English version
Průmyslové vlastnictví je v Evropské unii stále zřetelněji považováno za významný strategický nástroj hospodářského rozvoje. EU si plně uvědomuje význam souvislosti mezi inovacemi a jejich průmyslověprávní ochranou na jedné straně a růstem a zaměstnaností na straně druhé. Rozvoj plně integrovaného, jednotného trhu v EU vyžaduje odstranění překážek volného pohybu zboží a volné soutěže, při současném vytváření příznivého prostředí pro inovace a investice. V oblasti průmyslového vlastnictví směřují opatření EU buď k harmonizaci národních předpisů členských států, nebo k vytvoření jednotných právních titulů na úrovni Evropského společenství (ES). Cílem obou druhů opatření je vytvořit jednotný trh bez hranic, bezpečný pro výrobky chráněné průmyslovými právy.
Harmonizace národního práva
K harmonizaci národního práva dochází prostřednictvím směrnic (Directives), a to následujícím způsobem: ES vydá směrnici ke sblížení zákonů členských států v příslušné oblasti (např. v oblasti ochranných známek) a stanoví členským státům lhůtu pro její promítnutí do vnitrostátního právního řádu. Výsledkem jsou pak národní předpisy, které jsou ve všech významných aspektech (podmínky udělení práva k průmyslovému vlastnictví, účinky práva, důsledky porušování práv) harmonizovány. Tento postup zvolilo ES například v oblasti ochranných známek, topografií polovodičových výrobků, průmyslových vzorů a biotechnologických vynálezů. Připravuje se směrnice ke sblížení zákonů o užitných vzorech.
Vytváření práv k průmyslovému vlastnictví na úrovni Společenství
Druhý způsob, jakým přijímá ES opatření ve sféře průmyslového vlastnictví, je důmyslnější. Podnikatelským subjektům je poskytnuta k dispozici forma ochrany na úrovni EU, a to vytvořením komunitárních průmyslových práv, a to cestou nařízení (Regulations). Příkladem je ochranná známka Společenství (tzv. evropská známka). V současné době probíhá příprava nařízení o průmyslovém vzoru Společenství a o patentu Společenství. Touto cestou vzniká právo k průmyslovému vlastnictví (např. ochranná známka), které platí po udělení jednotně a nedílně na celém území EU.
Evropský patent
V roce 1973 byla uzavřena Evropská patentová úmluva,která umožňuje získat na základě jediné přihlášky a jediného udělovacího řízení patent buď v několika, nebo případně ve všech členských státech. Řízení provádí Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově; úřad uděluje evropské patenty. V současné době je členských států dvacet: vedle všech patnácti členských zemí EU jsou to ještě Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, Kypr a Turecko. Přihláška se podává u Evropského patentového úřadu v Mnichově v jazyce francouzském, anglickém nebo německém. Nepochází-li přihlašovatel z členského státu, musí být v řízení před Evropským patentovým úřadem zastoupen kvalifikovaným zástupcem (jejich seznam lze získat bezplatně v Evropském patentovém úřadě). V přihlášce se uvede, pro jaké státy si přihlašovatel přeje získat evropský patent.
Evropský patent není jednotný a nedílný; jde v podstatě o svazek patentů národních. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Když je evropský patent udělen, musí jeho majitel provést ještě jeho validaci: to znamená, že musí podat u úřadů průmyslového vlastnictví jednotlivých států překlad patentového spisu do úředního jazyka tohoto státu a musí zaplatit administrativní poplatek. Právě v této fázi se řízení prodražuje, proto v současné době probíhá diskuse o tom, jakým způsobem snížit náklady na validaci patentů. Některé členské státy se již zavázaly, že překlad patentu vyžadovat nebudou; tato dohoda však zatím nevstoupila v platnost. Nedávno byl zahájen proces revize Evropské patentové úmluvy, který má za cíl zejména zlevnit a zjednodušit přístup k evropskému patentu. Přitom bude zvláštní zřetel brán na zájmy malých a středních podniků.
Patentová ochrana zajišťovaná cestou evropského patentu je v současné době stále ještě finančně náročná, je však výhodnější, než cesta několika souběžných patentových přihlášek, podaných v každém státě zvlášť. Ze zkušeností plyne, že v případě přihlašování alespoň do pěti z těchto států je tento způsob získání ochrany levnější. Kromě evropského patentu začne Evropský patentový úřad v časovém horizontu několika let udělovat také patenty Společenství – tzv. komunitární patenty. Ty se budou od evropských patentů lišit tím, že nebudou svazkem národních patentů, nýbrž skutečně jednotnými a nedílnými patenty, platnými na území celé Evropské unie. Podle zatím dostupných návrhů odpadne u komunitárních patentů finančně nákladná fáze validace (tedy předložení překladů patentů do úředních jazyků členských států). Patent bude překládán jen v případě sporu o jeho porušení. Patent komunitární by měl být tak "laciný", aby byl dostupný i malým a středním podnikům.
Náklady na získání evropského patentu:
- přihlašovací poplatek 800 Euro
- poplatek za průzkum 2 000 Euro
- poplatek za udělení patentu 1 500 Euro
K tomu je třeba přičíst poplatky související s validací:
- náklady na zastoupení 5 500 Euro
- překlady 11 500 Euro
- národní udržovací poplatky 8 500 Euro
Evropská ochranná známka
Od dubna roku 1996 je možné získat na základě jediné přihlášky a jediného řízení ochrannou známku, která platí na celém území Evropské unie. Je to ochranná známka Společenství (Community Trade Mark, CTM). Tyto známky zapisuje a spravuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském Alicante. Přihláška se podává u OHIM v jazyce anglickém, německém, francouzském, španělském nebo italském. Přihlašovatel ze státu, který není členem EU, musí být v řízení zastoupen. Náklady na získání této ochranné známky jsou podstatně nižší, než souhrn nákladů na získání národních ochranných známek v jednotlivých státech. Známku lze převést na jiný subjekt pouze jako celek, tj. s účinkem pro celé územ EU. Licenční smlouvu lze však uzavřít i pouze ve vztahu k některým členským státům.
Nejdůležitější poplatky :
- za podání přihlášky 975 Euro za tři třídy výrobků či služeb
- za zápis 1 100 Euro
Pro podniky, které se chtějí uplatnit na trhu v Evropské unii, se stává evropská známka nezbytností. Tzv. jednotný trh v EU představuje dnes 350 milionů spotřebitelů, jejichž životní úroveň patří k nejvyšším na světě. V tomto jednotném trhu, kde platí zásada volného pohybu zboží i služeb, neexistují prakticky vnitřní hranice. Všechny důvody pro existenci ochranné známky v rámci domácího trhu každého podniku platí proto ve zvýšené míře pro tak rozsáhlý trh, jakým je Evropská unie. Proto také zavedení komunitární ochranné známky zaznamenalo obrovský úspěch: již v prvním roce obdržel OHIM více než trojnásobek předpokládaného počtu přihlášek. Dnes již začíná být zřejmé, že podnik, který se chce v evropské konkurenci dobře uplatnit, se bez evropské ochranné známky neobejde. Po vstupu České republiky do Evropské unie se účinky komunitárních ochranných známek (CTM) rozšíří také na naše území. To znamená, že tyto známky zde také budou chráněny stejně, jako by byly zapsány v tuzemském rejstříku. Pouze v tom případě, kdy by došlo ke střetu starší národní ochranné známky se stejnou nebo zaměnitelně podobnou známkou komunitární, mohl by majitel národní známky zakázat užívání CTM v České republice. Aby možné střety národních a komunitárních práv byly minimální, doporučuje se tuzemským subjektům již dnes při přihlašování ochranných známek udělat si rešerši nejen v národním rejstříku, ale i v rejstříku vedeném OHIM, prostřednictvím úřadu.
Kontakty:
Evropský patentový úřad
European Patent Office (EPO)
Erhardstrasse 27
D-80331 München
BRD
Tel.: (+49-89) 2399-0
Fax: (+49-89) 2399-4465
Internet: www.epo.org
Úřad pro harmonizaci ve vniřním trhu
Office for harmonization in the internal market (OHIM)
Avenida de Europa 4
Apartado de Correos 77
E – 03080 Alicante
Spain
Tel.: (+34) 965 139 120
Fax: (+34) 965 139 178
Internet: oami.europa.eu
