Pákistán: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

26. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Podle konečných statistických údajů o českém zahraničním obchodě v r. 2018 došlo k poklesu vzájemného obratu mezi Českou republikou a Pákistánem. Příčinou poklesu vzájemného obchodu je především krize pákistánské ekonomiky, kterou země prochází od druhého pololetí 2018. Pákistánská ekonomika je založena na dovozech a její obchodní bilance je dlouhodobě negativní. V druhé polovině roku 2018 došlo k vyčerpání devizových rezerv a Pákistán stál téměř před neschopností platit své mezinárodní závazky. Od bankrotu Pákistán zachránily především půjčky od blízkých partnerů. I přes tyto půjčky byla Pákistánská rupie vystavena dlouhodobému tlaku v jehož důsledku depreciovala rupie o 16 % (z kurzu 100 PKR = 19,285 CZK k 31. prosinci 2017 na kurz 100 PKR = 16,209 CZK k 31. prosinci 2018). Pokud se touto optikou podíváme na vzájemný obchod, vidíme, že v měrných jednotkách rostl pákistánský dovoz meziročně o 9,5 %, zatímco český vývoz v měrných jednotkách rostl meziročně pouze o 0,7 %. Můžeme tedy říct, že pákistánské zboží se do České republiky dováží stejně úspěšně jako před krizí, zatímco české exporty do Pákistánu kvůli slabší rupii zdražují a z Česka se začínají exportovat především levnější produkty s menší přidanou hodnotou.

 

Přehled vzájemné obchodní výměny v letech 2014–2018 (v mil. USD):

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

USD

Index

USD

Index

USD

Index

USD

2013

39 963

119,2

97 982

104,5

137 945

108,3

-58 019

2014

42 627

106,7

117 380

119,8

160 007

116,0

-74 753

2015

50 032

117,4

120 665

102,8

170 697

106,7

-70 633

2016

72 695

145,3

143 750

119,1

216 445

126,8

-71 056

2017

69 881

96,1

187 758

129,5

257 639

119,0

- 117 877

2018

50 918

72,63

192 492

102,0

243 410

94,1

-141 573

 Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Český vývoz do Pákistánu

Český vývoz do Pákistánu je tvořen především zařízeními pro energetický průmysl a stroji a strojírenskou výrobou a elektrickými přístroji a zařízeními. Dohromady tyto dvě kategorie tvořily 42 % všech českých exportů v letech 2016 – 2018.

V TOP 10 exportovaných produktů z České republiky do Pákistánu v letech 2016 - 2018 se kromě výše uvedených produktů objevovaly jak tradiční české exportní položky, tak i položky pro český export netradiční. Tradiční položky představovaly především zbraně, nástroje a přístroje, železné konstrukce a výrobky z kaučuku (především nové pneumatiky). Tyto položky tvořily 24 % všech českých exportů v tomto období. Naopak netradiční výrobky v TOP 10 jsou zastoupeny v podobě dřeva, papíru, šrotu a mléka a mléčných výrobků. Dohromady pak tyto netradiční produkty představují 21 % všech českých vývozů do Pákistánu za sledované období. Celkově pak TOP 10 produktů tvořilo za sledované období 87 % českého exportu do Pákistánu.

Pro pochopení vývoje českého exportu vzhledem k problémům pákistánské ekonomiky je potřeba se podívat na situaci z hlediska vývoje v čase. Během všech tři sledovaných let byly na prvním místě v českých exportech výrobky pro energetický průmysl a stroje a strojírenská výroba, ovšem množství exportů postupně klesalo a za sledované období 2016 až 2018 došlo k poklesu o 56 %. Jako důvod tohoto poklesu vidíme především investiční náročnost těchto produktů a nedostatek finančních prostředků kvůli ekonomické krizi. Dalším výrazným faktorem je masivní přesnutí investiční činnosti z běžné vládní činnosti na projekt China-Pakistan Economic Corridor (CPEC), v rámci kterého dochází k budování energetické infrastruktury především skrze čínské investice dávající přednost čínským výrobkům.

Největší pokles vývozů do Pákistánu zaznamenal papír, železné konstrukce a zbraně. V případě papíru jde o výpadek od roku 2018, který byl pravděpodobně nahrazen jinou levnější variantou, železné konstrukce poté souvisí stejně jako energetické projekty s přesunutím investic na projekt CPEC a také omezením vládních rozpočtů.

V rámci sledovaného období si z českých vývozů nejvíce polepšilo dřevo, šrot a elektrické přístroje. Elektrické přístroje ukazují českou specializaci na tento sektor a jeho schopnost se prosazovat v této oblasti. Dřevo a šrot naopak představují komodity, které nejsou pro český export tradiční, ovšem nenaráží na vyšší překážky při vývozu do Pákistánu, zejména kvůli tomu, že nejde o zajímavé položky s vyšší přidanou hodnotou. 

Bohužel statistická data dokládají, že české firmy nevyužívají potenciál Pákistánu jako importní ekonomiky a nezaměřují se na dovoz dražších celků. Naopak se ukazuje, že pákistánský trh objevují nové firmy, které zde hledají odbyt pro své produkty. V obou dvou případech (dřevo a šrot) jde o produkty, které jsou na českém, resp. evropské trhu v přebytku a firmy jsou nuceny hledat nové příležitosti v zahraničí. Trend rozmělnění českého exportu na více menších položek dokazuje také analýza 10 nejvýznamnějších položek v jednotlivých letech. Zatímco v roce 2016 tvořilo TOP 10 českých exportních produktů do Pákistánu 88 % všech českých vývozů do této země, tak v roce 2018 to bylo již jen 84 %.

Český vývoz do Pákistánu v roce 2018 (TOP 10 položek):

Harmonizovaný systém - Kód HS2 Název vývoz v tis. Kč
84 Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické 296 948
85 Přístr el záznamu reprodukce zvuku TV obrazu 188 685
44 Dřevo uhlí dřevěné výrobky dřevěné 180 070
90 Přístroje optické foto kinem lékař chirurg ap 58 999
72 Železo a ocel 53 529
40 Kaučuk a výrobky z něj 49 371
93 Zbraně střelivo části součásti příslušenství 26 225
73 Výrobky ze železa nebo oceli 26 064
39 Plasty a výrobky z nich 24 284
29 Výrobky chemické organické 23 148

Pákistánský dovoz do České republiky

Pákistánský dovoz do České republiky je ve všech třech sledovaných letech tvořen především textilními a kožedělnými výrobky, které představují za sledované období 2016 – 2018 86 % celkových pákistánských dovozů do ČR. Druhou nejvýznamnější položkou jsou chirurgické a lékařské nástroje, které ve sledovaném období tvořily 5 % pákistánských dovozů do Česka. Zbylé položky již nejsou příliš významné. Jak textilní a kožedělný průmysl, tak i výroba lékařských a chirurgických nástrojů patří k hlavním exportním artiklům Pákistánu a nejsou tedy překvapením.

 

Pákistánský dovoz do České republiky v roce 2018 (TOP 10 položek):

Harmonizovaný systém - Kód HS2 Název dovoz v tis. Kč
62 Oděvy doplňky oděvní jiné než pletené a háčkované 1 251 650
63 Výrobky textilní, jiné oděvy a obnošené hadry 711 984
61 Oděvy, oděvní doplňky - pletené a háčkované 663 510
42 Výrobky kožené, sedlářské, řemenářské apod. 426 727
52 Bavlna 327 174
90 Přístroje a náastroje - především chirurgické 204 019
39 Plasty a výrobky z nich 151 103
55 Vlákna střižová chemická /synt nebo umělá/ 84 243
10 Obilí 57 653

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb a struktura exportu a importu služeb:

V případě Pákistánu není vzhledem k omezenému objemu výměny v oblasti služeb dostupná statistika běžného účtu platební bilance u ČNB

České firmy působící v oblasti služeb a zájem českých firem o poskytování služeb v teritoriu:

Od r. 2015 je v pronájmu 6 letadel Českých aerolinií bez posádek na dobu 8 let pákistánským státním aerolinkám Pakistan International Airlines PIA. Další služby jsou především v podobě zapojení českých kanceláří mezinárodních společností do projektů v Pákistánu, které ovšem není možné jednotlivě identifikovat.

Poptávka po českých službách:

ZÚ Islámábád zaznamenal zájem o studium na českých vysokých školách. Zájem je o magisterské a doktorské studium.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

V Pákistánu aktuálně není žádný zahraniční investor z České republiky. Nejvýznamnější investiční aktivitou českého subjektu v Pákistánu byla do konce roku 2012 účast a.s. Moravské naftové doly Hodonín /MND/ na nálezu významného ložiska zemního plynu v chajpúrském distriktu provincie Sindh. MND zde podnikala společně s firmou OMV, Agip, PPL a GHPL. Byla podílníkem využívání ložiska zemního plynu Sawan, kde byla držitelem 7,89 % licenčních práv Petroleum Concession Agreement for the South-West Miano Block (SW-Miano). Koncem r. 2012 MND společně s těmito investicemi prodala rovněž práva na provádění průzkumu dalších plynových a naftových ložisek v provincii Balúčistán v partnerství s pákistánskými státními společnostmi Mari Gas a PPL. 

Výnosy z těžby ropy, plynu a barevných kovů v Pákistánu obecně o několik řádů převyšují výnosy z dodávek například investičních celků, a proto by tomuto sektoru měla být z české strany věnována pozornost.

Bývalý PA Export/ČKD Export (původní Škodaexport) ve spolupráci s Českou exportní bankou realizoval v pákistánském Balloki 225 MW projekt paroplynové elektrárny v celkové hodnotě 147 mil. USD a v Murídke 225 MW projekt paroplynové elektrárny v celkové hodnotě 150 mil. USD. Obě elektrárny jsou v provincii Pandžáb.

Škoda Praha a ČKD Elektrotechnika zrealizovaly kontrakty na opravy turbín na vodní elektrárně Mangla a na tepelných elektrárnách Muzaffargharh a Guddu. Firma NERKON realizovala dodávku mycí linky pro čokoládovnu Nestlé ve městě Hub u Karáčí.

Společnost Vítkovice Machinery Group v lednu 2017 dokončila modernizaci válcovny Wah Brass Mills (Pvt.) Ltd. ve státní zbrojovce POF Wah (v minulosti dodané z Československa) v celkové hodnotě 32,5 mil. EUR.

Do Pákistánu dováží své produkty celá řada firem, ovšem rozsah dovozu jednotlivých firem je spíše malý, přičemž jde o formu zahraničního obchodu.

V ČR se nyní rozvíjí pákistánská investice v oblasti textilního průmyslu firmy CNM Textil Faisalabad ve výši 3,8 mil EUR a zaměstnává v součastnosti již 120 lidí.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Platné smlouvy a dohody

  • Dohoda mezi ČTK a Pakistan Press International (Praha, 7. září 1964)
  • Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán (Islámábád, 30. dubna 1968)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán o leteckých službách (Praha, 2. září 1969, č. 91/1973 Sb.)
  • Kulturní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán (Praha, 29. ledna 1976, č. 104/1976 Sb.)
  • Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních (úředních) pasů mezi vládou ČSFR a vládou PIR (Islámábád, 2. prosince 1991, 328/1992 Sb.)
  • Program spolupráce mezi ministerstvy kultury na léta 2009-2011 (podpis 2009)
  • MoU o spolupráci Akademií věd ČR a Pákistánu (2007, prováděcí protokol z r. 2012 neuzavřen)
  • MoU o spolupráci hospodářských komor (květen 2007)
  • MoU o spolupráci ministerstev zdravotnictví ČR a Pákistánu (9.5.2007)
  • MoU o spolupráci mezi SPD ČR a Hospodářskou komorou PK (září 2017)
  • Smlouva mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 2. 5. 2014)
  • MOU o vojenské spolupráci mezi ministerstvy obrany, 9.5.2007, TOR podepsán v listopadu 2016 v Karáčí

Smlouvy v jednání

  • Probíhá projednávání nového textu dohody mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, v souvislosti s návazností na evropskou legislativu.
  • Připravena k podpisu: Dohoda o ekonomické spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem financí, rozpočtu, ekonomických vztahů, statistiky a privatizace Pákistánu.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Od r. 2013 se ČR v Pákistánu nadále angažuje již pouze prostřednictvím tzv. malých lokálních projektů (MLP) zahraniční rozvojové spolupráce. Česká republika také poskytuje pomoc v rámci humanitární pomoci (Czech Hospital in Arrandu) a transformačních projektů zaměřených na lidská práva.

Rok

Částka (Kč)

Typ pomoci

Specifikace (realizátor)

2010

998 000

rozvojová

Czech Hospital, Arandu, Gilgit-Baltistán - Projekt zlehčování života obyvatel ve vysokohorských oblastech

2010

5 000 000

humanitární

povodně - IOM

2010

30 000 000

humanitární

povodně - humanitární lety NATO - SALIS

2011

600 000

humanitární

"Czech Hospital" Obnova přístupových cest, mostů v regionu Arandu

2011

3 000 000

humanitární

ZÚ Islamabád ve spolupráci s místními firmami a PiN

2011

2 500 000

humanitární

Zlepšení životních podmínek a zdrojů obživy KPK - CHARITA

2011

3 500 000

humanitární

Obnova obydlí a zdrojů pitné vody po záplavách, Sind - PiN

2011

400 000

rozvojová 

Omezení otrocké práce v zemědělství, Karakoram - CZ Hospital

2012

1 800 000

humanitární

Stavba přístřeší pro povodněmi postižené obyvatele Sindu - PiN

2012

280 000

rozvojová

Rozšíření a oprava školy Gilgit-Baltistán - CZ Hospital

2012

2 720 000

humanitární

Obnova komunit a škod po přírodních katastrofách a válečných konfliktech - IOM

2012

640 000

humanitární

Obnova hygienických a zdravotnických zařízení po lavinách - CZ Hospital

2013

416 000

MLP

Osvětový projekt "Dětsví a naděje" proti polévání kyselinou - Acid Survivors

2014

77 000

MLP

Osvětový projekt "Vocational Training Center" kurz gramotnosti pro ženy - UHRO

2014

200 000

MLP

Vakcinace dětí a nácvik základních hygienických návyků pro děti a mláděž - Mashal Trust

2015

299 000

MLP

Renovace objektu školy a sirotčince - Mashal Trust

2016

275 000

MLP

Stavba hostelu pro studenty z horských oblastí Baltistánu - CZ Hospital

2017 200 000 MLP Vzdělávání venkovských žen v provincii Paňdžáb - Community for Common Good
2017 200 000 MLP Působení odborných pedagogů a nákup školního materiálu - Mashal Trust
2019 320 000 MLP Vybudování sanitačních zařízení v dívčích školách (Provincie Chajbar Paštúnchwá)
2019 460 000 MLP Vybudování zavlažovacího kanálu pro zlepšení zemědělských výnosů (Provincie Chajbar Paštúnchwá)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: