Plzeňský kraj: průmyslová tradice i mikroregionální rozvoj

10. 9. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Třetí největší rozlohou, devátý počtem obyvatel, pátý v podílu tvorby republikového HDP. V tvrdých číslech by možná jen málokdo odhalil Plzeňský kraj. A přesto ta čísla kraji patří, byť o dynamice vývoje a změn mnoho nevypovídají.

Pravda je, že kraj je ekonomicky tažen Plzní jako centrem, v němž se soustředí podle některých statistik až dvě třetiny regionální výkonnosti. Těžko říct, zda na této centralizaci má podíl i relativně nízký počet středních a větších obcí, či zda tento nízký počet je naopak výsledkem oné centralizace. Sídelní struktura kraje je v každém případě atypická a jedním z problémů regionu je proto infrastrukturní obslužnost a také rozvoj malých obcí. Krajské město je oproti tomu nejvýznamnějším českým centrem, pomineme-li Prahu.

Sídelní struktuře odpovídá i stav životního prostředí – na jedné straně patří značná část kraje k těm relativně nejzdravějším u nás, ekonomicky silné centrum je však extrémně zatížené a patří k nejhorším v zemi. Sídelní struktura a urbanistické tendence jsou patrně i důvodem, proč je zdejší region známý i značnou aktivitou mikroregionů, jejichž společné aktivity mají zabránit dalšímu vysidlování malých obcí a pomoci zajistit udržitelný rozvoj.

Průmyslová tradice

Když už byly v úvodu zmíněny některé statistické údaje, je třeba přiznat, že pravdivěji výkonnost regionu ukazuje HDP přepočtené na obyvatele – tady už se Plzeňský kraj řadí na třetí místo v republice. Osu plzeňského hospodářství tvoří tradiční podniky strojírenské, keramické, stavební, energetické a potravinářské.

Blízkost hranic západní Evropy se na regionální ekonomice podílí dvěma zásadními efekty – mezi plzeňskými podniky je až dvojnásobek firem s podílem zahraničních investic, než jaký je celorepublikový průměr, což má za následek i nadprůměrné procento exportu. Výrazný je tu i podíl velkých podniků, když ke konci roku 2016 bylo v kraji evidováno 38 subjektů s 500 –1 000 zaměstnanci, dalších 20 společností pak zaměstnává 1 000 a více pracovníků. Na druhé straně tu po krizovém roku 2008 významně poklesl počet MSP, a to o více než deset procentních bodů.

Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2016 (v Kč)

Že trh pracovních sil je pod hranicí, kdy je schopen efektivně zásobovat podniky, platí obecně pro celé Česko. V Plzeňském kraji je však přes relativně silné školství a slušně fungující vědeckovýzkumný segment zoufalý nedostatek především technicky a technologicky vzdělaných pracovních sil. A to je druhý viditelný efekt konkurence, kterou tu tvoří zahraniční kapitál.

A že je kraj pro investory skutečně atraktivní, to netřeba nijak složitě dokazovat. Panasonic, Yazaki, Vishay, Daikin, Borgers… všechno technické a technologické společnosti či automotive.  Atraktivní je kraj i z pohledu turistického ruchu, a to jak městskými kulturními památkami a sakrálními stavbami, tak přírodními zajímavostmi. K tomu kraj disponuje i velmi slušnou sítí turistických cest.

Příjmy a výdaje krajů v roce 2016 (v mil. Kč)

Přestože čísla řadí kraj v návštěvnosti do horní poloviny tuzemského žebříčku, lze efektivitu a výkonnost tohoto segmentu hodnotit spíše průměrně a možná i přísněji. K dlouhodobé bolesti regionu totiž patří krátkodobé návštěvy. Před lety v rámci konceptu Plzeňská karta vznikal i derivát karty turistické a jedním z největších cílů tehdy bylo udržet turisty v kraji déle než den. Tento cíl však platí i dnes. Poměrně slušná plzeňská čísla jsou totiž deformována jednodenními přeshraničními návštěvami za nákupy a pivovarskou turistikou, která se ovšem zpravidla omezuje na prohlídku pivovaru a oběd.

Rozvoj pro celý kraj

Příkladný a následováníhodný je přístup vedení kraje k vlastním limitům. Dokládá jej koncepčně velmi slušně zpracovaný Program rozvoje 2014+, pod nímž je podepsána Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje.

Bez příkras definuje potenciál i problémy, všímá si všech příznivých parametrů, ale zaznamenává pokles investičních aktivit i klesající objem investic z veřejných zdrojů a konstatuje, že přes nejrůznější snahy se nedaří zvyšovat ani dostatečně využívat rozvojový potenciál regionálních a mikroregionálních center. Pokud se to nepovede a stávající urbanizační a sídelní tendence by pokračovaly, hrozí Plzeňsku nezdravá budoucnost disproporčního rozvoje území s nerovnovážným těžištěm.

Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v roce 2016 (v Kč)

Globálním cílem dle strategie je tedy zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu celého území kraje efektivním a udržitelným využitím zdrojů. Mezi jednotlivými strategickými cíli je pak tím prioritním zajištění dostatku kvalifikovaných pracovních sil i pro regiony a mikroregiony.

Na jedné straně to znamená ty síly vůbec mít, na straně druhé nabídnout jim dobré místo pro život – lepší dopravní obslužnost, kvalitnější a rozmanitější služby. Ostatní podmínky kraj má. Je teď jen na něm, jak se mu podaří strategické cíle naplnit konkrétními kroky. Jediná cesta je ve spolupráci s živnostníky a malými i středními podniky nejen v Plzni, ale v celém regionu. Právě ti totiž – v konečném důsledku – dávají kraji jeho skutečný charakter.

Dvě otázky pro…

Hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda

Josef Bernard, zdroj: archiv HK ČRČím je Plzeňský kraj pro podnikatele atraktivní?
Blízkostí jedné z nevýkonnějších ekonomik světa, řemeslně zdatnými lidmi, inženýrskými kapacitami na vysoké úrovni i ve srovnání se západním světem. Historicky se jedná o nejprůmyslovější region ČR a podařilo se tuto tradici udržet až do současnosti. ZČU disponuje kvalitním zázemím pro výuku v oblasti strojírenství, elektrotechniky a IT.

Velice dobrá je úroveň technických středních škol, které jsou vybaveny často nejmodernějšími technologiemi. Kraj je velmi aktivní v podpoře a popularizaci technického a přírodovědného vzdělávání a daří se mu udržet dostatečný počet studujících na těchto školách.

Jaké problémy dnes nejvíce trápí podnikatele na Plzeňsku a co lze udělat pro jejich odstranění?
To je stejné jako v celé zemi. Neuvěřitelná byrokracie, kontroly kontrol, nízká podpora malých a středních podnikatelů. Totéž platí pro zemědělství. Nejnižší nezaměstnanost (1,9 %) v zemi a snad i v Evropě nutí podnikatele získávat lidi ze zahraničí. Specifikem pro kraj je zanedbaná silniční
a železniční infrastruktura směrem k Mnichovu.


Předsedu představenstva regionální hospodářské komory Plzeňského kraje Pavla Karpíška

Pavel Karpíšek, zdroj: archiv HK ČRČím je Plzeňský kraj pro podnikatele atraktivní?
Výhodou Plzeňského kraje je především jeho poloha a vynikající napojení na Německo a západní Evropu. Obyvatelé regionu jsou i díky průmyslové tradici vzdělaní v technických oborech. Právě proto je zde řada českých firem, ale i významné zastoupení podniků s podílem zahraničního kapitálu.

V kraji je dlouhodobě a systematicky podporováno inovační prostředí, je kladen stále větší důraz na komunikaci politických představitelů měst a obcí se zástupci podniků a podněcuje se jejich propojování se specialisty z různých oborů.

Řadu aktivit vedoucích k podpoře rozvoje atraktivity regionu pro podnikatele realizuje přímo Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje, např. business snídaně, tematicky zaměřené konference a platformy.

Spolupracuje s městem Plzní a Plzeňským krajem a tyto subjekty též rozvíjí činnosti vedoucí k růstu atraktivity technického vzdělávání a podporuje spolupráci podnikatelských subjektů se Západočeskou univerzitou v Plzni. Právě univerzita společně se svými výzkumnými centry výrazně rozvíjí vědecko-výzkumný potenciál města a celého Plzeňského kraje.

Jaké problémy dnes nejvíce trápí podnikatele na Plzeňsku a co lze udělat pro jejich odstranění?
Klíčovým problémem pro podnikatele v kraji je v současnosti nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil a téměř nulová nezaměstnanost. Je důležité tuto situaci řešit napříč všemi institucemi, školami a soukromým sektorem.

Aktivita předchozí, ale i současné vlády bohužel nereaguje na aktuální potřeby trhu a investičními pobídkami podporuje příliv zahraničních investorů, kteří zde budují montovny s požadavky na nekvalifikovanou pracovní sílu. S tím je spojen i nežádoucí příliv agenturních zahraničních pracovníků, ale i odchod žáků před dokončením středoškolského vzdělání do výroby.

Vláda by měla především podporovat domácí malé a střední podniky. Nezanedbatelný vliv má také odliv pracovních sil do zahraničí. Jednou z variant, jak uvedený problém řešit, je podpora automatizace a robotizace výrobních procesů firem, ale také nutná a významná spolupráce s městy a obcemi ve vztahu k otázce bydlení. Cenově dostupné bydlení především pro mladou generaci je nezbytnou podmínkou pro to, aby z regionu neodcházela.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban, foto: archiv HK ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek