Pákistán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoIslámábád
Počet obyvatel233,14 mil.
JazykOficiální jazyk urdština, angličtina široce rozšířená, paňdžábština (45 %), paštunština, sindhština
Náboženstvíislám (96.5 %), hinduismus (1.9 %), křesťanství (1.6 %)
Státní zřízenífederativní parlamentní republika
Hlava státuÁrif Alví
Hlava vládyŠahbáz Šaríf
Název měnyPákistánská rupie (PKR)
Cestování
Časový posun+4 hod (v létě +3 hod)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Tomáš Smetánka
Ekonomický úsekVáclav Jílek, MA
Konzulární úsekIng. Václav Dobeš
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 376,53
Hospodářský růst (%) 6,19
Inflace (%) 19,90
Nezaměstnanost (%) 9,30

Pákistán je rozvíjející se tržní ekonomika na indickém subkontinentu. Dnes pátý nejlidnatější stát světa vznikl rozdělením Britské Indie v roce 1947 na jejích převážně muslimských územích. Podle ústavy jde o federativní parlamentní republiku, v níž je islám státním náboženstvím. Silný politický vliv uplatňuje armáda. Role armády v zemi významně přesahuje oblast obrany do hospodářství a politiky. Hlavou státu je prezident, hlavou výkonné moci předseda vlády, jímž je od roku 2022 Šahbáz Šaríf (Shehbaz Sharif), předseda strany Pakistan Muslim League-Nawaz (PML-N). V roce 2022 se významně prohloubily ekonomické problémy Pákistánu. Přes své bohatství na nerosty a suroviny se země potýká s rostoucí inflací, nestabilními devizovými rezervami, podstatným zpomalením ekonomiky a neudržitelnou závislostí na dovozu. Vláda se pokusila problémy řešit úspornými opatřeními, která zahrnovala omezení dovozu luxusních a zbytných položek, zvýšení cen paliv a elektřiny, zvýšení daní a významné rozpočtové škrty. Ničivé povodně od června do října 2022 způsobily škody v odhadované výši 30 miliard dolarů a zničily úrodu, což vedlo k dalšímu růstu inflace a zvýšení dovozních nákladů. Významně oslabila pákistánská rupie. Do roku 2023 se ekonomická situace v Pákistánu ještě zhoršila. Reálný růst HDP se může výrazně snížit z 6 % na 0,6 % kvůli avizované krizi a neschopnosti se řádně zotavit. Pákistánská rupie poklesla o zhruba 40 % vůči dolaru na otevřeném trhu, ceny paliva se zvýšily o zhruba 50 % a centrální banka zvýšila úrokovou sazbu o 100 bazických bodů, aby bojovala proti nejvyšší inflaci za desetiletí, která dosáhla v květnu 2023 rekordní úrovně 45 %. Agentura Moody’s předpověděla, že průměrná inflace v Pákistánu by mohla v první polovině roku 2023 být 33%. Podle agentury Fitch je pákistánská ekonomika na pokraji kolapsu, s potenciálním rizikem platební neschopnosti. Hospodářský růst a potenciál byl doposud významně omezen od počátku 21. století kvůli nestabilní bezpečnostní situaci při hranicích s Indií a Afghánistánem. Aktuálně se vláda zaměřuje na rozvoj domácího průmyslu a lákání zahraničních investorů. Podporuje infrastrukturní a stavební projekty, diverzifikaci v produkci energie přes hydroelektrárny a více obnovitelných zdrojů a také digitalizaci průmyslu. Významnou část HDP Pákistánu představují remitence, které domů zasílá velká diaspora pákistánských pracovníků v zahraničí. Vývoz země převážně tvoří textilie, neupravené tkaniny, bavlna, ale také chirurgické nástroje. Poslední dobou také významně roste vývoz sportovních potřeb. Mezi hlavní položky českého vývozu patří dřevo, železo, ocel, reaktory, kotle a další mechanické přístroje.

Mapa globálních oborových příležitostí – Pákistán (MZV) (85.67 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Pákistán (407.91 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

  • Pákistánská islámská republika
  • Islámí džumhúríja Pákistán (urdsky)
  • Islamic Republic of Pakistan (anglicky)

Systém vládnutí

Pákistán je federativní parlamentní republika. Nejvyšší zastupitelský sbor je dvoukomorový parlament, formální hlava státu prezident a nejvyšší představitel výkonné moci premiér. Premiér Šahbáz Šaríf (Shehbaz Sharif) vede vládní stranu PML-N, která je v koalici s PPP a dalšími menšími stranami. Silný vliv mají ozbrojené síly, významnou úlohu hraje velitel armády, aktuálně generál Ásim Munír (Asim Munir). Země se skládá ze čtyř provincií a jednoho federálního území (Balúčistán, Paňdžáb, Sindh, Chajbar Pachtúnchvá, Islámábád) a spravuje dvě autonomní oblasti, Ázád Džammú a Kašmír a Gilgit-Baltistán, součásti historického Kašmíru, jehož území je předmětem sporu s Indií. Vedle armády se v politickém rozhodování uplatňuje i soudní moc.

Volby a strany

Volby do dolní komory parlamentu se konají každých pět let, 272 ze 342 poslanců je voleno přímo, prostou většinou, zbylých 70 míst je vyhrazeno pro ženy a nemuslimy. Senátní volby jsou nepřímé, jednou za tři roky se volí polovina ze 100 senátorů. Prezident je volen na pět let. Funkční období současného parlamentu končí v srpnu 2023; s rozpuštěním parlamentu skončí i vláda a všeobecné volby by se měly konat do 90 dnů, nelze ale vyloučit prodloužení funkčního období prozatímní vlády a odklad voleb. Největší politické strany jsou vládní PML-N a PPP, donedávna hlavní opoziční PTI v květnu 2023 opustila řada politiků a její další existence je ohrožena.

Politické tendence

Vyslovení nedůvěry premiérovi Imránu Chánovi (Imran Khan) a vystřídání jeho vlády koalicí v čele se Šahbázem Šarífem v r. 2022 vedlo k politickému napětí, živenému pokusy expremiéra dosáhnout konání předčasných voleb. Po krátkém zadržení Imrána Chána v květnu 2023 jeho stoupenci napadli vojenské objekty v několika městech. Nebývalý útok demonstrantů proti armádě vyvolal rozhodnou reakci státního aparátu a vedl k zatčení představitelů a aktivistů PTI. Řada politiků se pak od PTI distancovala, údajní organizátoři a účastníci demonstrací a pachatelé škod měli být postaveni před vojenské nebo protiteroristické soudy. Politická budoucnost PTI i jejího vůdce, obviněného z trestných činů různého druhu, je málo nadějná.

Odhadovaný výhled

Pákistán očekává další nestabilita a polarizace společnosti. Bez ohledu na termín a výsledek voleb je pravděpodobné pokračování civilní vlády s armádou v pozadí. Hlavní úkol vlády je řešit vážnou krizi, spojenou zejména s vysokou inflací, poklesem hodnoty rupie a nedostatkem devizových rezerv. Země čelí možnosti platební neschopnosti a je silně závislá na zahraničních půjčkách; do roku 2025 má splatit 73 miliard dolarů a to se pravděpodobně bez restrukturalizace dluhu neobejde. Vláda přes odklady nesplnila podmínky programu MMF, končícího v červnu 2023, a bude pravděpodobně vyjednávat o novém programu na další období. Ekonomika se neobejde bez řešení základních problémů a zásadních změn.

1.2. Zahraniční politika země

Pákistán se nachází v oblasti spojující Blízký východ, střední Asii s asijsko-pacifický region, obklopen ekonomickými giganty v podobě Číny a Indie. Pákistánská zahraniční politika se dlouhodobě orientuje na spolupráci s Čínou, arabskými partnery z oblasti Perského zálivu a dalšími muslimskými zeměmi v rámci Organizace islámské spolupráce (OIC). Mezi hlavními tématy zahraniční politiky je otázka Kašmíru ve sporu s Indií, bezpečnost a stabilita Afghánistánu a zajištění životaschopnosti ekonomiky ve vztahu k multilaterálním finančním organizacím a důsledkům klimatických změn.

Čína

Pákistán udržuje tradičně silné vztahy s Čínou a ta zůstane jeho hlavním hospodářským a strategickým partnerem v nadcházejících letech, což je dáno i geopolitickými vztahy v regionu, zejména postavením Indie. Zásadní jsou pro Pákistán infrastrukturní projekty v rámci Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC), klíčové součásti čínské iniciativy BRI. Přesto je pravděpodobné, že Čína v tomto období omezí poskytování úvěrů souvisejících s CPEC kvůli obavám o udržitelnost pákistánského dluhu a kvůli výraznému překročení nákladů a zpoždění v dokončování řady probíhajících projektů. Podstatná je pro Čínu i otázka bezpečnosti jejích pracovníků v zemi.

USA

Vztahy mezi Pákistánem a USA jsou dynamické a komplikované. Výrazně se odvíjejí od geopolitické situace v jižní Asii, donedávna zejména s ohledem na konflikt v Afghánistánu; se stažením USA z této země poklesl pro USA i význam Pákistánu. Podstatným prvkem vztahů je spolupráce v boji proti terorismu. Ačkoli se Pákistán například neúčastnil druhého ročníku Summitu pro demokracii, pořádaného USA, v kontextu soupeření USA-Čína se prezentuje jako odpůrce příslušnosti k blokům a vyhýbá se binárním volbám. Pákistán obnovil dialog s USA v rámci rámcové dohody o obchodu a investicích mezi USA a Pákistánem na začátku roku 2023, i když se očekává, že volnější obchodní toky nebudou dojednány nejméně do roku 2025.

Indie

Vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou složité od rozdělení britské Indie v srpnu 1947. Územní spor o Kašmír vyústil ve dvě ze tří velkých indicko-pákistánských válek v letech 1947 a 1965 a v omezenou válku v roce 1999. Současná situace mezi Indií a Pákistánem je napjatá a budoucnost jejich vzájemných vztahů je nejasná. I přes pokračující ekonomickou krizi v Pákistánu a vzrůstající globální význam Indie zůstává situace na linii kontroly relativně stabilní. Jakékoli mírové jednání se aktuálně jeví jako v nedohlednu, kvůli parlamentním volbám na obou stranách během příštího roku.

EU

Vztahy mezi EU a Pákistánem jsou definovány Strategickým plánem angažovanosti z roku 2019, který prioritizuje politiku, ekonomiku a lidská práva. Pro 2021-2024 je pro dvoustrannou spolupráci vyhrazeno 265 milionů eur s cílem podpořit zelený růst a rozvoj lidského kapitálu. Režim GSP+ umožňuje Pákistánu vyvážet do EU za preferenční celní sazby, což po jeho vypršení v roce 2023 ovlivní nový desetiletý režim. EU monitoruje dodržování 27 mezinárodních úmluv v Pákistánu.

Další země v regionu

Vztahy mezi Pákistánem a Afghánistánem jsou složité a občas až napjaté, často poznamenané vzájemnou nedůvěrou. Dlouhodobé problémy se týkají především hraničních sporů a přítomnosti afghánských uprchlíků v Pákistánu. Navzdory těmto sporům, Pákistán bude i nadále spolupracovat s Tálibánem, aby si udržel svůj vliv v Afghánistánu. Skrz něj se bude ucházet o zprostředkování jednání o příměří s teroristickými skupinami působícími v pohraničních oblastech, zejména pákistánský Tálibán (TTP). Pákistán bude udržovat dobré vztahy se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty, jelikož od těchto zemí stále více hledá finanční podporu, aby posílil svou devizovou pozici. Letos uzavřely Pákistán a Turecko preferenční obchodní dohodu, přesto je obchodní výměna Pákistánu s Tureckem stále pod jejím potenciálem.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel činí zhruba 233 mil. Velká část obyvatelstva je usídlena podél řeky Indus a její přítoky, přičemž nejhustěji osídlenou provincií je Paňdžáb. Hustota obyvatel odpovídá zhruba na 287-302 obyv. na 1 km2. Počet obyvatel setrvale stoupá; ročně se zvyšuje cca o 2 %. V letech 1990–2003 si Pákistán udržel svůj historický náskok jako nejvíce urbanizovaný národ v jižní Asii, přičemž obyvatelé měst tvoří 38 % jeho populace. Podle velikosti populace je Karáčí největším městem Pákistánu s 17,2 mil. lidí. V severní polovině žije většina obyvatel v oblouku tvořeném městy Láhaur (14 mil.), Faisalabád (3,7 mil.), Rávalpindí (2,4 mil.), hl. m. Islámábád (1,2 mil.), Multán (2,2 mil.) a Péšavar (2,4 mil.).

Počet ekonomicky činných obyvatel je 72,3 mil., tj. 32,2 % z celkového počtu obyvatel. Pákistánské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (80-85 %) a islám šíitského směru (10-15 %). V Pákistánu rovněž žijí křesťanské a hinduistické komunity. Očekávaná délka života při narození je u žen 72 let a u mužů 68 let. Ve srovnání se zdravou nadějí dožití při narození, která byla v roce 2003 u mužů 54 let a u žen 52 let, se situace výrazně zlepšila. Výdaje na zdraví činily 3,4 % HDP, zatímco na vzdělání je využito 2,5 %. Pákistánská společnost je relativně mladá, přičemž pátá největší země dle počtu obyvatel vykazuje průměrný věk pouhých 22 let.

Pákistánská společnost je rozdělena do jednotlivých tříd. Horní skupinu, asi 7 % obyvatelstva, tvoří politici, vlastníci půdy většího rozsahu, vysocí obchodníci, lékaři specialisté a také např. průmyslníci, zároveň i veteráni z vojenských řad. Většina lidí patřících do této skupiny je vysokoškolsky vzdělaných, ti mladší studovali v zahraničí, velmi často ve Velké Británii, USA, Austrálii či Kanadě. Střední skupina je tvořena úředníky, ostatními doktory, obchodníky, menšími podnikateli a učiteli. Do nejnižší skupiny patří obyvatelé žijící na venkově a v chudých oblastech, většina z nich neumí číst a psát, negramotných je v zemi okolo 60 % obyvatelstva.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Pro fiskální rok končící v červnu 2023 se očekává, že růst pákistánské ekonomiky dosáhne pouze 2 %. Tento nízký předpokládaný růst je důsledkem řady negativních faktorů, včetně katastrofických povodní, přísné měnové politiky, vysoké inflace a méně příznivých globálních podmínek. Situaci dále ztěžuje meziroční pokles vývozu a remitencí. Inflace v červnu 2023 dosáhla 21,3 %, což je nejvyšší hodnota od prosince 2008, kdy pokles hodnoty rupie spolu s nárůstem cen paliva a úrokových sazeb vedl k inflačnímu tlaku. K červnu 2022 vzrostl celkový dluh Pákistánu na přibližně 247 mld. USD, což odpovídá 97 % HDP, zatímco vnější dluh se v prvním čtvrtletí roku 2023 snížil na 125,7 mld. USD.

I přes výzvy, jako je inflace, deficit běžného účtu a probíhající měnová krize, se pákistánská ekonomika, se svými klíčovými sektory v zemědělství, průmyslu a službách, stále drží. Situaci komplikuje politická nestabilita a celosvětový nárůst cen paliv vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Přesto si Pákistán udržuje významné průmyslové sektory, jehož průmyslová výroba dosáhla v únoru 2023 hodnoty 3,9 mld. USD. Země je také známá svou produkci zemědělských produktů, jako je bavlna, pšenice, rýže, cukrová třtina, ovoce a zelenina. Vzhledem k těmto globálním a domácím výzvám je Pákistán nucen hledat efektivní řešení pro řešení těchto komplexních problémů a obnovu ekonomické stability.

V roce 2023 zaznamenal Pákistán schodek obchodní bilance, kdy dovoz převýšil vývoz. Obchodní deficit Pákistánu se v dubnu 2023 snížil na 236,8 mld. pákistánských rupií (PKR) z 694,4 mld. PKR ve stejném měsíci předchozího roku. Hlavním obchodním partnerem Pákistánu je Čína, která je také hlavním investorem v Pákistánu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Spojené arabské emiráty, Spojené státy, Indonésie a Saúdská Arábie. Pákistán nejčastěji dováží rafinovanou ropu, surovou ropu, vakcíny, krev, antiséra, toxiny a kultury. Na druhé straně, mezi nejčastěji vyvážené produkty z Pákistánu patří domácí prádlo, nepletené pánské obleky a nepletené dámské obleky. Stojí za zmínku, že v dubnu 2023 došlo k meziročnímu snížení vývozu z Pákistánu o 26,68 %. V souvislosti s těmito globálními a domácími výzvami, Pákistán musí nalézt efektivní strategie, které by mu pomohly vyrovnat se s těmito komplexními problémy a usilovat o obnovení ekonomické stability.

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -1,276,496,192,204,40
HDP/obyv. (USD/PPP) 5 278,425 750,006 400,006 660,006 940,00
Inflace (%) 9,489,5019,909,907,20
Nezaměstnanost (%) 12,4013,209,309,609,90
Export zboží (mld. USD) 21,9828,7930,9225,0722,60
Import zboží (mld. USD) 45,8173,7271,0465,6466,35
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -22,17-37,52-34,13-35,09-38,26
Průmyslová produkce (% změna) -9,4714,129,204,405,20
Populace (mil.) 227,20231,40235,80240,50245,20
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 7/77/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -7,77
Veřejný dluh (% HDP) 56,50
Bilance běžného účtu (mld. USD) -11,98
Daně 2023
PO 29 %
FO 39 %
DPH 18 %

Fiskální rok v Pákistánu se rozpíná od 1. července příslušného roku až do 30. června následujícího roku. Aktuální stav pákistánských veřejných financí a státního rozpočtu odráží snahu o kontrolu fiskálního deficitu a zajištění finanční podpory od MMF. Za první polovinu FY23 byl zaznamenán fiskální deficit ve výši 2 % HDP, tj. 1 683 mld. PKR. Federální rozpočtový schodek v červnu 2022 se očekával na úrovni 6,22 bil. PKR, což představuje historické maximum. V prvním čtvrtletí FY23 byl celkový rozpočtový schodek 809 mld. PKR, ve srovnání s 438 mld. PKR ve stejném období předchozího roku. Deficit veřejných financí v roce 2022 se zvýšil na 7,9 % HDP, oproti revidovaným 6,1 % HDP v předchozím FY22. Vyšší fiskální deficit podněcoval inflační tlaky, a to i přes přísnou měnovou politiku. Sazba daně z příjmu PO v Pákistánu byla v roce 2022 stanovena na 29 %. Daňový systém zůstává složitý a neefektivní, většina občanů se mu vyhýbá.

Pokud jde o pákistánskou platební bilanci, dovoz v první polovině tohoto fiskálního roku meziročně vzrostl o 65 % na více než 40 mld. USD, zatímco export se zvýšil o 25 % na 15,1 mld. USD. Za stejné období se deficit obchodní bilance více než zdvojnásobil, z 12,3 mld. USD na 25,4 mld. USD. Saldo běžného účtu se v tomto fiskálním roce změnilo z přebytku na deficit a za prvních pět měsíců dosáhlo 7,1 mld. USD, ve srovnání s přebytkem 1,9 mld. USD za stejné období předchozího roku. Pákistánský zahraniční dluh v prosinci 2022 dosáhl výše 126,3 mld. USD, což znamená značnou zátěž pro ekonomiku země. V období od dubna 2023 do června 2026 musí Pákistán splatit 77,5 mld. USD. Přesto Pákistán čelí narůstajícímu tlaku na splácení dluhu v blízké budoucnosti. Od dubna do června 2023 dosahuje zátěž spojená se splácením vnějšího dluhu 4,5 mld. USD. Moody’s varuje, že Pákistán by bez záchranných půjček od MMF mohl dosáhnout stavu platební neschopnosti. Vnější dluh Pákistánu představuje pro jeho ekonomiku s hodnotou 350 mld. USD velkou zátěž. Téměř 77 % pákistánského zahraničního dluhu, tedy 97,5 mld. USD, dluží přímo pákistánská vláda různým věřitelům.

Mezinárodní rating k 2023

Fitch rating: CCC-

Moody’s rating: Caa3 se stabilním výhledem

Standard & Poor’s rating: CCC+ se stabilním výhledem

2.3. Bankovní systém

Pákistánský bankovní sektor je vzhledem k počtu aktérů usilujících o dominantní postavení silně konkurenční, přestože se aktuálně potýká se složitým a náročným ekonomickým prostředím; hospodářský růst země koncem FY23 dosáhne pouhých 0,4 %. Toto pomalé tempo růstu je přičítáno omezené aktivitě soukromého sektoru, restrikcím dovozu a významným následkům ničivých povodní z léta 2022. Centrální bankou země je State Bank of Pakistan, která má na starosti regulaci a dohled nad finančním sektorem. Další regulační subjekty zahrnují Pákistánskou komisi pro cenné papíry a burzy, spravující kapitálové trhy, a Pákistánskou ratingovou agenturu, pověřenou hodnocením úvěrové spolehlivosti různých institucí. Bankovní systém v Pákistánu je většinou privatizovaný a skládá se z komerčních, zahraničních, islámských bank, rozvojových finančních institucí a mikrofinančních ústavů. Mezi nejvýznamnější zahraniční banky patří Standard Chartered Bank, Deutsche Bank A.G. a Citibank N.A., obě poslední jmenované ovšem působí pouze pro korporátní klientelu. Nejvýznamnějšími bankami jsou Allied Bank, Habib Bank, MCB Bank, National Bank a United Bank. Za 1. čtvrtletí 2023 prošel bankovní sektor mimořádným obdobím prosperity, které přineslo rekordní nárůst příjmů. Tento významný přírůstek lze především připsat bezprecedentnímu nárůstu úrokových sazeb, což bankám umožnilo zajistit solidní tok příjmů z úroků. V reakci na oslabující dopad potravinové inflace a s cílem udržet si důvěru mezinárodních věřitelů, zvýšila SBP svou klíčovou úrokovou sazbu na dosud nevídaných 21 %. Aktuálně prochází bankovní sektor v Pákistánu intenzivní konsolidací, charakterizovanou množstvím fúzí a akvizic, které vedou k vytváření silnějších bank nabízejících širší škálu produktů a služeb. Přestože je koncept internetového bankovnictví mezi bankami v zemi široce akceptován, integrace digitálních technologií do bankovních operací v Pákistánu probíhá poměrně pomalu.

2.4. Daňový systém

Daňový systém v Pákistánu prochází v posledních dvou desetiletích vývojem směrem k větší transparentnosti a shodě s mezinárodními standardy. I přes nepřetržité zlepšování stále existují výzvy, jak v generování dostatečných příjmů, tak v zvyšování efektivity a rovnosti.

V roce 2023 se daňové sazby v Pákistánu liší pro rezidentní a nerezidentní společnosti, kde první jsou zdaněny z celosvětových příjmů a druhé z příjmů pocházejících z Pákistánu. Sazby se mění podle typu společnosti – bankovní společnosti jsou zdaněny 39 %, veřejné a ostatní společnosti 29 % a malé společnosti 20 %. Je zavedena i dodatečná „superdaň“, jejíž sazby se pohybují mezi 1 % a 4 % v závislosti na úrovni příjmů. Společnosti s příjmy přesahujícími 300 milionů PKR jsou zatíženy zvýšenou sazbou superdaně ve výši 10 %, která se vztahuje na některá odvětví. Pro „ženské podniky“ a malé a střední podniky (SME) existují zvláštní daňové sazby a pobídky.

Pákistánské daňové právo nabízí fyzickým osobám pobídku k investicím do rozvoje pákistánského hospodářství a přírodních zdrojů. Výzkumy však naznačují, že dobrovolné dodržování daňových předpisů je v Pákistánu na nízké úrovni, a existují obavy z dopadu politického vlivu na dodržování daňových předpisů.

Hlavní nepřímou daň v Pákistánu představuje všeobecná daň z obratu (GST), která se uplatňuje na zdanitelné zboží podle Zákona o dani z obratu z roku 1990. Standardní sazba GST činí 17 % pro většinu zboží a kolísá mezi 13 % až 16 % pro většinu služeb, přičemž pro některé zboží a služby platí snížené sazby. Od 14. února 2023 vláda Pákistánu zvýšila obecnou sazbu daně z obratu na 18 %, zatímco sazba federální spotřební daně na letecké služby pro mezinárodní cestující odlétající z Pákistánu také vzrostla.

Pákistánská vláda prioritně zaměřila své úsilí na reformu daňového systému a rozšíření daňové základny. Tento závazek k fiskálnímu pokroku byl podpořen na mezinárodní úrovni, když Světová banka poskytla Pákistánu půjčku ve výši 918 milionů USD na podporu ekonomických reforem a rozšíření daňové základny. Spravedlivé a inkluzivní daňové systémy jsou považovány za klíčové pro rozvojové země, které usilují o posílení svých fiskálních politik a urychlení přechodu k zelenějším ekonomickým postupům.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Pákistán má s ČR kladné obchodní saldo. Dynamický růst exportu do ČR naznačuje posilování pakistánských průmyslových sektorů a úspěšnou penetraci na český trh, především díky GSP+. Český export do Pákistánu je dominován výrobky z odpadu a šrotu železného a ocelového, textilními stroji a dřevem. Export do ČR je značně orientován na textilní průmysl, kde chybí diverzifikace pákistánského vývozu.


20182019202020212022
Import z ČR (mld. CZK) 1,101,500,901,561,60
Export do ČR (mld. CZK) 4,205,005,105,967,04
Saldo s ČR (mld. CZK) 3,083,414,234,405,44

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
282Odpad, šrot železný, ocelový, ingoty ze železa, oceli351,5322,00
724Stroje textilní a kožedělné a jejich díly j. n.321,9020,00
248Dřevo jednoduše opracované, pražce železniční144,279,00
772Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.75,375,00
726Stroje tiskařské a knihařské a jejich díly70,664,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
841Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.)1 470,5420,90
658Výrobky hotové z materiálů textilních j. n.1 315,7918,70
845Součásti oděvní z materiálu textilního i pletené ap.623,498,86
842Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované)537,917,64
652Tkaniny bavlněné tkané (ne úzké a speciální)465,176,61

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU odstranila PK ze seznamu „vysoce rizikových třetích zemí“ což může podpořit export z PK, ale hospodářská krize a nedostatek surovin omezují výhody pro vývozce.


20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 4 818,604 782,303 854,205 544,305 393,60
Export do EU (mil. EUR) 4 925,105 363,904 785,305 739,009 454,40
Saldo s EU (mil. EUR) -711,50-1 300,40-1 663,90-1 094,404 060,70

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Diverzifikace vývozních destinací mimo EU pomohla PK snížit závislost na trhu EU a rozšířit hospodářské vazby s partnery v Asii a na Blízkém východě, přispívající k vyváženějšímu a odolnějšímu obchodnímu portfoliu.


20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 15 085,9015 187,5014 826,2018 477,60N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 45 512,4036 148,7033 423,8055 047,90N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 30 426,6020 961,2018 597,7036 570,30N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V lednu 2023 zaznamenaly přímé zahraniční investice (PZI) v Pákistánu nárůst o 223 mil. USD, což ukazuje na trend růstu, který se vytvářel v průběhu let. Od roku 1997 do roku 2023 dosahoval průměr PZI v Pákistánu 156,6 mil. USD. V červnu 2008 bylo zaznamenáno nejvyšší hodnoty – 1262,9 mil. USD, zatímco nejnižší hodnota -390,9 mil. USD byla zaznamenána v říjnu 2018. Sektor energetiky získal nejvíce PZI v období 2022-23, následovaný sektorem finančního podnikání a ropného a plynárenského průmyslu. Další odvětví s významnými PZI zahrnují komunikace (IT&Telecom), obchod a chemický průmysl. V období od července 2022 do dubna 2023 dosáhly PZI necelých 1,2 mld. USD, což je značně méně než v předchozích letech.

I přes zlepšení bezpečnostních podmínek v posledních letech nebyl u PZI v Pákistánu zaznamenán dostatečný růst. Tento stav je důsledkem faktorů jako jsou nestálý hospodářský růst, krize platební bilance, narůstající splátky dluhu, neefektivní daňový systém a domácí terorismus, které všechny oslabují důvěru zahraničních investorů. Daňová politika v Pákistánu je navíc nekonzistentní a neposkytuje investorům formální investiční pobídky, jako jsou například odklady daní či dotované půjčky. Tyto faktory, spolu s přísnými předpisy, zdlouhavými postupy řešení sporů a byrokratismem, přispívají k oslabení důvěry investorů. Kromě toho země potřebuje diverzifikovat svá zahraniční investiční partnerství nad rámec svých tradičních partnerů a otevřít nové cesty pro přímé zahraniční investice.

Čína zůstala největším investorem v Pákistánu a do dubna 2023 investovala 347 mil. USD, následovaná Japonskem s 163 mil. USD a Švýcarskem a Spojenými arabskými emiráty, resp. s 132 mil. USD a 113 mil. USD.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU a Pákistán jsou důležitými politickými partnery. Delegace Evropské unie v Pákistánu zastupuje EU v celé řadě otázek, včetně rozvojové spolupráce, obchodu, humanitární pomoci, bezpečnosti a boje proti terorismu, energetiky, životního prostředí, zdraví, dopravy, migrace a změny klimatu. Bilaterální vztah je tvořen na základě EU-Pakistan Strategic Engagement Plan z roku 2019.

Systém GSP+ od Evropské unie umožňuje Pákistánu prodávat většinu své produkce na evropském trhu bez cel, nebo s minimálním celním zatížením. Toto opatření je především zaměřeno na podporu rozvoje této země. Současný program vyprší k 31. prosinci 2023. EU však navrhuje prodloužení tohoto režimu. V rámci desetiletého režimu GSP+ bude Parlament EU stanovovat nové regulace, které pravděpodobně ovlivní bezcelní přístup pro textilní, oděvní a kožené výrobky, jež jsou momentálně vyváženy z Pákistánu. Pákistán musí respektovat dodržování lidských práv, aby mohl být po roce 2023 zařazen do systému GSP+.

Součástí vztahů mezi Pákistánem a EU je MIP (viz. další kapitolu o rozvojové spolupráci).

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 2. 5. 2014), dále probíhá projednávání o vzájemné ochraně a podpoře investic, v souvislosti s návazností na evropskou legislativu.

Návrh dohody o hospodářské spolupráci byl na expertní úrovni oboustranně odsouhlasen jak ČR, tak Pákistánem, a v letošním roce (2023) by mělo v Praze dojít k podpisu dohody, která se stane významným nástrojem podpory vzájemných hospodářských a obchodních vztahů mezi oběma zeměmi. Návrh počítá s vytvořením smíšeného hospodářského výboru (Joint Commission), kterému bude předsedat zástupce českého Ministerstva průmyslu a obchodu, a zástupce pákistánského ministerstva pro ekonomické záležitosti. Výbor bude v pravidelných intervalech zasedat střídavě v Pákistánu a v ČR.

3.4. Rozvojová spolupráce

Základním nástrojem rozvojové spolupráce v Pákistánu je „EU-Pakistan Multi-annual Indicative Programme (MIP) 2021-2027“. Aktuální MIP 2021-27 se zaměřuje na podporu ekologického a udržitelného růstu, podporu ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností, dále podporu vlády práva a lidských zdrojů. Dalšími sektory je rozvoj a podpora odolnosti, míru a bezpečnosti, jakož i digitalizace. Tyto cíle v zásadě odpovídají sektorovým prioritám ZRS ČR – digitalizace, sociální rozvoj, podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace. Tyto priority jsou v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje (SDG) a konkrétněji na klíčová odvětví rozvojové spolupráce EU v souladu s Agendou 2030, jakož i evropským konsensem a pákistánskou Vision 2025.

Od r. 2013 se ČR v Pákistánu nadále angažuje již pouze prostřednictvím tzv. malých lokálních projektů (MLP) zahraniční rozvojové spolupráce. Česká republika také poskytuje pomoc v rámci humanitární pomoci (Czech Hospital Arandu) a transformačních projektů zaměřených na lidská práva. Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu doporučuje českým firmám, aby se zapojily do každoročních malých lokálních projektů ve spolupráci s místním realizátorem. Počátkem roku 2022 byla s pomocí firmy WERO Energy a Bata Pakistan úspešně zprovožněna úpravna vody v láhaurské nemocnici. Aktuálně k červnu 2023 byl s pomocí české rozvojové spolupráce dokončen projekt instalace ručních pump v deseti vesnicích v provincii Sindh, jejichž obyvatelé byly postihnuty povodněmi z léta 2022.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový sektor

Pákistánský automobilový průmysl, přestože čelí výzvám, projevuje odolnost a obnovitelný potenciál. Očekává se, že objem trhu naroste na 264 tisíc jednotek do roku 2026, což je růst o 14,9 %. Import dopravních prostředků v roce 2021 vzrostl o 69 %. Analytici předpovídají roční ziskový růst pákistánských výrobců automobilů o 43 % během následujících pěti let. Trh s pneumatikami by měl do roku 2027 dosáhnout 29,6 milionu kusů. Trh s osobními automobily by měl v roce 2023 dosáhnout 5,70 miliard USD. Reformy daní a snížení spotřební daně podpořily trh.

▶ Dopravní infrastruktura

Přestože Pákistán čelí ekonomickým výzvám v roce 2023, očekává se nárůst segmentu veřejné dopravy o 16,37 % v letech 2023-2027, s tržním objemem dosahujícím 3,31 miliardy USD do roku 2027. Rozsáhlý vozový park poháněný stlačeným zemním plynem (CNG), podpořený vládní politikou, by mohl zvýšit poptávku po plynu o 20 mld. m3/rok. Pákistán, i přes problémy, závisí na silniční dopravě, která tvoří více než 92 % dopravy. Vládní plán Vize 2025 se zaměřuje na zlepšení infrastruktury a modernizaci, podporované institucemi jako ADB a Světová banka, což naznačuje potenciál pro budoucí pokrok.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Pákistánský obranný průmysl, pod Ministerstvem obranné výroby, v období 2020 až 2024 plánoval investovat 48,6 mld. USD, což je motivováno potřebou posilovat domácí obranné systémy a reagovat na vojenský vývoj Indie. Prognózy naznačují pokračující nárůst financování, avšak mohou být ovlivněny politickou stabilitou a regionální bezpečnostní dynamikou. Je odhadováno, že obranný rozpočet Pákistánu vzroste z 10,2 mld. USD v roce 2023 na 12,5 mld. USD v roce 2027, přičemž se očekává modernizace vojenské techniky. Pákistánské ekonomické problémy však mohou omezit jeho schopnost investovat do nových technologií, přesto obranný průmysl a jeho modernizace zůstává prioritou.

▶ Stavebnictví

Pákistánský stavební sektor vykazuje pozitivní růst, očekává se růst o 5,3 % do roku 2021, po růstu o 7,1 % v roce 2020, díky zvýšeným investicím a domácí poptávce. Tento růst je podpořen vládními iniciativami, jako je snížení daně z prodeje a dotace na program Naya Pakistan Housing. Trendy jako technologické inovace a ekologické stavebnictví budou hrát klíčovou roli. Přestože globální faktory mohou ovlivnit tento růst, očekává se, že stavebnictví v Pákistánu v roce 2023 poroste. Stavebnictví přispívá 2,53 % k HDP země a zaměstnává 7,61 % pracovní síly.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství

Chemický průmysl v Pákistánu, přestože přispívá 3 % k HDP a 16 % k HDP zpracovatelského průmyslu, zůstává nedostatečně využitý. Tento sektor, s investicemi okolo 550-600 miliard rupií, pokrývá širokou škálu podsektorů a představuje 7,6 % celkové spotřeby energie. Pákistánská asociace chemických výrobců (PCMA) prosazuje implementaci dlouhodobých projektů a bioekonomických plánů. Výzvami pro rok 2023 jsou globální faktory jako konflikt na Ukrajině, vysoké náklady na energii a narušené dodavatelské řetězce. Přesto se předpokládá 3% roční růst poptávky po plynu v chemickém sektoru.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Pákistánský zdravotnický sektor, ovlivněný růstem cen léků a nedostatkem zásadních léčiv, prochází transformacemi. Odpovědnost za zdravotnické služby byla přenesena na provincie. Do roku 2023 by se příjmy sektoru měly vyšplhat na 111,8 mil. USD, přičemž digitální zdravotnictví by mělo dosáhnout hodnoty 778,6 mil. USD. Přestože růst v jižní Asii zpomaluje, Pákistán je vyzýván k investicím do zdravotnictví a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Farmaceutický průmysl, jehož hodnota je odhadována na 500 mld. rupií, čelí problémům jako padělání léků a nedostatečná regulace.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Pákistánský sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) a elektroniky zažívá dynamický růst, s očekávaným exportem ICT ve výši 2,1 miliardy USD do roku 2026 a očekávaným obratem v elektronice 3,88 miliardy USD v roce 2023. Vláda podporuje růst vytvořením speciálních technologických zón a ICT se zde stává klíčovým prvkem ekonomiky. I přes tato pozitiva se země potýká s problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, ačkoliv implementuje komplexní politiku v této oblasti. Odvětví elektroniky čelí výzvám, jako je nedostatek pokročilých technologií a kvalifikované pracovní síly.

▶ Železniční sektor

Pákistánský železniční průmysl, přestože čelí výzvám jako špatná správa, korupce a infrastrukturní deficity, vykazuje růstový potenciál. Budoucí plány zahrnují digitalizaci, modernizaci vlakové dopravy, import a montáž vagónů a využití železničních pozemků pro ekonomické projekty. Železniční sektor také hledá zahraniční investice a spolupráci, jako je Čínsko-pákistánský hospodářský koridor a spolupráci s Ruskem na vnitrostátních projektech. Pro zahraniční železniční společnosti, například z České republiky, existují příležitosti pro investice, avšak s ohledem na rizika.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Následující odstavce nabízejí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Pákistánu. Při obchodování s pákistánským protějškem je dobré znát několik pravidel, kterými se Pákistánci řídí, aby se předešlo nedorozuměním či neúspěšnému ukončení spolupráce. Ta probíhá ve zcela přátelském duchu i přesto, že jsou dodržovány jisté formality. Znalost zvyků, norem a taktik pákistánských obchodníků napomůže k efektivnější a úspěšné vzájemné spolupráci. Avšak klíčem k úspěchu v teritoriu je nepochybně nalezení kvalitního a důvěryhodného partnera, který bude hrát hlavní roli při překonávání mnohých komplikací daných značnou kulturní, mentální a jazykovou odlišností místního prostředí.

4.2. Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Pákistánu přes e-mail, či telefonicky, bez předchozí osobní známosti, funguje jen sporadicky. Pro prvotní kontakt je ideální se do teritoria vydat osobně – např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy, či konference. Samozřejmě funguje osobní doporučení, např. prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad, který prostřednictvím obchodně-ekonomického diplomata může předat kontakt, domluvit schůzku, atd.

V Pákistánu se obchodní jednání vedou většinou v angličtině, která nerozlišuje tykání od vykání. V urdštině je to naopak rozlišováno a nebývá vhodné tykání nabízet při prvním setkání. Je k němu možno přistoupit po nějaké době a stává se to pouze mezi místními. Je všeobecně známo, a to nejen v Pákistánu, že ve styku se zahraničními partnery je důležitá správná a přesná výslovnost jmen partnerů. Jména by se neměla přizpůsobovat naši výslovnosti nebo se nějak komolit. Nejlepším řešením je zjistit si dopředu výslovnost daného jména.

Dále je v Pákistánu nejčastějším pozdravem podání pravé ruky, avšak i před dobou covidovou i ruku na hruď s mírným předklonem. Levá ruka se nepodává, je obecně považována za nečistou. Ruku podává starší, osoba na vyšší pozici a žena muži, a to bez ohledu na to, zda je starší nebo mladší. Při soukromé návštěvě muži ženy pozdraví a předají dar, ruku nepodávají, při obchodním jednání či jiné společenské příležitosti se ruka ženě většinou podává. Při pozdravu si Pákistánci nedávají polibek na tvář ani se poplácávají po ramenech.

Očekávejte, že vám bude nabídnut čaj, káva nebo lehké občerstvení, a raději je přijměte, i když odmítnutí nebude v městském prostředí považováno za projev neúcty.

4.3. Obchodní schůzka

Příprava a načasování jednání

Úspěšná organizace obchodních jednání v Pákistánu vyžaduje hluboké porozumění místním kulturním normám, etiketě a náboženským citlivostem. Když plánujete takové setkání, je nezbytné pečlivě promyslet všechny detaily, včetně počtu účastníků, programu jednání, občerstvení, darů a informací nezbytných pro úspěšné ukončení procesu.

Obchodní schůzky se obvykle konají v kancelářských prostorách nebo ve špičkových hotelích. Doporučuje se plánovat schůzky na pozdní dopoledne nebo brzy odpoledne, v pracovních hodinách od 8:00 do 17:30, od pondělí do pátku. Důležitá je dochvilnost, i když termíny jsou obecně považovány za flexibilní. Trpělivost a uvolněné tempo jsou v pákistánské obchodní kultuře ceněny, takže očekávejte možné přerušení a delší diskuse během jednání.

Při zahájení jednání je běžné vyměnit vizitky. Předávání a přijímání vizitek by mělo probíhat pravou rukou nebo oběma rukama jako projev úcty. Po převzetí vizitky byste se měli věnovat jejímu obsahu, poté ji lze uložit do kapsy nebo peněženky.

Pákistánská kultura oceňuje pohostinnost, takže často budete pozváni do domu i bez předchozího seznámení. Při návštěvě domácnosti je nejlepší být dochvilný, i když pozdní příchod může být v závislosti na kontextu události přijatelný. Vyhněte se diskusi o politice, pokud ji neiniciuje hostitel.

Při návštěvě pákistánských domácností je slušné darovat malé dárky jako květiny, ovoce nebo čokoládu. Dárky by měly být předávány oběma rukama. Při obdarování místních hostitelů dárkem z České republiky je vhodné zvolit takový, který odráží naši kulturu nebo je spojen s oblastí, ve které vaše firma působí.

S ohledem na dominantní islámskou víru v Pákistánu je nezbytné respektovat náboženský dress code. Pro muže jsou pravidla méně přísná a obecně zahrnují dlouhé kalhoty a košili. Přesto je také běžný tradiční pákistánský oděv zvaný šalvár kamíz, který může být přijatelný v některých obchodních situacích.

Ženy obvykle nosí dlouhé šaty nebo tuniky s šálem kolem krku nebo přes ramena. Ve městech může být toto pravidlo trochu volnější, zejména v případě cizinek na velmi formálních akcích. V městech je typickým kancelářským oblečením pro ženy kombinace šalvár a kamíze. Cizinky by měly dodržovat zásady přiměřenosti a vyhnout se oblečení, které by mohlo být považováno za odvážné nebo provokativní. Respekt k místním náboženským a kulturním zvykům je důležitý, a cizinky by měly mít vždy po ruce šátek, který si mohou přehodit přes hlavu při vstupu do mešity nebo jiných náboženských objektů.

Kromě vizitek, které jsou prvním gestem při setkání, je také důležité pochopit, že Pákistánci oceňují trpělivost a uvolněné tempo během obchodních jednání. Tradiční forma komunikace může být flexibilní a často zahrnuje přerušení a dlouhé diskuse. Je důležité také mít na paměti, že tato komunikace probíhá v kontextu obecného respektu k náboženským citlivostem, jako je zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa.

Pákistánská kultura klade velký důraz na pohostinnost a respektuje tradiční náboženské a kulturní zvyklosti. Toto se odráží v pravidlech týkajících se dárcovství, oblékání a jednání, které by měly být dodržovány při plánování a průběhu obchodních jednání. Zahraniční hosté by měli být připraveni na to, že budou pozváni do domovů svých hostitelů, a měli by se snažit respektovat pravidla a zvyklosti, které jsou v Pákistánu běžné.

Průběh obchodního jednání

Ideální vyjednávací tým by měl zahrnovat členy s různými znalostmi a dovednostmi. Začlenění starších členů do týmu může být prospěšné vzhledem k úctě k věku a hierarchii v pákistánské kultuře. Týmové vyjednávání, zejména v mezinárodním kontextu, může přinést efektivnější výsledky v náročných diskusích, které vyžadují kreativitu a hodnototvorný přístup.

V pákistánské obchodní kultuře hraje důvěra klíčovou roli. Setkání často začínají rozhovory o nesouvisejících tématech, které slouží k budování důvěry. Přímý oční kontakt může být vnímán jako znak dominance a je vhodné mu se vyhnout. Během obchodních jednání je důležité udržovat emoce v jednání pod kontrolou a zachovávat klid. Emocionálně nabitá nebo konfliktní diskuse vyžadují opatrný přístup a asertivní chování by mohlo být kontraproduktivní. Obecně je ceněno dosažení dohody, která je výhodná pro obě strany.

Pákistánští obchodníci se vyznačují důkladnou znalostí svých produktů a vynikajícími komunikačními dovednostmi. Jsou schopni budovat důvěru a kredibilitu, a to i prostřednictvím virtuálních interakcí. V dnešním obchodním světě stále více využívají sociální mediální platformy, jako je LinkedIn a Twitter, pro identifikaci potenciálních zájemců a sdílení relevantního obsahu.

Na začátku jednání je partner pozván do kanceláře, kde mu je nabídnuta voda a lehké občerstvení, čaj nebo káva. Odmítnutí těchto nabídek Pákistánci považují za nevhodné. I když v zemi platí přísný zákaz alkoholu, v naprostém soukromí může být nabídnut alkohol. Po představení se často rozproudí neformální rozhovor, ve kterém hostitel zjišťuje, jaké ubytování partner využívá, zda byl spokojen se službami hotelu nebo jaké má plány po skončení obchodního jednání.

Při příchodu obchodního partnera hostitel přivítá potřesením ruky a dojde k představení obou stran a případných dalších účastníků jednání. V první fázi jednání se věnuje představení stran, neformálnímu rozhovoru a seznámení s programem jednání. Pákistánci mají tendenci být individualisty, a tak se i majitel menší firmy obvykle účastní jednání sám, přičemž o zbytek se postarají jím pověřené osoby. Během jednání se oceňuje blízkost a osobní kontakt, a proto není neobvyklé, že pákistánští obchodníci stojí blízko svému protějšku. Je důležité respektovat tuto kulturní normu a nepokoušet se ustupovat ze svého osobního prostoru.

Samotné obchodní jednání probíhá po přesunu do konferenční místnosti nebo v samotné kanceláři. Jednání mohou být zdlouhavé a často vyžadují přesvědčování. Pákistánští obchodníci mají tendenci po podpisu smlouvy neměnit již nic na ní. Pro ně je důvěra důležitější než samotná smlouva.

Po úspěšném zakončení jednání se často posílá dohoda o záměru („Letter of Intent“). Tato dohoda je pro pákistánské obchodníky klíčová a někdy nahrazuje formální smlouvu. V případě, že český obchodní partner přiletí do Pákistánu za účelem dojednání kontraktu, smlouva se často podepisuje přímo na místě.

4.4. Komunikace

Strategie a taktiky vyjednávání

Pákistánci dávají přednost kooperativní strategii vyjednávání. Jsou připraveni ke kompromisu, nevyužívají převahy a síly a jsou ochotni k ústupkům, které neberou jako projev slabosti, naopak jako projev dobré vůle. Jejich hlavní taktikou vyjednávání je nasazení vysoké ceny s cílem pomalu ustupovat. Rádi vyjednávají a obchodování je pro ně jistá citová záležitost. Rádi vidí partnera odcházet ve víře, že se jim podařilo uzavřít výhodný obchod, i když pro samotného pákistánského obchodníka byl obchod mnohem výhodnější. Součástí jednání nebývají ovšem projevy zlostí, rozčilování se, nátlak či nastavení časových limitů. Podle jejich názoru zloba do jednání nepatří. Celkové selhání ale nenechávají bez povšimnutí, reference hrají v Pákistánu velkou roli, a pokud postižená firma vypustí do oběhu referenci negativní, způsobí to kolikrát dané společnosti mnohem větší újmu, než byla částka, kterou společnost měla zaplatit firmě postižené.

Mezi další taktiky patří vystupňování situace na poslední chvíli. Jelikož pákistánští obchodníci rádi kličkují a překvapují novými návrhy, není překvapením, že i v poslední chvíli před uzavřením smlouvy, představí návrh jiný, pozměněný. Bývá zvykem, že z důvodu dobré znalosti anglického jazyka obou obchodních partnerů, se jednání neúčastní tlumočník. To dává prostor k taktice, při které jedna strana může předstírat neporozumění či zpětně vzít rozhodnutí z důvodu, že správně nepochopila dohodu.

Témata k rozhovoru

Během rozhovoru je důležité vyhnout se některým tématům, která mohou být choulostivá či by mohla partnera urazit. Neměly by se probírat soukromé věci, týkající se dětí, manželky, platu nebo sexu. Rovněž je lepší vyhnout se rozhovoru o vztazích Pákistánu s Indií a Izraelem nebo také kritice místní politiky. Naopak mezi vhodná témata můžeme zařadit počasí, cestování nebo také kulturu. Rozhovor mezi obchodními partnery většinou začíná otázkou, jaká byla cesta, zda je v pořádku ubytování, které místní pro cizince zařídil, zda se dobře vyspal a zda služby hotelu odpovídají jeho požadavkům. Pákistánci mají přátelskou povahu, rádi se zasmějí a rádi si vyslechnou i vtipy, což ovšem závisí na tom, jaký mají obchodní partneři mezi sebou vztah. Pokud obchodního partnera známe a víme, co si před ním můžeme dovolit, pak je vše v pořádku. Kamenem úrazu ovšem může být odlišný humor národů, který odráží jak jejich přístupy a problémy, tak i vzájemné vztahy jak uvnitř národa, tak k národům jiným. Proto se ne všichni vždy zasmějí tomu, co připadá vtipné nám, a stane se, že některé věci za zábavné nepokládají, ba je považují za urážející. Vtipy by se rozhodně neměly týkat výše uvedených nevhodných témat k rozhovoru.

Neverbální komunikace

Při obchodním jednání je normální, že Pákistánci téměř nikdy nejdou přímo k věci a rádi velmi dlouho vyjednávají, než jsou opravdu spokojeni s výsledkem. Přístup „přímo k obchodu,“ jak je uváděno v některých publikacích, tedy nevystihuje způsob, jakým jsou jednání vedena v místním prostředí. Měli bychom počítat s delším trváním a vymezit si určitou časovou rezervu. Během jednání si lze všimnout jejich velmi výrazné gestikulace, kterou doplňují svou řečí. Důležité je uvědomit si, jaké informace svými gesty naznačují, a také to, že pohyby rukou při rozhovoru jsou pro ně naprosto přirozené. Stejně výrazná jako gestikulace rukou je i mimika v obličeji a pohyb očí. Do těch se většinou nedívají přímo nebo po delší dobu, a protože jejich pohyb je při hovoru tak rychlý jako pohyb rukou, není k tomu ani příležitost. Co se týká interpersonální vzdálenosti, Pákistánci mají ve zvyku si udržovat jistý odstup. Během schůzky je fyzický kontakt pouze na začátku a konci jednání, kdy si obchodní partneři potřesou rukou. Stejně jako při pozdravu není běžné poplácávání po zádech či jiný podobný kontakt. Oční kontakt je důležité během konverzace udržovat, avšak výjimkou je upřený pohled. Ženy se očnímu kontaktu zásadně vyhýbají.

4.5. Doporučení

Seznamte se s místními zákony a předpisy a předem vytipujte potenciální obchodní partnery. Ujistěte se, že máte v pořádku cestovní doklady a zvažte sjednání komplexního cestovního pojištění. Informujte se o bezpečnostní situaci a cestovního doporučení skrz stránky mzv.cz, a ideálně se zaregistrujte v evidenci DROZD. Zajistěte si spolehlivou dopravu a vyberte si renomované ubytování s dobrými bezpečnostními opatřeními; vyhýbejte se rizikovým oblastem. Mějte na paměti bezpečnostní rizika spojená s trestnou činností v Pákistánu, včetně ozbrojených loupeží, přepadení, krádeží aut a únosů. Riziko únosů je zvláště vysoké v Balúčistánu a Chajbar-Pachtúnchvá. Buďte ostražití a vždy mějte připravený únikový plán. Dbávejte na své cennosti a majetek a buďte obezřetní na veřejných místech, zejména na přeplněných trzích.

Pákistán má tropické a především vnitrozemské subtropické klima, které charakterizují horká léta a mírné zimy. Pákistán je proto nejlepší navštívit mezi říjnem a dubnem, abychom se vyhnuli jak monzunovým dešťům, tak opravdu vysokým teplotám. Velké rozdíly v teplotách jsou také mezi dnem a nocí.

Obyvatelé Pákistánu jsou velmi přátelští lidé, pro něž má rodina velký význam stejně jako přátelé, kterým v případě potřeby kdykoli pomohou. Individualismus, přílišná touha po soukromí, snaha hromadění hmotného statku je jim cizí a je nahrazena týmovým duchem, otevřeností, duchovními a náboženskými hodnotami. Cizí jim je i přílišná upjatost co se času týče, z našeho pohledu nám jejich přístup může připadat laxní, ačkoliv od obchodního partnera očekávají přesnost a dochvilnost. Náboženství je u obyvatel Pákistánu běžnou součástí jejich života a to by mělo být všemi návštěvníky respektováno. Před vycestováním do této země je vhodné informovat se o místních zvycích a kulturních odlišnostech, aby se předešlo případným nedorozuměním a nepříjemnostem.

4.6. Státní svátky

Pracovní doba je odlišná pro banky, obchody a státní instituce. Banky fungují od 9. do 17. hodin. Některé obchody otevírají až v 10 hodin, většina má ale otevírací dobu od 11 do 23 či 24 hodin. Banky a kanceláře jsou otevřené každý den kromě pátku, kdy je otevřeno pouze do 12 hodin, a také vyjma neděle, kdy je volno celý den. Sobota je běžným pracovním dnem a pátek je brán za den pracovního klidu.

Mezi dny pracovního klidu patří níže uvedené oficiální státní svátky: Den Kašmíru (5. 2.), Národní den Pákistánu (23. 3.), Labour Day (1. 5.), Den nezávislosti (14. 8.), Den Obrany (6. 9.), památka úmrtí zakladatele Pákistánu Káid-e Azam (11. 9.), Ikbálův den (9. 11.), památka narození Káid-e Azam/svátek vánoční (25. 12.). Pro banky jsou dny pracovního klidu i 1. 7. a 31. 12. Kromě těchto oficiálních státních svátků se slaví také důležité náboženské svátky závislé na islámském lunárním kalendáři. Mezi tyto svátky patří svátek na památku Abrahámovy oběti „Ídul-azhá,“ desátý den měsíce muharramu slavený šiíty jako den Husajnovy smrti „Ášúra,“ patnáctá noc osmého měsíce Shabaanu „Šab-e barát,“ den Muhammadových narozeni „Míládun-nabí,“ islámský měsíc, během kterého je dodržován půst, zvaný „Ramadán/Ramazán“ a také jeho poslední den „Ídul-fitr.“ Během Ramadánu bývá pracovní doba zkrácena.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Pákistán, země s více než 230 mil. obyvatel a ekonomikou charakterizovanou zemědělstvím, službami a výrobním sektorem, je potenciálně atraktivním trhem pro zahraniční podniky. Jeho umístění na 74. místě z 82 analyzovaných zemí v roce 2022 podle Economistu však nereflektuje zlepšení v oblastech infrastruktury a technologické připravenosti, zlepšení dostupnosti elektřiny či zrychlení vyřízení stavebních povolení. Velká města, jako jsou Karáčí, Láhaur a Islámábád, představují významné příležitosti, ale vstup na tento trh může být z různých důvodů náročný. Bezpečnostní a politická rizika, křehkost ekonomiky, a rozsáhlé administrativní požadavky často odrazují potenciální investory. Přesto se Pákistán snaží zvýšit svou atraktivitu pro investory prostřednictvím nových investičních pobídek.

Českým firmám doporučujeme najít místního partnera, který bude firmu zastupovat a pomáhat ji s případnými tendry a obchody. Toto je nejběžnější přístup vzhledem k místním podmínkám. Distribuční a prodejní kanály v Pákistánu jsou obecně standardní, ale osobní vztahy zůstávají velmi důležité, zejména při prodeji nespotřebního zboží vládě nebo velkým společnostem. Západní výrobky a služby jsou obecně ceněny pro svou kvalitu a trvanlivost, ale čelí silné konkurenci z Číny, Japonska a Koreje. Zahraniční firmy v Pákistánu často jmenují místní zástupce, kteří jim poskytují informace o trhu a usnadňují distribuci. Nejčastěji používaným ujednáním je smlouva o výhradním zastoupení. Tyto firmy se musí zaregistrovat u Pákistánské komise pro cenné papíry (SECP) a získat národní daňové číslo (NTN) od Federální daňové správy (FBR); bez této registrace není možné provádět jakékoliv dovozní nebo vývozní operace. Právní normy a předpisy lze nalézt na stránkách SECP: https://www.secp.gov.pk/laws/ordinances/. Hlavním dokumentem je Companies Ordinance 1984. Pákistán má složitý celní systém a dovozci musí dodržovat různé předpisy a postupy. Ke stanovení celních sazeb se používá pákistánský celní tarifní rejstřík, který je založen na HS kódů. Zahraniční podniky musí dodržovat celní a devizové předpisy, které reguluje Pákistánská státní banka (SBP). Tato banka také reguluje devizové transakce a podniky musí získat souhlas s transakcemi přesahujícími určitou částku. Pákistán má předpisy o kontrole vývozu, které omezují vývoz určitého zboží a technologií. Zahraniční podniky musí tyto předpisy dodržovat, aby se vyhnuly sankcím. Pro dovoz do Pákistánu jsou třeba některé dokumenty, mezi ně patří osvědčení o registraci dovozu (IRC), faktura, nákladní list a balicí list.

Vzhledem k politické a bezpečnostní situaci v zemi se doporučuje, aby se podniky před zahájením obchodních aktivit v Pákistánu pečlivě seznámily s místními podmínkami. Vzhledem k ochraně domácího trhu, Pákistán má různé obchodní překážky, které chrání jeho domácí trh. Patří sem celní a netarifní překážky, technické překážky obchodu a další překážky přístupu na trh.

Je také důležité provést důkladnou přípravu a prověřit potenciální obchodní partnery, jelikož se Pákistánské firmy, i řádně registrované, často využívají předstíraných obchodních aktivit k ilegální migraci do Evropy. Vstup na pákistánský trh může také znamenat zapojení se do podnikatelské mise ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Islámábádu v rámci proexportního projektu pro podporu ekonomické diplomacie (PROPED). Tento přístup může sloužit jako důležitá platforma pro otevření dveří českým výrobcům na pákistánský trh, jelikož pákistánští představitelé z vládních či obchodních sfér kladou velký důraz na oficiální záštitu české delegace velvyslanectvím. Podpora od českého velvyslanectví a dalších vládních agentur může také přinést výhody při překonávání počátečních překážek a usnadnění obchodních transakcí. Pro vyhledání investičních příležitostí v Pákistánu doporučujeme následující odkazy: Board of Investment (agentura pro investice): https://invest.gov.pk/, Pákistánská iniciativa pro modernizaci předpisů: https://business.gov.pk/, Vyhlášené tendry v Pákistánu: https://www.tendersinfo.com/global-pakistan-tenders.php. Další užitečné odkazy zahrnují: http://www.privatisation.gov.pk/, https://www.secp.gov.pk/, http://www.finance.gov.pk/.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pákistán podporuje přímé investice, stejně jako joint-ventures, které umožňují transfer technologií, proto je jednodušší získat povolení k činnosti pro tyto podniky, ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture). Vznik společného podniku má zvláštní právní úpravu. Hlavní formy podnikání upravuje obchodní zákoníky (The Companies Ordinance, 1984; Companies Act, 2017). Zahraniční firma si musí zaregistrovat dceřinou společnost přes Securities and Exchange Commission of Pakistan (SECP: https://www.secp.gov.pk/).

Podnikatelskou činnost lze vykonávat prostřednictvím společnosti, pobočky, osobní společnosti, živnostenského podnikání, nebo modaraby. Modaraba je forma finanční smlouvy v některých muslimských zemích, kdy investor (rab-ul-mal) svěří peníze finančnímu manažerovi (mudarib) a případné zisky či ztráty jsou mezi ně rozděleny dohodnutým způsobem.

  • tři nebo více fyzických osob mohou založit veřejnou obchodní společnost
  • dvě nebo více fyzických osob mohou založit soukromou obchodní společnost
  • jedna fyzická osoba může založit jednočlennou společnost

Je možné založit s.r.o., neziskovou společnost, nebo společnost s neomezeným ručením.

Podmínky pro zřížení kanceláře, reprezentace

Žádost se předkládá Ministerstvu vnitra prostřednictvím Board of Investment. K žádosti se připojuje: firemní dopis, podrobně popisující zamýšlenou činnost, platné pobytové vízum, policejní registrace k pobytu, pracovní povolení Poplatek za zřízení společnosti offline činí 50,000 PKR (necelých 7,000 Kč); online zřízení činí poloviční poplatek 25,000 PKR.

Hlavní kanceláře pro registraci firem:

Karáčí Company Registration Office, 4th Floor, State Life Building No.2, Karachi. Phone: 021-99213272, Fax 021-99213279 Email: crokarachi@secp.gov.pk

Láhaur Company Registration Office, 3rd & 4th Floors, Associated House, 7-Egerton Road, Lahore. Phone: 042- 99200274, Fax 042-99202044 Email: crolahore@secp.gov.pk

Islámábád Company Registration Office, State Life Building, 7-Blue Area, Islamabad Phone: 051-9208740, Fax 051-9206893 Email: croislamabad@secp.gov.pk

Relevantní odkazy

Companies Act 2017: https://www.secp.gov.pk/companies-act-2017/

Foreign Companies Regulations 2018: https://www.secp.gov.pk/document/foreign-companies-regulations-2018/

5.3. Marketing a komunikace

Digitální marketing v Pákistánu zaznamenává úspěch a více než 500 agentur poskytuje široký spektrum služeb. Růstu průmyslu napomáhá existující síť významných reklamních, PR, personalistických a obsahových marketingových agentur, jakož i účinné využití různých reklamních kanálů.

Mezi přední reklamní agentury patří eCom Managers, proslavená inovativními řešeními, spolu s dalšími tržními lídry, jako jsou Digitalgenies a Adziv Digital. Renomované PR firmy, jako jsou BizzClan, Viruni a Shahruh Technologies, se vyznačují efektivními komunikačními strategiemi. V oblasti náboru pracovníků hrají klíčovou roli agentury HT Supplies & Services, TalentHue a AGT, které přispívají k zásobování reklamního sektoru talentem. Impact BBDO, s půlstoletou globální tradicí, se věnuje tvorbě přesvědčivého reklamního obsahu. Agentura Mega Marketing, působící od roku 2003, nabízí komplexní marketingové a reklamní služby, včetně tiskového a venkovního marketingu, řízení událostí a podpory celebrit. Společnost Artx Pro je uznávaná pro svou dovednost v digitálním marketingu, kreativním designu a tvorbě webových stránek. Společnost Meezan Advertising exceluje v oblasti venkovní reklamy a budování značky, zatímco Hashage, poměrně nový hráč na trhu, poskytuje služby jako správa sociálních médií, budování značky a SEO. Adchrome Advertising, založená v roce 2004, se specializuje na kreativní design a digitální marketing. Bramerz, digitální agentura s bohatými zkušenostmi ve spolupráci s nadnárodními organizacemi, nabízí služby v oblasti SEO, digitálního marketingu, PR a kreativity. Na poli digitálního marketingu vynikají společnosti Pixelette Technologies, Boundless Technologies a Navicosoft, díky svému výsledkově orientovanému přístupu. Obsahový marketing, základní prvek moderních digitálních strategií, úspěšně zastřešují agentury jako Dynamologic Solutions, AAM Consultants a BizzClan.

Reklamní kanály v Pákistánu jsou různorodé a kombinují tradiční přístupy s digitálními technologiemi. Úspěšné společnosti využívají sociální média jako Facebook, Twitter a Instagram, a to spolu s televizní, rozhlasovou a internetovou reklamou. Neméně důležitou roli hrají také tištěná média a venkovní reklamní prostory, včetně billboardů.

Přestože marketingový průmysl v Pákistánu prosperuje, je třeba mít na paměti některá úskalí. Úspěšná digitální marketingová kampaň vyžaduje komplexní strategii, sledování nejnovějších trendů, neomezování se pouze na placenou reklamu, identifikaci jedinečných prodejních bodů a aktivní reakce na interakce v sociálních médiích. Pákistánský marketingový průmysl nabízí podnikům dynamický ekosystém, ve kterém se mohou pohybovat. Široké spektrum agentur, které kombinují tradiční a digitální reklamní metody, usiluje o poskytování optimálních řešení, a zároveň neustále inovuje a adaptuje své strategie, aby vyhověly nejnovějším trendům v oboru a vyhnuly se běžným chybám. Zákon o hospodářské soutěži z roku 2010 (The Competition Act) zakazuje provádět klamavé marketingové praktiky.

Čeští podnikatelé mohou využít nástroj ekonomické diplomacie ve formě projektu pro podporu ekonomických aktivit (PROPEA). Více informací naleznete na stránkách www.propea.cz.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Pákistán je signatářem dohody Světové obchodní organizace o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Země přijala zákony o autorském právu, průmyslových vzorech, uspořádání integrovaných obvodů, ochranných známkách a patentech. Ochrana ochranných známek je v Pákistánu tradičně nedostatečná a registr ochranných známek neuznává práva předchozího užívání. Názvy ochranných známek výrobků mnoha mezinárodních společností byly beztrestně přivlastněny. Pákistán se v únoru 2021 formálně stal 108. členem Madridského Protokolu Světové organizace duševního vlastnictví. Českým exportérům to umožní na mezinárodní úrovni vymáhat poškození svých značek na pákistánském trhu v případě, že dojde k poškození duševního vlastnictví. Dohoda vstoupila v Pákistánu v platnost v květnu 2021, ačkoli Pákistán do dneška neprovedl potřebné změny ve svém zákoně o ochranných známkách.

Pákistán je členem WIPO (World Intellectual Property Organization) a signatářem tří mezinárodních úmluv:

  • WIPO Convention (1977)
  • Berne Convention (1948, Literary and Artistic Works)
  • Paris Convention (2004, Industrial Property)

Pákistán nadále výrazně zaostává ve všeobecném světovém trendu, co se týče přijetí dalších zásadních mezinárodních úmluv v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. V zemi ve velkém měřítku dochází k zásadnímu porušování práv duševního vlastnictví; produkuje velké množství pirátských kopií filmů, hudby, softwaru a kopií značkového oblečení, bot, kosmetiky, outdoorového vybavení, hodinek, atd. Dlouhodobá kritika tohoto zhoršujícího se stavu a tlak mezinárodního společenství a předních světových organizací monitorujících porušování práv duševního vlastnictví vyústily v několik administrativních kroků ze strany pákistánské vlády:

  • založení státního úřadu IPO (Intellectual Property Organisation), který ústředně koordinuje snahy o zlepšení situace v oblasti duševního vlastnictví
  • posílení policejních pravomocí v aktivitách zaměřených na potírání pirátství
  • posílení a rozšíření aktivit pákistánské celní správy

I přes tyto pozitivní kroky zůstává situace v oblasti dodržování a ochrany práv duševního vlastnictví a jejich povědomí velmi špatná.

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek představuje významnou část pákistánské ekonomiky. Tento sektor se na HDP podílí přibližně 20 %, což odpovídá ročnímu objemu cca 60 mld. USD. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky absorbují značnou část prostředků daňových poplatníků, je nezbytné zajišťovat vysoké standardy efektivity a etiky, které garantují transparentnost a spravedlnost.

Systém veřejných zakázek v Pákistánu je především regulován pravidly a nařízeními Úřadu pro regulaci veřejných zakázek (PPRA). Tato pravidla, dobře definovaná v „Pravidlech pro zadávání veřejných zakázek z roku 2004“, jsou dostupná na oficiálních stránkách PPRA. Přestože jsou tato pravidla jasná, ve veřejném sektoru jsou často vnímána jako komplikace, což vede k diskusím o potenciálních výjimkách pro podniky veřejného sektoru (PSE).

Všechna vládní výběrová řízení v Pákistánu musí být zveřejněna po dobu nejméně 15 dnů v celostátních novinách a na webových stránkách PPRA, pokud se nejedná o zakázky mezi vládami. Pravidla stanovují, že zakázky od pěti set tisíc až do tří milionů pákistánských rupií musí být zveřejněny na webových stránkách úřadu v aktualizovaném formátu. Zakázky nad tři miliony pákistánských rupií musí být zveřejněny jak na webových stránkách úřadu, tak v dalších tištěných médiích s velkým nákladem, konkrétně ve dvou celostátních denících, z nichž jeden musí být anglicky.

Financování mnoha státních projektů v Pákistánu je zajištěno prostřednictvím půjček od mnohostranných rozvojových bank. Firmy, včetně těch z USA, které mají zájem podávat nabídky na tyto projekty, musí být obeznámeny s relevantními pravidly a nařízeními pro zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé veřejných zakázek jsou navíc povinni vést detailní záznamy o zadávacích řízeních, které zahrnují předkvalifikační a nabídkovou dokumentaci, zápisy ze zasedání zadávací komise a hodnotící zprávy, jak je uvedeno v Pravidlech pro zadávání veřejných zakázek z roku 2004.

I přes to, že regulace PPRA plní svůj základní účel, setkává se s řadou problémů. Úřad má v porovnání s rozsahem svých povinností nedostatek zaměstnanců, což vede k neobsazeným místům v radě. Kritici tvrdí, že by měla být lépe definována kritéria pro soukromé členy a zvýšena reprezentace dalších zúčastněných stran, jako je soukromý sektor a občanská společnost. Zabývají se také absencí nestranného fóra pro řešení střetů zájmů mezi členy správní rady a přílišným důrazem na cenu před kvalitou, což vede k právním sporům, výrazným zpožděním a zvýšeným nákladům na nabídky a výběrová řízení.

V pákistánské vládě se projevuje nedostatek dovedností v oblasti zadávání veřejných zakázek a správy smluv, což má dopad na všechny oblasti, od tvorby politik až po efektivní řízení. Tento nedostatek podněcuje konzervativní kulturu, která odrazuje od inovací a podnikání a ovlivňuje rozhodování v podnikovém prostředí.

Návrhy na zlepšení současné situace zahrnují vytvoření poradního sboru odborníků na řízení dodavatelského řetězce pro PPRA, implementaci strategických akčních bodů připravených PPRA, integraci specializovaných institucí pro řešení konfliktů a vzdělávání zúčastněných stran v oblasti konceptu „nejvýhodnější nabídky“. Další doporučení zahrnují vytvoření předpisů pro řízení zásob a rozvoj odborných vazeb na zadavatele veřejných zakázek v některých zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Pro co nejúplnější a nejpřesnější informace týkající se veřejných zakázek v Pákistánu, navštivte oficiální webové stránky PPRA: https://www.ppra.org.pk/

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební a dodací podmínky

Platební podmínky v Pákistánu obecně vyžadují povinný akreditiv (L/C). Platby příjemci, který je uvedený v L/C, mohou být uskutečněny buď v zemi původu nebo v zemi odesílání zboží. Sjednání potřebných dokumentů by mělo být uskutečněno v termínu nepřesahujícím 30 dnů od data odeslání a převody mohou být provedeny brzy po proclení zboží celními orgány. Pákistánská ekonomika je primárně založena na hotovosti, v roce 2020 představovala hotovost v oběhu více než 40 %. Přestože byly vynaloženy snahy o prosazení digitálních plateb, v Pákistánu se nadále výrazně upřednostňuje hotovost. Důvody jsou obavy o komfort, bezpečnost a spolehlivost technologické infrastruktury. V případě neplacení je možné se obrátit na právníka s požadavkem na doručení právní výzvy. Právní služby jsou v Pákistánu snadno dostupné a lze je kontaktovat různými způsoby, například přes WhatsApp nebo kontaktní formuláře na webových stránkách.

Řešení obchodních sporů

Co se týče řešení obchodních sporů, v posledních letech proběhly v Pákistánu významné změny směřující k jejich zlepšení. V roce 2020 byly založeny obchodní soudy, jejichž úkolem je urychlení a zlepšení řešení obchodních sporů. Nejvyšší soud a Islámábádský vrchní soud rovněž zavedly slyšení přes video spojení a elektronické soudní služby. Občanský soudní řád byl novelizován s cílem podpořit mediaci a vložení tohoto nařízení do zákona ukazuje trend směrem k alternativnímu řešení sporů. Je však důležité upozornit, že v různých soudních instancích v Pákistánu je k roku 2020 stále nevyřízeno více než dva miliony případů a zpoždění pokračují v být významným problémem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

K žádosti o business vízum si připravte:

  • cestovní pas, který má platnost nejméně šest měsíců při podání žádosti
  • fotografii
  • doklad o registraci společnosti, která zasílá pozvání (SECP/potvrzení obchodní komory)
  • některou z následujících možností: doporučující dopis od obchodní komory příslušné zahraniční země (ČR), pozvánku od obchodní organizace z Pákistánu (pro tento dokument žádejte prostřednictvím pákistánského systému E-Business Invitation Letter https://ebil.nadra.gov.pk/), nebo doporučující dopis od obchodního rady ZÚ

Od 1. ledna 2021 je možné vyřizovat žádosti o vízum pouze prostřednictvím pákistánského online vízového systému. S podrobnějšími informacemi o novém systému se lze seznámit zde: https://visa.nadra.gov.pk/ Business vízum stojí od 100 do 200 USD.

Další informace k vízové politice Pákistánu viz webové stránky MV: www.interior.gov.pk

Cestování do Pákistánu je spojeno s určitými zdravotními riziky. Doporučuje se absolvovat některá očkování podle délky pobytu a navštívených míst. V některých oblastech země hrozí výskyt malárie a horečky dengue. Doporučujeme důkladně se seznámit s místní bezpečnostní situací, vyvarovat se větších shromáždění a pohybu v blízkosti vojenských a policejních jednotek. Doporučujeme provést dobrovolnou registraci pomocí internetové aplikace MZV DROZD. ZÚ Islámábád varuje před cestami do kmenových území (FATA, KP, hranice Pákistán ­Afghánistán) a do provincie Balúčistán.

V Pákistánu se jezdí po levé straně. Silniční podmínky a jízdní normy v Pákistánu mohou být náročné. V případě nehody okamžitě zavolejte policii a popř. nouzovou linku ZÚ a zachovejte klid. Podle pákistánských zákonů není pojištění vozidel povinné. Pokud máte v Pákistánu obchodního partnera, ten vám nabídne a zajistí dopravu po celou dobu pobytu v Pákistánu. Pokud se vydáte do země poprvé na obchodní jednání, je také možné si pronajmout vozidlo od mezinárodně uznávaných půjčoven aut typu Hertz či Avis. Auto typu Toyota Corolla stojí zhruba 700 Kč na den, SUV či jeep stojí kolem 1300 Kč na den, a mikrobusy, minivany od 2000-3500 Kč. Hromadná doprava v evropském pojetí zde neexistuje; další variantou přepravy je taxi.

Orientačním bodem je obchodní centrum v sektoru F/6. Obecně jsou doporučeny hotely mezinárodní kvality typu Marriott, Serena, Movenpick, PC, či Sheraton.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané pracující v Pákistánu jsou zaměstnáváni hlavně zahraničními firmami na základě kontraktu. Podmínky pro zaměstnání jsou podobné britskému právnímu systému, který byl do pákistánské legislativy převzat a částečně upraven. Je nutno splnit vízové povinnosti. Povolení k zaměstnání lze získat na Board of Investment; pracovní povolení je vydáváno na základě doporučení Board of Investment a vyjádření Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra v Pákistánu. Proces je to poměrně zdlouhavý a administrativně náročný.

Zahraniční zaměstnanci s pracovním povolením si mohou otevřít účet ve většině bank v Pákistánu. Je zapotřebí platný občanský průkaz. Banka může mít další požadavky v závislosti na vašem pobytu, typu účtu, podnikání či zdroji příjmů. Minimální mzda je vládou stanovena k 25 000 PKR. V březnu 2023 provincie Paňdžáb upravila minimální mzdu z 25 000 PKR na 32 000 PKR pro nekvalifikovanou práci poté, co provinční rada pro minimální mzdu schválila zvýšení. Pákistán trápí rekordní inflace a očekává se, že v roce 2023 dosáhne míra chudoby 37,2 %.

Ve zdravotnictví funguje systém státních a soukromých zdravotnických zařízení, včetně charitativních (jak muslimských, tak i křesťanských). Nedostatečná úroveň zdravotní péče je na venkově. Neodkladná zdravotní péče je poskytována v zásadě zdarma, její kvalita je však sporná. Placená zdravotní péče na soukromých klinikách je na relativně dobré úrovni. V kvalitních zařízeních musí český pacient počítat s náklady vyššími než v Česku a s přímými platbami. V zemi jsou uplatňována opatření na kontrolu endemických chorob. V posledních letech však roste počet případů onemocnění některými vážnými chorobami, jako malárie, meningitida, TBC, vzteklina a tyfus. Lékárny jsou dostupné a některé otevřené 24/7, zejména ve městech a nemocnicích.

5.9. Veletrhy a akce

Výběr nejdůležitějších veletrhů, událostí a výstav v Pákistánu na léta 2023-2024:

  1. Plastic, Packaging & Print Asia (Package Asia): Tento prominentní veletrh obalových materiálů, potřeb a příslušenství se uskuteční v Karáčí od 17. do 19. června 2023.
  2. GTex Textile Machine & Chemical Brand Expo (GTex Int’l Expo): Akce, jež se koná od 3. do 5. srpna 2023 v Karáčí, je považována za největší a nejúspěšnější výstavu textilních strojů a chemikálií v regionu.
  3. Color & Chem Expo (ClrChemExpo): Největší a exkluzivní pákistánská výstava barviv, chemikálií a příbuzného průmyslu je naplánována na 19. a 20. srpna 2023 v Láhauru.
  4. ITCN ASIA IT & TELECOM SHOW: Největší pákistánská výstava informačních technologií a telekomunikací proběhne v Karáčí od 31. srpna do 2. září 2023.
  5. Světla a LED v Asii: Největší přehlídka světel a LED v Pákistánu se uskuteční rovněž v Karáčí od 31. srpna do 2. září 2023.
  6. IFTECH Pákistán: Mezinárodní výstava technologií pro zpracování potravin a nápojů a balení je naplánovaná na 7. až 9. září 2023 v Láhauru.
  7. Solární Pákistán (Solar Pakistan): Největší a jediná specializovaná výstava solární energie v Pákistánu se bude konat od 7. do 9. září 2023 v Karáčí.
  8. Pákistánská energetická výstava a konference (PEEC): Tato akce proběhne v Láhauru od 14. do 16. září 2023 s cílem sjednotit energetický průmysl.
  9. Mezinárodní výstava Pharma Asia: Největší pákistánská akce v oblasti farmaceutického průmyslu se uskuteční v Karáčí od 14. – 16. listopadu 2023.
  10. Průmyslový veletrh Institutu pákistánských inženýrů elektrotechniky a elektroniky (IEEEP Fair): Tato významná výstava elektroniky a elektrotechnických výrobků pořádaná Institutem elektrotechnických a elektronických inženýrů se uskuteční v Karáčí od 26. do 28. září 2023.

Pro rok 2024 jsou naplánovány následující významné veletrhy a akce:

  1. Pak Pharma Expo 2024: Tento veletrh se má konat v Láhauru od 21. do 22. února 2024.
  2. Auto & Transport Asia 2024: Významná událost pro automobilový a dopravní průmysl se uskuteční v Karáčí od 7. do 9. března 2024.
  3. ITCN Asia 2024: Přehlídka informačních technologií a telekomunikací bude pokračovat i v roce 2024, konkrétně od 11. do 13. února v Karáčí.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky, Islámábád

Embassy of the Czech Republic, Islamabad

  • Působnost velvyslanectví: Pákistán Adresa: Street 27; House 49; F 6/2, Islamabad; Pakistan
  • Telefon: ústředna: 0092-51-2274304 (9:00–17:00) sekretariát ZÚ 0092-51-2276849 (9:00–17:00) v mimopracovní době a v naléhavých případech 0092-300-8566092
  • Fax: 0092-51 2825327
  • E-mail: islamabad@embassy.mzv.cz; commerce_islamabad@mzv.cz
  • Web: www.mzv.cz/islamabad

Honorární konzulové

Honorární konzulát v Karáčí pro provincii Sindh a Balúčistán

  • Honorární konzul: Mohammad Ahmed ANSARI
  • Adresa: 6-B, 15 South Street, Defence Housing Authority, Phase 2, Karachi
  • Mobile: +92 333 2378 144 Fax: +92-21-3583 2894 ; +92-21- 3586 2285
  • Telefon: +92-21-3587 0458; +92-21- 3583 1204/205
  • E-mail: karachi@honorary.mzv.cz
  • Úřední hodiny: pondělí – pátek ; 10.30 – 13.30

Honorární konzulát Láhauru pro provincii Paňdžáb

  • Honorární konzul: Kamal MONNOO
  • Adresa: 87/P, Gulberg-2, Lahore
  • Telefon: +92-42-111 850 850
  • Fax: +92-42-3571 8206
  • Mobile: +92-333-6544445
  • E-mail: lahore@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Pešávar pro provincii Chajbár Pachtúnchvá

  • Honorární konzul: Assad Saifullah KHAN
  • Adresa: No. 1, Old Michni Lane, Peshawar Cantt., Peshawar
  • Telefon: +92915270025
  • Fax: +92915274378
  • Mobil: +923008541777
  • E-mail: peshawar@honorary.mzv.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Veřejnost

  • Záchranka, ambulance 15, 1122, 051-2275713, 051-2827844
  • Policie Islámábád 15, 051-9107611, 051-9203333
  • Dopravní policie 1951, 130
  • Požárníci 16, 1122
  • Odstraňování bomb 15
  • Informace o letovém spojení 114
  • Informace o dopravní situaci 117
  • Shifa International Hospital – nemocnice pro cizince 051-8463666, 051-8463055, 051-8463000
  • Dětská nemocnice 051-9261170-79
  • Vojenská nemocnice 051-561116
  • Elektřina – zákaznický servis 051-9217579-80
  • Plyn – zákaznický servis – plyn 1199
  • Motorway – dálniční pohotovost – 130

Business

  • Board of Investment, tel: (92.51) 9224101;
  • Competition Commission of Pakistan, tel: (92.51) 9100260–3;
  • Environmental Protection Agency (Ministry of Environment), tel: (92.51) 9250713;
  • Export Processing Zones Authority, Government of Pakistan, tel: (92.21) 99208039-44;
  • Federal Board of Revenue, tel: (92.51) 111-772-772;
  • Federation of Pakistan Chamber of Commerce and Industry, tel: (92.21) 35873691–94;
  • Property Organisation of Pakistan, tel: (92.51) 9245830-32;
  • Karachi Chamber of Commerce and Industry, tel: (92.21) 99218001–09;
  • Ministry of Information Technology, tel: (92.51) 9219971;
  • Ministry of Science and Technology, tel: (92.51) 9202790;
  • National Industrial Relations Commission, tel: (92.51) 9201834;
  • National Information Technology Board, tel: (92.51) 9265375;
  • Overseas Investors’ Chamber of Commerce and Industry, tel: (92.21) 32410814–15;
  • Pakistan Bureau of Statistics, tel: (92.51) 9106555;
  • Pakistan Export Finance Guarantee Agency, tel: (92.21) 32400041/2/4/5;
  • Pakistan Software Export Board, tel: (92.51) 111-333-666;
  • Patent Office, tel: (92.21) 99230591;
  • Securities and Exchange Commission of Pakistan, tel: (92.51) 9207091-94;
  • State Bank of Pakistan, tel: 111-727-111;
  • Trade Development Authority of Pakistan, tel: (92.21) 111-444-111/99206487

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vládní a business instituce

  • Vláda Pákistánské islámské republiky www.pakistan.gov.pk
  • Environmental Protection Agency (Ministry of Environment), Plot 42, Street 6, H-8/2, Islamabad 44000; tel: (92.51) 9250713; fax: (92.51) 9250715; internet: http://www.environment.gov.pk
  • Federal Board of Revenue, FBR House, Constitution Avenue, Islamabad 44000; tel: (92.51) 111-772-772; fax: (92.51) 9205593; internet: https://www.fbr.gov.pk
  • Ministry of Information Technology, Seventh Floor, Kohsar Block, Pak Secretariat, Islamabad 44000; tel: (92.51) 9219971; internet: http://www.moitt.gov.pk
  • Ministry of Science and Technology, 1, Constitution Avenue, G-5/2 Islamabad 44000; tel: (92.51) 9202790; fax: (92.51) 9204541
  • National Information Technology Board, 24-B, Street No. 6, Sector H 9/1, Islamabad 44000; tel: (92.51) 9265375; fax: (92.51) 9265376; internet: http://www.nitb.gov.pk/
  • Pakistan Bureau of Statistics, Statistics House, Plot 21, Mauve Area, G-9/1, Islamabad, 44000; tel: (92.51) 9106555; fax: (92.51) 9106556; internet: http://www.pbs.gov.pk
  • Pakistan Software Export Board, Second Floor, Evacuee Trust Complex, F-5, Aga Khan Road, Islamabad 44000; tel: (92.51) 111-333-666; fax: (92.51) 9204075; internet: http://www.pseb.org.pk
  • Board of Investment, 6th Floor, Kohsar Block, Pak Secretariat, Islamabad 44000; tel: (92.51) 9224101; fax: (92.51) 9215554; internet: http://www.invest.gov.pk
  • Export Processing Zones Authority, Government of Pakistan, Landhi Industrial Area (Ext), Mehran Highway, Karachi 75150; tel: (92.21) 99208039-44; internet: http://www.epza.gov.pk
  • Federation of Pakistan Chamber of Commerce and Industry, Federation House, Sharea Firdousi, Main Clifton, Karachi 75600; tel: (92.21) 35873691–94; fax: (92.21) 35874332; internet: http://www.fpcci.org.pk
  • Intellectual Property Organisation of Pakistan, 3rd Floor, NTC-HQs Building, Ataturk Avenue (East), Sector G-5/2, Islamabad, 44000; tel: (92.51) 9245830-32; fax: (92.51) 9245874; internet: https://www.ipo.gov.pk
  • National Industrial Relations Commission, Sector G-5, Islamabad 44000; tel: (92.51) 9201834; fax: (92.51) 9205920; internet: http://www.nirc.gov.pk
  • Pakistan Export Finance Guarantee Agency, 506, Business Finance Centre, I.I. Chundrigar Road, Karachi 74200; tel: (92.21) 32400041/2/4/5; fax: (92.21) 32400043
  • Patent Office, Plot ST 1&2, Ground Floor, New Broadcasting House, behind KDA Civic Center, Block 14 Gulshan-e-Iqbal, Karachi 74003; tel: (92.21) 99230591; fax: (92.21) 99230592; internet: https://www.ipo.gov.pk
  • Securities and Exchange Commission of Pakistan, National Insurance Corp Building, 63 Jinnah Avenue, Islamabad 44000; tel: (92.51) 9207091-94; fax: (92.51) 9100471; internet: http://www.secp.gov.pk
  • State Bank of Pakistan, I.I. Chundrigar Road, Karachi 74000; tel: 111-727-111; fax: (92.21) 9212433–436; internet: https://www.sbp.org.pk
  • Trade Development Authority of Pakistan, Third Floor, Block A, Finance and Trade Centre, Shahrah-e-Faisal, Karachi 75200; tel: (92.21) 111-444-111/99206487; fax: (92.21) 99206461; internet: http://www.tdap.gov.pk

Tisk a Média

  • Státní televize PTV www.ptv.com.pk
  • Státní rozhlas www.radio.gov.pk
  • Dawn www.dawn.com
  • The News www.jang-group.com
  • The Nation www.nation.com.pk
  • The Business Recorder www.brecorder.com
  • The Frontier Post www.frontierpost.com.pk

EU v Pákistánu

https://eeas.europa.eu/delegations/pakistan_en

Strategické příležitosti pro české exportéry

• Teritorium: Asie | Pákistán | Zahraničí

Doporučujeme