English version
Ministerstvo financí chce nabídnout firmám a zaměstnancům možnost takzvaného „stravenkového paušálu“. Lidé by tak mohli dostávat od zaměstnavatele jako benefit nikoliv stravenky, ale rovnou peníze.
Milion zaměstnanců je bez benefitu
Původním smyslem vzniku tohoto daňového zvýhodnění byla právě podpora závodního stravování, tedy benefitu poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům. Tuto možnost však dnes má jen necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu pracovníků. Dalších zhruba 1,5 milionu zaměstnanců od svých zaměstnavatelů získává stravenky. Téměř čtvrtina, tedy jeden milion zaměstnanců tak tento benefit dnes nevyužívá vůbec.
Zásadní nevýhodou systému stravenek a také hlavním důvodem, proč jej někteří malí zaměstnavatelé vůbec nepoužívají, je vysoká administrativa – jak na straně zaměstnavatele, tak na straně podnikatele, který za stravenky prodává své zboží či služby – a vysoké poplatky stravenkářským společnostem. Ty v České republice zaujímají oligopolní postavení na trhu a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám.
Útlum pro firmy zajištující stravenky
Ministerstvo financí připravuje návrh na doplnění stávajícího zákona o „stravenkový paušál“, díky němuž by zaměstnanec namísto stravenek dostával peníze přímo bez existence placeného zprostředkovatele. „Chceme dát možnost milionu lidí, aby i oni mohli využít příspěvky na stravování. Zároveň nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
„Je třeba si uvědomit, že existence stravenek má hmatatelný neblahý dopad na ty zaměstnance, kteří tento benefit nemají. Existence stravenek nutně zvyšuje cenovou hladinu v pohostinství. Toto navýšení je zdrojem zisku stravenkových firem, jenže zároveň představuje břímě pro zaměstnance, kteří stravenky nedostávají. Ti v restauraci platí vyšší cenu, než by platili při neexistenci stravenek,“ podotýká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Podle něj stravenkové firmy vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla.
Po změně dnešního systému již dlouho volají samotní provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže mnohdy velmi vysoké provize pohybující se běžně ve výši pět až sedm procent stravenkářským společnostem. „Malé hospůdky zkrátka nemají šanci prosadit si, jakou marži budou stravenkářské společnosti platit. Jsou rádi, když si od nich stravenkář vezme provizi pět a ne rovnou sedm procent,“ doplňuje Alena Schillerová.
Restaurace návrh vítají
Návrh má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR. Její prezident Václav Stárek podotýká: „Pokud někdo argumentuje tím, že je třeba zajistit účelovost poskytnutého příspěvku na stravu, pak papírové stravenky ji nezajistí. Stravenky jsou běžně přijímány i jinými subjekty než poskytovateli stravovacích služeb a u některých obchodníků dochází i k jejich opětovnému oběhu. Na druhou stranu, pro zaměstnance, kteří jsou často na cestách, případně se místo jejich práce mění, by paušální odměnou odpadlo mnoho starostí jak a kde se stravovat,“ uvedl. Podle něj mají zaměstnanci také problém s tím, že stravenky, jejichž platnost je omezena časem, propadnou a o část příspěvků tak přijdou.
Podle průzkumu asociace již v současné době přibližně 30 procent restaurací stravenky nepřijímá. Časová a administrativní zátěž je pro ně velmi nepříjemná. Navíc musí provozovatelé platit provize nejen z nominální hodnoty každé stravenky, ale přijímá-li restaurace elektronické stravenky, hradí k tomu ještě provize poskytovatelům terminálů.
Kdo chce, může pokračovat v původním systému
Stát zachová možnost dál beze změn používat dnešní režim stravenek. Nově pouze nabídne zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct namísto papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. „Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije nebo zůstane u dnešního zajetého modelu,“ zdůrazňuje Alena Schillerová.
Jen bouře ve sklenici vody?
Podle ekonoma Lukáše Kovandy také nelze vyloučit, že celý návrh je uměle vytvořenou bouří ve sklenici vody. „Lobbystické firmy a PR agentury, které pracují pro stravenkové firmy, už léta vytvářejí jakési umělé vlny, které mají opodstatnit smysluplnost jejich podnikání. Důvtipným ovlivňováním politického zákulisí vytváří dojem, že stravenky jsou ohroženy, což stravenkové firmy vede k tomu, že služeb daných lobbistů a PR agentur dále využívají, aby „ohrožení odvrátili“. To se v minulosti zatím vždy – jaká náhoda – podařilo,“ podotýká Kovanda.
(red)
