Papua Nová Guinea: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance 2014-2018 (mld. USD)
  2014 2015 2016 2017 2018
Vývoz 7,4 9,1 6,4 6,9 7,0
Dovoz 4,3 4,5 5,1 5,0 4,2
Saldo 3,1 4,6 1,3 1,9 2,8

Zdroj: Centrální banka PNG

 

Obchodní bilance PNG byla v roce 2018 pozitivní (2,8 %). Celkový obrat zahraničního obchodu však kleslo oproti roku 2017 o 6 %, jeho objem činil 11,2 mld. USD. Tento pokles byl způsoben jen mírným nárůstem vývozu (1,8 %) a výrazným poklesem dovozu (16,3 %).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 Hlavní obchodní partneři PNG v roce 2018
  Import   Export   Celkem  
1 Austrálie 37,7 % Austrálie 18,9 % Austrálie 27,0 %
2 ČLR 16,2 % ČLR 18,3 % ČLR 17,4 %
3 Singapur 10,5 % EU 28  12,9 % Singapur 11,2 %
4 Malajsie 8,6 % Japonsko 12,4 % EU 28  8,7 %
5 Indonésie 4,5 % Singapur 11,8 % Japonsko 8,4 %
6 Tchaj-wan 3,5 % Tchaj-wan 6,0 % Tchaj-wan 4,9 %
7 Thajsko 3,4 % Jižní Korea 2,9 % Malajsie 4,7 %
8 EU 28  3,1 % Indie 2,9 % Jižní Korea 2,1 %

Zdroj: Eurostat

EU 28 je pro Papuu-Novou Guineu po Austrálii, Číně, Singapuru a Japonsku 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem na světě (8,7 %).  Naopak pro EU není PNG významným obchodním partnerem, přestože byl celkový obrat zahraničního obchodu v roce 2018 jeden z nejvyšších za poslední desetiletí. V žebříčku obchodních partnerů EU zaujímá PNG celkové 112. místo, co do importu je na 78., co do exportu pak PNG klesla na 156. místo.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity:

  • rostlinné a živočišné oleje
  • káva, kakao, tabák
  • zlato
  • měděná ruda
  • ropa a zemní plyn  

 Hlavní dovozní komodity:

  • stroje a dopravní zařízení
  • hotové výrobky
  • paliva a chemikálie
  • potraviny
  • chladicí zařízení

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Autoři neuvádějí.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Geografické umístění PNG, její geopolitická důležitost, dostatek komodit a především úspěch investorů v případě projektů PNG LNG a PAPUA LNG láká další investory – hlavně z Číny a Japonska – kteří směřují především do primárního sektoru. Nicméně, jakkoli je průběh velkých strategických projektů relativně hladký, menší podniky stále naráží na obtíže. PNG je země zatížená korupcí, a přestože se vláda některými svými kroky snaží podporovat průhlednost zakázek a obchodních transakcí, jiné její kroky se zdají být spíše protekcionistické. 

Teritoriální struktura:

Hlavním investorem v zemi z teritoriálního hlediska stále zůstává Austrálie, následována Čínou, Malajsií, Singapurem a Filipínami. Investice putují do 5 hlavních sektorů: těžba a ropný průmysl (25 %), energetika (16 %), stavebnictví (12 %), výroba (8 %) a pohostinství (7 %).

Pokud jde o další projekty v oblasti těžby kovů, plánuje se rozšíření těžby zlata na ostrově Lihir (záměrem je zdvojnásobit produkci v následujících 5 letech), avšak hlavním cílem v současné době je snížit náklady na produkci a učinit důl ziskový. Pokračuje těžba mědi a zlata v projektu Frieda River realizovaná skupinou Xstrata, těžba v dole na zlato/stříbro v Hidden Valley a z nových projektů byla vypracována studie proveditelnosti těžby v dole Wafi-Golpu (zlato, stříbro, měď), která doporučuje uzavřít dohodu s vládou PNG o těžbě. Životnost lomu Ok Tedi (zlato a měď) byla prodloužena do roku 2025. Niklový/kobaltový důl Ramu v provincii Madang byl v r. 2013 uveden plně do provozu. Ramu je první velký projekt v oblasti těžby, který byl realizován s většinovou investicí z ČLR. Společnost Metalurgical Corporation of China vlastní 85% podíl dolu a vytěžené rudy hodlá využít pro výrobu nerezové oceli. V roce 2016 také oznámila kanadská společnost Nautilus Minerals záměr otevřít první podmořský důl na měď a zlato v hloubce 1600 m 30 km od pobřeží PNG. K otevření dolu by mělo dojít v průběhu roku 2019.

Pokud jde o oblast ropy a zemního plynu, v roce 2014 bylo dostavěno zařízení pro zkapalnění zemního plynu (megaprojekt PNG LNG v oblasti P’nynang - investice ve výši 19 mld USD).  Jeho hlavním investorem je americký ExxonMobil (podíl 33,2 %) a druhým Oil Search (29,0 %). Vláda PNG se na projektu podílí 19,6 %. Jeho výrobní kapacita je v současnosti 7,4 mil. tun LNG ročně. Provozovatelé však zvažují možnost přidání třetího zpracovatelského zařízení, což znamená investici v odhadu za dalších 9 mil. USD.

Další LNG projekt zahájila francouzská společnost Total SA v roce 2018. Projekt Papua LNG bude dlouhý 340 km (více než ¾ offshore) a jedná se tak o druhý největší projekt v zemi s očekávanou výrobní kapacitou 7 mil. tun ročně, přičemž investice se odhadují přibližně na 10 mld USD. Dodávky LNG by měly dle plánu započít v roce 2021, a to ve výši 6,8 milionu tun LNG ročně. Vedou se také diskuze o tom, že i australská Horizon Oil zvažuje výstavbu 3. LNG stanice ve Western Province.

Výstavba těchto dvou velkých i dalších menších projektů vyvolala multiplikační efekt v řadě dalších odvětví, zejména ve stavebnictví, které v posledních letech zažívá mimořádný růst, a také v zemědělství.

Odvětvová struktura:

Investment Promotion Authority of Papua New Guinea vytipovala pro potenciální investory následující odvětví:

  • zemědělství (káva, palmový olej, kakao, čaj, kaučuk, kokos), rybářství, lesnictví
  • těžba mědi, zlata, ropy a plynu
  • průmyslová výroba (zejména potravinářský a textilní průmysl, politika upřednostňování domácí výroby před importem, zavádění efektivních a úsporných technologií)
  • turistika (propagace země jako turistické destinace a výstavba turistických objektů)
  • finanční služby
  • telekomunikace

Zahraniční investice v teritoriu PNG se již dlouhodobě primárně soustředí do oblasti přírodních zdrojů PNG (zemní plyn a drahé kovy). Se stále větší diverzifikací ekonomiky ale vznikají příležitostí pro investice i v dalších odvětvích v primárním sektoru mimo těžbu, jako jsou zemědělství, rybolov, dále ve zpracovatelském průmyslu a v rozvíjejících se službách.

S ohledem na zaměření českého průmyslu se jako vhodné obory pro investování spojené s dodávkami výrobků a služeb jeví: energetická zařízení (vč. malých vodních zdrojů energie), výroba potravin (s použitím českých technologií), zemědělství a zemědělská technika, těžební technika, produkce stavebních materiálů a transfer stavebních technologií, dřevozpracující průmysl aj.

V zemi však existuje také seznam činností, ve kterých zahraniční firmy podnikat nesmí. Tzv. Cottage Business Activities List uvádí mezi těmito činnostmi například zemědělství menšího rozsahu, lov a jeho propagaci, získávání některých produktů v oblasti lesnictví, rybolov v pobřežních vodách, rybolov některých druhů, některé neekologické způsoby těžby, některé způsoby prodeje zboží, textilních řemesela, apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podporou investování a podnikání v PNG je pověřena Investment Promotion Authority (IPA). Zahraniční firmy, které chtějí podnikat a investovat v PNG, se musí předem zaregistrovat u IPA v souladu s Company Act a dále musí požádat o vydání certifikátu, že jsou oprávněny vykonávat podnikatelské aktivity v PNG. Na každou specifickou investici je vydávána licence po vydání souhlasu příslušného státního úřadu. Požadavky na vydání certifikátu a licence stanoví Investment Promotion Act.

Daňové podmínky, tak jak jsou nastaveny, odpovídají prioritám stanoveným v současných vládních strategických programech a akutním potřebám ekonomiky PNG. Těmi jsou zejména rozvoj zpracovatelského průmyslu, zvyšování produktivity zemědělství, lepší využití potenciálu cestovního ruchu, ale také rozvoj lidských zdrojů.

Daňové pobídky pro podnikání a investování zahrnují mj.:

  • zrychlené odpisy až do výše 100 % v případě některých nových průmyslových, výrobních a zemědělských objektů
  • některé náklady spojené s exportem zboží PNG a jeho podporou lze dvakrát odečíst (odčitatelná položka nesmí přesáhnout 75 % celkové exportní ceny; podmínkou je zároveň, aby náklady na pracovní sílu tvořily více než 10 % konečné prodejní ceny.)
  • v případě zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu lze rovněž dvakrát odepsat náklady na podporu exportu
  • u vybraného druhu zboží určeného na export lze odečíst až 100% jeho hodnoty jako odčitatelnou položku v případě splnění specifických podmínek (během prvních 3 roků realizovaných vývozů zcela, další čtyři roky se odčítá od zdaňovaného základu hodnota navýšení exportu nad jeho průměrnou úroveň)
  • zrychlený odpis až do výše 100 % u nových aktivit v oblasti zemědělství a rybářství; v případě hotelů, ubytovacích a stravovacích zařízení do výše 55 %
  • nové výrobní projekty budou daněny po dobu 10 let sazbou 20 %
  • náklady na výzkum a vývoj jsou v případě schválení odčitatelnou položkou ve výši 150 % skutečně vynaložených nákladů
  • náklady vynaložené na školení místních pracovních sil lze dvakrát odečíst
  • prominutí dovozního cla v případě dočasného dovozu důležitého zařízení
  • sleva na dani v případě infrastrukturních výdajů podniků v oblasti přírodních zdrojů, zemědělství a cestovního ruchu
  • Zvláštní daňové prázdniny až na dobu 10 let jsou poskytovány pro vybraný okruh podnikatelských aktivit v odlehlých oblastech (celkem vybráno 13 odlehlých území).

Kontakt na místní agenturu pro podporu přímých zahraničních investic:

Investment Promotion Authority of Papua New Guinea / IPA
Level 1, IPA Haus, Munidubu Street, (Cnr of Lawes Rd & Champio Parade)
Konedobu, Port Moresby, P.O. Box 5053, BOROKO
National Capital District, Papua New Guinea
Tel.: +675 321 3900/321 7311
Fax: +675 320 2237
Email:  ipa@ipa.gov.pg 
Web:  www.ipa.gov.pg

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: