Ohlédnutí za deseti lety existence Východního partnerství

Od založení projektu je jedním z klíčových cílů EU a jejích partnerů prosazování hospodářské integrace a povzbuzování ekonomického růstu. Od samého počátku je také jasné, že bez hospodářského a společenského pokroku je mnohem obtížnější dosáhnout udržení stability, demokracie, míru a bezpečnosti.

Své partnery ve Východním partnerství, tedy Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Moldavsko, Ázerbájdžán a Gruzii, Unie od začátku ekonomicky podporovala. Zejména tím, že privilegovala přístup k ekonomické integraci, otevření svého trhu zahraničnímu obchodu a právní sbližování s normami EU. Kromě toho tvoří makro finanční pomoc EU pro některé partnery a finanční nástroje evropské politiky sousedství významnou a nedílnou součást hospodářské politiky vůči zemím Východního partnerství (VP).

Co je Východní partnerství

  • Projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce Unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.
  • Ustavení politiky Východního partnerství patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU v 1. polovině roku 2009, a není tudíž náhodou, že se první, zakládající summit Východního partnerství uskutečnil v Praze 7. května 2009.

Statistiky ukazují růst

Nejvýznamnějším úspěchem této strategie je uzavření Asociačních dohod včetně dohod o Prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA). Statistické údaje již ukazují, že vývoz zemí VP se od vstupu dohod v platnost zvýšil. EU mezitím posílila své postavení největšího obchodního partnera pro všechny tři země, kterých se DCFTA týká, tedy Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.

Mnoho podniků, zejména těch menších, však dosud nezačalo výhody plynoucí z uzavření těchto dohod čerpat. Často nevědí o nových příležitostech a postrádají potřebné služby pro rozvoj podnikání, což by jim mohla přinést právě DCFTA. Obecněji lze říct, že v souladu s cíli Východního partnerství vyčlenila EU prostředky do klíčových oblastí, jako jsou energetika, doprava, propojenost a regulační rámce, které mají dopad na ekonomiky jednotlivých zemí, ale také EU. Do všech těchto oblastí se právě podniky mohou aktivně zapojit, a čerpat tak ze zmíněných výhod.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

V zájmu hosporádřského rozvoje

EU a země VP plně nevyužívají výhody další hospodářské integrace zejména kvůli řadě vnějších faktorů a výzev, které je třeba překonat. Zaměřme se na některé z nich.

Prvním aspektem je bezpečnostní situace. Regionální konflikty a územní spory se v různých intenzitách objevují v pěti ze šesti partnerských zemí, což nutně znamená otevřenou cestu k hospodářským turbulencím a nejistotám spojeným s investicemi ze zahraničí. S tím souvisí kromě jiného budování nebo obnovení poškozených obchodních vazeb, které s ohledem na vzájemnou blízkost existují. Představme si pro tento příklad vztahy Arménie–Ázerbájdžán a Ukrajina–Rusko, kdy není nutné zacházet do dalších detailů. Otevřenou otázkou tedy zůstává, jak dále postupovat ve vztahu k Eurasijské hospodářské unii nebo jak nalézt prostor pro nové dohody.

Členské státy VP se také stále potýkají s mnoha problémy spojenými s tvorbou právního rámce slučitelného s evropskými standardy a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, které jinak přirozeně přispívá k vyšším domácím a zahraničním investicím. Modernizace veřejné správy je také klíčem k zajištění řádného fungování služeb státu spojeného s rozvojem ekonomiky, např. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Neméně velkým problémem je otázka transparentnosti a korupce.

Bilaterální a multilaterální dimenze

Východní partnerství lze rozdělit na dvě základní dimenze: bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru jedná Evropská unie s některými zeměmi Východního partnerství o asociačních dohodách, tedy dohodách o přidružení, a též o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi.

Multilaterální dimenze pak zahrnuje zejména spolupráci členských zemí na úrovni EU a také periodické summity hlav států či vlád, zasedání ministrů zahraničí, zasedání resortních ministrů a v neposlední řadě soustavnou spolupráci v rámci čtyř tematických platforem:

  • Posílení institucí a dobré vládnutí
  • Ekonomický rozvoj a tržní příležitosti
  • Propojenost (interkonektivita) – zejména budování energetických a dopravních sítí
  • Mobilita a kontakty mezi lidmi

Vytvořit zdravé prostředí

V neposlední řadě stojí za zmínku závislost některých zemí VP na velkých podnicích. Ty jsou často v rukou malého počtu akcionářů, nemluvě o existenci obchodních monopolů řízených státem, mnohdy zejména v oblasti energetiky. Klíčová hospodářská odvětví nebo podniky spojené s přírodními zdroji je nutné podle některých zemí strategicky chránit.

Při neexistenci hospodářské soutěže však přicházejí o šanci otevřít podnik pro další růst nebo přispět ke snížení cen pro spotřebitele. Úkolem je proto zbavit ekonomiku závislosti na státních monopolech a kartelech a vytvořit zdravé konkurenceschopné prostředí, což je mnohdy běh na dlouhou trať. 

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Region východní Evropy z pohledu české zahraničněobchodní politiky

Silné stránky

  • geografická blízkost
  • jazyková a kulturní blízkost
  • mezivládní komise s Běloruskem, Moldavskem i Ukrajinou
  • Východní partnerství EU
  • infrastruktura podpory exportu ČR
  • exportní financování ČEB, EGAP
  • profil české ekonomiky korespondující s potřebami tamních trhů

Slabé stránky

  • slabé podnikatelské prostředí
  • vysoká administrativní zátěž a četné překážky při dovozu (např. u certifikace)
  • politická nestabilita
  • nedostatečné veřejné financování
  • nedokončené strukturální reformy v Bělorusku
 

Příležitosti

  • potřeba modernizace ekonomiky
  • vývoz výrobků s vysokou přidanou hodnotou
  • možnost vývozu investičních celků
  • nenasycené trhy
  • příležitosti v zemědělském sektoru u Ukrajiny a Moldavska
  • růstový potenciál u všech tří relací
  • DCFTA s Ukrajinou a Moldavskem

Hrozby (rizika)

  • ekonomická nestabilita
  • politické hrozby (Krym, východ Ukrajiny, Podněstří, Gagauzie)
  • tranzit energetických surovin
  • nedokonalá legislativa a s tím související obtížná vymahatelnost práva
 

Region Jižního Kavkazu z pohledu české zahraničněobchodní politiky

Silné stránky

  • strategická poloha
  • tranzitní potenciál
  • geografická blízkost
  • mezivládní komise s Arménií, Ázerbájdžánem i Gruzií
  • Východní partnerství EU
  • infrastruktura podpory exportu ČR
  • exportní financování ČEB, EGAP x surovinové bohatství u Ázerbájdžánu
  • dobré jméno českých výrobků

Slabé stránky

  • slabé podnikatelské prostředí
  • nedostatečné veřejné financování
  • závislost na mezinárodním financování
  • nedokončené strukturální reformy u Ázerbájdžánu
 

Příležitosti

  • potřeba modernizace ekonomiky
  • vývoz výrobků s vysokou přidanou hodnotou
  • možnost vývozu investičních celků
  • důraz na konektivitu Belt and Road Intitative, TRACECA atd.
  • DCFTA s Gruzií, CEPA s Arménií
  • probíhající diverzifikace ázerbajdžánské ekonomiky, nyní komoditně závislá

Hrozby (rizika)

  • ekonomická nestabilita
  • politické hrozby (Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie)
  • ranzit energetických surovin
  • relativní závislost na importu ropy z Ázerbájdžánu
 

Konference „deset let Východního partnerství a výzvy do budoucnosti“

Tento rok si připomínáme výročí deseti let od zakládajícího summitu Východního partnerství. Při této příležitosti pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR ekonomicky zaměřenou konferenci. Ta si klade za cíl analyzovat obchodně ekonomické reformy a integrační proces, jímž partnerské země doposud prošly, a také způsob, jakým tyto změny ovlivní naši vzájemnou spolupráci do budoucna.

Konference se skládá ze dvou částí. V první z nich budou mít účastníci konference jedinečnou možnost vyslechnout si zkušenosti vrcholných představitelů České republiky v čele s premiérem Andrejem Babišem, předsedou Senátu Jiřím Kuberou a ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou, kteří budou diskutovat s ministry hospodářství, průmyslu nebo obchodu zemí Východního partnerství.

Druhá část přinese sérii šesti exportních teritoriálních konferencí, které nabídnou podnikatelům informace o nových obchodních příležitostech, ale také možnost diskutovat o konkrétních projektech v panelové diskusi se spolupředsedy mezivládních a smíšených komisí, zástupci Hospodářské komory ČR a jednotlivých velvyslanectví ČR v zemích VP.

  • Kdy: 16. – 17. dubna 2019
  • Kde: Hotel Grandium Prague, Politických vězňů 12, Praha 1 a Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1

Pro více informací sledujte oficiální web Ministerstva průmyslu a obchodu.


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Helena Hroník, teritoriální expert, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme