Pasta a basta! Malý výrobce těstovin dobyl Česko



Má neziskovka Pasta Fidli něco společného s obratem basta fidli označujícím konec? Rozhodně ne. Firmě se daří, její výrobky si oblíbili kuchaři restaurací a hotelů z celého Česka. U jejího zrodu stála zkušená marketérka Helena Cyrnerová, pro ni se stala novým začátkem.

Nejprve vystudovala střední elektrotechnickou školu a titul MBA získala na University of Liverpool. Zakládala Nova Shopping a působila jako jeho ředitelka, má za sebou léta práce brand managerky dámského spodního prádla Playtex a Wonderbra i výrobků firmy Elmex.

Co přivedlo ženu s takovým životopisem do malé výrobny těstovin v Mníšku pod Brdy? Kdo by čekal, že kulinární vášeň, tak by byl na omylu. „Já nevařím,“ směje se Helena Cyrnerová.

„Jsem zaměřená na obchod a marketing! Kulinářskou duší podniku je moje dcera. Mě k přemýšlení nad 25 lety činnosti v byznysu a k přání dělat něco smysluplnějšího přivedlo manželovo nečekané úmrtí,“ vysvětluje.

Z neziskovky do TOP restaurací

„Díky zkušenostem z byznysu jsem začínala úplně jinak než zakladatelé většiny neziskovek. Chtěla jsem pomáhat, ale také vydělávat a uspět,“ pokračuje Helena. Začali v lednu 2014 a jejich konkurencí byly a dodnes jsou komerční firmy. Nejprve bylo potřeba detailně zmapovat situaci na trhu a přemýšlet, v čem by mohli být jiní.

„Vyrábíme čerstvé těstoviny podle vlastní receptury a řídíme se několika hlavními principy: zaměstnáváme osoby se zdravotním postižením, zisk společnosti vracíme do rozvoje podnikání, usilujeme o ekonomickou soběstačnost, ale především se snažíme udržet špičkovou kvalitu našich produktů. Chci, aby je lidé kupovali proto, že jim chutnají, ne jako charitu. Pro odběratele, jimiž jsou z devadesáti procent restaurace, je důležitá kvalita, cena a logistika – zboží je potřeba dodat do 24 hodin od objednávky. Dodáváme do restaurací po celém Česku Je to velká odpovědnost. “

Produkty chutí připomínající domácí babiččiny těstoviny jsou vyrobené bez konzervantů a umělých barviv z čerstvých kvalitních surovin, s vysokým obsahem vaječných žloutků. Vaří z nich restaurace a hotely po celé České republice, například Kolkovny, Potrefené husy, hotel Dominican a mnohé další.

Práce jako terapie

„Se zaměstnanci jednám jako se zdravými,“ vysvětluje Helena Cyrnerová, „připravila jsem podmínky tak, aby mohli pracovat i s handicapem, chci však v jejich zkrácené pracovní době stoprocentní výkon. Za ten jsou také ohodnoceni mzdou obvyklou v komerčním sektoru.“

Většina z deseti zaměstnanců ve výrobě i administrativě má za sebou úraz, autonehodu nebo operaci s trvalými následky a s tím se někdy pojí psychické a sociální problémy. Velkou výhodou kromě výdělku je možnost popovídat si s lidmi v podobné situaci a vidět kolegy, kteří jsou na tom někdy zdravotně hůř, ale práce jim jde od ruky. Zcela v souladu s mottem projektu: Zaměstnání je nejlepší ochrana před sociálním vyloučením.

Zkušenost se zdravotním postižením nemají jen tři lidé ve firmě – řidič, Helena Cyrnerová a její dcera Gabriela. „Když jsem začínala, chtěla jsem spolupracovat s někým, koho znám a na koho se mohu spolehnout,“ vysvětluje Helena, „oslovila jsem dceru, která jako obchodní manažerka získala většinu zákazníků, ale pracuje i ve vývoji receptur a ve výrobě. Na rozdíl ode mě ráda vaří a spolu s další kolegyní neustále něco vymýšlejí a zkoušejí.“

Pomalý, ale stabilní růst

Přestože Helena Cyrnerová před založením firmy detailně promyslela byznys plán, přiznává, že podcenila křivku stoupajících obratů. Podle zkušenosti z předchozích oborů čekala rychlejší růst.

„Po zalistování zubní pasty stoupal obrat o deset procent měsíčně, u těstovin je to pouhé procento. V plusu jsme byli až koncem čtvrtého roku existence, 700 tisíc korun zisku jsme investovali do firmy a rozšířili sortiment o ravioli a bramborové noky. Výhodou těstovin je však stabilní produkce po celý rok, nemáme sezonní výkyvy, jen malý pokles v lednu a únoru.“

Smělé plány. Helena Cyrnerová chystá čtyři nové druhy raviol
a krůček po krůčku chce rozšiřovat sortiment o produkty ze středomořské kuchyně.

Čerstvé těstoviny mají nízký glykemický index, jsou lehce stravitelné, déle zasytí a lidé je začínají více jíst v době, kdy hubnou do plavek. Kromě restaurací jsou produkty k dostání v prodejnách farmářského typu, Košíku a v řetězci Makro. Tam firma začínala jako lokální dodavatel a letos bude jednat o rozšíření do prodejen po celé republice.

Prodej v běžných řetězcích však jednatelka firmy považuje za nevýhodný. „Můžete sice udělat velký obrat, ale kvůli všem poplatkům a letákovým akcím, kde sleva jde vždy na vrub výrobce, jen s minimálním ziskem. Navíc když odpadnou dvě restaurace, firma se nepoloží, vypadne-li řetězec, je to velká ztráta,“ vysvětluje.

Pasta Fidli nedělá marketing ani neinzeruje, její jednatelky se spoléhají jen na osobní akvizice a na reference. A zdá se, že to stačí. Chutné těstoviny, jichž se tu měsíčně vyrobí kolem pěti tisíc kilogramů, si totiž razí cestu k zákazníkům samy.

Ach, ty granty!

Jedním ze zdrojů příjmů neziskových organizací, ale i jejich noční můrou, jsou granty.

„Těm se věnuji ve volném čase, dva měsíce mi trvá příprava a měsíc psaní projektu. Nejhorší na tom je, že je nadlidský úkol porozumět tomu, co po vás chtějí. Jednou za půl roku musím vypracovat monitorovací zprávu, to mi trvá tak týden, kdy se musím na deset hodin denně zavřít, a nikdo mě nesmí rušit. Ale na ministerstvu práce a sociálních věcí jsou velice ochotní a vždycky mi poradí. To samé na úřadu práce, odkud pobíráme příspěvky pokrývající více než polovinu mzdy handicapovaných,“ chválí vlídný přístup úředníků jednatelka.

„Někdo si říká, že se máme, ale už si neuvědomí, že nám vždy marodí dva z osmi lidí, někdy dokonce všichni. Pak musím pokrýt výrobu pomocí brigádníků, a to taky něco stojí. Každý začínající podnikatel v podobném oboru by měl se sníženou imunitou a zvýšenou nemocností handicapovaných lidí počítat. V administrativě práci uděláte po návratu z nemocenské, ale výroba se zastavit nemůže.“

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jana Šulistová.