Omán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

16. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

Omán zaujímá v arabském světě specifickou pozici tím, že zde převládá ibáditská větev islámu, liší se od sunnitského, tak šíitského směru a vyznačuje se větší otevřeností a tolerancí vůči jiným náboženstvím. Dalším specifikem je jeho geografická pozice na pobřeží Indického oceánu. Z toho vyplývá tradiční orientace Ománu na námořní obchod (z ománského přístavního města Soharu pochází legendární Sindibád) v kontrastu s převážně beduínskou kulturou ostatních zemí GCC. Ománští sultáni v minulosti ovládali rozsáhlá území na pobřeží východní Afriky nebo dnešního Íránu a Pákistánu. Čile obchodovali s Indií a Indočínou. Od počátku 19. století byl Omán britským protektorátem, zachoval si však formální suverenitu. Ve 20. století nastalo období stagnace, které skončilo až se zahájením těžby ropy v 60. letech a příchodem k moci současného sultána Qábúse. Omán je absolutistická monarchie. Hlavou státu je sultán Qábús bin Saíd Ál Saíd (anglicky: Sultan Qaboos bin Said Al Said), narozen v roce 1940, který vládne v zemi od r. 1970, kdy za významné podpory Britů svrhl svého otce, změnil název země z Maskat a Omán na Sultanát Omán a začal politiku modernizace a otevírání země světu.  Moc a kompetence monarchy jsou de facto neomezené, nicméně exekutiva spočívá na bedrech vlády. Sultán si přesto ponechává funkci předsedy vlády, ministra financí, obrany a zahraničí. Země má specifický politický systém založený na kombinaci silného postavení sultána a na orgánech konstituční monarchie jako je Madžlis aš-Šúrá – Poradní shromáždění (dolní komora parlamentu) a Madžlis ad-Dawla - Státní rada (horní komora parlamentu). Politické strany neexistují. Zákony, které schválily obě komory parlamentu (mající stejný počet členů a stejné pravomoci) nemohou být nicméně bez podpisu sultána uvedeny v život. Sultán má rozhodovací pravomoc také v případě nerozhodného výsledku obou komor při hlasování. Arabské jaro v roce 2011 však přineslo řadu posílení místních samospráv (první volby v roce 2012). Silné postavení panovníka sultána Qábúse je dáno jeho širokou oblibou mezi všemi vrstvami obyvatelstva a jeho rozhodným působením v dřívějších letech vlády. Sultán je vážně nemocen, ale má nadále moc pevně v rukou. Při příležitosti státního svátku Ománu v listopadu 2018 se znovu objevil na veřejnosti jak na zasedání vlády, tak při jedné z mnoha slavnostních akcí oslav. Rovněž přijal osobně některé významné návštěvy ze zahraničí.

Sultán Qábús nemá žádné potomky nebo bratry. Nejasná je proto otázka nástupnictví na trůně. Podle místní tradice, zakotvené i v ústavě, nemůže sultán během života svého následníka jmenovat. Nového sultána tak navrhne královská rodina do tří dnů po jeho smrti. Jako možný nástupce se profiluje místopředseda vlády pro mezinárodní vztahy Asa‘ad bin Táriq bin Tajmúr al-Saíd, který sultána obvykle zastupuje při jednání se zahraničními partnery.

Pokud jde o obecnou charakteristiku ománské ekonomiky, pak se jedná – kromě její závislosti na příjmech z těžby ropy a plynu – o ekonomiku velmi otevřenou celému světu. Vzhledem k výhodné poloze, díky které Omán kontroluje přístup do Arabského moře v Ománském zálivu a naopak od jihu dále na sever i do Hormuzského průlivu, stává se Omán zejména v době, kdy je Jemen kvůli válečnému konfliktu mimo hru, velmi zajímavou dopravně hospodářskou destinací. Tomu vychází Omán vstříc i budováním velké průmyslové a hospodářské investiční zóny v Duqmu (SEZAD), která je významně podporována Čínou a Indií. Její součástí je budování velkého námořního přístavu, který do jisté míry může vyřadit nutnost proplouvání Hormuzským průlivem. Stejně jako všechny země, trpící závislostí státních příjmů na cenách ropy, byl i Omán zasažen od r. 2016 prudce klesající cenou ropy. Během následujícího období Omán přistoupil k větší zadluženosti půjčkami jak na vnitřním trhu, tak i na zahraničních trzích. Na konci roku 2017 tak celková zadluženost dosáhla Ománu 41,0 % HDP. Z toho důvodu se vláda pro rok 2018 rozhodla jít cestou racionalizace veřejných výdajů a podporou neropných sektorů ekonomiky. První indikace hovoří o postupném, avšak pomalém odbourávání zadluženosti v závěru r. 2018. Racionalizační opatření se pravděpodobně projeví ve větší míře až v r. 2019. Současně vláda intenzivně začala podporovat příliv zahraničních investic, a to jednak rozvojem nových investičních a průmyslových zón (SEZAD – Duqm, Sohar), jednak
i státní podporou. Ve snaze snížit závislost na ropě provádí vláda v současné době mohutnou restrukturalizaci svého hospodářství se zaměřením na těžbu a zpracování zemního plynu a nerostných surovin, rozvoj infrastruktury, především dopravní (přístavní terminály, železnice, letiště), služeb a turistiky. Současně rozšiřuje kapacitu výroby a distribuce elektrické energie. Vzhledem ke smělým rozvojovým plánům a stabilitě politického prostředí je proto zajímavá pro zahraničí investory a exportéry.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • česky: Sultanát Omán
  • arabsky v českém přepisu: Saltanat Umán

Složení vlády:

Níže je uvedeno složení vlády ke dni 15.5.2019. Vláda zaznamenala výraznou obměnu na jaře 2011 v souvislosti se sociálními nepokoji v zemi.

  • Jeho královská Výsost (His Majesty) Qaboos bin Said Al-Said, Sultan of Oman 
    - předseda vlády, ministr obrany, financí a zahraničních věcí
  • Jeho výsost (His Highness) Sayyid Asa'ad Bin Tariq Bin Taimur Al-Said
    - místopředseda vlády pro mezinárodní vztahy a spolupráci a zvláštní osobní reprezentant JKV sultána
  • Jeho výsost (His Highness) Fahd bin Mahmud Al-Said 
    - místopředseda vlády pro kabinetní otázky  
  • Dr. Fuad bin Ja´afar bin Muhammad Al-Sajwani 
    - ministr zemědělství a rybolovu
  • Sheikh Abdallah bin Muhammad bin Abdallah Al-Salmi 
    - ministr pro náboženské záležitosti  
  • Sheikh Khalid bin Omar bin Said Al-Marhoon
    - ministr veřejných služeb  
  • Sayyid Khalid bin Hilal binm Saud Al-Busaidi 
    - ministr pro kancelář královského dvora  
  • Dr. Madeeha bint Ahmed bin Nassir Al-Shaibaniyah
    - ministryně školství  
  • Mohammed bin Salim bin Said Al-Toobi
    - ministr životního prostředí  
  • Dr. Ahmed bin Mohammed bin Obaid Al-Sa´eedi
    - ministr zdravotnictví  
  • Jeho Výsost (His Highness) Sayyid Haythim bin Tariq Al-Said 
    - ministr pro kulturní dědictví a kulturu  
  • Dr. Rawiyah bint Saud Al-Busaidiyah
    - ministryně vyššího školství  
  • Sheikh Saif bin Mohammed Al-Shabibi 
    - ministr bydlení  
  • Dr. Abdulmonam Mansoor Al-Hasani
    - ministr informací  
  • Sayyid Hamoud bin Faisal Al-Busaidi 
    - ministr vnitra  
  • Sheikh Abdulmalik bin Abdullah bin Ali Al-Khalili
    - ministr spravedlnosti  
  • Dr. Abdullah bin Mohammed  Said Al-Sa´eedi
    - ministr právních záležitostí  
  • Sheikh Abdallah bin Nasser bin Abdallah  Al-Bakri 
    - ministr práce  
  • Dr. Muhammad bin Hamad bin Sayf Al-Rumhi 
    - ministr ropy a plynu  
  • Ahmed bin Abdullah bin Mohammed Al-Shihi
    - ministr regionálních municipalit a vodních zdrojů  
  • Gen. Sultan bin Mohammed Al-Nu´amani
    - ministr královské kanceláře  
  • Sheikh Mohammed bin Said bin Saif Al-Kalbani
    - ministr sociálního rozvoje  
  • Dr. Ali bin Masoud bin Ali Al-Sunaidy
    - ministr obchodu a průmyslu
  • Sheikh Saad bin Mohammed bin Said Al-Mardhouf Al-Saadi
    - ministr sportu
  • Ahmed bin Nasser bin Hamad Al-Mehrzi
    - ministr turistiky  
  • Dr. Ahmed bin Mohammed bin Salim Al-Futaisi
    - ministr dopravy a komunikací  
  • Sayyid bin Hilal bin Hamad Al-Busaidi 
    - státní ministr a guvernér Maskatu  
  • Sayyid Mohammed bin Sultan bin Hamoud Al-Busaidi
    - státní ministr a guvernér Dhofaru  
  • Sayyid Badr bin Saud Al-Busaidi
    - ministr pro otázky obrany  
  • Darwish bin Ismail bin Ali Al-Balushi
    - státní ministr pro otázky financí
  • Yusuf bin Alawi bin Abdullah 
    - ministr pro otázky zahraničních věcí  

Jména jsou uvedena v anglické transkripci, která je uváděna na oficiálních webových stránkách vlády a může se lišit v různých zdrojích.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 4,691 mil.

z toho

  • 2,647 mil. Ománců
  • 2,044 mil. cizinců

(tj. cca 56 % Ománců a 45 % cizinců)

Průměrný roční přírůstek:

2,05 %

Demografické složení:

obyvatelé celkem:

  • muži: 63,5 %
  • ženy: 36,5 %

muži:

  • Ománci: 44,7 %
  • cizinci: 55,3 %

ženy:

  • Ománky: 76,7 %
  • cizinky: 23,3 %

Věkové složení:

  • do 14 let: 30,14 %
  • 15-24 let: 19,11 %
  • 25-54 let: 43,41 %
  • 55-64 let: 3,91 %
  • nad 64 let: 3,43 %

Z přiložené statistiky je zjevný vysoký podíl mladého obyvatelstva, které tvoří ve věku do 24 let více než 50 % celkového počtu, byť se tento podíl v posledních letech mírně snižuje s prodlužování věku obyvatel.

Národnostní složení:

  • Arabové a další afro-asijské národnosti (Balúčové, Indové, Srí Lančané, Pákistánci, Bangladéšané apod.)
  • státní příslušníci (Ománci): 55 %
  • cizinci: 45 % (zejména z ostatních arabských zemí a z jižní a jihovýchodní Asie)

Náboženské složení:

  • muslimové (islám): 85,9 % (z toho většina ibádíjský směr, dále též menšiny sunnitské i ší'itské)
  • křesťané: 6,5 %
  • hinduisté: 5,5 %
  • jiná náboženství: 2,1 %

Hustota osídlení: 15,15 obyv./km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 48 %

Zdroj: National Center for Statistics and Information, Oman 05/2019

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Aktuální ománské statistiky jsou obecně obtížně dostupné a pokud jsou zveřejňovány výsledky za poslední finanční rok, pak je tak činěno se značným časovým zpožděním (cca 12 i více měsíců). 

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018 odhad

HDP v běžných cenách (v mld. USD)

78,94

81,04

68,91

66,82 72,64  

Přírůstek objemu HDP (v %)

4,4

2,5

5,7 3,0 -0,9 2,3

HDP na 1 obyv. (v tis. USD)

21,935 21,784 18,214 16,646 17,546  

Podíl na tvorbě HDP (v % v běžných cenách)

- těžba ropy a zemního plynu, petrochemie

51

47 34 - -  

- zemědělství a rybolov

1,0

- - 1,7 -  

- průmyslová výroba neropná, vč. stavebnictví

17,6

- - - -  

- služby

37

- - 52,9  -  

Míra inflace (v %)

1,2

1,1 0,1 1,1 1,7 0,9

Kurs měny k USD

0,3845

0,3845  0,3845  0,3845 0,3845 0,3845

Průměrné úrokové sazby (v % - vklady)

n/a

 n/a  n/a n/a n/a n/a

Průměrné úrokové sazby (v % - úvěry)

n/a

 n/a  n/a n/a n/a n/a

Zdroj: nezávislé zdroje

Nezaměstnanost:

Odhady, zveřejněné v různých zdrojích hovoří o nezaměstnanosti kolem 15 %. 

 

Omán je středně příjmová ekonomika, která je do značné míry závislá na ubývajících ropných zdrojích (50 % HDP).  Proto vláda aktivně prosazuje politiku diverzifikace ekonomiky cestou industrializace a privatizace. Budoucími strategickými odvětvími by měl být turistický ruch, plynárenský průmysl a těžba a zpracování nerostných surovin. Podíl neropného sektoru na tvorbě HDP by měl do budoucna vrůst ze současných 50 % na 70 %.

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

v mld. OMR

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

14,1

 11,6 8,6 8,7 9,5 10,1

- z toho ropa

10,2

9,1 6,2 6,1 4,9 5,5

- z toho plyn

1,7

1,9

2,0

Výdaje

15,2

 14,1 11,9 11,7 12,5 12,9

- z toho běžné

n/a

n/a

n/a n/a n/a n/a

- z toho investiční

1,8

n/a  n/a n/a n/a n/a

Saldo

-1,1

-2,5 -3,3 -3,0 -3,0 -2,8

1 USD = 0, 3845 OMR
Zdroj: Central Bank of Oman 05/2019, KPMG 05/2019

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Saldo běžného účtu (v mil. USD)

5,25

4,66

-10,81 -12,32 -10,3

Saldo kapitálového a finančního účtu (v mil. OMR)

-43

 -50 209 198   

Saldo platební bilance

4 725

429 235 -3 251  

Devizové rezervy (v mld. USD)

15,9

 16,3 17,5 16,5 19,3

v mil. OMR (1 USD =  0,3845 OMR) - Zdroj: Central Bank of Oman “Annual Report 2016”, IMF World Bank 05/2018 - údaje za pozdější roky nejsou k dispozici, jsou vydávány se zpožděním více jak 1 roku.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu řídí centrální banka – Central Bank of Oman (níže uvedený seznam bank je uveřejněn na jejích webových stránkách). Bankovní licenci má 8 místních (z toho dvě státní) a 9 zahraničních bank.

Největší lokální komerční banky jsou:

  • Bank Muscat
  • Oman International Bank
  • National Bank of Oman
  • Bank Dhofar
  • Oman Arab Bank
  • Bank Sohar
  • Ahli Bank
  • HSBC Bank Oman

Dále v Ománu působí specializované státní banky:

  • Oman Development Bank – podpora podnikání
  • Oman Housing Bank – podpora bydlení

Specifické financování dle islámských pravidel poskytují islámské banky:

  • Bank Nizwa
  • Al Izz Islamic Bank

V Ománu dále operují zahraniční banky:

  • Bank Melli Iran
  • Standard Chartered Bank
  • Bank of Baroda
  • Bank Saderat Iran
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Qatar National Bank
  • Habib Bank Limited
  • State Bank of India
  • Bank of Beirut

Dále je nestátní specializovanou bankou:

  • Alliance Housing Bank – podpora bydlení

V Ománu není povoleno zřizování pouhých reprezentačních kanceláří bank (tzv. rep-office).

 

Zdroj: Central Bank of Oman 05/2019

 

V zemi dále působí 23 pojišťoven.

  • AIG MEMSA Insurance Company Ltd
  • Al Ahlia Insurance Co. SAOC
  • Al Ittihad Al Watani General Insurance Co
  • Al Madina Insurance Company SAOC
  • Al Nisr Insurance Company
  • Arabia Falcon Insurance Company SAOG
  • AXA Insurance (Gulf) BSC (c)
  • Dhofar Insurance Company (S.A.O.G.)
  • Iran Insurance Company
  • Life Insurance Corporation (International)
  • MetLife ALICO Insurance Co.
  • Muscat Insurance Company SAOG
  • National Life & General Insurance Company SAOC
  • New India Assurance Co Ltd, The
  • Oman Insurance Company - Oman Branch
  • Oman Qatar Insurance Company
  • Oman United Insurance Company SAOG
  • Omani Unified Bureau for the Orange Card (S.A.O.C.)
  • Orient Insurance Company
  • Royal & Sun Alliance Insurance Oman SAOC
  • Saudi Arabian Insurance Company
  • Vision Insurance SAOC
  • Zurich Insurance Middle East S.A.L (Oman Branch)

 Zdroj: Middle East Insurance Review 05/2019

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nejvýznamnější z mála daní v Ománu je daň ze zisku společností, která má rovnou sazbu 15 % a je aplikována od vstupu Ománu do WTO i na subjekty vlastněné zahraničním kapitálem, kde byla dříve uplatňována sazba ve výši 30 %. Na zisky z těžby a prodeje ropy je uplatněna zvláštní daň ve výši
55 %.

V roce 2017 byla zrušena daňová výjimka  pro malé daňové poplat (podnikatele a firmy). Daň nyní činí 3 % pro firmy, jejichž kapitál něpřeshuje 50.000 OMR, hrubý příjem nepřekročí 100.000 OMR a počet zaměstnanců v daňovém roce nepřekročí 15. Tato výjimečná pravoidla se nevztahují na obory podnikání námořní a letecké přepravě, těžbě přírodních zdrojů, bankovnictví, pojišťovníctví a finanční služby, koncese na poskytování veřejných služeb a nebo další aktivity dle posouzení ministerstva financí po schválení vládou.

Daň ze mzdy ani daň z přidané hodnoty neexistuje, taktéž neexistují daně z nemovitostí, kapitálu atd.

Při úhradě služeb poskytovaných zahraničními subjekty mimo Omán se strhává 10% tzv. Witholding Tax, např, při platbě za ochrannou známku, licenci apod., od r. 2017 platí tato daň rovněž pro dividendy, úroky a platby za služby. Při převodu nemovitostí se platí 5% kolkovné (Stamp Duty). Podrobnosti k daňovému systému Ománu jsou uvedeny na stránkách PWC.

Od 1. 1. 2019 se původně počítalo se zavedením DPH (pravděpodobně v obecné výši 5 %) a se zavedením zvláštních daní (excise tax) na tabák, alkohol a sycené nápoje (viz další země regionu), nicméně tento termín byl odložen a doposud není známo, kdy budou tyto daně zavedeny (pravděpodobně ještě v r. 2019).

Zvláštní kapitolou jsou potom tzv. municipální daně (municipal tax) - za pronájem nemovitostí 3 %, hotelová taxa z obsazenosti 5 %, daň pro kina a divadla 10 %.

Turisté, kteří bydlí v hotelích musejí počítat s tím, že ke standardní ceně za ubytování bude připočtena tzv. turistická daň ve výši 4 %le poplatek za služby ve výši 8 %. O tyto položky je při kalkulaci ubytování nutno cenu ubytování navýšit.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: