Pákistán: Zahraniční obchod a investice

26. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

v mld. USD

2014

2015

2016

2017

2018

vývoz

25,2

23,9

22,0

21,9

24,7

dovoz

41,7

46,0

41,3

48,5

55,8

saldo

-16,5

-22,1

-19,3

-26,6

-31,1

Zdroj: www.nbp.com.pk, http://www.sbp.org.pk

Poslední dostupné údaje o bilanci zahraničního obchodu jsou k dispozici ke konci finančního roku 2018. Objem exportu v tomto období dosáhl 24,7 mld. USD a zvýšil se o 13 % oproti roku 2016. Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží je EU (30 % veškerých pákistásnkých exportů), USA (16 %) a Čína (8 %).

Z členských zemí EU jsou nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží Velká Británie (7,4 % veškerých pákistánských vývozů), Německo (5,5 %) a Nizozemí (3,5 %).

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží a zemědělských produktech, které dohromady představují 82 % všech exportů.

Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra přitom objem importu výrazně roste a prohlubuje negativní saldo bilance. Import v roce 2018 dosáhl objemu 55,8 mld. USD a vzrostl o 15 % oproti roku 2017. Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně (20 % všech importů), Dubai (12 %) a Evropské Unii (10 %). Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu (2,0 % všech importů) a Velké Británii (1,7 %). Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty (29,1 % všech dovozů), strojírenské výrobky (12,8 %) a chemické produkty (11,3 %).

Objem zahraničního obchodu za r. 2018, se díky výrazně rostoucímu importu zvýšil o 14,3 %, když objem nominálně dosáhl 80,5 mld. USD. Deficit obchodní bilance se v r. 2018 prohloubil o 17 %.

Vláda Pákistánu v reakci na zvyšující se obchodní deficit země zavedla v r. 2017 nové dovozní clo na 36 produktů a zvýšila jeho výši až o 50 % u 240 položek (např. prací přípravky, plastové výrobky, pneumatiky, součásti klimatizací, laky a cigaretové papírky a automobily; z potravin došlo ke značnému navýšení cla především u sušených syrovátek, strouhaného a taveného sýru, čerstvého i sušeného ovoce, pšenice, cukru, kakaa, brambor, zeleniny, džusů, kečupu apod. Další produkty, které byly zasaženy jsou kosmetické přípravky, keramika, elektronika a sportovní produkty.). Tato opatření platila i v roce 2018, přičemž vláda se import snaží aktuálně omezovat skrze netarifní bariéry.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura pákistánského vývozu k 31.12.2018

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

USA

4,0 16

Čína

1,8

8

Velká Británie

1,8

7

Německo

1,3

5

Afghánistán

1,3

5

Teritoriální struktura pákistánského dovozu k 31.12.2018

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Čína

11,0

20

Dubai

6,4

12

Singapur

4,1

7

Saudská Arábie

3,2 6

USA

2,2

3,9

Zdroj: State Bank of Pakistan

Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou USA, Čína a Velká Británie. V případě, že by se zohlednila EU jako celek, tak by byla největším partnerem Pakistánu s podílem 30 % a 8 mld. USD vývozů. Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Velká Británie a Německo.

Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně, v Dubai a v Singapuru. V případě, že by se zohlednila EU jako celek, tak by obsadila třetí místo s 10 % a 5,8 mld. USD. Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu (2 % ze všech importů a 1,1 mld. USD) a ve Velké Británii (2 % a 1,0 mld. USD).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura pákistánského vývozu k 31.12.2018

Vývoz celkem /FOB/

USD (mld.)

Podíl (%)

Textilní výrobky

13,7

55

Rostlinné produkty

3,3

13
Potraviny a nápoje

1,3

5

Nerostné suroviny

1,3

5

Kůže a výrobky z kůže

1,0

4

Komoditní struktura pákistánského dovozu k 31.12.2018

Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Ropa a ropné produkty

16,7

29

Strojírenské výrobky

7,3

13

Chemikálie a hnojiva

6,5

11

Základní kovy

4,6

8

Textilní polotovary

4,3

8

Zdroj: State Bank of Pakistan

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží a zemědělských produktech. Tyto produkty, pokud se připočítají ještě další kategorie jako je kožodělná výroba a další složky zemědělské a potravinářské produkce představují celkem 82 % všech exportů.

Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty, strojírenské výrobky a hnojiva a chemikálie. Pákistán je importné ekonomikou, která není schopná pokrýt své vlastní potřeby a je na dovozu závislá, zejména v případě strojů a speciálních komodit.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone. V souvislosti s projektem China - Pakistan Economic Corridor se budují speciální ekonomické zóny. K otevření první speciální ekonomické zóny by mělo dojít v roce 2019 v provincii Chajbar Paštúnchwá. Dalších 8 speciálních ekonomických zón by mělo být otevřeno v následujících letech. Ekonomické zóny by měly být situovány po celé zemi, přičemž v každé provincii by měla být přinejmenším jedna zóna. Každá speciální ekonomická zóna bude zaměřena na konkrétní průmyslovou, nebo technologickou činnost.

Vstup do ekonomických zón by měl otevřen všem, speciální ekonomické zóny by měly mít pouze kriteria pro vstup (zejména rozloha a velikost investice), nemělo by být omezené ukončení činnosti ani žádné speciální ukazatele jako je množství produkce.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic (v mil. USD)

Ekonomická skupina

Finanční rok 2017-18

obchod

142,6

energetika

997

stavebnictví

708,5

chemický průmysl

48,9

ropa a plyn

192,5

finanční business

400,3

textilní průmysl

49,7

doprava

56,9

komunikace (IT, telekomunikace)

112,9

ostatní

382,7

Celkem

3 092

Zdroj: Rada pro investice (Board of Investment) - Pákistán

Přehled 10 největších zahraničních investorů (v mil. USD)

Země

Finanční rok 2017–18

Čína

1812,6

Velká Británie

307,5

USA

136,3

Nizozemí

100,2

Švýcarsko

79,4

Japonsko

59,8

Itálie

56,6

Turecko

29,8

Rakousko

27,4

Spojené arabské emiráty

10,9

Zdroj:  Rada pro investice (Board of Investment) - Pákistán

Rozsáhlé zahraniční investice, které jsou nezbytným finančním zdrojem rozvoje pákistánské ekonomiky zatím do země nepřicházejí. Naopak, objem přímých zahraničních investic (PZI) se dramaticky snižuje. I když podle posledních dostupných údajů ke konci r. 2017 se odliv přímých zahraničních investic, trvající poslední 3 roky, již dotknul svého dna, když v uvedeném období došlo k nárůstu PZI o, na první pohled závratných, 194 % na hodnotu 2,480 mld. USD, oproti 1,281 mld. USD k 31. prosinci 2016 a za finanční rok 2017–18 (tedy období od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018) stoupl dále na 3,092 mld. USD. Ovšem nadále se hodnota pohybuje hluboce pod úrovní z r. 2014, kdy objem PZI dosahoval 4,430 mld. USD. Důvody této skutečnosti jsou dva. Jednak zahraniční investoři systematicky repatriují své investice buďto domů, anebo do jiných (bezpečnějších, vyspělejších, korupčně méně zatížených) zemí, a jednak, primárně z důvodů administrativních průtahů, je příliv čínských investic v rámci tzv. čínsko-pákistánského ekonomického koridoru velice pomalý. Pákistánská vláda se před všeobecnými volbami v letošním roce pouze hrou s čísly snaží vyvolat pozitivní dojem o investiční situaci v zemi.

Největším zahraničním investorem v Pákistánu je Čína s objemem PZI ve výši 1812,6 mil. USD, následují Velká Británie – 307,5 mil. USD, USA – 136,3 mil. USD a Nizozemí – 100,2 mil. USD. Žádná další země nemá v Pákistánu zahraniční investice přesahující 100 mil. USD.

Ze sektorového pohledu největší objem PZI je soustředěn v oblasti energetiky – 997 mil. USD a stavebnictví – 708,5 mil. USD, následují finanční business – 400,3 mil. USD, zpracování ropy a plynu – 192,5 mil. USD, obchod – 142,6 mil. USD a IT a telekomunikace – 112,9 mil. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je pro české firmy pozitivní. V rámci liberalizačního procesu Pákistán počátkem devadesátých let prakticky zcela uvolnil vstup na místní trh pro zahraniční investory. Ti mohou mít stoprocentní účast ve většině oborů bez potřeby místního partnera, se zajištěnou plnou repatriací kapitálu. Byl odstraněn strop na platby tantiém (royalties) a technických poplatků (technical fees), stejně jako zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky. Počet odvětví, vyžadujících účast státu, byl zredukován na čtyři: zbraně a munice, výbušniny, radioaktivní materiály a tisk cenin.

Jakožto součást integrované strategie na podporu investic byl rovněž přijat souhrnný program radikálních ekonomických reforem zahrnující liberalizaci, privatizaci a deregulaci, který má přeměnit pákistánskou ekonomiku na „plně tržně orientovanou". Více informací o investicích a podnikání v Pákistánu lze nalézt na webu: http://invest.gov.pk/ 

Pákistán má velký zájem o zahraniční investice především do sektoru energetiky, který je pro zemi limitujícím faktorem jejího ekonomického rozvoje. Z důvodu nejisté garance zaplacení vyrobené elektrické energie však zahraniční investoři zatím v tomto sektoru váhají. Dále se otevírají možnosti pro instalaci geotermálních energetických zdrojů. Další investiční příležitosti představuje sektor těžby energetických surovin jako jsou ropa, plyn, hnědé uhlí a lignit.

Pákistánská vláda vědoma si nezbytnosti přílivu PZI pro další rozvoj země přijala sérii pobídek, které mají za úkol zastavit odliv PZI a přilákat nové investory do země. Následuje přehled konkrétních investičních pobídek v Pákistánu. ZÚ Islámábád zároveń vypracoval analýzu rizik, kterou můžou případní zájemci ze strany českých podnikatelských subjektů o investování v Pákistánu využít jako výchozí bod při posuzování vhodnosti svého investičního záměru.

Investiční pobídky pro zahraniční investory v Pákistánu

  • Úplné osvobození od dovozních cel pro veškerá dovážená průmyslová zařízení. Žádné částí těchto zařízení nesmí být vyráběna místně. PK vláda má primárně zájem o investice do sektorů biotechnologií, elektroniky, výroby hnojiv, optických vláken a solárních panelů.
  • Provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech je osvobozeno od veškerých daní, poplatků a cel na dobu 4 let.
  • Od dovozních cel jsou úplně osvobozeny i dovozy veškerých komponentů a surovin nezbytných pro provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech.
  • Debt-equity ratio pro komerční financování u místních bank v poměru 70:30 pro dovážená průmyslová zařízení a v poměru 80:20 pro místně vyráběná průmyslová zařízení.
  • V případě výstavby a provozování soukromých elektráren (na jakýkoliv pohon) je provozovatel osvobozen od veškerých daní a cel na dobu 8 let.
  • Elektrická energie vyrobená v soukromých elektrárnách bude odkoupená WAPDA (pozn. ZÚ: místní ČEZ) za předem domluvený fixní tarif.
  • V případě realizace projektu v průmyslových zónách Hub, Mianwali, Bhakkar, Khushab, Tharparker a Dadu je veškeré dovážené zařízení plně osvobozeno od dovozního cla.
  • V případě realizace projektu v městských zónách Islámábád, Rawalpindi, Gujranwala, Sialkot, Faisalabad, Lahore, Multan, Ferozwala, Taluka of Khotri a Hyderabad je na veškeré dovážené zařízení uplatňováno 50 % snížení dovozního cla.
  • 75 % snížení dovozního cla je uplatňováno na veškeré dovážené zařízení v případě realizace projektu v městských zónách Karáčí.
  • V případě investic do pojišťovnictví větší nežli 10 % podíl musí být schválen Security Exchange Commission of Pakistan.
  • V případě investic do bankovnictví větší nežli 5 % podíl musí být schválen State Bank of Pakistan.

Samostatný status má tzv. Export Processing Zone v Karáčí (pozn. ZÚ: byla založena již v r. 1980, zatím bez valného zájmu zahraničních investorů). Pro všechny projekty realizované v této zóně platí následující pobídky:

  • Bezcelní dovoz a vývoz veškerého zboží do/ze zóny.
  • 75 % snížení daně z příjmu.
  • Daňové prázdniny na dobu 5 let v případě realizace nového výrobního provozu.

Analýza rizik realizace zahraniční investice v Pákistánu

Silné stránky:

  • poptávka trhu o velikosti 210 mil. obyvatel
  • rychle rostoucí střední vrstva
  • nenasycenost místního trhu hlavně po elektronice, průmyslových a spotřebních výrobcích
  • pákistánský zákazník je schopen akceptovat výrobek výrazně nižší kvality nežli v ČR/Evropě
  • velká liberalizace místního trhu
  • 100 % účast zahraničního kapitálu ve většině oborů bez potřeby místního partnera
  • 51 % podíl PK státu vyžadován pouze v sektorech výroby zbraní a munice, výbušnin, radioaktivního materiálu a tisku cenin
  • zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky
  • zákonem zaručena plná repatriace zisků

Slabé stránky:

  • aktuální ekonomická krize a nestabilita ekonomiky
  • bezpečnostní riziko, hlavně mimo velká města
  • vysoká úroveň korupce na všech úrovních státní správy
  • neexistující ochrana práv duševního vlastnictví
  • problematická vymahatelnost práva
  • nízká úroveň většiny pákistánských škol a z toho plynoucí nízká odborná úroveň pákistánských zaměstnanců
  • nízká znalost IT technologií
  • minimální rozšíření internetu (pouze 2,5 mil uživatelů při 210 mil. obyvatel)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: