Pardubický kraj: solidní základ bez dluhů z minulosti

4. 3. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Program rozvoje kraje s výhledem do roku 2020 si pardubičtí zastupitelé schválili již v roce 2011, v roce 2014 jej aktualizovali. Analytická část je zpracovaná velmi podrobně i kvalitně, návrhová pracuje se třemi možnými scénáři. Současnost svědčí o realistickém přístupu krajských stratégů. Tristní není, k velkým oslavám příliš důvodů nedává. Otázkou je, zda to stačí.

Kraj stojí na solidních základech, nemusel řešit žádné extrémní dluhy minulosti. Sociální prostředí je charakterizováno mírným růstem počtu obyvatel ve většině oblastí kraje a vcelku slušnou strukturou i charakterem osídlení.

O kvalitách prostředí nejlépe vypovídají pozitivní parametry – nízká kriminalita, dostatečné kapacity zdravotnických i sociálních zařízení, nízká míra úmrtnosti a dobře se rozvíjející akademické prostředí. Problematičtější se jeví parametry negativní, především výrazné vnitrokrajské rozdíly ve věkovém složení obyvatel i v nezaměstnanosti, vysoké indexy stáří i dlouhodobé snižování počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností. Což ovšem, nutno dodat, nejsou negativa specificky pardubická.

Za významné slabé stránky kraje, a všímá si jich i swat analýza zmíněného materiálu, lze bezesporu považovat podprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, nízkou mzdovou úroveň a výrazné podfinancování obnovy sociální infrastruktury.

Dobrý ekonomický základ

Pohled podnikatele či ekonoma na kraj rozhodně nebude negativní. Centrální okresy Pardubice a Svitavy jsou viditelně atraktivní i pro zahraniční investory, důvodem je mimo jiné i stabilní a čitelně diverzifikovaná průmyslová základna, stojící na tradičních oborech zpracovatelského průmyslu, mezi nimiž se neztrácejí ani ty s vysokou přidanou hodnotou. Krize v roce 2008 navíc poměrně dobře prověřila odolnost Pardubického kraje, když právě ten vykázal nejnižší pokles exportu mezi všemi českými i moravskými.

Za pozitivní faktory ovlivňující ekonomický potenciál regionu můžeme považovat i dostatek volných rozvojových ploch, dlouhodobě rostoucí počet právnických osob i slušné napojení na mezinárodní železniční koridory i mezinárodní letiště, jehož význam stále roste a jehož začlenění do krajské strategie se ukazuje být promyšlené. Stejně pozitivně se jeví i rozvoj výzkumných a inovačních aktivit.

Hlavní problémy na Pardubicku i v republice jsou známé:

  • nedostatečné propojení vědy a výzkumu s praxí
  • nízká míra veřejných investic
  • dlouhá doba realizace páteřních staveb.


Tyto veskrze pozitivní faktory poněkud oslabují některé negativní vlivy – především pomalu se rozvíjející silniční infrastruktura v kombinaci se špatným stavem komunikací, jejichž výsledkem je nevyhovující dopravní obslužnost. To je také podepsáno pod nerovnoměrným rozložením ekonomických aktivit i podprůměrným využitím potenciálu cestovního ruchu.

Malý příklad – strategie rozvoje vidí již v roce 2011 jako jednu z priorit silnici R35, dnes D35, která má nést tíži páteřní krajské západovýchodní komunikace. Její přednostní vybudování bylo však pouze zbožným přáním, realita je tristní: v provozu je pouhých 5 300 metrů, trojnásobek této délky by se měl snad začít stavět letos. Zbývajících více než 92 km bude zahájeno v osmi etapách v letech 2022–2024, dokončeno v horizontu dalších tří až šesti let. Když to dobře půjde.

Potenciál pro budoucnost

Přes některé zmíněné negativní aspekty měl kraj poměrně dobré vyhlídky – investoři hledají příležitosti s vyšší přidanou hodnotou, roste podpora vědy a výzkumu a zájem o těsnější vazby mezi vědou a praxí. Strategické ekonomické cíle kraje se týkaly především nadprůměrného růstu HDP, posílení výzkumného a inovačního potenciálu, zajištění adekvátní dopravní obslužnosti, zvýšení celkové ekonomické výkonnosti kraje a efektivního využití udržitelného cestovního ruchu.

Jednou z klíčových priorit také byl koordinovaný prostorový rozvoj kraje, snižování disparity a socioekonomických rozdílů. Výchozí pozice pro takové směřování nebyla špatná, dominantní roli tu hraje zpracovatelský průmysl, jehož hlavními tahouny jsou firmy s vlastním výzkumem.

 Postavení krajů v České republice ve vybraných ukazatelích

Nepovedlo se však spojit tento přirozený ekonomický potenciál s investičními aktivitami veřejné sféry, nepovedlo se významněji postoupit v reálném využití podnikatelských zón a brownfields. Slibovaný inovační fond se sice ztrácí v nedohlednu, od roku 2017 alespoň funguje P-PINK, Pardubický podnikatelský inkubátor, který má pomáhat rozvíjet start-upy a nové inovativní projekty.

Proklamace umíme

Nepříliš radostnou realitu možná zmírní v obecné rovině fakt, že pardubická současnost víceméně kopíruje bez větších výkyvů tu celorepublikovou, na druhou stranu takové konejšení z regionu lídra prostě neudělá a pramálo tak pomůže, že právě tyto skutečnosti jsou pravým důvodem přešlapování na místě.

Hlavní problémy na Pardubicku i v republice jsou známé: nedostatečné propojení vědy a výzkumu s praxí, nízká míra veřejných investic, dlouhá doba realizace páteřních staveb. A řešení? Potvrzuje se nechvalně známá pravda – v analytické rovině jsme silní, jakmile však dojde na syntézu, šlapeme vodu. Umíme velmi dobře proklamativně formulovat, co by se dělat mělo, ke konkrétním projektům s reálnými výsledky se ale dopracováváme klopotně a pozdě.

Ve zmíněné strategii pardubického rozvoje i v navazujících dokumentech se tak povětšinou můžeme dočíst, co všichni víme, třeba že je třeba vytvářet podmínky a podporovat… Chybí jediné, ten detail, co konkrétně pro koho uděláme. Vykazujeme vysoký počet konzultantů a s ním i nízkou míru skutečného efektu. Není divu, že významný rozvojový potenciál zůstává spíše ležet ladem.

Příklad infrastrukturně dopravní: aktivní podpora pokračování výstavby a zkvalitňování hlavních páteřních tras chce dálnici i rychlostní silnici, chce přeloučský plavební stupeň a splavnění Labe do Pardubic včetně přístavu, chce modernizované železniční koridory, multimodální logistické centrum i rozvoj kombinované přepravy.

To vše, realizováno, by potenciál kraje zhodnotilo násobně. To vše po osmi letech zůstává stále jen přáním. Je příznačné, že ten pravděpodobný scénář rozvoje regionu nejčastěji pracoval s termíny Stagnace, Setrvalý stav, Zachování významu, Udržení stávající úrovně, Zachování stávajícího stavu, v nejlepším případě pak zmiňuje Dílčí nárůst, Mírné zlepšení stavu, Pozvolný rozvoj. Realistický přístup, který často vypadá tak rozumně, tady klame. Chceme-li jít kupředu, nezbývá než chtít, a především udělat víc.

Rozvoj kraje očima Jiřího Doležala, předsedy představenstva KHK Pardubického kraje

 Jiří Doležal, předseda představenstva KHK. Zdroj: archiv HK ČRPardubický kraj, ležící v centru České republiky, se díky rozvoji silniční, železniční, letecké i vodní dopravy bude v nejbližší době řadit mezi důležité dopravní uzly. Je to atraktivní region nejen díky své bezpečnosti, kvalitě bydlení, zdraví a životní spokojenosti, ale i díky dlouholeté průmyslové tradici.

Bylo velice správným rozhodnutím spojit síly dvou blízkých měst – Pardubic a Hradce Králové – při realizaci Integrovaných územních investic do Hradecko-pardubické aglomerace a tím ještě dále posilovat územní přitažlivost. Dominantní roli v ekonomice kraje hraje zpracovatelský průmysl, tahouny jsou podniky s oporou ve vlastním výzkumu.

Kraj je sídlem jak velkých podniků – konkurenceschopných v evropském i v globálním měřítku – vyvíjejících, vyrábějících a prodávajících inovativní finální produkty, tak inovačních šampionů mezi malými a středními podniky s vysokým podílem vlastního výzkumu, který na mezinárodní úrovni existuje zejména v radiotechnice, chemii a biomedicíně. Pozitivně lze hodnotit, že tři čtvrtiny finančních prostředků na výzkum pochází ze soukromého sektoru.

Základní výzkum se uskutečňuje na Univerzitě Pardubice, která se úspěšně rozvíjí a kde se otevírá nový prostor pro spolupráci s praxí. V loňském roce vznikl pardubický podnikatelský inkubátor P-PINK, jehož činnost je zaměřena na aktivní podporu start-upů. I náš region se stejně jako ostatní kraje potýká s nedostatkem kvalitních lidských zdrojů nejen v oblasti vědy, výzkumu a inovací, ale i v rámci všech technických oborů.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban, foto: archiv HK ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek