English version
Dlouhá léta se způsob používání platebních karet příliš neměnil. Lidé s nimi většinou vybírali dvakrát třikrát do měsíce hotovost v bankomatech a k placení v obchodech je využívali spíše výjimečně, u dražšího zboží. Až nová technologie bezkontaktních plateb, nevyžadující PIN u placení menších částek a zjednodušující manipulaci s kartou, rozšířila používání karet na běžné nákupy.
Podnikatelům přitom akceptování karet přináší výhodu v podobě vyšších tržeb. „Podle známých analýz utratí zákazník s platební kartou až o třicet procent více peněz. To znamená, že koupí i zboží, které by za hotovost nekoupil. Je zřejmé, že lidé snáze utratí peníze, když nevidí, jak bankovky z peněženky ubývají,“ říká Lenka Bukalová, ředitelka obchodu a marketingu společnosti Sonet, která je dodavatelem v oblasti platebních technologií. „Navíc se jednoznačně ukazuje, že podíl bezhotovostních transakcí se neustále zvyšuje,“ potvrzuje Lenka Bukalová.
Firmy její slova potvrzují. „Platební terminály máme na všech našich prodejnách. Mají jednoznačný přínos v navýšení tržeb – zákazníci nejsou omezováni aktuální hotovostí. Bezdotykové platby navíc celý systém podstatně urychlují. Zejména ve větších městech je pro nás fungování bez možnosti platby kartou nemyslitelné,“ říká Jiří Málek, jednatel sítě prodejen Náš grunt.
Tam, kde platební terminály chybí, někteří zákazníci nenakupují vůbec. „Nedávný průzkum společnosti Visa Europe v několika evropských zemích zároveň ukázal, že zejména u mladých lidí je akceptace platebních karet při rozhodování o nákupu klíčová. Až třetina si svůj nákup v případě nepřítomnosti platebního terminálu rozmyslí nebo odejde ke konkurenci,“ konstatuje Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko.
Jedenáct milionů karet
Platební terminál pro bezhotovostní platby kartou se dá využít v širokém spektru podnikatelských aktivit. Výběr konkrétního modelu souvisí s typem provozovny, do které má být platební terminál určen. Základem je terminál stacionární, který je určen spíše do kamenné prodejny s trvalým připojením k elektrické síti a internetu nebo telefonní lince. Existuje i terminál mobilní, který funguje pomocí datové SIM karty a je možné se s ním volně pohybovat po provozovně. „Mobilní terminály nemusí být trvale napájeny a stačí je nabít pouze jednou za den nebo po realizaci zhruba 300 platebních transakcí. Naleznou své uplatnění například v restauracích nebo u taxislužby,“ dodává Lenka Bukalová.
V loňském roce bylo na českém trhu 11 milionů a 27 tisíc 590 platebních karet. Z toho 6 milionů 613 tisíc 235 bezkontaktních. S nimi šlo platit ve 91 109 obchodních místech, z nichž 48 678 akceptovalo bezkontaktní karty, a vybírat peníze z dále 4 480 bankomatů.
„Banky a technologické společnosti v České republice věnují oblasti bezkontaktních technologií velkou pozornost a směřují na trh již řadu let poměrně velké investice,“ říká Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty. Za rok 2014 bylo domácími klienty prostřednictvím platebních karet provedeny transakce a výběry za více než 1 bilion korun, což je oproti předešlému roku nárůst o 10 procent.
Pro podnikatele by mělo být akceptování karet od letošního září ještě atraktivnější. Díky nařízení Evropopské komise totiž klesne provize, kterou banky strhávají za každou platbu obchodníkům. Ta se ještě před několika lety pohybovala kolem 5 procent, postupně klesala ke třem procentům a v poslední době se ustálila na jednom procentu z každé transakce.
Evropské unie nyní stanovila maximální výši mezibankovního poplatku na 0,2 procenta pro platební a 0,3 procenta pro kreditní karty. O zřízení platebního terminálu si tak mohou požádat i živnostníci, které až dosud výše poplatku odrazovala. „Regulace ale může přinést větší počet obchodů či e-shopů, v nichž bude platba kartou nově přijímána. Pro malé obchodníky jsou totiž bankovní poplatky často významnou bariérou pro zavedení možnosti využít platební kartu,“ říká výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška.
U prodejen, kde zákazníci nakupují zboží, jehož marže není tak vysoká, jsou však poplatky za transakci stále citelnou položkou. „Poplatky za platby kartou zůstávají vzhledem k maržím na potravinách poměrně vysoké. S naší bankou máme však domluveny nějaké podmínky a navíc by s souvislosti s nařízeními EU měly poplatky za transakce dále klesnout. Pak bude použití terminálů ještě přínosnější,“ upozorňuje Jiří Málek.
Terminál zřizují banky
Jak si mohou podnikatelé platební terminál zřídit? Důležitá informace je, že nejednají se společnostmi vydávajícími karty, jako je Visa nebo MasterCard, ale s bankami. Podle karetních společností v České republice tuto službu nabízi ČSOB, Česká spořitelna, UniCredit, Raiffeisenbank a Komerční banka.
„Terminály dnes umí různé technologie, je možné je připojit jak pomocí kabelu, tak bezdrátově. Pro připojení na internet využívají mobilní sít nebo jakékoliv jiné internetové služby,“ vysvětluje Martina Kirchráthová, Commerce Development Director MasterCard pro Českou republiku a Slovensko.
K sjednání smlouvy o akceptaci je nutné připravit si údaje o průměrné výši transakce v podniku a očekávané výši měsíčního obratu na terminálu. Banky si v poskytování služby vzájemně konkurují, takže je možné vyjednat výhodné podmínky.
„Většina bank poskytuje terminál jako součást služby, takže není nutná žádná prvotní investice. Banka posuzuje každého klienta jednotlivě a tvoří mu nabídku šitou na míru,“ dodává Martina Kirchráthová
Logika je jednoduchá, čím větší objem, tím nižší cena. Pokud se přesto nabídky finančních ústavů nejeví podnikatelům výhodně, terminál je možné místo pronájmu zakoupit. Pak je ale nutné počítat s jednorázovými náklady, jako je pořizovací cena samotného terminálu, poplatek za instalaci i školení obsluhy terminálu a poplatek za softwarovou licenci.
Konkrétnější informace banky většinou neposkytují. „Zobecňovat příliš nelze, protože ke každému klientovi přistupujeme v oblasti akceptace platebních karet individuálně. Obchodní podmínky jsou závislé na obratu, průměrné výši transakce, počtu transakcí a počtu provozoven, počtu terminálů a podobně,“ vysvětluje Tomáš Zavoral, mluvčí Raiffeisenbank.
„Po technické stránce musí podnikatel splnit základní předpoklad, kterým je samozřejmě možnost připojení terminálu. Nejběžnější je připojení přes internet či mobilní služby,“ dodává Tomáš Zavoral.
Karty chybí na poštách a ve vlacích
Další rozvoj placení kartami zatím brzdí omezený počet míst, kde se dají používat. O tom vědí své i sami podnikatelé, kteří karty často používají, na řadě míst přesto musí stále využívat hotovost. „Typickou stresovou situací pro mě je, když spěchám na schůzku a na parkovišti nemám k dispozici drobné na zaplacení parkovného. Ne vždy je poblíž prodejna, kde se dají rozměnit bankovky,“ vysvětluje podnikatel Tomáš Novotný.
Z ankety serveru BusinessInfo.cz mezi podnikateli vyplynulo, kde živnostníci především postrádají možnost platit bezkontaktní kartou. Je to hlavně na pobočkách České pošty, dále pak u parkovacích automatů, v automatech na jízdenky městské hromadné dopravy (MHD) či při platbě jízdenek u řidičů linkových autobusů nebo autobusů MHD, také u průvodčích při nákupu ve vlaku. Dalším místem, kde podnikatelé možnost platby kartou postrádají, jsou úřady.
Právě státní či městské úřady ale se zaváděním elektronických plateb zatím příliš nespěchají. Například daně měly jít od letošního roku platit pokusně pouze na třech ze zhruba dvou stovek pracovišť finančních úřadů. Stát však tento plán nakonec zrušil. Rovněž na pobočkách České pošty se zákazníci možnosti platit bezkontaktní kartou dočkají snad až letos. “Česká pošta v současné době řeší akceptaci karet VISA a MasterCard za své služby, a s tím úzce souvisí i možnost platby bezkontaktními platebními kartami. Předpokládáme úspěšné vyřešení této problematiky ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015,“ konstatuje mluvčí České pošty Marta Selicharová.
Současné technologie umožňují platit bezkontaktními kartami rovněž za parkovné. Samoobslužné terminály, které se využívají také například na čerpacích stanicích, v lyžařských areálech a podobně, se však zatím objevují jen na menší části parkovacích ploch.
Jízdenka pro autobus: Zatím jen tři města
Podobně je na tom také placení za jízdné v autobusech. Prvním městem v České republice, kde si mohou cestující zakoupit jízdenky přímo ve vozidle MHD bezkontaktní platební kartou, se stal vloni v září Liberec. Již předtím mohli tamní cestující využívat také automat na jízdenky, kde šlo platit bezkontaktní kartou. Dopravní podnik měst Liberec a Jablonec nad Nisou tak reaguje na požadavky trhu, kdy by podle průzkumu MasterIndex chtělo 52 procent Čechů platit ve veřejné dopravě bezkontaktní platební kartou.
„MasterCard je členem iniciativy České asociace organizátorů veřejné dopravy, která má za cíl rozvoj aktivit měst i krajů v oblasti dopravy. Na základě studie, kterou jsme v rámci této skupiny vydali, jsme schopni Praze a dalším městům u nás nabídnout konkrétní doporučení a řešení, jak nakládat s bankovní kartou nebo mobilním telefonem v dopravě,“ říká Martina Kirchrathová.
Automat na jízdenky umožňující platby kartou funguje kromě Liberce také v Praze a v Brně. „Aktuálně v regionální veřejné dopravě existuje jedenáct krajských a tři meziměstské systémy integrované dopravy, které pokrývají sedmdesát procent území České republiky, integrující více než 200 dopravců a 112 systémů městské hromadné dopravy. V systémech existují výrazné odlišnosti jak v hloubce integrace, tak i platebních způsobech. Vzájemně nekompatibilní platební řešení jsou hrozbou pro další rozvoj a vyšší komfort ve veřejné dopravě u nás,“ upozorňuje Martina Kirchrathová.
Situace by se však měla do budoucna zlepšit. „V současnosti finalizujeme s významným domácím dopravcem skutečně první nepilotní projekt zaměřený na placení bezkontaktní kartou v meziměstských a příměstských autobusech, jehož komerční spuštění je otázkou několika málo týdnů. Jednáme rovněž s nově zvolenými zástupci pražského magistrátu ohledně potenciálních možností bezkontaktního placení s využitím platebních karet v hromadné dopravě. Je naší prioritou umožnit placení jízdného pomocí karty. Už v minulosti jsme se zástupci magistrátu jednali, v těchto aktivitách proto pokračujeme i s novým vedením,“ říká Marcel Gajdoš.
V lednu spustil provoz plateb kartami ve svých autobusech dopravce Arriva. Karty instaloval do prvních deseti autobusů ze svých dvou tisíc strojů, ještě letos je chce rozšířit do tří stovek vozů.
Ještě dál chtějí být letos v Plzni. Tamní dopravní podnik má být prvním v republice, který v polovině roku 2015 umožní platby bezkontaktními kartami ve všech vozech městské hromadné dopravy.
Jednání se rozbíhají také s Českými drahami. „Ty považujeme za jednoho z nejdůležitějších partnerů v oblasti akceptace karet. Právě jízdenky jsou součástí našeho akceptačního projektu připraveného pro Českou republiku,“ dodává Marcel Gajdoš.
Káva ano, daně zatím ne
Zatímco veřejná doprava zatím pohodlný způsob placení nabízí jen ojediněle, lépe jsou na tom nápojové automaty. Například od letošního roku přijímají karty zhruba dvě stovky nápojových a výdejových automatů cafe+co společnosti Delikomat, které se nacházejí v budovách veřejných institucí, škol, zdravotnických a sportovních zařízeních, na nádražích a letištích apod.
Paradoxně si tak lidé na nádraží či na úřadě mohou kartou zaplatit tatranku nebo kolu, na zaplacení daní nebo jízdenky však stále potřebují hotovost.
Dalibor Dostál
