Papua Nová Guinea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nezávislý stát Papua Nová Guinea
  • The Independent State of Papua New Guinea

Složení vlády

Papua Nová Guinea (PNG) je konstituční monarchie s parlamentní demokracií. Hlavou státu je britský monarcha (královna Alžběta II), reprezentovaný generálním guvernérem. V únoru 2017 stanul nově v čele tohoto úřadu v pořadí 10. generální guvernér Sir Robert Dadae. Titul monarchy je dědičný, generální guvernér je volen parlamentem PNG a plní převážně ceremoniální funkci.

PNG má tři úrovně vlády: národní, provinční a místní.Jednokomorový Národní parlament má 111 členů. Poslanci jsou voleni z 19 provincií a území hlavního města Port Moresby na období 5 let. Generální guvernér na základě doporučení parlamentu jmenuje premiéra, kterým je od roku 2012 Peter O'Neill. Premiér navrhne z členů své politické strany nebo koalice generálnímu guvernérovi vládu (tzv. Národní výkonná rada) a ten ji formálně jmenuje.

Právní systém PNG je založen na britském zvykovém právu. Soudnictví je nezávislé na vládě. Existují tři úrovně soudů, nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud. Většina poslanců je ve svých volebních obvodech zvolena především na osobním a etnickém základě, nikoliv podle politické příslušnosti.. Volební systém je většinový, vítězi často dostanou méně než 15 % hlasů aloajalita ke straně není obvykle příliš silná. Typické je „přetahování" poslanců v úsilí získat parlamentní většinu. Žádná strana dosud nikdy nezískala dostatek křesel k vytvoření své vlastní vlády. Vzhledem k tomu, že většina poslanců si po volbách nezachová své křeslo, je stranická struktura slabá a národní vedení nestabilní. A to má své konsekvence. Nové vlády jsou proto po prvních 18 měsíců chráněny zákonem proti hlasování o nedůvěře a vyslovení nedůvěry parlamentem není možné ani 12 měsíců před novými volbami. V úsilí zajistit větší stabilitu byl v r. 1999 přijat také zákon o integritě politických stran, zakazující poslancům měnit svou stranickou příslušnost. V současnosti probíhají diskuze o dalších ústavních změnách, které by mj. prodloužily období, kdy není možné vyslovit vládě nedůvěru (a jmenovat nového premiéra) a zavedly další prvky stability.

Papua Nová Guinea se od roku 2012, kdy se ujala moci vláda pod vedením premiéra Petera O’Neilla, těšila nebývalé politické stabilitě. V posledním roce svého vládnutí se však vláda potýkala s velkými výzvami danými situací na globálním trhu i vnitřní politické scéně a také nepříznivými klimatickými podmínkami.

Dne 26. 5. 2019 po 7 letech v čele vlády však  premiér Peter O’Neill oznámil rezignaci poté, co jeho vládní stranu opustila řada poslanců. Současný kabinet čítá 33 členů, z čehož 17 je členy vládnoucí strany People’s National Congress (PNC), 4 jsou členy United Resource Party (URP), 3 z People’s Progress Party (PPP), tři nezávislí (NEZ) a po jednom ministerském postu mají strany United Party (UP), Our Development Party (ODP), PNG National Party (PNGNP), Social Democratic Party (SDP) a Christian Democratic Party (CDP).

 

Členové vlády (stav k 26.5.2019):

  • Sir Julius Chan (PNC) – prozatimní předseda vlády
  • Charles Abel (PNC) – místopředseda vlády a ministr pro státní pokladnu
  • Kevin Isifu (PPP) – Ministr pro mezivládní záležitosti
  • James Marape (PNC) – Ministr financí a rozvoje venkova
  • Richard Maru (PNC) – Ministr pro národní plánování a monitorování
  • Elias Kapavore (PNC) – Ministr pro veřejné služby
  • Fabian Pok (URP) – Ministr pro ropu a energetiku
  • Wera Mori (PNC) – Ministr průmyslu a obchodu
  • John Pundari (PNC) – Ministr pro životní prostředí, jeho ochranu a klimatickou změnu
  • Benny Allen (PNC) – Ministr zemědělství a živočišné výroby
  • Weslej Nukundj (PNC) – Ministr dopravy
  • Mehrra Kipefa (URP) – Ministr práce a vztahů v průmyslu
  • Francis Maneke (ODP) – Ministr pro komunikaci a informační technologie
  • Soroi Eoe (PNGNP) – Ministr pro náboženství, mládež a místní rozvoj
  • Justin Tkatchenko (PNC) – Ministr pro územní plánování a půdní fond
  • Puka Temu (PNC) – Ministr zdravotnictví a HIV/AIDS
  • Rimbink Pato (UP) – Ministr zahraničí a zahraničního obchodu
  • Nick Kuman (PNC) – Ministr školství
  • Pila Niningi (NEZ) – Ministr vyššího školství, vědy, výzkumu a technologií
  • Patrick Basa (CDP) – Ministr pro rybolov
  • Jelta Wong (URP) – Ministr pro policii
  • Roy Biyama (PNC) – Ministr pro vězeňství
  • Emil Tammur (PPP) – Ministr kultury a turismu
  • John Kaupa (NEZ) – Ministr pro bytovou výstavbu a urbanizaci
  • Simon Dumarinu (SDP) – Ministr pro záležitosti provincie Bougainville
  • Alfred Manase (PNC) – Ministr pro civilní letectví
  • Johnson Tuke (PPP) – Ministr pro těžbu
  • Davis Steven (PNC) – Ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce
  • William Duma (URP) – Ministr pro státní podniky a investice
  • Solan Mirisim (PNC) – Ministr obrany
  • Douglas Tomuriesa (PNC) – Ministr lesnictví
  • Michael Nali (NEZ) – Ministr veřejných prací a implementace
  • Petrus Thomas (NEZ) – Ministr pro bezpečnost hranic a imigraci

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel: 9 020 000
  • hustota zalidnění: 19 obyv./km2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 66%
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 3,1%
  • Míra porodnosti: 3,7

Věková struktura:

  • 0-14 roků: 35,6%
  • 15-64 roků: 59,3 %
  • 65 a více: 5,1 %

Nejpočetnější etnika (etnické složení je velmi pestré, na celém území PNG žije přes 800 etnických skupin):

  • Melanésané
  • Papuánci
  • Negrité
  • Mikronésané
  • Polynésané

Náboženské složení

  • protestanti (69,4 %)
  • římsko katolická církev (27 %)
  • domorodé víry (animisté a další)

Zdroj: Asian Develompent Bank Basic Statistics 2019

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

   2014  2015  2016  2017  2018
HDP (v běžných cenách,
mld. USD)
 16,6  18,2  20,0  20,8  20,8
HDP (růst, %)  12,5  10,5  2,0  3,0  0,2
HDP na obyvatele
v paritě kupní síly (USD)
3408 3552 3573  3657  3626
Inflace (%)  5,2  6,0  6,7  5,4  4,5
Směnný kurz (PGK/USD)   2,4 2,8  3,1  3,2  3,3
 Pracovní síla (v mil. obyv.)  4,2  4,3  4,3  4,3  4,3

Zdroj: World Bank, Bank of Papua New Guinea, Asian Development Bank, IMF World Economic Outlook 2018

Zaměstnanost

Zhruba 85 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství, zbytek ve službách a průmyslovém sektoru. Nezaměstnanost ve městech se pohybuje podle oblastí od 1,8 % až po 80 %. Statistická zpráva ADB i řada dalších zdrojů však uvádí celkovou nezaměstnanost v zemi pouhých 2,4 %.

HDP, inflace – vývoj ekonomiky v roce 2018

Mohutné zemětřesení v únoru 2018 zpomalilo celkový růst ekonomiky, odhadovaný na 0,2%. Dopad této živelné katastrofy byl nakonec zmírněn vyššími cenami komodit, aktivitami vlády a zapojením soukromého sektoru směrem k přípravám zasedání APEC v Port Moresby v listopadu 2018 i samotnou rekonstrukcí zemětřesením postižené oblasti. Úvěry soukromému sektoru se v roce 2018 zvýšily o cca 7% a nezaměstnanost přestala stoupat.

Ropný a plynárenský průmysl, který v roce 2018 představoval 20,2% HDP, se propadl především kvůli poškozeným zařízením a poklesu produkce způsobené zemětřesením. Produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) klesla v roce 2018 o 8,8% a produkce ropy a kondenzátu byla také nižší. Zemětřesením byla zasažena také produkce zlata v dole Porgera, tato ztráta byla ale do značné míry kompenzována zvýšenou produkcí z největšího dolu Lihir. Ten představuje třetí největší zásoby zlata na světě a jeho produkce vzrostla v roce 2018 o 6,2% (5,0% HDP). Vyšší byla také produkce z některých středně velkých dolů, včetně zlatého dolu Kainantu.

Summit APEC v roce 2018 do určité míry posílil růst – zvýšením obchodních aktivit v sektoru hoteliérství, poskytovatelů dopravy a urychlil také růst ve výstavbě. Růst podporovaly i vyšší vládní výdaje a zlepšená dostupnost deviz. Odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu, které tvoří přibližně 17,0% HDP, dosahovaly v roce 2018 kolísavých výsledků. Zemědělská produkce, včetně zeleniny a ovoce, narůstala se zvyšující se poptávkou na domácím trhu danou zvětšující se populací i zlepšením přístupu na trhy díky nové dopravní infrastruktuře. Nejvýznamnější zemědělskou komoditou je palmový olej (1,3% HDP), jehož objem však v roce 2018 klesl pod vývozní hodnotu roku 2017 (doznívající El Niño efekt). Produkce kakaa poklesla, zatímco produkce kávy byla vyšší. Lesnické komodity, převážně kulatiny pro export, zaznamenaly nárůst. Ceny potravin, betel ořechů a nápojů, které se dříve vlivem sucha výrazně zvedly, v roce 2018 rostly jen velmi mírně. Naopak vyšší ceny ropy zvýšily náklady na dopravu. Ceny za zdravotní péči se v roce 2018 zvýšily o 9,0%, u oděvů a obuvi o 8,3%. Ceny hotelů a restaurací vzrostly o 8,2%, především díky summitu APEC.

Tvorba HDP podle jednotlivých sektorů v r. 2018:

  • služby 44 %
  • těžební průmysl 32 % (těžba drahých kovů – 16 %, ropa, zemní plyn - 16 %)
  • zemědělství 18 %
  • zpracovatelský průmysl 11 % 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Očekává se, že v roce 2019 dojde k oživení růstu ekonomiky s návratem k celoroční těžbě či výrobě zlata, LNG, ropy a ropného kondenzátu. Předpokládá se, že produkce LNG v roce 2019 vzroste o 9% – 16% a dojde také k značnému oživení produkce ropného kondenzátu a ropy, i když celková produkce ropy již postupně klesá a produkce ropného kondenzátu by měla začít klesat do roku 2020. Těžba zlata by se měla v roce 2019 rozšířit, protože na dole Porgera byl obnoven nepřetržitý provoz. Zemědělská produkce by měla také růst s předpokládaným vyrovnáním produkce palmy olejné na úroveň v roce 2017. Také sektory rybolov a lesnictví zaznamenají nárůst produkce v letech 2019-2020, pokud v roce 2020 nedojde k zavedení navrhovaného zákazu vývozu kulatiny, což by mělo za následek naopak pokles produkce této komodity. Komodity jako káva, kakao a kopra budou i nadále vykazovat volatilitu ve výrobě, zejména kvůli projevům klimatické změny, ale i cenám těchto komodit na světových trzích.

Ve střednědobém horizontu by měl být růst podpořen realizací řady velkých projektů. Projekt Papua LNG a projekt rozšíření PNG LNG společně předpokládají, že přilákají přímé zahraniční investice ve výši přesahující 10 mld USD, přičemž se předpokládá, že výstavba bude zahájena v roce 2020. Začít by měla také výstavba důlního projektu Wafi-Golpu na těžbu zlata a mědi ve výši 2,8 mld USD. Do konce roku 2019 by měl být dokončen optický telekomunikační kabel propojující Port Moresby se Sydney, který má potenciál výrazně zvýšit rychlost internetu a snížit náklady na jeho provoz, což by mělo mít za následek významný růst obchodu a sektoru služeb.

V roce 2019 se též očekává mírné snížení inflace z 5,4 % na 4,5 %. Snížení by ale mělo nastat také v případě přebytku běžného účtu vlivem poklesu cen ropy a zemního plynu pod úroveň v roce 2018. S větší dostupností deviz by mělo v roce 2019 dojít ke zvýšení dovozu, v roce 2020 pak ještě o něco výrazněji se stavbou velkých investičních projektů, což bude dále snižovat přebytek běžného účtu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. USD)
   2014 2015 2016 2017 2018 2019
Příjmy  4,7 5,1 4,1 3,4 3,7 4,20
Výdaje  5,7 6,0 4,8 3,9 4,3 4,75
Saldo  -1,0 -0,9 -0,9 -0,6 -0,6 -0,55

Zdroj: Papua-New Guinea Budget 2019 (Deloitte)

Rozpočet na rok 2019 počítá s nárůstem příjmů o 6,5% ve výši 4,2 mld. USD (16,1% HDP), s výdaji ve výši 4,75 mld. USD (18,2% HDP) a cílí na schodek 2,1% HDP, což je v souladu se strategií vládní fiskální konsolidace a snahou postupného snižování schodku na 1,0% HDP do roku 2022. Příjmy, včetně grantů, by měly růst převážně díky probíhající finanční reformě, zahrnující také nedávné zřízení kanceláře pro zacházení s velkými daňovými poplatníky. Důlní a ropné daně a dividendy, které se odhadují na 2,1% HDP, předpokládají cenu ropy ve výši 68 USD za barel, jakákoli nižší průměrná cena ropy by způsobila pokles očekávaných příjmů, což by mohlo vést k prohloubení fiskálního deficitu nebo k nucenému snížení na výdajové straně rozpočtu. Vláda by v takovém případě přerozdělila výdaje z běžných na kapitálové, což je v souladu s vládním plánem střednědobého rozvoje pro roky 2018–2022 na zvýšení výdajů na infrastrukturu. Cílem rozpočtu na rok 2019 je snížit běžné výdaje, včetně mzdových nákladů ve veřejném sektoru, což se však může ukázat jako náročné. Deficit bude financován zahraničními půjčkami a také z výnosu státních dluhopisů z roku 2018. Zahraniční dluh v posledních letech vzrostl, do roku 2020 dosáhne dle ministerstva financí ekvivalentu 13,6% HDP, kdy bude činit 44,8% celkového dluhu centrální vlády PNG.

Dodatečné příjmy mají být použity na financování vládních priorit, tj. především infrastruktury a sociálního programu, financování iniciativy na úsporu výdajů a dále na dokončení probíhajících projektů - přebudování kanalizačního systému v Port Moresby, rekonstrukce dálnice Highlands Highway, výstavba plynové elektrárny, státní akciový fond na podporu investic do zemědělství, státní podpora pro SME inkubátory, výstavba nových místních nemocnic či nová univerzita v provincii Western Highlands.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2014 2015 2016 2017 2018
Platební bilance  -6,3 -4,5 -4,6 -2,4 -2,3
Běžný účet (% HDP)  10,5 19,6 24,0 22,5 26,7
Finanční účet (mld. USD)  3,1 4,9 5,1 -0,8 1,2
Celková vnější zadluženost (mld. USD)  1,4 1,5 1,9 2,1 1,9
Devizové rezervy (mld. USD)  2,3 1,9 1,7 1,7 1,7
Dluhová služba (% exportu)  0,5 0,4 0,3 0,5 0,6

Zdroj: Asian Development Bank, International Monetary Fund

Centrální banka Papuy-Nové Guineje v roce 2018 zachovala neutrální měnovou politiku. Běžný účet vykázal v roce 2018 velký přebytek ve výši 26,7% HDP. Především ceny ropy a plynu zvýšily přebytek a pomohly překonat následky zemětřesení. Největší podíl na přebytku měl vývoz LNG. Devizové rezervy ke konci roku 2018 vzrostly o 33,6% na 2,3 mld. USD. Příjmy vládních institucí v roce 2018 vzrostly o 16,3%, do čehož se promítlo lepší dodržování daňové povinnosti a vyšší výběry těžební a ropné daně a dividend spojené s růstem cen komodit. Daň a dividendy z projektu LNG Papua-Nová Guinea (PNG) činily podle ministerstva financí 267 mil. USD (1,1% HDP). Výdaje v roce 2018 téměř držely krok s růstem příjmů, v konečném součtu ale došlo k jejich zvýšení o cca 15%, a to díky převedení dluhů z roku 2017 a vyšším mzdovým nákladům ve veřejném sektoru. Ministerstvo financí ve svém doplňkovém rozpočtu plánovalo rozpočtový schodek v roce 2018 ve výši 2,3% HDP v souladu s jeho střednědobou fiskální strategii pro roky 2018-2022 (Medium Term Fiscal Strategy 2018–2022). Jejím cílem je postupným snižováním docílit schodku 1,0 % do roku 2022 a také omezit růst mezd ve státním sektoru na maximálních 5 % ročně a snížit celkové mzdové náklady z 49 % na méně než 40 % do roku 2022. Dluhová strategie pak hodlá do roku 2022 vrátit celkový vládní dluh zpět pod 30 % HDP ze současných 32 %.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Bank of Papua New Guinea, komerční banky, finanční firmy, obchodní banky, pojišťovny a společnosti poskytující půjčky (loan societies). Měnou je papuánská Kina (PGK) odpovídající 100 toea.

Dříve dominantní PNGBC (Papua New Guinea Banking Corporation) byla po finančních problémech v roce 2012 převzata BSP (Bank of South Pacific). Z dalších významných bank lze jmenovat australské ANZ a Westpac.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2016 vláda předložila návrhy daňových reforem s řadou změn v daňovém systému, nicméně některé klíčové reformy, jako plánované zvýšení DPH z 10 % na 15 %, či zavedení daně z kapitálových výnosů, zatím realizovány nebyly.

Od roku 2017 ale platí zvýšená vývozní daň na nezpracované dřevo (nyní 23,75 % - 61,75 % dle ceny za m3), spotřební daň na alkohol, tabákové výrobky a vyrobenou i dovezenou motorovou naftu, letištní daň z 30 na 114 PGK, daň z obratu sázkových kanceláří a další. Změny (především směrem k vyššímu zdanění) lze nalézt také v případě dodatečné daně z příjmů, daně ze zaměstnaneckých výhod aj. Nejvyšším státním úřadem pro výběr daní je Internal Revenue Commission. 

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob zůstává po reformách daňového systému stejná. Rezidenti (pobyt déle než 6 měsíců v PNG) nedaní příjem do 10 000 PGK ročně, přičemž sazby od pásma 10 000 PGK a výše jsou pro nerezidenty stejné jako pro rezidenty. Nerezidenti daní každý příjem:

Daň z příjmů fyzických osob
Pásmo (PGK) Daň (%) - rezidenti Daň (%) - nerezidenti
0 - 10 000  0 22
10 001 – 18 000  22 22
18 001 - 33 000  30 30
33 001 - 70 000  35 35
70 001 – 250 000  40 40
250 001 a více  42 42

Daň z příjmů právnických osob

Všeobecná daňová sazba ve výši 30 % se nově vztahuje na všechny soukromé rezidentní i státní společnosti. Původní vyšší zdanění těžebních (48 %) a ropných (50 %) společností by mělo být částečně kompenzováno zavedením vysoké srážkové daně pro tyto sektory. Daň z příjmů pro všechny nerezidentní společnosti činí 48 %.  

Daň z přidané hodnoty

DPH činí 10 %. Byla zavedena v roce 1999 a je uváděna jako Daň ze zboží a služeb (GST). Výnosy z DPH jsou děleny mezi provincie a centrální vládu v poměru 60:40.

Srážková daň

Srážková daň u dividend (dividend withholding tax) od 1. 1. 2017 činí 15 % (v případě netěžebního sektoru) a až 59,4 % v případě těžebního a ropného průmyslu, rozdíl je také v případě rezidentních a nerezidentních firem, více zde

Spotřební daně

Spotřební daně jsou uvaleny na tabák, tabákové výrobky a alkoholické nápoje.  Od 1. 1. 2017 byla zvýšena spotřební daň na alkohol z 2,5 % na 5 %, daň na tabákové výrobky až na 15 % a spotřební daň na vyrobenou i dovezenou motorovou naftu ze 4 na 10 toea za litr. Spotřební daň na importovaná motorová vozidla je stanovena mezi 15 % a 120 % podle kubatury, druhu a ceny vozidla.

PNG má podepsánu dohodu o dvojím zdanění s Austrálií, Novým Zélandem, Spojeným královstvím, Canadou, Čínou, Malajsií, Singapurem, Jižní Koreou, Fidži a v jednání je dohoda s Německem.

Zdroj: Internal Revenue Commission, KPMG Report – PNG Tax Profile 2017

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: