Pákistán: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

26. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Energetický průmysl
Zařízení pro energetiku považujeme za primární oborovou příležitost pro české firmy v Pákistánu. Pákistánská ekonomika má hluboké strukturální problémy, infrastruktura a primárně energetika jsou v katastrofálním stavu, celková instalovaná energetická kapacita země je pouhých 29 GW (počet obyvatel země je více než 207 mil. a neustále roste). Pro srovnání celková instalovaná energetická kapacita v ČR představuje cca 13 GW, přitom ČR má 10,5 mil. obyvatel. Při distribuci a přenosu elektrické energie dochází ke ztrátám ve výši 20 % z důvodu zastaralé a špatně udržované infrastruktury. V současné době je otázka zásobování energiemi (jak elektrická energie, tak plyn) jednou z hlavních priorit jakékoliv pákistánské vlády a stavbě nových elektráren je přikládán velký význam. Tyto plány mají podobu jak tepelných elektráren a vodních elektráren, stavěných v souvislosti se stavbou systému přehrad, tak i jaderných elektráren. Vládní plány energetického rozvoje Pákistánu do roku 2030 počítají se stavbou 8 tis. MW v jaderných elektrárnách a v letech 2019–2023 výdaje ve výši cca 30 mld. USD na stavbu dalších, především uhelných elektráren v rámci projektu China-Pakistan Economic Corridor (CPEC). Díky těmto plánům se před českými firmami otevírají v pákistánském energetickém sektoru velké možnosti. Čeští resp. českoslovenští vývozci zboží investičního charakteru jsou cenově i technologicky konkurenceschopní a mají zde historicky velmi dobré jméno, podpořené referencemi z postavených a bezproblémově fungujících elektráren Balloki a Muridke (kombinovaný cyklus), Muzaffargharh a Guddu (spalování uhlí) a Mangla (vodní elektrárna). Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pákistánská strana primárně láká zahraniční investory, nikoliv pouze dodavatele technologií na komerční bázi. Díky projektu CPEC a velkým půjčkám od Číny jsou ve výhodě čínské společnosti, ale Pákistán se nechce vázat pouze na ně.
Kromě spolupráce se státním zákazníkem, společností Water and Power Development Board – WAPDA se otevírají i možnosti spolupráce se soukromými subjekty, tzv. Independent Power Producers – IPP. Spolupráce se soukromými subjekty může zjednodušit problém financování, protože se většinou jedná o bonitní subjekty s dostatkem finančních zdrojů, pro které by použití standardního komerčního financování ve formě buyer‘s credit nemuselo být problémem. V případě velkých projektů je potřeba počítat s nutností podpory ze strany českých finančních institucí ČEB a EGAP a jejich zájmu o toto financování.
Velký potenciál mají alternativní zdroje na výrobu sluneční a větrné energie. V Pákistánu je přes 300 slunečních dní v roce a pobřežní pás jižní provincie Sindh se vyznačuje silnými a stabilními větry. Problémem je, jak ukázala současnost, nereálná tarifní politika státní distribuční energetické společnosti NEPRA. V rámci projektu CPEC budovaný 1 000MW solární park Quaid-e-Azam po svém dokončení ukázal, že stanovený tarif nepokrývá ani výrobní náklady. Podobně nereálné jsou tarify stanovené NEPRA na výkup větrné elektrické energie v pobřežním pásu provincie Sindh.
Samostatnou kapitolou jsou generátory, kterými jsou vybaveny všechny instituce a také obydlí vyšší třídy, které zajišťují dodávky energie v případě výpadku zdrojů.
Chemický průmysl
Chemický průmysl se podílí téměř 15 % na tvorbě HDP. Výroba hnojiv a zejména močoviny představuje významný sektor pákistánského průmyslu s podílem 4,5 % na celkovém průmyslu Pákistánu. V minulosti bylo v Pákistánu postaveno devět výrobních závodů s celkovou kapacitou 8,9 tis. tun ročně. Závody však vyrábí jen na 65 % instalované kapacity z důvodů nedostatku plynu. Největší exportní potenciál v tomto segmentu mají základní suroviny nezbytné pro výrobu hnojiv, louhy, silice a polymery. Velký potenciál mají chemické barvy a barviva, následně používaná v textilním průmyslu, nejdůležitějším sektoru pákistánské ekonomiky. Dále je nedostatek nitroderivátů a karboxy imidových sloučenin.
Velmi perspektivní exportní komoditou je buničina na výrobu celulózy, jelikož Pákistán nemá dostatek dřeva. Taktéž produkty pro výrobu plastů, výrobky organické chemie a oblast léčiv a farmaceutického průmyslu jsou Pákistánem poptávané.
Kovozpracovatelský průmysl
Pákistán má rozsáhlou základnu výroby železa a oceli a v současnosti (2019–2020) zvyšuje svou kapacitu v této oblasti o dodatečných 60 % na 4,5 miliónů tun roční produkce. Důvodem je především vysoká poptávka domácího trhu pro stavební průmysl (obytné jednotky i velké dopravní stavby a plánované stavby přehrad). Rozšiřování kapacity, stejně jako technická zastaralost a opotřebovanost současných výrobních kapacit představují příležitost při dodávce investičních celků do hutních podniků jak ve formě nových technologických jednotek, tak ve formě méně finančně náročných rekonstrukcí stávajících výrobních provozů. V případě velkých projektů je potřeba počítat s nutností podpory ze strany českých finančních institucí ČEB a EGAP a jejich zájmu o toto financování.
V rámci poptávky po výrobcích jde především o výrobky s vysokou technologickou náročností jako jsou speciální a velmi pevné typy ocele. Poptávka je také po železném šrotu, jelikož ten je pro Pákistán výhodnější než železná ruda. Naopak Pákistán zavedl dovozová cla na levnou ocel z Afriky a Číny.
Obranný průmysl
Výdaje Pákistánu na obranu jsou okolo 4 % HDP, země bojuje s teroristy na hranicích s Pákistánem a kromě státu poptávají zboží také široce rozšířené soukromé bezpečnostní agentury. Obranně-bezpečnostní sektor identifikujeme jako velmi perspektivní oblast. Výrobky českých firem v obranně-bezpečnostním sektoru jsou v Pákistánu etablované a jejich kvalita je známá. Česká republika má potenciál se stát významným partnerem při diverzifikaci dodavatelů vojenských technologií pro pákistánské ozbrojené síly, jelikož pákistánští zákazníci hledají u českých výrobků především vyšší kvalitu oproti levným dovozům z Asie. Potenciál mají ruční palné zbraně, munice, radary, výzbroj pro boj s terorismem, materiál OPZHN. Obrovský potenciál má tzv. zboží dvojího užití, válcovací stolice, lisy, obráběcí stroje, meteorologické radary, detektory, kontrolní a měřící zařízení. Ačkoliv aktuální ekonomická situace nutí stát šetřit, domníváme se, že výdaje na obranu budou omezeny minimálně a pokud ano, tak spíše u investic, nežli u provozního vybavení. Potenciál dodávek pro komerční subjekty by měl být omezen minimálně.
Stavební průmysl
Stavebnictví a bytová výstavba tvoří 2,5 % HDP a zaměstnává cca 7 % pracovních sil. Vzhledem k počtu obyvatel (207 mil. obyvatel, 5 % každoroční přírůstek obyvatelstva), vzniká každoročně požadavek na 200 tis. nových bytových jednotek a na trhu v tuto chvíli chybí přibližně 9 mil. bytových jednotek. Velký stavební boom je viditelný v hlavním městě Islámábádu (expanze za hranice města) a
v Karáčí, kde se budují jak obytné domy, tak velké administrativní budovy. Významnými investory jsou Pákistánci žijící dlouhodobě v zahraničí. Tyto faktory představují výraznou poptávku po stavebních materiálech, kterou místní průmysl není schopen nasytit. Největší exportní potenciál mají produkty vysoké kvality, jako například dlaždice, obkladačky, výrobky z cementu, průmyslového skla, atd. Nezanedbatelnou komoditou je rovněž stavební dříví. V důsledku projektu CPEC dochází k výstavbě infrastrukturních projektů, zde je poptávka pouze po velmi speciálním zboží (stavební materiály a stroje).
Strojírenský průmysl
V Pákistánu je velká poptávka po strojírenských výrobcích, především jde o kovoobráběcí stroje. České firmy mají v Pákistánu historicky velmi dobré jméno. Další příležitostí jsou buldozery, zemědělské stroje, stroje pro textilní výrobu (tkalcovské stavy, barvení, čištění či žehlení látek), stroje pro kožedělnou výrobu a různé měřící stroje a přístroje. Nová pákistánská vláda podporuje export, ovšem pro to bude potřeba velkých investic do výroby a strojního vybavení, což otevírá možnosti dodávek strojírenských zařízení českými dodavateli. Ti ovšem musí být připraveni na konkurenční boj s dodávkami levných a méně kvalitních strojů čínské výroby, jež ovšem v posledních letech v zemi získaly silné postavení. Čeští výrobci musí mít připraveny kvalitní prezentace a možnost dodat prototypy bezplatně. Specifickou komoditou jsou kovoobráběcí a textilní stroje, kde české firmy dodávají ze svých poboček v Číně stroje původně české provenience.
Textilní a obuvnický průmysl
Textilní a obuvnický průmysl je nosným sektorem pákistánské ekonomiky s 30% podílem na tvorbě HDP, ovšem výroba je velmi jednoduchá a není schopná zajistit kvalitní výrobky, proto je v Pákistánu poptávka po kvalitních produktech pro střední a vyšší třídu. Další exportní potenciál má technický textil vyšší kvality, či speciální produkty využívající nanotechnologie, či obnošený textil.
Zemědělský a potravinářský průmysl
Navzdory skutečnosti, že Pákistán má rozsáhlý zemědělský sektor, který zaměstnává třetinu obyvatel (70 mil.) a na tvorbě HDP se podílí téměř 40 %, konkrétně 21 % – zemědělství a 17,5 % – potravinářský průmysl, je produkce značně primitivní a omezuje se pouze na pěstování a zpracování rýže a tropického ovoce (hlavně mango a citrusy). Většina potravinářského zboží denní spotřeby se dováží ze zahraničí, a to hlavně z Číny. Velký exportní potenciál v tomto segmentu mají mléčné výrobky, hlavně syrovátka a sušené mléko, olejnatá semena a plody, oleje, tuky, kyselina octová a ostatní přísady do jídel. Pákistán má velmi velkou spotřebu sušeného mléka a již nyní je sušené mléko významným vývozním artiklem České republiky do Pákistánu. Velmi perspektivní segment je také krmivo pro zemědělská zvířata.
Zpracovatelský průmysl
Zpracovatelský průmysl se v Pákistánu potýká s nedostatkem základních surovin, a to jak z důvodu jejich nedostatku v zemi, tak z důvodu nemožnosti místního průmyslu existující suroviny vytěžit a zpracovat. Největší exportní potenciál má koks, jehož nedostatek výrazně pociťuji místní ocelárny, dále je nedostatek kaolinu, olovnatých rud a strusky k výrobě železa.
Velmi perspektivní exportní komoditou je dřevo a na něj navázané výrobky (papír, buničina, speciální typy nábytku a další). Teritorium Pákistánu pokrývají většinou polopouště a dřeva pro stavební, chemický a nábytkářský průmysl je nedostatek. Již dnes představuje dřevo jednu z  nejvýznamnějších položek českého exportu do Pákistánu. Díky přísnějším kontrolám na afghánsko-pákistánské hranici rapidně ubývá objemu pašovaného dříví a jeho cena v Pákistánu výrazně stoupá.
Z důvodu technologicky zastaralé, nekvalitní a kapacitně nedostačující místní výroby představují výrobky papírenského průmyslu, jako je toaletní papír, ubrousky, utěrky atd., jednu z největších položek českého exportu do Pákistánu. Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatelstva a hlavně rostoucí střední třídě zaznamenává poptávka po uvedených komoditách každoročně výrazný nárůst.
Železniční a kolejová doprava
V souvislosti s projektem CPEC dochází k modernizaci infrastruktury Pákistánu, včetně té železniční. Vlaky se mají stát zásadním dopravním prostředkem nejen pro zboží, ale také pro přepravu osob. Předpokládaný horizont realizace je mezi léty 2019 až 2030 a očekávané investice ještě nebyly zveřejněny. Potenciál vidíme především v dodávkách nových vozů a modernizaci starších vozů. Dodávky technologií pro stavbu železniční sítě by měly být především v doméně čínských společností, ale nelze je vyloučit. V případě velkých projektů je potřeba počítat s nutností podpory ze strany českých finančních institucí ČEB a EGAP a jejich zájmu o toto financování.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Mezinárodní výstavní akce v Pákistánu nabízí atraktivní možnost prezentace jak hotových výrobků, tak i technologií zahraničních firem v různých sektorech. Přidanou hodnotou je možnost navázání zajímavých dlouhodobých kontaktů nejenom s pákistánskými firmami, ale často i s dalšími potenciálními obchodními partnery ze sousedních zemí a zemí Perského zálivu. Úspěch českých vývozců do řady segmentů pákistánského trhu závisí především na úspěšné prezentaci na zmíněných výstavách a veletrzích. Velvyslanectví ČR v Islámábádu je připraveno podpořit české exportéry při zajištění jejich prezentací.

Pákistánský zahraniční obchod je téměř plně liberalizován; u pákistánských vývozců i dovozců se vyžaduje pouze registrace. Ekonomické problémy země, které nastaly v roce 2018 donutily vládu zvyšovat daňovou zátěž u vybraných výrobků, stejně jako zavádět netarifní opatření. V zemi je silná orientace na podporu přímých zahraničních investic, v dovozu se země orientuje na země perského zálivu a Čínu, které mají výhodu díky navázání bližší spolupráce s Pákistánem.

Vstup na pákistánský trh je nutné podpořit vhodnou marketingovou kampaní a osobní účastí na jednáních s potenciálními partnery. Dřívější velmi dobré povědomí o českém, resp. československém zboží pomáhá i nyní evokovat zájem pákistánských dovozců o širokou škálu nabízených českých výrobků a technologií. Kromě účasti v tendrech a v investičních projektech je velmi přínosnou i prezentace na veletrzích, a to zejména v obchodním centru země v Karáčí.

V následujícím přehledu jsou uvedeny nejzajímavější veletrhy, které se budou konat v druhé polovině roku 2019 a v roce 2020 v Pákistánu. Odvětvová zaměření doporučovaných veletrhů odpovídají pravidelně aktualizované mapě globálních oborových příležitostí, která pro Pákistán identifikuje jako nejperspektivnější obory chemický průmysl, kovozpracovatelský a strojírenský průmysl (modernizace výrobní základny), stavebnictví a modernizaci infrastruktury (výstavba silnic a dálnic, dopravního a železničního spojení, modernizace telematických systémů), energetiku (výstavba energetických bloků, instalace paroplynových zařízení), obranný průmysl (modernizace ozbrojených sil a bezpečnostních složek), textilní a obuvnický průmysl (modernizace výrobní základny) a v neposlední řadě zemědělství a potravinářství (velký exportní potenciál v tomto segmentu mají mléčné výrobky, hlavně syrovátka a sušené mléko, dále obilí, pohanka, mouka, potravinářské tuky a kyselina octová).

Perspektivní veletrhy pro české vystavovatele v Pákistánu:

 

Safety & Security Expo
September 17-19, 2019
Karachi Expo Centre
Karachi, Pakistan
http://www.securityasia.com.pk/New-site/

Textile Asia
September 20-22, 2019
Lahore Expo Centre
Lahore, Pakistan
http://www.textileasia.com.pk/home.php?id=lahore

HEALTH Asia
September 24-26, 2019
Karachi Expo Centre
Karachi, Pakistan
https://www.health-asia.com/

Build Asia
December 14-16, 2019
Karchi Expo Center
Karachi, Pakistan
www.buildasia.net

IDEAS Pakistan International Defence Exhibition & Seminar
November 24-27, 2020
Karachi Expo Center
Karachi, Pakistan
www.ideaspakistan.gov.pk

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: