Počítačové sítě natáhli až do Thajska nebo USA. Anect působí na pěti kontinentech



Počátek devadesátých let byl v Česku spojený nejen s nástupem soukromého podnikání, ale také s hromadným šířením počítačů ve firmách a institucích. Oba trendy se podařilo propojit Miroslavu Řihákovi, který v roce 1993 v Brně založil firmu, z níž se postupně vyvinula současná společnost Anect, působící v oblasti informačních technologií, včetně cloudových a bezpečnostních řešení.

Nebylo jednoduché se v konkurenci ostatních prosadit. „IT trh v té době nebyl přesycený, ale bylo velmi těžké přesvědčit renomované společnosti o tom, že nově založená malá česká firma jim dokáže dodat a zrealizovat zakázku přesně na míru. Nejtěžším úkolem Anectu tedy bylo přesvědčit je o opaku, což se povedlo. Získali jsme zásadní referenční zákazníky a naše spolupráce s nimi trvá dodnes, čehož si velmi vážíme,“ popisuje začátky úspěchu firmy Jan Zinek, šéf společnosti a předseda představenstva. 

Čtvrt století na trhu

Po pětadvaceti letech na trhu má Anect pobočky v Brně, Praze, Plzni a Ostravě, má více než 150 zaměstnanců a letos se pražská kancelář přestěhovala do zcela nových prostor. Mezi jeho typické zákazníky patří především velké společnosti a státní instituce. „K nim se stále více přidávají i menší progresivní firmy,“ dodává Jan Zinek.

Firemní zákazníci jsou především z oblastí, jako je bankovnictví, pojišťovací sektor, logistika, patří mezi ně i ministerstva a jejich resorty. „Dařit se nám ale začíná i v oborech jako je automotive, e-commerce a další. Obecně se dá ale říct, že jsou to firmy a organizace, které potřebují zvýšenou dostupnost vlastních služeb nebo jejich vysokou kvalitu. My zákazníkům řešení navrhneme a zrealizuje, následně se postaráme o bezproblémový provoz a to včetně řízení a organizace ostatních dodavatelů zákazníka,“ konstatuje ředitel společnosti.

Nástup mladých dravců

Kromě tradičních hráčů na trhu, kterými jsou například firmy jako Alef Nula, ICZ, Simac, Dimension Data a další, se v tomto velmi rychlém a dynamickém prostředí objevují i noví hráči, kteří mají většinou vlastní produkt a rozšiřují svůj záběr napříč ICT. „Navíc již zdaleka neplatí pravidlo, že by do enterprise segmentu mohla dodávat pouze velká nadnárodní společnost nebo léty prověřená větší firma. I my proto kontinuálně vyvíjíme nové služby a řešení, kterými se umíme odlišit a které přinášejí užitek pro business zákazníka,“ popisuje Jan Zinek současné prostředí na trhu ICT technologií.

Anect se dokázal prosadit nejenom v Česku, ale také na zahraničních trzích. „Samozřejmě, že to nebylo a stále není snadné. V momentě, kdy prokážete expertní odbornost, je potřeba zvládnout organizaci a očekávanou kvalitu či specifika dané země po celou dobu projektu. S tím vším souvisí také jazyková vybavenost, bez které na daném zahraničním trhu nelze uspět,“ popisuje šéf Anectu úskalí, která čekají na firmy expandující mimo domácí teritorium.

Co je pro firmu při oslovování zahraničních zákazníků nejtěžší? „Bezesporu přesvědčit klienta, že firma ze střední Evropy může být jejich nejlepší volbou. Většinou to není o odborné stránce, ale o stránce garancí a referencí. Vše je samozřejmě založeno také na osobních vazbách a důvěře,“ zmiňuje Jan Zinek.

Další překážkou bývá pro firmy poskytující své služby také v zahraničí překonání jazykové bariéry. „Myslím si, že jsme na tom docela slušně a s obsluhou zahraničních klientů nemáme problémy. Navíc v posledních letech vidíme zlepšující se úroveň nově příchozích zaměstnanců a ve spojení s jazykovými kurzy, které pro naše zaměstnance organizujeme, to jde správným směrem,“ vysvětluje šéf společnosti.

Od USA po Thajsko

O tom, že je v Anectu zvládli, svědčí i to, že své služby dodávají na pět kontinentů světa. „Naše koncová zařízení máme například v USA, Německu, Thajsku, Číně atd. Určitě máme ambice a plány být v zahraničních zakázkách ještě úspěšnější,“ zmiňuje Jan Zinek. Zakázky na zahraničních trzích firmě v současnosti generují zhruba deset procent obratu.

Postavení na domácím i zahraničním trhu si firma udržuje i díky rozšiřování svého záběru. „V posledních letech se naplno věnujeme ICT bezpečnosti a v ní vidíme stále velkou perspektivu. Určitě se bude více objevovat umělá inteligence i v běžných řešeních. Stále bude rezonovat IoT (internet věcí – pozn. redakce) a z nich vygenerované obrovské množství dat, ze kterých budou těžit analytické společnosti. Virtuální realita bude v běžném životě už rutinní součástí. Zcela nepochybně pak uslyšíme také o blockchain databázích, a to nejen v aplikaci kryptoměn,“ uzavírá Jan Zinek.