Poctivým živnostníkům elektronická evidence tržeb pomůže, tvrdí daňoví poradci



„Legislativním záměrem není administrativně ztížit podnikání, ale omezit fungování černé ekonomiky, která se nejvíce objevuje právě u hotovostního platebního styku. Bezhotovostní platby jsou evidované a banky případně musejí spolupracovat s finančními úřady,“ vysvětluje Gabriela Ivanco z poradenské společnosti Mazars.

Přestože pro některé podnikatele nebude přechod na elektronickou evidenci snadný, v konečném důsledku by měl být pro ty řádně platící přínosný. „Jejich daňová povinnost zůstane stejná, ovšem nepoctiví podnikatelé by měli ztratit finanční náskok, který jim přinášelo placení nižších daní. Elektronická evidence tržeb by tak měla zlepšit podnikatelské prostředí, kdy firmy a podnikatelé řádně odvádějící daně neztrácejí za konkurenty platícími úmyslně daně nižší,“ dodává Gabriela Ivanco.

Elektronická evidence tržeb se osvědčila v Chorvatsku, kde po jejím zavedení stouply vykazované tržby hotelů nebo restaurací. Při evidenci tržeb je příjem platby v hotovosti od zákazníka elektronicky propojen se státním finančním daňovým systémem.

„Aby mohla elektronická evidence tržeb fungovat, musí mít živnostník nebo firma například pokladnu, počítač nebo i mobil připojený k internetu a vydat zákazníkovi při platbě účtenku s unikátním kódem přiděleným právě státní finanční správou,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jen platby v hotovosti

Elektronická evidence tržeb se týká pouze plateb v hotovosti, čímž jsou myšleny i platby kartami, stravenkami nebo šeky. Úhrady z účtu na účet, tedy bezhotovostního platebního styku, se povinná evidence netýká.

Podle daňových poradců by měli živnostníci proces zvládnout. Legislativa počítá s jednorázovou 5tisícovou daňovou slevou, která by měla kompenzovat prvotní náklady spojené s přechodem na systém elektronické evidence tržeb. Pro ten by drobným živnostníkům měl stačit tablet s připojením na internet a tiskárnu.

Obavy z technické stránky nemá ani většina živnostníků. „Podle poslední analýzy využívá běžně elektronickou formu komunikace 95 procent podnikatelů,“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Firmy tak podle něj samy deklarují, že jsou připravené přechod na nový systém technicky zvládnout. „Hlavní obava podnikatelů vůbec nevyplývá z pořízení přístroje, problému připojení se na internet, nákladu na pořízení ani z elektronického přenosu dat, ale z toho, aby je celý režim nezdržoval od hlavní práce,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

Podle daňových poradců by měli mít podnikatelé i dostatek času na přípravu, neboť legislativa počítá s postupným zapojením do systému. Nejdříve by se povinnost elektronické evidence tržeb v roce 2016 týkala subjektů nabízejících stravovací a ubytovací služby, poté těch podnikajících ve velkoobchodě a maloobchodě.

Živnostníci: Systém je třeba otestovat

Asociace podnikatelů trvá na tom, že po počátečních fázích zavedení elektronické evidence tržeb by měla následovat důkladná analýza, zda systém pracuje tak, aby nezpomaloval práci živnostníků. „Elektronizace obchodních transakcí je v budoucnosti nevyhnutelný krok, nicméně forma, která bude zvolena, musí být řádně odzkoušena. Bude-li se postupovat tímto způsobem, nemáme problém EET podpořit,“ dodává Karel Havlíček.

„Na správné a řádné placení daní má vliv i obecná morálka a postoje celé společnosti. Platit daně by mělo být normální a základní společenskou normou, v takovém případě by nebyla elektronická evidence tržeb zapotřebí,“ podotýká Gabriela Ivanco.

Například ve skandinávských zemích patří daně k nejvyšším. Přesto je tam minimální korupce, byrokracie a daňové úniky jsou nízké. „Když firmy a podnikatelé vidí, že veřejná správa výborně funguje, s vybranými daněmi je účelně a efektivně nakládáno, mohou se spolehnout na fungující justici, školství, zdravotnictví a cítí se v zemi bezpečně, potom akceptují a řádně platí i vyšší daně,“ vysvětluje daňová poradkyně.

Lepšímu placení daní v České republice by podle ní pomohlo zjednodušení daňového prostředí. „Pro vyšší státní výnos z daní je zapotřebí, aby daňové zatížení nebylo demotivující. Podnikatelé a firmy chápou, že stát potřebuje vybírat daně, ale jejich placení nesmí dusit ekonomický rozvoj a bránit mu,“ podotýká Gabriela Ivanco.

Podle ní se v žádné zemi světa nepodařilo zcela vymýtit černou ekonomiku. „Každá snaha o snížení objemu peněz v ekonomice, který projde právě přes tu černou, je však jednoznačně přínosná. Elektronická evidence tržeb může pomoci zvýšit výběr daní a omezit černé platby. Z důvodu elektronické evidence tržeb by u firem a živnostníků plnících si své zákonné povinnosti mohla klesnout i četnost kontrol ze strany finančního úřadu,“ dodává Gabriela Ivanco.

To potvrzují i pracovníci Finanční správy. „Finanční správa získá možnost zacílit své kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti, což umožní nezdržovat podnikatele zbytečnými kontrolami, které je obtěžují. Chorvatská daňová správa vykázala po zavedení evidence tržeb několikanásobné zlepšení efektivity práce – celkový počet kontrol se pětkrát snížil, celkový počet odhalených nesrovnalostí se přesto zvýšil,“ konstatuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Data získaná z evidence tržeb pak mohou firmy využít i pro svoje účely. „Zlepší se možnost kontroly případného podvodného jednání ze strany zaměstnanců,“ dodává Petra Petlachová.

Transparentní přehled příjmů bude později

Omezování nepoctivé konkurence přitom nabírá oproti původním plánům zpoždění. Zatímco nejříve měla elektronická evidence tržeb odstartovat od ledna 2016, později se mluvilo o dubnu příštího roku, nakonec zřejmě začne fungovat až od července 2016. Koaliční rada totiž schválila návrh ministerstva financí na prodloužení doby mezi začátkem platnosti a účinností zákona ze tří na sedm měsíců.

Cesta nového zákona ke schválení přitom nebude jednoduchá. Opoziční strany ODS a TOP 09, které se stále ideově hlásí k některým architektům budování „divokého kapitalismu“ v České republice, již avizovali, že budou v Poslanecké sněmovně bránit přijetí zákona všemi prostředky.

Proti elektronické evidenci tržeb se staví také opoziční Úsvit. Podle jeho poslanců by měla vláda zaměřit kontrolu daňových úniků na ty největší firmy. Ve vytváření obři databáze příjmů vidí rovněž riziko zneužití informací. „Zavádíme složitý systém kvůli korunkám u živnostníků, místo abych se zaměřili na velké miliony u nadnárodních korporací,“ říká poslanec Úsvitu Karel Fiedler.

Zavedení evidence tržeb podle něj zkomplikuje služby v některých oblastech. „Věkový průměr lékařů – zubařů přesahuje šedesátku. Řada těch nejstarších z nich ve svých ordinacích ani výpočetní techniku nemá a nehodlá si ji na závěr své lékařské praxe doplňovat. Může se tak stát, že ukončí provozování své praxe, a důsledkem zavedení EET tak může být například i to, že řada občanů se ocitne bez dostupné stomatologické péče a ta výrazně zdraží,“ varuje Karel Fiedler.

Mírněnější kritiku představili lidovečtí poslanci. Ti budou chtít navrhnout daňový bonus namísto daňové slevy v současném návrhu zákona. Malým živnostníkům, kteří si slevu nemají od čeho odepsat, podle nich daňový bonus nepomůže.

Naopak většinovou podporu má přijetí zákona mezi podnikateli a živnostníky. Včetně těch, kteří předpokládají, že v jejich oboru se zavedení elektronické evidence tržeb projeví krachy některých podniků. Týká se to například Asociace hotelů a restaurací ČR, jejíchž 92 procent členů je pro sledování tržeb. Podle restauratérů se totiž řada podniků pohybuje v šedé zóně, nepřiznává příjmy ani neplatí zdravotní a sociální pojištění za své zaměstnance. Takové podniky podle asociace skončí.

Pro přijetí elektronické evidence tržeb se vyslovily také další podnikatelské organizace. Prosazují především, aby zákon platil pro všechny podnikatele bez výjimky. Právě to se však zřejmě kvůli  chystaným pozměňovacím návrhům poslanců nakonec nepodaří.

Dalibor Dostál