrcholící světové finanční krize,“ upozornil Lukáš Kovanda.

Tento vývoj se odrazí na úrovni českého exportu. „Hlavní důvod zůstává stále stejný: slábnoucí zahraniční poptávka. Ani pro exportéry příznivý vývoj české koruny nemůže kompenzovat zhoršující se vyhlídky růstu německé ekonomiky – našeho hlavního obchodního partnera. Nové německé průmyslové objednávky klesají již pátý měsíc v řadě a vyhlídky na růst německého exportu jsou nejslabší od října 2012,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Výsledky zahraničního obchodu tak nedělají exportérům příliš radost. „Protože apetit dovozců roste podstatně rychleji než vývozy, národní bilance zahraničního obchodu se už propadá o téměř 8 procent. A navíc vlajková loď českého exportu – osobní automobily, meziročně zaznamenala propad ve výši necelých 2 procenta,“ dodává Otto Daněk, místopředseda Asociace Exportérů.

Pokračování obchodní války bude vyhlídky exportu dál zhoršovat. „Klidu nepřidává ani skutečnost, že Velká Británie s velkou pravděpodobností směřuje k tvrdé variantě brexitu, a proto už teď je třeba začít s přípravami na ‚chladnější‘ období,“ dodává Otto Daněk.

Česku chybí euro

Kromě hrozeb obchodní války vyvolané USA a tvrdého brexitu české exportéry, především z řad malých a středních firem, podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a CzechTrade tradičně ohrožují kurzovní rizika kvůli nepřijetí eura v Česku.

V současné situaci výrazně roste úloha ekonomické diplomacie a zpřístupňování nových trhů českým exportérům. „Mezinárodní obchod se potýká s mnoha zkouškami, jako jsou americká cla na ocel, odstoupení USA od dohody s Íránem či evropská cla na dovoz vybraných amerických výrobků. V této době je stabilita celého systému podpory a financování exportu klíčová. Rád bych poděkoval ekonomickým diplomatům a ředitelům zahraničních kanceláří CzechTrade za dlouhodobou spolupráci," říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Čeští exportéři oceňují například také pomoc ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničí s účastí na veletrzích a projektech ekonomické diplomacie. Zatímco v roce 2018 se jich uskutečnilo 275, pro rok 2019 je jich schváleno dokonce 314.

Návrat domů

Obchodní válka mezi USA a Čínou ale nemusí přinést Česku jen negativní dopady. Probíhající celní válka mezi USA a Čínou začíná ovlivňovat obchodní strategii vývozů v Česku. Přibývá firem, které uvažují o přemístění výroby z Číny na domácí půdu a zrušení reexportů přes třetí země. K opatření je vedou stoupající celní sazby na čínské zboží určené pro americký trh. Dalším důvodem jsou rostoucí mzdy čínských dělníků. „Meziročně evidujeme od exportérů čtyřikrát více žádostí o propočty ekonomické výhodnosti přesunu výroby do Česka,“ říká Luděk Procházka ze společnosti Gerlach, která je v Česku největším poskytovatelem celních služeb pro vývozce i dovozce.

Kromě tradičních oborů ekonomiky, jako je strojírenství nebo automobilový průmysl, obchodní válka rozpoutaná USA dopadá také na český turismus. Počet zahraničních hostů v Česku za první čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím loňska poklesl o 0,2 procenta. „Letošní pokles počtu ubytovaných zahraničních hostů, byť mírný, představuje první známku této očekávané nadcházející stagnace. Nadále pokračuje citelný pokles hostů z Ruska, který už v roce 2014 ‚nastartovala‘ tehdejší krize rublu, propad cen ropy a sankce namířené proti zemi ze strany západních zemí. Letos v prvním čtvrtletí došlo k poklesu počtu hostů z Německa nebo z Itálie, což částečně souvisí s tím, že Německo se ocitlo na přelomu roku na pokraji ekonomické recese, zatímco Itálie do ní zabředla,“ zmiňuje Lukáš Kovanda.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek