Pákistán: Vztahy země s EU

26. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropská unie je v Pákistánu zastoupená prostřednictvím Delegace EU:

Delegation of the European Union to Pakistan
House # 9, Street # 88, G-6/3, Islamabad, Pakistan
Telephone No: + 92 51 2271828
Fax No: + 92 51 2822604
Email: delegation-pakistan@eeas.europa.eu 
Web: www.eeas.europa.eu

Z členských států EU mají v Pákistánu svá velvyslanectví kromě ČR tyto:

  • Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V obchodně-ekonomické oblasti je nejvýznamnějším aspektem pro Pákistán zařazení do preferenčního celního systému EU Generalised Scheme of Preferences, zkráceně GSP+. V rámci udržení se v tomto systému musí Pákistán dodržovat a prokazovat pokrok v dodržování 27 mezinárodních konvencí o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a good governance. Díky GSP+ 80 % pákistánského exportu vstupuje na trh EU v rámci preferenčních celních sazeb.

EU jako celek je nejvýznamnějším zahraničně-obchodním partnerem Pákistánu z pohledu pákistánských exportů. Do EU aktuálně směřuje 30 % pákistánského exportu. Přitom 80 % pákistánského exportu reprezentují oděvy a výrobky textilního průmyslu. Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra dovozy z EU reprezentují 10 % celkového objemu pákistánské importu. Pákistán z EU nejvíce dováží mechanické a elektrické stroje a výrobky chemického a farmaceutického průmyslu.

Celkový objem vzájemné obchodní výměny mezi EU a Pákistánem v r. 2018 představoval 12,5 mld. EUR a oproti r. 2017 poklesl o 2,5 % (300 mil. EUR). Vývoz z EU do Pákistánu dosáhl v r. 2018 objemu 5,7 mld. EUR a oproti r. 2017 poklesl o 8 % (500 mil. EUR). Pákistánský dovoz do EU dosáhl v r. 2018 objemu 6,9 mld. EUR a oproti r. 2017 vzrostl o 3 % (200 mil. EUR). Pasivní saldo vzájemné obchodní bilance v neprospěch EU představuje 1,2 mld. EUR.

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 1,1 mld. USD a Velké Británii – 0,9 mld. USD. Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra jsou z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží Velká Británie – 1,8 mld. USD a Německo – 1,3 mld. USD.

5 nejvýznamnějších exportérů z EU do Pákistánu k 31. 12. 2018

 

USD (mld.)

Podíl (%) na celkovém PK dovozu

Německo

1,1 2,0

Velká Británie

0,9

1,7

Itálie

0,7 1,3

Nizozemí

0,7 1,3

Švédsko

0,4 0,8
5 nejvýznamnějších dovozců pákistánského zboží v EU k 31. 12. 2018

 

USD (mld.)

Podíl (%) na celkovém PK vývozu

Velká Británie 1,8 7,4

Německo

1,3

5,5

Nizozemí 0,9 3,5
Španělsko 0,9 3,8

Itálie

0,8

3,2

Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

Bariéry pro zahraniční investice z EU

Hlavními problémy investorů z členských států EU jsou u mnoha komodit (primárně sektory zpracování ropy a výroby léčiv) státem stanovené prodejní ceny na hranici výrobních nákladů. Dále skutečnost, že daně se počítají nikoliv ze zisku, ale z obratu, tudíž firma platí daně i když je ve ztrátě. Velkým problémem se stává repatriace zisků, protože Pákistán má nedostatek devizových rezerv a snaží se bránit repatriaci zisků do zemí původu firem.

Přetrvávajícím problémem je ochrana práv duševního vlatnictví, primárně postiženým segmentem v Pákistánu jsou generic drugs, resp. nefunkční Pakistan Drug Regulatory Agency. Samozřejmě trvale přetrvávají problémy se zneužíváním značek luxusního oděvního zboží, hodinek, šperků, softwaru, filmů, hudby, atd.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Základním nástrojem rozvojové spolupráce v Pákistánu je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2014-2020“.

MIP 2014-20 alokuje celkem 648 mil. EUR rozvojové pomoci Pákistánu ve třech rozvojových sektorech – 340 mil. EUR na rozvoj venkova (rural development), 210 mil. EUR na rozvoj školství a 98 mil. EUR na podporu good governance, lidských práv a vymáhání práva. Zmíněné rozvojové sektory MIP 2014-20 v zásadě odpovídají sektorovým prioritám ZRS ČR – zemědělství, sociální rozvoj, podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace.

Energy Dialogue

Energy Dialogue je součástí zasedání strategického dialogu s EU. Energy Dialogue vychází z iniciativy z r. 2010, kdy EU společně s ADB zformovala tzv. Energy Sector Recovery Report and Plan, na jehož základě Evropská investiční banka již schválila pro Pákistán úvěry se zvýhodněným financováním ve výši 190 mil. EUR na výstavbu vodních a větrných elektráren.

GSP+

Evropská Unie umožňuje Pákistánu prodávat většinu své produkce na Evropském trhu bez cel, nebo s minimálním celním zatížením. Toto opatření je především zaměřeno na podporu rozvoje této země.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: