Plzeňský kraj láká pracovní sílu z Ostravska

Plzeňský kraj láká nové rodiny z ciziny a z chudších regionů Česka, Ostravsko se naopak snaží zastavit exodus.



Kampaň lákající lidi z chudých regionů do Plzně ještě ani nezačala a už prý bylo jasné, že politici nejsou schopni uchazeče uspokojit. „Projekt se dostal do médií předčasně a hned nám volali z celé republiky, že by chtěli v Plzni pracovat. První, na co se ptali, bylo, jaké dostanou byty,“ říká bývalý primátor Plzně Martin Zrzavecký (ČSSD), který loni v létě přišel s nápadem přitáhnout do západočeské metropole novou krev. Vlastní volné byty ale Plzeň podobně jako ostatní česká města nemá.

Tento plzeňský pokus, byť se nakonec ani neuskutečnil, hodně rozladil politiky z Moravskoslezského kraje, který byl jednou z cílových lokalit, odkud chtěla Plzeň přivábit nové obyvatele. Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) jej dokonce označil za nepřátelský akt. Plzeň uložila plán k ledu, lákat nové duše, či spíše hlavy a ruce, se nicméně chystá hejtmanství Plzeňského kraje. Na severu republiky zase vymýšlejí, jak si lidi v regionu udržet. Zatím se však zdá, že tohle demografické inženýrství v našich podmínkách příliš nefunguje.

Zapusťte kořeny

Krátce před koncem loňského roku schválili zastupitelé Plzeňského kraje vznik Centra lidských zdrojů (původní název zněl Welcome Centrum), které se zaměří na nábor rodin z ciziny i v rámci republiky. Spolupracovat hodlá s Hospodářskou komorou ČR, místní univerzitou a obcemi. Podle hejtmana Josefa Bernarda (ČSSD) je největším problémem regionu očekávaný negativní vývoj populační křivky v příštích 30 letech. Z 570 tisíc obyvatel Plzeňského kraje „vypadne“ asi 72 tisíc ekonomicky aktivních lidí a zhruba stejný počet lidí ve věku 65 plus přibude. „Budeme tu mít ekonomický problém. Bude více seniorů a méně ekonomicky aktivních lidí, kteří by vydělávali na jejich penze,“ uvedl Bernard.
 
Jeho náměstek pro regionální rozvoj, evropské fondy a informatiku Ivo Grüner (ČSSD) podobu tohoto „náboru“ konkretizuje: „Primárně cílíme na všechny pracovité lidi z celé Evropy a je nám jedno, jestli přijdou z Moravskoslezského kraje nebo z Ukrajiny. Potřebujeme lidi do zdravotnických a sociálních zařízení. Chybí nám sto sester, v Plzni je 1,3procentní nezaměstnanost, i Bavorsko má vyšší,“ podotýká. Asi aby nenahrával xenofobním náladám v Česku a podezřením, že hodlá vozit autobusy plné Bulharů, hned dodává, že mu rozhodně nejde o to shánět další zaměstnance do montoven. „Chceme lidi vzdělané, nebo ty, kteří se dovzdělají,“ zdůrazňuje.
 
Co jim hodlá kraj nabídnout? „Bydlení, jazykové kurzy, školy a školky, prostě životní styl, ne ubytovnu a práci. Zdravý životní styl, zdravý vzduch,“ dodává. Není moc těžké uhodnout, kam tím míří. „Mnozí z Ostravska nebo Ústecka si určitě vzpomenou, jak sem jezdili na školy v přírodě a ozdravné pobyty,“ potvrzuje. Podstatné podle něho bude, aby příchozí zapustili na Plzeňsku kořeny a splynuli s místními. Jinak by to totiž mohlo dopadnout jako posledně. Kraj přivezl čtyřicet sester z Ukrajiny, dvacet už jich ovšem uteklo do Prahy. Ale třeba sestřička z nemocnice ve Stodu, která přišla i s manželem – začal tu pracovat jako učitel, zůstala a je spokojená.

Námitku, že ani kraj nemá to nejdůležitější – byty –, odbývá Ivo Grüner mávnutím ruky. Pokud by šli Moravané nebo Slezané za lepším životem, zjistili by ale, že si vlastní bydlení jen tak nepořídí a že výhodou jejich chudšího regionu jsou právě ceny bydlení. Kupříkladu obyvatel Plzně vydělává na průměrný starší byt šest let, zatímco obyvatel Ostravy 3.5 roku a Ústí nad Labem dokonce jen 2.5 roku. „Peněz na výstavbu bytů je dost, kraj hodlá spolupracovat s městy a obcemi, možné je také přestavět na byty části zdravotnických a sociálních zařízení,“ oponuje Grüner. Netrápí ho ani odmítavá reakce Moravskoslezského kraje. „My cílíme na lidi, kteří tam stejně nechtějí být. Když jim nenabídneme motivaci my, odejdou za hranice,“ argumentuje.

Zůstaňte tu a buďte mobilní

Jsou to spojené nádoby. Tam, kde Plzeňský kraj vylepšuje demografickou prognózu a řeší aktuální nedostatek zaměstnanců především ve svých zařízeních, Moravskoslezský region dlouhodobě bojuje s odlivem obyvatel. Za posledních šest let přišel o nejvíce obyvatel v Česku. V roce 2010 to bylo minus 2382 lidí, časem se úbytek ustálil na zhruba 1500 ročně. Mezi roky 2000 a 2014 ale klesl celkový počet obyvatel kraje asi o 60 tisíc, tedy o 4,7 procenta. Největší úbytek zaznamenala města Havířov (-9393), Karviná (-7805) a Orlová (-4352). Zastavit, či alespoň zpomalit úbytek zejména mladých vzdělaných lidí, měl mimo jiné projekt Moravskoslezského kraje Zaměstnanecká mobilita.

„Atraktivní zaměstnání jim musí nabízet hlavně podnikatelé. Města a obce pak všechno kolem – kvalitní dopravu, dostupné bydlení, školy, školky i služby,“ soudí náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. V rámci projektu Zaměstnanecká mobilita nabídl předloni kraj Havířovu, Karviné a Orlové 300 karet ODIS, které umožnily lidem dojíždět za prací zdarma. Následně kraj rozšířil okruh žadatelů i o zdravotníky z těchto lokalit. I tak se ovšem podařilo do konce minulého roku vydat jen 92 karet, přistěhovalců z nich bylo jen 39. Kraj hodlá nicméně v projektu pokračovat, nově budou moci o kartu požádat i cizinci, kteří si zapíší v aglomeraci trvalé bydliště.

Panelový výhled na Beskydy

„Projektu Zaměstnanecká mobilita se účastníme, myslím ale, že neměl zatím velkou odezvu, i když se od nás musí za prací dojíždět. Tady žádný velký zaměstnavatel není. Kdybych měl na něco lákat nové obyvatele, řekl bych, že máme levné ubytování v docela pěkném městě,“ reaguje starosta třicetitisícové Orlové Miroslav Chlubna. Víc než úbytek obyvatel jej trápí změna jeho skladby. Odcházejí prý ti kvalitnější obyvatelé a přibývá těch „nekvalitních“. Co si pod tím představit? „Například tu kupují lidé nemovitosti a stěhují sem občany na sociálních dávkách,“ říká starosta Orlové.
 
Ani v nedaleké Karviné, která se zařadila za Jeseník v žebříčku sídel s největším saldem obyvatel za posledních 12 let na druhé místo, zatím žádný velký efekt projektu nepociťují. „Přestože první žadatelka o kartu ODIS byla z Karviné, v první vlně zas tak velký zájem nebyl, i když lidé dojíždějící do Ostravy mohou ušetřit tři až čtyři tisíce za rok. Teď od prvního ledna nastartovala druhá vlna Zaměstnanecké mobility, kterou chce kraj silně medializovat, tak uvidíme,“ přemítá Luboš Hudeček, mluvčí padesátitisícového, kdysi hornického města.

Přestože odliv obyvatel z Karviné není podle Hudečka už tak masivní – kolem 350 lidí ročně -, činit se hodlá i sama radnice. Těm, kdo si ve městě postaví dům, přispívá 150 tisíci korunami, město přestavuje bývalou ubytovnu Kosmas na startovací byty, které chce nabídnout mladým rodinám a absolventům. Hudeček aktuálně pracuje na projektu Karviná všemi deseti, hodlá na něj získat i evropské peníze.

Proč všemi deseti? „Máme tu tisíc volných bytů, 2+1 se prodává za 350 tisíc, v Ostravě minimálně za milion. Lidé tu mají možnost začít nový život. Je tu veškerý komfort, dost míst ve školách, ve školkách, jesle s volnou kapacitou. Máme devět středních škol, pobočku Slezské univerzity, opravené koleje, do Ostravy dojedete za 30 minut autem a za 30 minut jste v Beskydech. Z paneláku máte výhled na hory,“ vypočítává Hudeček. Bude to stačit, aby odtamtud lidé neodešli do Plzně?

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Hana Boříková

• Oblasti podnikání: Služby | Vzdělávání, lidské zdroje

Doporučujeme