Oteplování Arktidy a nové ekonomické příležitosti v severních oblastech Ruska



Úspěšná realizace těchto záměrů se neobejde bez rozsáhlých investic do dopravní, technické a sociální infrastruktury. Ruská vláda chce tuto situaci řešit a připravuje novou strategii rozvoje ruské Arktidy do roku 2035. Místní i zahraniční firmy se zajímají o nové příležitosti, mezinárodní společenství o účast v řešení potenciálních globálních problémů.

Globální oteplování otevírá nové ekonomické příležitosti v arktických regionech. Pro Rusko je klíčovým ekonomickým projektem severní mořská cesta, která mu může přinést významné ekonomické výhody, nehledě na její geopolitický význam. Dlouhodobým záměrem Ruska je vytvořit celoroční, cenově dostupný a konkurenceschopný námořní přepravní koridor z Jihovýchodní Asie do Evropy. Aktuálně se zde přepravuje 20 mil. tun nákladu v klimaticky příznivém ročním období, do roku 2024 by měla být vytvořena infrastruktura k přepravě nákladů v minimálním objemu 80 mil. tun.   

Plány rozvoje severní mořské cesty a těžby surovin jsou podmíněny rozsáhlými investicemi nejen do vybudování nezbytné dopravní infrastruktury, ale zejména ke zlepšení životních podmínek v severních ruských regionech tak, aby dosáhly alespoň ruského průměru. Možnosti účasti místních i zahraničních firem na realizaci nezbytných projektů se neobjedou bez státní podpory. Tyto aspekty by   měly být předmětem připravované strategie rozvoje ruské Arktidy do roku 2035.

Implementace strategie rozvoje ruské Arktidy bude v kompetenci 3 subjektů:

• Státní korporace „ROSATOM“ – operátor severní mořské cesty, přepravní infrastruktura.
• Ministerstvo dopravy Ruské federace – legislativních normy, státní dozor.
• Ministerstvo rozvoje Dálného východu a Arktidy Ruské federace – rozvoj surovinové základny a zlepšení životních podmínek v Arktidě.

Projekty rozvoje ruské Arktidy představené na Arktickém fóru v Petrohradu v dubnu 2019:

• Leningradská oblast, Petrohrad – rozšíření flotily atomových ledoborců. Současná flotila čítá  3 ledoborce s výkonem 40 MW a jeden s výkonem 60 MW. Do roku 2030 by měla mít 6 ledoborců, z nichž jeden bude disponovat výkonem 120 MW. V roce 2035 by měla flotila disponovat třemi ledoborci s výkonem 120 MW.
• Archangelská oblast – výstavba nového podniku těžby a zpracování olova a zinku (naleziště Pavlovskoe), rozvoj letecké přepravy, vybudování podniků na zpracování dřeva (70 % dřeviny je v současné době exportováno ke zpracování do Asie).
• Murmanská oblast – modernizace přístavu v Murmansku, výstavba nového nákladního přístavu  Lavna, rekonfigurace těžby a zpracování barevných kovů společnosti „Kolskaya GMK“.
• Něnecký autonomní okruh – rozvoj nezamrzajícího přístavu Indiga, překladiště tranzitní přepravy z Asie do Evropy.
• Jamalo-něnecký autonomní okruh – výstavba 169 km širokorozchodné železnice do přístavu Sabеtta prostřednictvím kterého se bude realizovat až 70 % přepravy energetických surovin ruské Arktidy.
• Jakutská republika – geologický průzkum v Ulugurském obvodu (ropa, plyn), příprava kvalifikovaných kádrů pro místní podniky zaměřené na stavbu a opravu lodí.
• Rozvoj IT infrastruktury zaměřené na technologie „chytrého města“ v Jakutsku (Jakutská republika), Petrozavodsku (Karelská republika), Velikých Lukách (Pskovská oblast).
• Další projekty budou zaměřeny na vzdělání, ekologii, ochranu rozmanitosti přírody, na podporu původního severského osídlení v arktickém regionu a na rozvoj regionální letecké přepravy.

Arktida je potenciální oblastí nových příležitostí. Pro české firmy mohou být perspektivní projekty budování a modernizace a zabezpečení regionálních letišť, námořní a letecké navigační techniky, výstavby železničních tratí, budování městské informační a technické infrastruktury. České společnosti se mohou rovněž podílet na dodávkách technologií  petrochemických provozů, těžby a zpracování nerostných surovin.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Sankt Peterburgu. Autor: Luboš Laštůvka, ekonomický konzul.