Pákistán: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

23. 10. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Příležitosti pro český export

Chemický průmysl

Chemický průmysl se podílí téměř 15 % na tvorbě HDP. Výroba hnojiv a zejména močoviny představuje nejrychleji rostoucí sektor pákistánského průmyslu. Bylo zde postaveno 9 výrobních závodů (1DAP, 3NP, 3SSP, 2CAN, 1NPK) s celkovou výrobou 8,9 tis. tun ročně. Závody však vyrábí jen na 65 % instalované kapacity z důvodů nedostatku plynu. Výroba hnojiv je 2. největším spotřebitelem plynu po energetice. Výpadky plynu způsobují kromě snížení produkce také zvýšení ceny za vyrobenou tunu hnojiva. Největší exportní potenciál v tomto segmentu mají základní suroviny nezbytné pro výrobu hnojiv, louhy, silice a polymery. Velký potenciál mají i chemické barvy a barviva, následně používaná v textilním průmyslu, nejdůležitějším sektoru pákistánské ekonomiky. Dále je nedostatek nitroderivátů a karboxy imidových sloučenin.

Samostatnou, velmi perspektivní exportní komoditou je buničina na výrobu celulózy. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, v Pákistánu je dřeva ať stavebního, nebo pro chemický, anebo nábytkářský průmysl nedostatek. Buničina již dnes představuje jednu z 5 nejvýznamnějších položek českého exportu do Pákistánu.

Z důvodu technologicky zastaralé, nekvalitní a kapacitně nedostačující místní výroby představují výrobky papírenského průmyslu, jako je toaletní papír, ubrousky, utěrky, atd. jednu z největších položek českého exportu do Pákistánu. Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatelstva a hlavně rostoucí střední třídě zaznamenává poptávka po uvedených komoditách každoročně výrazný nárůst.

Energetický průmysl

Zařízení pro energetiku považujeme za primární oborovou příležitost pro české firmy v Pákistánu. Pákistánská ekonomika má hluboké strukturální problémy, infrastruktura a primárně energetika jsou v katastrofálním stavu, celková instalovaná energetická kapacita je pouhých 21 GW. Pro srovnání celková instalovaná energetická kapacita v ČR představuje cca 15 GW, přitom ČR má 10 mil. obyvatel a Pákistán má přes 200 mil. obyvatel. Při distribuci a přenosu elektrické energie dochází ke ztrátám ve výši 20 % z důvodu zastaralé a špatně udržované infrastruktury. Vládní plány energetického rozvoje Pákistánu na období let 2014 - 2020 předpokládají instalaci dalších 8 tis. MW výkonu ve formě tepelných a vodních elektráren a 2 tis. MW ve formě jaderných elektráren. Díky těmto plánům se před českými firmami otevírají v pákistánském energetickém sektoru velké možnosti. Čeští resp. českoslovenští vývozci zboží investičního charakteru jsou cenově i technologicky konkurenceschopní a mají zde historicky velmi dobré jméno, podpořené referencemi z postavených a bezproblémově fungujících elektráren Balloki a Muridke (kombinovaný cyklus), Muzaffargharh a Guddu (spalování uhlí) a Mangla (vodní elektrárna).

Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pákistánská strana primárně láká zahraniční investory, nikoliv pouze dodavatele technologií na komerční bázi.

Kromě spolupráce se státním zákazníkem, společností Water and Power Development Board WAPDA (Pozn.: místní ČEZ) se otevírají i možnosti spolupráce se soukromými subjekty, tzv. Independent Power Producers IPP. Spolupráce se soukromými subjekty může zjednodušit problém financování, protože se většinou jedná o bonitní subjekty s dostatkem finančních zdrojů, pro které by použití standardního komerčního financování ve formě buyer´s credit nemuselo být problémem.

Samozřejmě nezbytnou součástí podpory českých exportérů musí být zájem českých finančních institucí ČEB a EGAP o financování energetických projektů v Pákistánu.

Velký potenciál mají alternativní zdroje na výrobu sluneční a větrné energie. V Pákistánu je přes 300 slunečních dní v roce a pobřežní pás jižní provincie Sindh se vyznačuje silnými a stabilními větry. Problémem je, jak ukázala současnost, nereálná tarifní politika státní distribuční energetické společnosti NEPRA. V rámci Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru CPEC budovaný 1000 MW solární park Quaid-e-Azam po svém dokončení ukázal, že stanovený tarif nepokrývá ani výrobní náklady. Operátor solárního parku jej zatím nespustil do provozu a podal žalobu na pákistánský stát. Soudní proces s největší pravděpodobností neskončí do konce r. 2017. Až do uzavření probíhajícího soudního procesu jsou pozastaveny veškeré další investice do solární energetiky v Pákistánu.

Podobně nereálné jsou tarify stanovené NEPRA na výkup větrné elektrické energie v pobřežním pásu provincie Sindh, proto výstavba větrných parků zatím vůbec nezačala. Na stejný problém narazily i české firmy.

Kovozpracovatelský průmysl

Spíše nežli podporu exportu kusových zásilek, i když v případech výrobků s vysokou technologickou náročností zpracování se může jednat o velmi lukrativní zakázky, navrhujeme podporu sektoru výroby železa, oceli a výrobků z nich ve formě vývozu investičních celků. Pákistán má rozsáhlou základnu výroby železa a oceli, tyto podniky se ovšem potýkají s technologickou zastaralostí výrobních procesů a značnou opotřebovaností zařízení. Existují zde proto rozsáhlé možnosti dodávek investičních celků, jak ve formě nových technologických jednotek, tak ve formě méně finančně náročných rekonstrukcí stávajících výrobních provozů.

Samozřejmě, podobně jako v energetickém sektoru, nezbytnou součástí podpory českých exportérů v tomto segmentu musí být zájem českých finančních institucí ČEB a EGAP o financování investičních projektů v Pákistánu.

Obranný průmysl

Samostatnou kapitolu představuje podpora exportu speciálu. Obranně-bezpečností sektor identifikujeme jako nejperspektivnější oblast, ve které se můžou české firmy v Pákistánu angažovat. Výrobky českých firem v obranně-bezpečnostním sektoru jsou již dnes objemově nejvýznamnější komoditou českého exportu do Pákistánu. Česká republika se může stát významným partnerem při diverzifikaci dodavatelů vojenských technologií pro pákistánské ozbrojené síly. Existují zde velké možnosti dodávek ručních palních zbraní, munice, radarů, letounů L-39 NG a L-410/L-420, výzbroje pro boj s terorismem a materiálu OPZHN. Obrovský potenciál má tzv. zboží dvojího užití, válcovací stolice, lisy, obráběcí stroje, meteorologické radary, detektory, kontrolní a měřící zařízení. V obranně-bezpečnostním sektoru kromě dodávek pro pákistánské ozbrojené síly mají značný potenciál i komerční dodávky zbraní a munice pro civilní sektor.

Stavební průmysl

Stavebnictví a bytová výstavba vytváří 2,5 % HDP a zaměstnává cca 7 % pracovních sil. Vzhledem k počtu obyvatel (200 mil. obyvatel, 5 % každoroční přírůstek obyvatelstva), vzniká každoročně požadavek na 600 tis. nových bytových jednotek, reálný přírůstek však činí pouze 300 tis. Velký stavební boom je zvláště markantní v hlavním městě Islámábádu, bytová zástavba expanduje již daleko za hranice města, kde vzniká řada satelitních rezidenčních městeček, do jejichž výstavby investují Pákistánci žijící dlouhodobě v zahraničí. Tyto faktory představují výraznou poptávku po stavebních materiálech, kterou místní průmysl není schopen nasytit. Největší exportní potenciál mají dlaždice, obkladačky, výrobky z cementu, průmyslového skla, atd. Nezanedbatelnou komoditou je rovněž stavební dříví.

Strojírenský průmysl

Primárně se jedná o kovoobráběcí stroje, které mají v Pákistánu historicky velmi dobré jméno. České strojírenské firmy si v zemi udržují svoje distribuční sítě až do současné doby. V Pákistánu je dodnes primárním zdrojem obživy obyvatelstva středověké zemědělství, pakistánská vláda má velké plány na podporu místního průmyslu, to otevírá možnosti dodávek strojírenských zařízení i pro české dodavatele. Tito ovšem musí být připraveni na konkurenční boj s dodávkami levných a méně kvalitních strojů čínské výroby. Čeští výrobci musí mít připraveny kvalitní prezentace a musí být připraveni dodat prototypy bezplatně. Specifickou komoditou jsou kovoobráběcí a textilní stroje, kde české firmy dodávají ze svých poboček v Číně stroje původně české provenience.

Textilní a obuvnický průmysl

U textilního a obuvnického průmyslu, který je nosným sektorem pákistánské ekonomiky s 30 % podílem na tvorbě HDP, dochází k obdobně paradoxní situaci jako je tomu u zemědělského a potravinářského průmyslu, a to, že z důvodu primitivní a zastaralé domácí výroby musí Pákistán dovážet veškeré zboží vyšší kvality. Exportní potenciál má textilní a obuvnické zboží střední a vyšší kvality se zaměřením na střední třídu obyvatelstva.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Navzdory skutečnosti, že Pákistán má rozsáhlý zemědělský sektor, který zaměstnává třetinu obyvatel (70 mil.) a na tvorbě HDP se podílí téměř 40 %, konkrétně 21 % - zemědělství a 17,5 % - potravinářský průmysl, je produkce značně primitivní a omezuje se pouze na pěstování a zpracování rýže a tropického ovoce (hlavně mango a citrusy). Většina potravinářského zboží denní spotřeby se dováží ze zahraničí, a to hlavně z Číny. Velký exportní potenciál v tomto segmentu mají mléčné výrobky, hlavně syrovátka a sušené mléko, dále obilí, pohanka, mouka, potravinářské tuky a kyselina octová. Ve vzájemné obchodní výměně s ČR potravinářské výrobky vykazují rostoucí objemy, a to hlavně sušené mléko, které je již dnes mezi 10 největšími exportními komoditami. Samostatnou kapitolu představuje krmivo pro zemědělská zvířata, další velmi perspektivní segment.

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl se v Pákistánu potýká s nedostatkem základních surovin, a to jednak z důvodu jejich nedostatku v zemi, nebo z důvodu neschopnosti místního průmyslu existující suroviny vytěžit a zpracovat. Největší exportní potenciál má koks, jehož nedostatek výrazně pociťuji místní ocelárny, dále je nedostatek kaolinu, olovnatých rud a strusky k výrobě železa.

Samostatnou, velmi perspektivní exportní komoditou je dřevo. Teritorium Pákistánu pokrývají většinou polopouště, dřeva ať stavebního, nebo pro chemický, anebo nábytkářský průmysl je nedostatek. Dřevo již dnes představuje jednu z 5 nejvýznamnějších položek českého exportu do Pákistánu. Díky současnému i předpokládanému trendu přísnější kontroly AF-PK hranice rapidně ubylo objemu pašovaného dříví a jeho cena v PK výrazně stoupá).

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský

průmysl

HS 1008 - Pohanka, proso, lesknice kanárská, obilí, ost.

HS 1106 - Mouka, krupice z luštěnin, manioku ap.

HS 1107 - Slad, též pražený

HS 1109 - Pšeničný lepek, též sušený

HS 1505 - Tuk z ovčí vlny a tukové látky, z něj lanolin

HS 2209 - Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové

HS 2309 - Přípravky používané k výživě zvířat

Zpracovatelský průmysl

HS 2507 - Kaolin a jiné kaolinitické jíly, též kalcinované

HS 2607 - Olovnaté rudy a koncentráty

HS 2618 - Granulovaná struska z výroby železa nebo oceli

HS 2620 - Struska, popel a zbytky   obsahující kovy, arsen nebo jejich sloučeniny

HS 2704 - Koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný; retortové uhlí

Chemický průmysl

HS 2904 - Sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty uhlovodíků, též halogenované

HS 2925 - Sloučeniny s karboxyimidovou iminovou funkcí

HS 3215 - Tiskařské barvy, inkousty a tuše všech druhů, též koncentrované nebo tuhé

HS 3407 - Modelovací pasty, pasty pro zábavu dětí, pasty v zubním lékařství ap.

HS 3602 - Připravené výbušniny, jiné než prachové výmetné slože

HS 3606 - Ferocer aj. pyroforické slitiny ve všech formách

HS 3804 - Odpadní louhy z výroby dřevné buničiny, též koncentrované, odcukerněné nebo chemicky upravené

HS 3805 - Terpentýnová silice, borová nebo sulfátová terpentýnová silice aj.

HS 3809 - Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení ap.

HS 3823 - Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy

HS 3901 - Polymery ethylenu v primárních formách

HS 3913 - Přírodní polymery a modifikované přírodní polymery j.n.

HS 4401 - Palivové dřevo ; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny dřevěné

HS 4403 - Surové dřevo, též odkorněné, zbavené dřevní běli nebo nahrubo opracované

HS 4407 - Dřevo rozřezané nebo štípané podélně, krájené nebo loupané, ap., ›6 mm

HS 4418 - Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, ap. dřeva

HS 4702 - Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

HS 4705 - Dřevná buničina získávaná kombinací mechanického a chemického rozvlákňovacího postupu

HS 4808 - Papír, kartón a lepenka, zvlněné, krepované, ap.

HS 4812 - Filtrační bloky a desky z papíroviny

HS 4818 - Toaletní papír, kapesníky, čistící ubrousky, ručníky, ubrusy aj. z papíru.

HS 4822 – Dutinky, cívky, potáče, aj. výztuže z papíru apod.

Textilní a obuvnický

průmysl

HS 5112 - Tkaniny z česané vlny nebo z česaných jemných zvířecích chlupů

HS 5309 - Tkaniny lněné

HS 5407 - Tkaniny z příze z hedvábí syntetického

HS 5603 - Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované

HS 5607 - Motouzy, šňůry, provazy a lana, splétané, impregnované, potažené ap. kaučukem nebo plasty

HS 5901 - Textilie povrstvené, plátno malířské ztužené

HS 6404 - Obuv se svrškem z textil. materiálů

HS 6501 - Šišáky, formy kloboukové nezformované z plsti

Stavební průmysl

HS 6801 - Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky, z přírodního kamene (vyjma břidlice)

HS 6810 - Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene, též vyztužené

HS 6811 - Výrobky z osinkocementu (azbestocementu), z buničitocementu nebo podobné

HS 6813 - Třecí materiál a výrobky z něj

HS 6814 - Slída zpracovaná ,výrobky, i na podložce

HS 6903 - Ost. žáruvzdorné keramické výrobky

HS 6907 - Keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby nebo stěny; mozaikové ap. výrobky

HS 6908 – Dlaždice, obkládačky ap. keramické, glazované

HS 6911 - Stolní a kuchyňské nádobí, ost. předměty pro domácnost a toaletní z porcelánu

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7106 - Stříbro, netepané nebo ve formě polotovarů nebo prachu

HS 7204 - Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

HS 7223 - Dráty z nerezavějící oceli

HS 7224 - ost. legovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách; polotovary z ost. legované oceli

HS 7229 - Dráty z ost. legované oceli

HS 7309 - Nádrže, cisterny, kádě ap., ze železa nebo oceli, o objemu › 300 l

HS 7310 - Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice ap. nádoby ze železa nebo oceli, o objemu ‹ 300 l

HS 7314 - Látky, mřížovina, síťovina a pletivo ze železného nebo ocelového drátu

HS 7315 – Řetězy, řetízky, jejich části z železa, oceli

HS 7319 - Šicí jehly, pletací jehlice, šněrovací jehly ap., ze železa, oceli

HS 7325 - Ost. výrobky odlité ze železa nebo oceli

HS 7610 - Hliníkové konstrukce, desky, tyče, profily, trubky ap.

HS 7612 - Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice ap. výrobky o objemu ‹ 300 l

HS 7616 - Ost. výrobky z hliníku

HS 8001 - Cín surový (neopracovaný)

HS 8101 - Wolfram a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu

Energetický průmysl

HS 8403 - Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než parní kotle    

HS 8410 - Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8411 - Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

Strojírenský průmysl

HS 8413 - Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8419 - Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

HS 8429 - Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8445 - Stroje pro přípravu, spřádání, textilních vláken aj. stroje na výrobu textilních přízí

HS 8451 - Stroje na praní žehlení barvení apod. látek příze

HS 8452 - Stroje šicí, nábytek, kryty, jehly aj. k strojům

HS 8453 - Stroje pro přípravu, vyčiňování a zpracování kůží pro výrobu, opravy obuvi aj. výrobků

HS 8455 - Stolice tratě válcovací válce pro ně

HS 8457 - Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové

HS 8467 - Ruční nástroje a nářadí, pneumatické, hydraulické nebo s motorem

HS 8468 - Stroje pro pájení, řezání, plynové stroje, přístroje k povrchovému kalení

HS 8471 - Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8474 - Stroje na třídění, prosévání, oddělování ap. kamenů, zemin aj. nerostných hmot

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 - Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8507 - Elektrické akumulátory, včetně separátorů

Obranný průmysl

HS 9305 - Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Mezinárodní výstavní akce v Pákistánu nabízí atraktivní možnost prezentace jak hotových výrobků, tak i technologií zahraničních firem v různých sektorech. Přidanou hodnotou je možnost navázání zajímavých dlouhodobých kontaktů nejenom s pákistánskými firmami, ale často i s dalšími  potenciálními obchodními partnery ze sousedních zemí a zemí Perského zálivu. Úspěch českých vývozců do řady segmentů pákistánského trhu závisí především na úspěšné prezentaci na zmíněných výstavách a veletrzích. Velvyslanectví ČR v Islámábádu je připraveno podpořit české exportéry při zajištění jejich prezentací.

Díky probíhajícím ekonomickým reformám nabízí pákistánský trh stále větší možnosti zejména zahraničním dovozcům zboží a moderních technologií. Pákistánský zahraniční obchod je téměř plně liberalizován; u pákistánských vývozců i dovozců se vyžaduje pouze registrace. Značně motivující je odbourání řady netarifních dovozních omezení, stejně jako daňového zatížení pro místní firmy.

Vstup na pákistánský trh je nutné podpořit vhodnou marketingovou kampaní a osobní účastí na jednáních s potenciálními partnery. Dřívější velmi dobré povědomí o českém, resp. československém zboží pomáhá i nyní evokovat zájem pákistánských dovozců o širokou škálu nabízených českých výrobků a technologií. Kromě účasti v tendrech a v investičních projektech je velmi přínosnou i prezentace na veletrzích, a to zejména v obchodním centru země v Karáčí.

V následujícím přehledu jsou uvedeny nejzajímavější veletrhy, které se budou konat v druhé polovině roku 2018 a v roce 2019 v Pákistánu. Odvětvová zaměření doporučovaných veletrhů odpovídají pravidelně aktualizované mapě globálních oborových příležitostí, která pro Pákistán identifikuje jako nejperspektivnější obory chemický průmysl, kovozpracovatelský a strojírenský průmysl (modernizace výrobní základny), stavebnictví a modernizaci infrastruktury (výstavba silnic a dálnic, dopravního a železničního spojení, modernizace telematických systémů), energetiku (výstavba energetických bloků, instalace paroplynových zařízení), obranný průmysl (modernizace ozbrojených sil a bezpečnostních složek), textilní a obuvnický průmysl (modernizace výrobní základny) a v neposlední řadě zemědělství a potravinářství (velký exportní potenciál v tomto segmentu mají mléčné výrobky, hlavně syrovátka a sušené mléko, dále obilí, pohanka, mouka, potravinářské tuky a kyselina octová).

Perspektivní veletrhy pro české vystavovatele v Pákistánu:

Health Asia
September 11-13, 2018
Karachi Expo Centre
Karachi, Pakistan
www.health-asia.com

International Information Technology & Telecom Show
September 25-27, 2018
Karachi Expo Centre
Karachi, Pakistan
www.itcnasia.com

IDEAS Pakistan International Defence Exhibition & Seminar
November 27-30, 2018
Karachi Expo Center
Karachi, Pakistan
www.ideaspakistan.gov.pk

Build Asia International Housing, Real Estate & Contruction Industry Show
December 11-13, 2018
Karachi Expo Center
Karachi, Pakistan
www.buildasia.net

ITIF Asia International Trade & Industrial Machinery Show
March 19-21, 2019
Karachi Expo Centre
Karachi, Pakistan
www.itifasia.com

Textile Asia International Textile & Garment Machinery Show
March 26-28, 2019
Karachi Expo Centre
Karachi, Pakistan
www.textileasia.com.pk

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: