Papír a tužku nahradil startup Agdata inteligentním farmařením



Permanentně narůstající administrativní zátěž dopadá na české zemědělce stále bolestněji. Namísto toho, aby byli na polích nebo ve chlévech, musí stále dokola vyplňovat hromady nejrůznějších formulářů. O absurdním rozsahu byrokracie svědčí například to, že farmáři musí každé zvíře registrovat i čtyřikrát.

Právě pomoci farmářům s nezvládnutelnou administrativou se v roce 2015 rozhodli Jiří Musil, jeho bratr Lukáš Musil a jejich společný kamarád Jiří Večeřa a založili firmu Agdata. Jejich cílem bylo zautomatizovat záznamy o polních a lučních pracích díky propojení počítačového systému s ekonomickými GPS jednotkami.

„Všichni tři jsme před Agdata podnikali v IT nebo zemědělství, Agdata tak bylo přirozené spojení zkušeností z těchto oborů. Já se starám o softwarovou část, bratr přinesl silné zemědělské know-how a Jiří Večeřa je zodpovědný za vývoj hardware,“ popisuje Jiří Musil a pokračuje: „Viděli jsme díru na trhu, kdy se používají buď zastaralé aplikace nebo pouze papír a tužka, chtěli jsme tedy nabídnout alternativu v podobě moderního cloudového zemědělského systému úzce propojeného s hardwarem, aby celý systém opravdu plně využil potenciálu jaký moderní technologie nabízí a zemědělcům skutečně pomáhal každý den.“

Nejen pro velké agrokomplexy

Technologie jako například přesné GPS, senzory nebo aplikační mapy pro variabilní hnojení byly do této doby přístupné jen největším podnikům a to se rozhodli v Agdata změnit. „Nechtěli jsme nabídnout pouze výměnu tužky za klávesnici, ale skutečně ušetřit čas a nabídnout vše v jednom systému. Následně přišly senzory, zejména s rozvojem internetu věcí a mobilních sítí pro nás byly logickým pokračováním a nyní tvoří další ucelený produktový segment,“ navazuje Jiří Musil.

V současnosti tak Agdata nabízí zemědělcům způsob jak mít pod jednou střechou data z celé farmy, ať už se jedná o teplotu ve skladech nebo polohu traktorů a průběh jednotlivých agrotechnických prací. To má v praxi různé typy využití. „Například v senzorice jsou velmi úspěšné půdní sondy, nebo senzorové tyče do obilí či závěsná lana do sil, což umožní mít pod kontrolou uskladněnou produkci a včas zasáhnout v případě výskytu škůdce,“ zmiňuje Jiří Musil konkrétní příklad.

Vývoj a testování celého systému zabral společníkům dva roky. Poté již začala společnost oslovovat první zemědělce. „Cílíme na farmy všech velikostí, mezi zákazníky máme malé dvacetihektarové farmy, zelináře, sadaře nebo vinaře, ale také velké holdingy s výměrami v řádu desítek tisíc hektarů,“ popisuje Jiří Musil. V současnosti ve firmě působí 14 pracovníků, ale stále nabírá nové zaměstnance, především pro IT a obchod. Její loňský obrat se pohyboval v jednotkách milionů korun.

Digitalizace je nevyhnutelná

I když je zemědělství poměrně konzervativní obor, digitálním technologiím se nebrání. „Troufám si říci, že většina zemědělců si již uvědomuje, že do nějaké míry je nutné jejich podnikání zdigitalizovat a zautomatizovat. Sice je pravda, že občas narážíme na velmi konzervativní přístup, je zde ale již mnoho farem, které využívají moderní technologie opravdu intenzivně a prokazatelně jim to pomáhá a zvyšuje zisky z podnikání. Většinou již tedy neřešíme, zda digitalizovat, ale spíše co dříve a co později,“ popisuje Jiří Musil svojí zkušenost.

Malí podnikatelé z mnoha oborů přitom mají zkušenost, že mnohé technologie, které jim původně měly šetřit čas, se staly spíše další zátěží a položkou, kterou se musejí zabývat. Podle Jiřího Musila to však u farmářského systému vyvinutého Agdata nehrozí. „Tím, že propojujeme software a hardware v jeden kompaktní celek, je u většiny zemědělců pozitivní dopad téměř okamžitý. Na začátku je nutné si systém osahat, následně ale odpadne velká část rutinních administrativních úkonů,“ podotýká Jiří Musil.

Přehled nad technikou

Díky telematice je například pro management snadné kontrolovat efektivní využití drahé techniky. „Senzory ušetří mnoho hodin každý měsíc, díky mobilnímu přenosu dat odpadne nutnost obcházet měřená místa a není výjimkou, že se jedná o desítky pracovních hodin měsíčně. Variabilní aplikace hnojiv a POR pak mají potenciál ušetřit až několik set korun nákladů na pěstované plodině na hektar ročně,“ vypočítává Jiří Musil.

Díky satelitním snímkům svých polí, které mohou farmáři dostávat až dvakrát týdně, mají zemědělci přehled o stavu úrody a mohou včas zasáhnout v případě nepříznivého vývoje.

Úspora nákladů na druhou stranu zvyšuje riziko, že se zemědělství stane dalším z oborů závislým na digitálních technologiích, které může zasáhnout blackout nebo útok hackerů. „Obávám se, že tomuto riziku se nelze zcela vyhnout v této době již téměř v žádném průmyslovém oboru. Myslím ale, že výhody, které digitalizace do daných oborů přináší toto riziko zcela převyšují,“ porovnává Jiří Musil.

Senzory jsou stále v plenkách

S rozvojem technologií se podle něj oboru otevírá další potenciál. „Směrů, kam se může vyvíjet je opravdu mnoho. Velmi zajímavá je senzorika sama o sobě. Nyní jsou na trhu zejména základní typy senzorů, čekám ale další inovace hlavně ve směru specializovaných senzorů pro konkrétní zemědělské aplikace,“ plánuje Jiří Musil.

Zajímavý podle něj bude také posun v technologiích pro přesné navigace a autonomní řízení nebo v dálkovém průzkumu země. „I přes široké možnosti jaké nabízejí družice jako Sentinel 2 jsme ještě pořád zcela na začátku a ještě nás jistě velmi překvapí. Zajímavé jsou ale také nové aplikace strojového učení v zemědělství, kde i my v Agdata připravujeme zajímavé novinky nebo postupně pronikající robotizace do tohoto oboru,“ uzavírá Jiří Musil, podle kterého budou trendy určovat i průkopníci digitálních technologií v zemědělství, jako je například americký FarmLogs.

Dalibor Dostál