Panama (vč. volné zóny): Zahraniční obchod a investice

7. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

 

  1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo 
  2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
  3. Komoditní struktura
  4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
  5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V roce 2018 obrat zahraničního obchodu nepatrně stoupl ( o 0,2 mld. EUR), nicméně neosáhl hodnot z roku 2016, vůči kterému je pořád okolo 8 mld. v mínusu. Z částky 16,8 mld EUR, export činí více než 10 mld. EUR, což ale odpovídá dlouhodobé statistice. Zahraniční obchod Panamy se podílí na tvorbě HDP 78 %, z toho export 30 % a import 48 %.

 

Vývoj zahraničního obchodu Panamy za posledních 5 let

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

 

 

 

 

 

 

EXPORT (mld.

11,7

9,9

8,9

5,9

 

Euro)

 

 

 

 

6,0

 

 

 

 

 

 

IMPORT (mld.

16,3

15,8

16

10,4

10,8

Euro)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OBRAT (mld.

28,0

25,7

 

 

 

Euro)

 

 

24,9

16,3

16,8

 

 

 

 

 

 

Bilance (mld.

-4,6

-5,9

-7,1

-4,6

-4,8

Euro)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Obchodní komora Panamy

 

Pokud jde o teritoriální strukturu zahraničního obchodu, hlavními obchodními partnery Panamy jsou USA, dále EU a země Střední a Jižní Ameriky (především Kostarika, Guatemala, Honduras, Venezuela, Mexiko, Kolumbie, Chile a Brazílie). U exportu jsou prioritní trhy USA (podíl 16,96 % na celkovém vývozu), Nizozemí (12,06 %), Kostarika (8,07 %), Kolumbie (7,04%), Čína (7,04 %), Indie (4,03 %), Španělsko (3,6 %), Taiwan (2,75) a další. Japonsku (17 %), Kanadě (14 %), Jižní a Střední Americe (14 %). V dovozech jsou hlavními partnery USA (podíl 25,23 % na celkovém dovozu), Čína (9,13 %), Mexiko (4,45 %), Kostarika (3,14 %), Zona Especial (3,09 %), Kolumbie (2,35 %), Španělsko (2,28 %) a další,

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Význam EU jako obchodního partnera Panamy narůstá, a to zvláště v souvislosti s podpisem Asociační dohody mezi EU a Střední Amerikou (7/2012). Z hlediska objemu vzájemné obchodní výměny je EU 2. největším obchodním partnerem Panamy po Spojených státech. Třetí místo representuje Čína a dále Mexiko.

 

V případě exportu zaujímá EU s podílem 29.5 % na celkovém panamském vývozu první místo mezi nejvýznamnějšími exportními trhy (druhé místo zaujímá USA – 17,6 % a třetí Čína – 7,4 %).

 

U dovozu ze zahraničí jsou pro Panamu ČS EU 2.. největším dodavatelem zboží a služeb s podílem 10 % na celkovém importu. První místo zaujímá USA s 24,4 % a třetí Čína s 10 %.

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Obchodní výměna Panamy se zahraničím je z hlediska komoditní struktury relativně stabilní.

 

V panamském exportu jsou nejvýznamnější tradiční zemědělské produkty, tj. banány, káva, cukr, tuňák, ryby, krevety, suroviny. V dovozu převládají elektronika, strojírenské výrobky, sklo, potraviny a textilní výrobky.

 

Je třeba zdůraznit, že reexport přes zónu volného obchodu v Colónu několikanásobně převyšuje vlastní panamský export a import.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Široké zapojení Panamy do mezinárodní obchodní výměny zboží umožňuje zejména „Zóna volného obchodu Colón“ (ZVOC), která vznikla v roce 1948. V zahraničním obchodu Panamy mají dovozy a reexporty přes ZVOC rozhodující hospodářský význam. Obchodní výměna přes tuto zónu (import a reexporty) dosahuje ročně objemu cca 14–16 mld. USD. ZVOC představuje druhou největší volnou zónu na světě po Hongkongu.

 

Do ZVOC plyne zboží zejména z Asie (Hongkong, Japonsko, USA, Tchaj-wan, Singapur, Indonésie, Thajsko) a odtud dále směřuje na trhy zemí Střední a Latinské Ameriky (Kolumbie, Ekvádor, Brazílie, USA, Venezuela). Z hlediska objemu exportu jsou hlavním vývozním teritoriem ZVOC Kolumbie a Venezuela.

 

Nejvíce obchodovaným zbožím je elektronika, textil, dopravní prostředky a stavební materiál. Ve Volné zóně Colón, která má rozlohu 400 ha, operuje více než 1 600 firem.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Panama se v posledních letech stala atraktivní destinací pro zahraniční investory. Vstupní náklady jsou relativně nízké. Význam má i skutečnost, že země má uzavřeny dohody o volném obchodu s EU, USA a středoamerickými a karibskými státy. Rovněž domácí reformy a zlepšení podnikatelského klimatu umožnilo Panamě získat značný objem přímých zahraničních investic směřujících do modernizace Panamského průplavu, infrastruktury, telekomunikací a výroby elektrické energie.

 

V roce 2016 dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) do panamské ekonomiky výše 5,5 mld. USD (zhruba o 6,5% více než v roce 2015). Panama je ohledně PZI lídrem ve Střední America. Většina investic plynula do rozšíření kapacit Panamského průplavu.

 

Z hlediska struktury plynula většina PZI do dopravy, energetické infrastruktury, energetiky a financí.

 

Příliv PZI do Panamy v posledních 5 letech

 

 

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

 

 

 

 

 

 

Přímé zahraniční

4,45

4,49

5,2

5,3

5,5

investice (mld.

 

 

 

 

 

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Proinvex Panamá, INEC

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Panamská vláda podporuje zahraniční investice ve svém programu s tím, že zahraniční investice musí být vloženy především do infrastruktury, dopravy, energetiky a financí.

 

Konkrétní podmínky upravují zákony o zahraničních investicích. Atraktivnost Panamy pro PZI představuje mj. zákon o právní stabilitě a dále poskytované sektoriální pobídky (do zemědělství, průmyslu, lesnictví a turistiky) a lokalizační pobídky (volná zóny Colón, Ciudad del Saber a zvláštní ekonomická zóna Panamá Pacífico).

 

Na pomoc zahraničním subjektům, které plánují investovat v Panamě, slouží vládní agentura Proinvex.

 

Obecně platí, že pro investice do panamské ekonomiky není třeba zvláštní povolení. Výjimku tvoří vklady zahraničního kapitálu do bankovního sektoru, kde se vyžaduje certifikát regulátora trhu - „Superintendencia de Bancos de Panamá“, dále u investic do oblasti pojišťovnictví a u PZI s využitím vládních investičních pobídek.

 

Omezení pro vstup zahraničního kapitálu platí pouze pro nákup pozemků blíže než 10 km od státní hranice, rybolovu specifických chráněných druhů ryb, radioslužeb.

 

Z hlediska mezinárodních ratingových agentur je investiční klima v Panamě považováno za stabilní a nachází se v tzv. investičním pásmu. Rating dle Moody's je Baa2, Standard and Poor's a Fitch hodnotí Panamu shodně známkou BBB.

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: