Palestina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2019

© Styčný úřad České republiky v Ramalláhu (Palestina)

Palestinská autonomní území (PAÚ) představují dvě teritoriálně oddělené entity; relativně otevřené prostředí Západního břehu a uzavřené území pásma Gazy bez volného přístupu z/na zahraniční trhy i do Izraele (v červnu 2019 byla Gaza nadále pod izraelskou vojenskou blokádou).  Palestinská národní správa (PNS) má na základě dohod z Osla administrativní a bezpečnostní pravomoc na tzv. území typu A (cca 18 procent Západního břehu Jordánu, zejména městská sídla a větší obce) a administrativně spravuje také tzv. území typu B (cca 22 procent území, zejména menší obce, venkovská sídla). Zbylých 60 procent rozlohy Západního břehu Jordánu, tzv. území typu C se nachází pod plnou administrativní a bezpečnostní kontrolou Izraele. Tu vykonává izraelská armáda (Israeli Defence Forces) prostřednictvím civilní správy okupovaných palestinských území COGAT (Coordination of Government Activities in the Territories). Pásmo Gazy ovládá od roku 2007 vláda islamistického hnutí Hamás.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Stát Palestina
  • State of Palestine
  • Dawlat Filastín

Složení vlády (nová palestinská vláda od dubna 2019):

  • Předseda vlády a ministr vnitra: Dr. Mohamed Shtayeh
  • Vice-premiér pro politické záležitosti: Zijád Abú Amr  
  • Ministr zahraničních věcí: Rijád al-Malkí
  • Ministr financí a plánování: Šukrí Bišára
  • Ministr práce: Dr. Nasrí Abu Jish
  • Ministr národního hospodářství: Khaled Osaily
  • Ministr veřejných prací a bytové výstavby: Dr. Muhammad Ziyara
  • Ministr místní správy: Maždí al Saleh
  • Ministr spravedlnosti: Dr. Mohamed Shalaldeh
  • Ministr školství: Marwan Awartani
  • Ministr pro vyšší vzdělání: Dr. Mahmoud Abu Mouis
  • Ministryně turismu: Rula Bandak Ma‘ajá
  • Ministr telekomunikací a informací: Ishaaq Sidr
  • Ministr zemědělství: Riad al Atari
  • Ministr sociálního rozvoje: Dr. Ahmad Majdalani
  • Ministr dopravy: Asem Salem
  • Ministryně zdravotnictví: May Kaileh
  • Ministr pro záležitosti Jeruzaléma: Fadi al Hidmi
  • Ministryně pro záležitosti žen: Dr. Amal Hamad
  • Ministr kultury: Atef Abu Saif

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (census v roce 2017)

  • Celkem na území Západního břehu Jordánu a Gazy, včetně východního Jeruzaléma: 4,78 mil.
  • Západní břeh: 2,9 mil.
  • Gaza: 1,9 mil.

Průměrný roční přírůstek (2016)

  • Celkem:  2,8 %
  • Západní břeh: 2,3 %
  • Gaza: 3,3 %

Mediální věk (2016)

  • Celkem: 19,8 let
  • Západní břeh: 20,9 let
  • Gaza: 18,2 let

Gramotnost (2017)

  • Západní břeh: 96,4 %
  • Gaza: 97,0%

Podíl obyvatel venkova: 16,6 %

Podíl obyvatel uprchlických táborů: 9,5 %

  • Západní břeh: 26 %
  • Pásmo Gazy: 66 %

Palestinská populace celkem (Palestinská autonomní území, východní Jeruzalém, Izrael a diaspora): 13,05 mil.

  • Západní břeh a pásmo Gazy: 4,8 mil.
  • Izrael (1948): 1,57 mil. (včetně východního Jeruzaléma)
  • v arabských zemích: 5,85 mil.
  • jinde ve světě: 0,72 mil.

Národnostní složení - údaje nejsou publikovány; dominantní arabská populace (jazyk arabština)

Náboženské složení:

Oficiálním náboženstvím je islám, uznávaným je také křesťanství a víra komunity Samaritánů v Nábulusu. Svátky obou největších náboženství jsou oficiální (u křesťanů západní i východní-ortodoxní). Palestinské obyvatelstvo je převážně muslimské (99 % - především sunnité), křesťané tvoří něco málo přes 1 % celkového počtu obyvatel.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP v mld. USD

12,69

12,7

13,6

15,0

14,7

HDP na osobu USD

2 790

2 715

2 813

2 892

3 058

Vývoj HDP v %

-0,2

3,4

4,1

2,9

0,9

Inflace v %

1,2

1,7

1,0

2,0

-0,2

Nezaměstnanost v %

26,9

26,9

27,3

28,5

30,8

Zdroj: Světová banka, duben 2019

 

Struktura HDP (2017), v %

  • Služby: 20,3
  • Obchod a opravy automobilů: 19,1
  • Těžba, výroba, elektřina a voda: 13,0
  • Veřejná správa, obrana: 14,4
  • Stavebnictví: 6,5
  • IT a telekomunikace: 3,7
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov: 2,8
  • Finance a pojišťovnictví: 3,9
  • Doprava a skladování: 2,0
  • Spotřeba nezaměstnaných: 0,1

Zdroj: PCBS, Palestine in Figures, March 2018

 

Očekávaný vývoj ekonomiky v teritoriu

 

Palestinská ekonomika zaznamenala v roce 2018 výrazně nižší růst než v předchozích několika letech (0,9 %) zejména z důvodu špatné politicko-bezpečnostní situace. Růst ekonomiky je vytvářen zejména ekonomickými aktivitami na Západním břehu Jordánu v sektorech stavebnictví, obchodu a výroby, přímořské pásmo Gazy naopak táhne palestinskou ekonomiku směrem dolů. Dlouhodobý růst HDP pod čtyřmi procenty je nedostatečný a ve střednědobé perspektivě nezajišťuje zachování stávající úrovně HDP na hlavu. V roce 2018 zaznamela Palestina výrazné snížení objemu rozvojové pomoci ze strany donorů, zejména USA, což mělo na zpomalení ekonomiky významný podíl. Snížená likvidita měla za následek i omezení konečné spotřeby domácností a investic. Problémem zůstává nízká konkurenceschopnost, dlouhodobě stagnující výrobní sektor i nevýkonné zemědělství.

V důsledku nedostatečného růstu HDP nedokázala palestinská ekonomika vytvořit potřebné množství pracovních míst pro demograficky silné populační ročníky vstupující na pracovní trh. Míra nezaměstnanosti v roce 2018 oproti přecházejícímu roku vzrostla o více než dvě procenta na 30,8 %. Na Západním břehu v posledních letech mírně klesá nezaměstnanost v důsledku nárůstu počtu Palestinců zaměstnaných v Izraeli nebo v izraelských osadách na Západním břehu. Nezaměstnanost v pásmu Gazy však vzrostla na téměř 50 %, přičemž nezaměstnanost mladých je kolem 70 %. Potenciál pro tvorbu nových pracovních míst je v tomto pásmu nadále velmi omezený, zaměstnanost uměle podporují mezinárodní organizace. Na pracovním procesu se v pásmu Gazy podílí 71 % mužů a pouze 19 % žen.

Predikce ekonomického vývoje pro období roku 2019 předpokládá růst HDP o 1,2 %. Takové tempo růstu je s ohledem na demografický vývoj zcela nedostatečné. Vzhledem k odmítání převodů vybraných daní a cel z Izraele do Palestiny z důvodu jejich krácení se v první polovině roku 2019 dostala palestinská vláda do tíživé finanční situace, která hrozí přerůst v krizi v průběhu léta 2019, nedojde-li k obnovení zmíněných finančních převodů. Z dlouhodobého hlediska je dále nutné přistoupit k významným strukturálním změnám především ve vnějších faktorech ovlivňujících výkony palestinské ekonomiky, jinak bude nadále stagnovat HDP na hlavu, dále poroste nezaměstnanost a s tím spojená sociální a politická nestabilita.

Bilance zahraničního obchodu byla i v roce 2018 výrazně nepříznivá, Palestina se stává stále více závislou na dovozech. Sedmiprocentní nárůst importu (celkový objem ve výši 5,7 mld. USD) oproti pětiprocentnímu růstu exportu (celkový objem ve výši 1,1 mld. USD) znamená podle dat publikovaných PCBS deficit obchodní bilance ve výši 4,62 mld. USD. Pouze zčásti se palestinské ekonomice daří diverzifikovat importy a dílčím způsobem se vymaňovat s hospodářské závislosti na Izraeli. Palestinská ekonomika se nadále potýká s nedostatečnými investicemi, nízkou produktivitou a konkurenceschopností (i v regionálním srovnání). Stav palestinských veřejných financí a snížení podpory donorů neumožňuje realizovat nezbytné investice do infrastruktury.

Zrychlení nedostatečné růstu palestinské ekonomiky by mohl jeden nebo souběžně více faktorů navázaných ať již na obnovení a případné úspěšné završení mírového procesu s Izraelem, uvolnění restrikcí na pohyb osob, zboží a kapitálu mezi Západním břehem a Gazou a mezi Západním břehem a Izraelem, potažmo zahraničím, otevření tzv. území C Západního břehu pro palestinské ekonomické aktivity a uvolnění blokády pásma Gazy. Příznivý efekt by rovněž měl úspěch procesu vnitropalestinského národního usmíření a návrat pásma Gazy pod správu mezinárodně uznané vlády PNS. V mírovém procesu mezi Palestinou a Izraelem nebylo v posledních letech dosaženo žádného pokroku a napětí mezi pásmem Gazy a Izraelem se od první poloviny roku 2018 stupňuje. Za posledních 12 měsíců již několikrát hrozilo obnovení válečného konfliktu. Aktuální vývoj (květen 2019) nenasvědčuje o blízkém zlepšení celkové situace v Palestině, pravděpodobnější je naopak prohlubování politické, ekonomické i humanitární krize v pásmu Gazy a ekonomické krize na Západním břehu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance administrované Palestinskou národní správou (PNS) se dlouhodobě opírají o vícezdrojové financování, přičemž vedle závislosti na zahraniční finanční asistenci (včetně přímé rozpočtové podpory) představují dlouhodobě závažný problém deficitní rozpočty a kumulace veřejného dluhu. Finanční nestabilitu PNS dále prohlubuje skutečnost, že v posledních letech dochází k významnému poklesu zahraniční asistence ze strany donorů. Vedle poklesu celkového objemu lze také sledovat trend, kdy zahraniční dárci ustupují od přímé rozpočtové podpory PNS ve prospěch účelové alokace financí na rozvojové projekty.

V první polovině roku 2019 se palestinská vláda dostala do tíživé finanční situace. Začátkem roku totiž vstoupil v Izraeli v platnost zákon, v jehož důsledku má dojít ke krácení palestinských daní a cel vybraných Izraelem o částku odpovídající platbám palestinské vlády rodinám "mučedníků" a palestinských vězňů v izraelských věznicích. Přestože tyto daňové vratky představují 60 % rozpočtu PNS, odmítá palestinská vláda od Izraele přijmout jakkoliv krácené platby. Ke snížení deficitu ve státním rozpočtu se palestinská vláda uchyluje k financování půjčkami od místních bank, čímž se zvyšuje národní zadluženost. 

Palestinská vláda prostřednictvím ministerstva financí již několik let uplatňuje oproti minulosti restriktivní rozpočtovou politiku a usiluje o snižování deficitů jak posilováním příjmové stránky, tak snahou o omezení výdajů. V posledních letech došlo k významnému snížení výdajů na platy státních zaměstnanců a rovněž dochází ke zlepšení výběru daní včetně navyšování počtu registrovaných plátců daní. Finanční krize první poloviny roku 2019 související se zmíněnými převody palestinských daní a cel z Izraele vedla mimo jiné k polovičnímu snížení platů státních zaměstnanců. Je zřejmé, že stávající situace je dlouhodobě neudržitelná. 

V rozpočtovém roce 2018 nicméně podle palestinských statistik pokračoval trend růstu příjmů do rozpočtu PNS, meziročně o 14 procent, přičemž výdaje setrvaly na stejné úrovni. Fiskálně odpovědná politika vlády PNS však není hodnocena zcela jednoznačně s ohledem na existující rizika utlumení ekonomického růstu v produktivních odvětvích v důsledku navyšování daňové a administrativní zátěže a hrozících negativních efektů škrtů ve veřejných výdajích (pokles spotřeby domácností, snížení investic, růst sociálního napětí).  

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Čisté domácí příjmy v mld. ILS

10

10,9

13,6

12,9

14,8

Provozní výdaje v mld. ILS

14,7

15,6

16,4

16,1

16,1

Investiční výdaje v mld. ILS

0,9

0,8

1,3

1,3

1,0

Zahraniční asistence v mld. ILS

4,4

3,1

2,9

2,6

2,4

Deficit rozpočtu v mld. ILS

5,6

5,6

4,1

4,4

2,6

Zdroj: Ministerstvo financí vlády PNS, Palestine Monetary Authority

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet v mil. USD (deficit)

2 149

2 0166

1 348

2 071

1 659

Běžný účet bez oficiálních transferů v % HDP

-15,5

-19,1

-17,9

-17,5

-18,3

Běžný účet včetně oficiálních transferů v % HDP

-7,4

-13,5

-11,6

-13,8

-14,5

Finanční účet v mil. USD

1 074

1 960

683

462

585

Kapitálový účet v mil. USD

690

491

430

451

543

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA), International Monetary Fund (IMF). Údaje pro rok 2017 jsou odhadem IMF

 

2014

2015

2016

2017

2018

Devizové rezervy v mil. USD

672

580

313

446

434

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Veřejný dluh celkem, v mil. USD

2 216,9

2 537,3

2 483,7

2 627,4

2 407,3

Zahraniční zadlužení, v mil. USD

1 108,7

1 088,9

1 070,8

1 043,9

1 070,2

Zdroj: Palestine Monetary Authority (PMA)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Aktuálně působí na PAÚ 15 bank s 302 pobočkami. Největší z palestinských bank je Bank of Palestine, ze zahraničních Arab Bank.

Hlavní banky působící na PAÚ:

Arabské banky:

Pojišťovny:

Nejvyšším úřadem státní správy dohlížejícím na bankovní a finanční sektor je Palestinská monetární správa (PMA). Palestinský bankovní systém je možno klasifikovat jako středně rozvinutý. Jádro systému se soustředí kolem omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem PMA, která ze zákona plní standardní funkci bankovního dozoru. Ten v uplynulých několika letech zřetelně posílil. Fiskální politiku a zlepšování dohledu PMA nad bankami koordinuje PNS s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) a Světovou bankou (WB), ale i centrální bankou Izraele. Kapitálové minimum bylo v roce 2010 zvýšeno ze 35 mil. USD na 50 mil. USD, byla přijata opatření proti výkyvům na finančních trzích. Rozvíjí se bankovní inkluzivita i systém poskytování půjček a leasingu. V Gaze spravované islamistickým hnutím Hamás nemá PMA žádnou kontrolu nad bankovním systémem. Finanční toky do Gazy fakticky kontroluje Izrael.

Pojišťovací služby jsou srovnatelné se zahraničím.

Na PAÚ operuje Palestinská burza (Palestinian Exchange, PEX) s hlavní pobočkou v Nábulusu (www.pex.ps). Obchoduje s akciemi 48 registrovaných palestinských firem s tržní hodnotou akcií 3,73 mld. USD.

Zdroj: Palestine Monetary Authority, PEX

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

PNS na základě smluvních ujednání s Izraelem (1994) a tzv. Pařížského protokolu vybírá a spravuje daně a poplatky na PAÚ. Výjimkou jsou cla a daně z importu ze třetích zemí, kdy celní poplatky a dovozní daň vybírá ve prospěch PNS Izrael a tyto finanční prostředky následně transferuje na účty PNS. Z politických důvodů se však někdy stává, že Izrael část vybraných prostředků zadržuje. PNS se dále potýkala s nízkou efektivitou při výběru daní na palestinských územích, ale v posledním období se tento negativní trend daří zvrátit. Z hlediska dlouhodobé finanční stability PNS je větším problémem praxe, kdy je většina zboží ze třetích zemí na PAÚ dovážena/re-exportována z Izraele a PNS tak přichází o významné příjmy z cel a dovozní daně (na importy z Izraele se s ohledem na existenci kvazi celní unie cla ani jiné dávky neuplatňují). Z pásma Gazy nemá vzhledem k tamní vládě hnutí Hamás PNS žádné příjmy.

Na PAÚ jsou uplatňovány následující daně:

Daň z příjmu fyz. osob

Od roku 2011 je uplatňováno progresivní zdanění se třemi příjmovými skupinami; 5 % (roční příjem 1-40 000 NIS), 10 % (roční příjem 40 001-80 000 NIS) a 15 % (roční příjem 80 001 a výše). Zvýhodnění jsou uplaňována v případě nezaměstnaných, manželek, dětí a studentů. Zaměstnavatel je povinen odvádět daň za své zaměstnance. U Palestinců zaměstnaných v Izraeli odvádí daň izraelský zaměstnavatel, přičemž 70 % převede PNS a 30 % si Izrael ponechá.

Daň z příjmu právnických osob

Uplatňuje se obecná daň ve výši 15 % ze zisku, přičemž se zohledňují odpisy majetku a další obchodní výdaje. Noví investoři mohou požádat o osvobození od daně na období až 5 let (ve specifických případech až 8 let).

Daň ze zahraničních dividend

Daň ve výši 15 % se uplatňuje na akcionáře zahraničních společností v případě, že jsou dividendy distribuovány akcionářům na území PAÚ.

Daň z přidané hodnoty (DPH - VAT)

V současnosti se uplatňuje na zboží a služby ve výši 16 % (podle tzv. Pařížských protokolů nesmí být VAT v Palestině oproti Izraeli vyšší nebo nižší než o 2 %).  

Spotřební a dovozní daň

V souladu s celním sazebníkem (jednotným pro Izrael i PAÚ) jsou na dovozy uplatňována cla, resp. spotřební daň z dovozu (purchase tax on imports) ve výši 5-95 %. Celní sazebník je veřejně dostupný na webových stránkách izraelského i palestinského ministerstva financí. Spotřební daň je uvalena i na některé domácí produkty.

Dále jsou na PAÚ uplatňovány tyto daně: daň z majetku a z nemovitosti (ve výši 1 %), darovací  a dědická daň.

 

Zdroje: MF, PalTrade, Doing Business in Palestine: www.paltrade.org

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: