Ostrovní systémy vstupují do české energetiky, trh si porcuje několik hráčů

Spojení solárních elektráren s bateriovými systémy dává šanci především malým firmám s energeticky nenáročnou výrobou či službami. Obor je atraktivní jak pro začínající startupy, velké energetické společnosti i tradiční nezávislé firmy.



Ještě před několika lety byly ostrovní systémy tématem několika technických nadšenců. Ti si většinou na chatách s pomocí solárních panelů a autobaterií sestavovali zařízení, která jim umožnila částečnou nebo úplnou nezávislost na rozvodné síti.

Technické vylepšování a pokles cen solárních panelů i moderních baterií však udělal z ostrovních systémů téma pro tisíce domácností i malé a střední firmy. Svědčí o tom například zájem o solární instalace na klíč, které nabízí energetická společnost ČEZ. Nabídku si nechalo zpracovat přes tisíc zájemců, loni již ČEZ nainstaloval desítky solárních elektráren a na konci roku 2016 jich mělo být kolem sto padesáti.

K první z nich z těchto elektráren připojil také bateriový systém Sonnenbatterie stejnojmenné německé společnosti, v níž česká energetická jednička loni získala menšinový podíl. „Systém je velmi progresivní. Nabízí řadu záruk, které jiné systémy nenabízí. Například možnost, že ten systém lze v čase libovolně expandovat. To znamená, že si zákazník může doplnit větší kapacitu, aniž by musel systém vyměňovat,“ popsal výhody Pavel Cyrani, člen představenstva a ředitel divize obchod ČEZ.

Výrobu i spotřebu lze sledovat kdekoliv

Mezi další výhody patří to, že systém umožňuje sledovat náklady i výrobu online, v počítači nebo mobilním telefonu čtyřiadvacet hodin denně. Proč lidé o ostrovním systému uvažují? „Důvodů je celá řada. Jedním z těch velmi důležitých je soběstačnost, dalším důvodem je ochrana životního prostředí, a v neposlední řadě je to kontrola nákladů,“ dodává Pavel Cyrani.

Baterie Sonnen jsou celosvětově velmi žádané, za pět let se jich prodalo více než dvanáct tisíc kusů a tržby společnosti každým rokem rostou více než dvojnásobným tempem. „Produkce společnosti Sonnenbatterie významně stoupá a momentálně má díky unikátní distribuční síti vyprodáno na rok dopředu. Její bateriové systémy jsou spolehlivé a na trhu již zavedené. Cena produktů je o 30 až 50 procent nižší než ostatní řešení dostupná na trhu, což Sonnenbatterie zaručuje významnou konkurenční výhodu,“ zdůraznil Petr Míkovec, generální ředitel Inven Capital, při investici ČEZ do firmy v roce 2015.

ČEZ a Sonnenbatterie však nejsou jediným hráčem na trhu, který by si chtěl ukrojit z koláče, jenž začíná kynout rostoucím zájmem o ostrovní systémy. Na trh vstoupila také plzeňská společnost NetPro systems, dodávající svoje řešení Energy Cloud. V roce 2016 instalovala pět desítek svých systémů, které jí mají mimo jiné pomoci testovat možnosti jejich fungování v oblastech působnosti tří různých distributorů elektřiny působících v České republice.

Podobně jako další společnosti nabízí Energy Cloud řešení na klíč. „Má dvě roviny. První je instalace hardwaru, tedy fotovoltaických panelů a baterií. Nad celým procesem bdí sestava řídící elektroniky, která je spolu s bateriemi vložena v jedné skříni, takzvaně all in one. Žádný zákazník nemusí řešit, co je to střídač, co je to nabíječ, co je to stabilizátor, ani kde to všechno je. Proces probíhá automaticky,“ vysvětlil spolumajitel firmy NetPro systems Tomáš Jelínek pro Český rozhlas.

Především přípravě podrobnějšího prodejního plánu a získání potřebných certifikací se v letošním roce věnoval také další hráč na trhu ostrovních systémů, společnost Olife Source, patřící bývalému řediteli Českých drah Petru Žaludovi. Hlavní výrobní program společnosti má tvořit vývoj a výroba revoluční lithiové startovací autobaterie, která má nahradit současné akumulátory využívající rizikového olova. Kromě toho chce však využít i rostoucího zájmu o ostrovní systémy a dodat pro tyto účely tisíce svých zařízení.

Sázka na nanomateriály

Do trhu ostrovních systémů chce promluvit také společnost HE3DA vynálezce Jana Procházky. Ta vyvíjí dva základní typy baterií s využitím nanometeriálů. Robustnější se silnějšími elektrodami bude sloužit právě jako energetická banka pro skladování velkého množství energie za co nejnižší cenu. Druhý typ, se slabšími elektrodami, umožňuje mnohem rychlejší nabíjení a vybíjení a bude mít využití v elektromobilech nebo v energetice jako zásobárna velmi rychle dostupné energie.

Od čínského investora získala firma v roce 2016 prostředky ve výši 2,7 miliardy korun, za něž v Horní Suché na Ostravsku vznikají produkční linky, které budou mít funkci ověřovacího výrobního provozu, kde bude končit vývojový řetězec rychlého designu baterií, návrhu jejich výroby, ověření výrobních postupů a výroby prototypů. Vlastní sériová výroba by se pak měla odehrávat v Číně.

Zatímco zmíněné firmy na českém trhu začínají nebo dokončují vývoj, případně mají za sebou první instalace, společnost Fitcraft Energy z Valašského Meziříčí působí v tomto odvětví již od roku 2010. Původně se zaměřovala výhradně na firmy, nově se ale orientuje i na domácnosti.

„Ostrovní systémy jsou vhodné pro průmyslové a stavební firmy, kterým ušetří náklady na elektrickou energii a navíc jim umožní působit v oblastech, ve kterých předtím působit nemohly. Z hlediska využití jsou ostrovní systémy vhodné také pro koncové zákazníky, tedy rodinné domy, odloučené horské chaty a chalupy,“ vysvětluje Miroslav Šafář, jednatel společnosti Fitcraft Energy.

Podle odborníků jsou přitom současné technologie ostrovních systémů vhodné a cenově dostupné jen pro některé typy malých a středních firem. S domácnostmi jsou například srovnatelné komerční prostory nebo objekty pro služby s užitnou plochou do 2000 metrů čtverečních s ročními náklady na elektřinu do 200 000 korun.

Motory a velké technologie zatím nerozběhnou

Právě celkový odběr proudu je limitujícím faktorem pro firmy, které chtějí využít kombinace baterií a solárních panelů. „Zájem roste, nicméně firmy mají často větší špičkové odběry než domácnosti. Často také vyžadují třífázové řešení, což prodražuje celkovou cenu instalace, a tedy i návratnost,“ vysvětluje Martin Kolařík ze společnosti ostrovni-elektrarny.cz.

„Nejčastěji tedy dojde k tomu, že se navrhne jednofázový systém pro malou firmu tak, aby pokryl kanceláře, počítač, osvětlení a podobné spotřebiče, které běží trvale s malým výkonem. A přebytky se dodávají do bojleru pro teplou užitkovou vodu. Hybridní fotovoltaika s ostrovními měniči dává v tomto případě uživateli jak úsporu energií, tak dlouhodobou, až trvalou zálohovací funkci pro případ výpadku energie ze sítě. Nejčastějšími zákazníky tak jsou IT firmy,“ dodává Martin Kolařík.

Velké spotřebiče, jako motory a technologie, se podle něj zatím za rozumnou cenu ostrovním systémem pokrýt nedají, v jejich případě může mít smysl spíše síťové řešení bez baterií. Právě ostrovní systémy však podle Martina Kolaříka dávají solárním elektrárnám na českém trhu nový smysl. „Českou fotovoltaiku čeká nová éra obrody a lepší perspektivy. Smyslem fotovoltaiky již nebude dodat co nejvíce elektřiny do sítí energetických molochů, ale osvobodit občany od energetických monopolů,“ konstatuje Martin Kolařík.

Z tohoto pohledu podle něj mají ostrovní systémy velkou perspektivu jak na chatách a chalupách, a dalších místech, kde není k dispozici stabilní zdroj elektrické energie z veřejné sítě, tak pro rodinné domy, kde je zřízení přípojky finančně nebo technicky problematické. V těchto případech se ostrovní systémy vyplatí již za jednotky roků, protože jejich jedinou funkční alternativou jsou elektrocentrály, které mají poměrně drahý provoz, jsou hlučné a vyžadují údržbu.

Střecha místo panelu

„V místech, kde přípojka je, tedy například v běžném rodinném domě, se dobře navržený hybridní systém s bateriemi, schopný ostrovního provozu, zaplatí za zhruba 10 až 12 let. Pokud ale dojde k blackoutu nebo z nějakého jiného důvodu nebude delší dobu elektrická energie ze sítě k dispozici, je nezávislý a tichý zdroj energie k nezaplacení. I v zimě, kdy je výroba malá, může rodinnému domu několik málo kWh z fotovoltaické elektrárny zajistit při výpadku energie komunikaci, pohon čerpadel a řídících systémů pro vytápění,“ zdůrazňuje Martin Kolařík.

Domácnostem navíc použití dotace z programu Nová zelená úsporám zkracuje dobu návratnosti i pod deset let. „Záleží ale na konkrétním provedení elektrárny. Různé firmy dnes nabízí přibližně stejně výkonné elektrárny s rozdílem cen až 200 tisíc korun,“ uzavírá Martin Kolařík.

Kromě firem působících na českém trhu budou obor v budoucnu formovat i přední světoví hráči. Tuzemské podniky se budou snažit držet krok především s domácím úložištěm energie Tesla Powerwall, o jehož věhlas se stará americký miliardář Elon Musk. Ten neustále přichází s novými nápady, díky kterým zajišťuje svým výrobkům technologický náskok i zájem veřejnosti po celém světě. Nedávno například oznámil, že jeho společnost začne namísto klasických fotovoltaických panelů nabízet solární střechy.

Dalibor Dostál

• Oblasti podnikání: Energetika

Doporučujeme