Padělky zamořují český obchod, netýkají se jen tržnic

12. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Mikiny se třemi pruhy nebo sportovní obuv za několik stokorun z pohraničních tržnic patřily ke koloritu divokých devadesátých let v Česku. Tuzemské podnikatelské prostředí se však s následky řádění neviditelné ruky trhu bez pravidel dodnes nevyrovnalo.

Dovoz padělaného zboží do českých obchodů patří i tři desítky let po roce 1989 k hlavním problémům, které křiví tuzemské podnikatelské prostředí a vytvářejí dlouhodobou konkurenční nevýhodu pro poctivé podnikatele.

Čeští celníci stále zachycují zásilky padělků, které míří především na asijské tržnice. „Pražští celníci provedli kontrolní akci na tržnici Sapa v Praze 4 – Libuši. Stánek, který zkontrolovali, byl doslova od podlahy po strop napěchován padělky hraček pro děti. Celníci zajistili téměř tři tisíce kusů hraček, falzifikáty přemístili do svého skladu a následně, až bude ukončeno správní řízení, vše skončí v drtičce. Hodnota zboží vyjádřená v ceně originálních výrobků by byla více než jeden milion korun,“ popsala případ z prosince roku 2018 Ivana Kurková, mluvčí Celního úřadu pro hlavní město Prahu.

Nelegální plyšáci

Ve stejném období celníci prověřili také kontejner, který si z Číny přes německý Hamburg nechal dovézt asijský obchodník. Při kontrole zjistili, že uvnitř se nachází téměř 11 tisíc kusů plyšových a plastových hraček pro děti a různých stavebnic. „Hračky byly neoprávněně označeny logy My Little Pony, Frozen, Walt Disney a Lego. Hodnota zboží vyjádřená v ceně originálních výrobků by byla téměř čtyři miliony korun,“ dodala Ivana Kurková.

Kromě Prahy řeší celníci padělky také v pohraničních regionech, kde se asijské tržnice staly fenoménem divokých devadesátých let. I po přesunutí části prodejců do kamenných obchodů se však jejich „byznys plán“ příliš nezměnil.

„V rámci kontrol celníci zajistili téměř 1 000 litrů neznačených lihovin, přes 280 tisíc neznačených cigaret, více než 400 kg tabáku a přes 800 litrů nezdaněných minerálních olejů. Zabránili tak daňovému úniku ve výši přes dva miliony korun,“ Lenka Havelková , zástupce mluvčí Celního úřadu pro Karlovarský kraj situaci v regionu za rok 2018.

„V rámci kontrol práv duševního vlastnictví zabránili karlovarští celníci v regionu prodeji bezmála 20 tisíc kusů zboží, u něhož bylo podezření, že tato práva porušuje. Prodejci zboží nabízeli jako originály světoznámých značek. Nejčastěji se jednalo o padělky či napodobeniny značkového textilu, obuvi či kabelek, ale také o pirátské nahrávky CD a DVD. Jejich prodejem by majitelům ochranných známek vznikla škoda převyšující 76 milionů korun,“ dodává Lenka Havelková.

Z tržnic na internet

Odborníci přitom upozorňují, že padělky se zdaleka netýkají jen tržnic s napodobeninami značkových triček nebo kabelek. Dlouhodobý problém představuje například používání nelegálního softwaru. Na rozdíl od tržnic se ale situace v této oblasti postupem času zlepšuje.

Podle údajů protipirátské organizace BSA z roku 2018 se v Česku užívá 32 procent nelicencovaného softwaru, což je nejméně v historii. Odklon on nelegálních kopií nastává hlavně kvůli strachu firem z kybernetických útoků a ztráty dat.

„Míru nelegálního softwaru tlačily směrem dolů hlavně nákupy nových softwarových produktů a využívání softwaru jako služby. Rovněž přispěl stabilní a soustředěný tlak na dodržování autorských práv k softwaru,“ shrnuje výsledky analytiků Jan Hlaváč, mluvčí BSA pro Českou republiku.

Česko v této oblasti předehnalo některé země západní Evropy, ve střední Evropě je na tom zdaleka nejlépe. Například Slovensko má míru pirátství 35 procent a Polsko dokonce 46 procent. „Máme dokonce nižší míru pirátství než Itálie (43 procent), Španělsko (42 procent) a Portugalsko (38 procent). Je ale stále co dohánět, s 32 procenty jsme výrazně nad 28 procentním průměrem EU. Sousední Německo má 20procentní a Rakousko dokonce 19procentní míru nelegálního softwaru,“ upozorňuje Jan Hlaváč.

Podezřelé slevy

Fenoménem posledních let však je, že si řada uživatelů kupuje padělané programy v domnění, že jde o originály. Podle statistik BSA padělky tvoří čtvrtinu případů pirátství v ČR. Podvodníci prodávají padělaný software jako „zlevněné“ originální kopie. Padělky jsou tak často distribuovány přes on-line obchody a aukční stránky, kde je pro podvodníky snazší se skrýt za smyšlená jména. Obětí podvodníků se stalo i několik veřejných institucí a státních organizací, když se padělky začaly objevovat ve veřejných výběrových řízeních.

„Většina dotazů, které obdržíme, se týká způsobů, jak rozeznat padělaný software. Je tedy zcela zřejmé, že lidé jsou zmatení a nejsou si jistí. Zájemci často tuší, že nemusí být vše v pořádku, ale nevědí, jak padělky rozpoznat,“ dodává Jan Hlaváč.

Podvodníci se velmi snaží vypadat důvěryhodně. Mohou si například založit firmy s působností v rámci Evropské unie a padělky prodávat s relativně malou slevou, aby nevzbudili podezření.

„Třeba ve výběrových řízeních může i malá sleva rozhodnout o vítězi. Avšak nákup padělaného softwaru v dobré víře nezbavuje kupujícího odpovědnosti za porušování autorských práv a odpovědnosti za škodu, pokud software instaluje a užívá,“ varuje Jan Hlaváč. Že jde o padělek, kupující zjistí často až později, například když není možné provést aktualizaci programu.

Lékárny doplácejí na podvodníky

Boj s padělky přitom často přináší další administrativu seriózním obchodníkům, zatímco podvodníků se nedotkne. Týká se to například padělaných léků. Ty se snaží řešit evropská protipadělková směrnice neboli FMD (Falsified Medicines Directive), která má garantovat bezpečné léky v legálním dodavatelském řetězci.

Podle prezidenta České lékárenské komory Lubomíra Chudoby se padělky léků v České republice vyskytují, ale výhradně na internetu nebo v tržnicích, nikoliv v lékárnách. „Současné nastavení distribuce léků a bezpečnostní pravidla lékáren výdej falzifikátů v lékárnách prakticky vylučují. Dokládá to i fakt, že se v českých lékárnách dosud neobjevil ani jeden jediný padělek léčivého přípravku. Proto považujeme zavedení FMD v navržené formě za nepřiměřeně administrativně náročné, pro lékárny neúměrně drahé a za současné situace de facto zbytečné,“ varuje Lubomír Chudoba. Naopak prodeje v tržnicích či na internetu se směrnice nedotkne.

Pokuty za miliony

Jednu z oblastí, kde se vyskytuje velké množství padělků, představují také tonery do tiskáren. U nich se často falešné produkty dostávají již do distribučního řetězce, takže si je zákazník koupí v kamenné prodejně, aniž by on i prodejce tušili, že nejde o originální výrobek. Rozeznat je od originálu je velmi obtížné.

„K tomuto účelu jsme vytvořili speciální webovou stránku, kde zákazník najde podrobné informace, jak padělky bezpečně poznat. Obecně se jedná například o špatnou podobu loga, uvedení jiné gramáže, chyby v textu apod. Největší jistotou je samozřejmě nákup tonerů přímo od Konica Minolta nebo od našich certifikovaných prodejců,“ vysvětluje Jiří Hráček, produktový manažer Konica Minolta Business Solutions Czech.

Postihy za prodej nelegálních výrobků v této oblasti jsou velmi přísné. „Pokuty za prodej ilegálních tonerů se mohou v trestním řízení vyšplhat až do řádu milionů korun. Pro samotné uživatele padělaných tonerů je pak největší ‚pokutou‘ horší kvalita tisku, a co hůř - může dojít k nevratnému poškození tiskového zařízení. Na stroje znehodnocené tímto způsobem se pak nevztahuje ani záruka,“ dodává Jiří Hráček.

Tyto problémy pomáhají řešit i nové obchodní modely, ke kterým někteří výrobci tiskáren přistupují. „Drtivá většina tiskových zařízení Konica Minolta se v České republice instaluje se servisní a materiálovou smlouvou. To znamená, že zákazník platí za každou vytištěnou černobílou a barevnou stránku a po celou dobu trvání smlouvy má zdarma nejen servis, ale také dodávky spotřebního materiálu včetně originálních tonerů. Z tohoto důvodu se tento problém našich zákazníků nedotýká,“ konstatuje Jiří Hráček.

Vede Čína a Indie

Podle Martiny Kaňkové, mluvčí Generálního ředitelství cel, se nabídka padělků neustále rozšiřuje. „Oblíbenost jednotlivých produktů logicky vede ke snaze jejich napodobování a padělání. Samotné padělky se přitom netýkají pouze porušování ochranných známek, ale i autorských práv, patentů či průmyslových vzorů,“ říká Martina Kaňková. Mezi nejčastěji zajišťované zboží v rámci Česka patří dlouhodobě obuv a oblečení, v poslední době pak mírně vzrostlo i množství padělaných energetických nápojů.

„Padělky dnes nalezneme prakticky v každé oblasti, ať už se jedná o běžnou lidskou činnost z oblasti osobní hygieny či drobné elektroniky, nebo o předměty pro specializované určení jako například nářadí, chladiče, airbagy či ložiska,“ podotýká Martina Kaňková.

Z tržnic se celníci přesunují i na další trhy s padělaným zbožím. „Celní správa postupně přijímá opatření k omezení nabídky padělaného zboží na internetu. Touto problematikou se zároveň zaobírá prostřednictvím svého specializovaného útvaru,“ doplnila Martina Kaňková.

Jak vyplývá z analýzy OECD, hlavním producentem padělků je s velkým náskokem Čína, následovaná dalšími asijskými zeměmi – Indií, Thajskem, Tureckem, Malajsií, Pákistánem nebo Vietnamem.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek