Podnikající a zaměstnaní důchodci musí platit daně. Často na to zapomínají

15. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pravidla pro danění příjmů seniorů se liší podle toho, zda jde o příjem podnikatelský nebo zaměstnanecký. Zájem o práci seniorů roste i mezi tuzemskými firmami kvůli nedostatku lidí na trhu práce.

V České republice je bezmála 2,4 milionu starobních důchodců. Řada z nich si při penzi přivydělává, ať již formou zaměstnaneckého poměru, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. I na ně se tak může vztahovat daňová povinnost. Často na ní přitom zapomínají, také kvůli tomu, že tato úprava se v minulosti měnila. Kdy a jak podává penzista daňové přiznání?

V řádném starobním důchodu, nikoliv v tom předčasném, nejsou žádná příjmová omezení a penzisté si tak mohou libovolně přivydělávat. Musejí si však pohlídat, kdy jsou povinni podat daňové přiznání. Daňová povinnost se v některých případech může týkat i těch, kteří si nijak nepřivydělávají. Jejich počet však bude vzhledem k celkovému počtu penzistů v podstatě zanedbatelný.

„Podle zákona o dani z příjmů se zdanění týká jen pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, jejichž roční úhrn přesáhne výši šestatřicetinásobku minimální mzdy k prvnímu lednu daného roku. Minimální mzda činila k prvnímu lednu 2017 celkem 11 tisíc korun, a od daně jsou tak za loňský rok osvobozeny důchody do výše 396 tisíc korun za celý rok,“ vysvětluje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

Letos však dochází ke změně. „Protože minimální mzda byla pro rok 2018 stanovena na 12 200 korun, od daně z příjmů je důchod nově osvobozen až do výše 439 200 Kč za rok, tedy 36 600 korun měsíčně,“ doplňuje Dana Trezziová z auditorské a poradenské společnosti BDO. Pokud má tedy senior vyšší důchod, než odpovídá částce, do níž je penze osvobozena, musí do konce března podat daňové přiznání.

Když senior podniká

S podáním daňového přiznání je v důchodu nutné počítat při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Kromě toho je třeba podat i přehledy o příjmech a výdajích příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. „Výkon samostatné výdělečné činnosti v důchodu je přitom pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považován za vedlejší zdroj příjmů a vypočítává se vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Sociální pojištění se neplatí, pokud byl hrubý zisk za rok 2017 do částky 67 756 korun. V takovém případě bude vyměřeno pouze zdravotní pojištění,“ upřesňuje Roman Outrata.

Práce pro jednoho nebo dva zaměstnavatele

S tím, jak vykazovat zaměstnávání důchodců, si často nevědí rady ani někteří zaměstnavatelé v menších firmách. Povinnost podávat daňové přiznání za rok 2017 se netýká důchodců, kteří během loňského roku pracovali pouze pro jednoho zaměstnavatele, u něhož měli podepsané prohlášení k dani, a zároveň neměli další zdanitelné příjmy, například ze samostatně výdělečné činnosti, pronájmu či investic. Daňové přiznání za ně totiž v takovém případě podá zaměstnavatel.

Pokud u jednoho ze zaměstnavatelů pracoval senior v průběhu roku na hlavní pracovní poměr a u druhého kupříkladu na dohodu o provedení práce s výdělkem do deseti tisíc korun měsíčně, pak za něj daňové přiznání opět vyřídí zaměstnavatel. Z měsíční odměny u dohody mu totiž byla odváděna srážková daň z příjmu.

„Jiná situace je pak v případě, kdy penzista pracoval pro dva zaměstnavatele a u obou zaměstnání mu byla odváděna zálohová daň z příjmu. V takovém případě si vyžádá od obou zaměstnavatelů potvrzení o příjmu a musí podat daňové přiznání,“ říká Zbyněk Kočiš.

Jak u práce pro jednoho zaměstnavatele, tak i pro více, platí, že u seniora se bude uplatňovat daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 korun ročně. Díky jejímu uplatnění v daňovém přiznání, ať již seniorem, nebo zaměstnavatelem, se daň z příjmu neplatí do zdanitelného příjmu 165 600 korun. Pokud si tolik senior za rok nevydělá, obdrží celou sraženou daň za rok 2017 zpět.

O pracující důchodce je zájem

Zájem o seniory na pracovištích roste s tím, jak ubývá vhodných lidí na trhu práce kvůli nízké nezaměstnanosti. Na tříhodinové směny na rozvoz obědů a večeří láká například služba DámeJídlo.cz. „Touto nabídkou cílíme především na studenty i aktivní důchodce, Výhodou je, že tito kurýři nemusí pracovat pravidelně, ani vykazovat minimální počet hodin,“ potvrzuje šéf DámeJídlo.cz Jan Matějů.

Pro řadu důchodců přitom není přivýdělek, ať už formou podnikání nebo zaměstnání, veden snahou o zvýšení životního standardu, ale spíše nutností k pokrytí základních životních nákladů. Měsíční náklady na bydlení českých seniorů jsou sice o zhruba 1300 korun nižší než náklady průměrné české domácnosti, problémem osamoceně žijících seniorů jsou však jejich mnohem nižší příjmy.

Podle údajů Českého statistického úřadu totiž náklady na bydlení u samostatně žijících seniorů tvoří 31 procent z čistých peněžních příjmů domácnosti. U průměrné domácnosti tytéž náklady spolknou pouze 17 procent z celkových příjmů. „V reálných situacích dokonce mohou senioři vynaložit na bydlení ještě větší podíl z příjmů. Na průměrný důchod, jenž aktuálně činí 12 298 korun, totiž zdaleka nedosáhnou všichni senioři. Důchodce, který měl průměrnou měsíční mzdu 13 tisíc korun, si po 34 letech pojištění například přijde na zhruba 9 tisíc, po zaplacení nákladů na bydlení mu tak často nezbude na věci denní potřeby, natož na nenadálé investice,“ upozorňuje Vojtěch Šmarda ze společnosti Senior Safe.

Pracující senioři si zvyšují důchod

Pokud senior pobírající starobní důchod nadále vydělává, ať už podnikáním nebo v zaměstnání, a platí si sociální pojištění, nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel, může si po čase penzi navýšit. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti se může výpočtový základ navýšit o 0,4 procenta. O zvýšení je možné žádat po uplynutí zmíněných 360 dní.

Příjmy z pronájmu

Podobně jako u příjmů z podnikání je třeba podat daňové přiznání i v případě pronájmu nemovitosti, například bytu. Z něj se sice neplatí sociální ani zdravotní pojištění, ale je potřeba jej do přiznání zahrnout. Výdaje lze uplatnit ve skutečné výši, nebo je možné využít třicetiprocentní výdajový paušál. Je na zvážení každého, co je pro něj výhodnější. Pro skutečné výdaje však platí přísnější pravidla.

Příjmy z investic

I v případě příjmů z investic je třeba myslet na jejich řádné zdanění, respektive podání daňového přiznání. Ani senioři v tomto případě nejsou výjimkou. Zdanit je nutné například příjmy z prodeje podílových listů či prodeje akcií a dluhopisů na burze. Platí přitom, že uvádět se musejí zisky z prodeje nad 100 tisíc korun v jednom kalendářním roce, pokud mezi nákupem a prodejem neuplynuly tři roky.

„Pokud se jedná o portfolio akcií a dluhopisů, z něhož získává důchodce úroky a dividendy, a zároveň jsou příjmy vypláceny eminentem se sídlem v ČR, uplatňuje se patnáctiprocentní srážková daň. Tyto příjmy pak není nutné uvádět do daňového přiznání. Jiná situace je u dividend a úroků ze zahraničí, kde se tyto příjmy zahrnují v daňovém přiznání do příjmů z kapitálového majetku,“ upozorňuje Zbyněk Kočiš.

Dalibor Dostál

Jak zaměstnat důchodce

Když je penzista zaměstnaný, odvádí za něj zaměstnavatel sociální pojištění stejně jako za všechny ostatní zaměstnance – sráží mu na pojistné každý měsíc 6,5 procenta z hrubé mzdy. Rovněž zdravotní pojištění za důchodce odvádí zaměstnavatel v obvyklé výši: na pojistné strhává zaměstnanci 4,5 procenta z hrubé mzdy. A dalších 9 procent z hrubé mzdy za zaměstnance odvádí ze svého. Za zaměstnaného důchodce odvádí zálohu na daň z příjmů zaměstnavatel. Ta činí 15 procent, odečítá se z hrubé mzdy, ale počítá se ze superhrubé mzdy tvořené hrubou mzdou zvýšenou o odvody, které za zaměstnance platí na zdravotní pojištění a sociální pojištění zaměstnavatel.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek