Podnikatelé z malých a středních firem zvyšují investice do inovací

12. 9. 2018 | Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

České firmy navyšují investice do inovací. Dvě třetiny malých a středních podniků uvádějí, že do inovací investují více jak 10 procent ze svého obratu. To představuje dvacetiprocentní nárůst za posledních pět let. Hrozbu představuje ale způsob financování inovačních programů.

Více než polovina firem totiž spoléhá na dotace z evropských fondů, které se však mají do budoucna redukovat. Většina firem přitom nevyužívají k podpoře svých inovací daňových odpočtů, které se do budoucnosti nabízejí jako klíčové nástroje podpory. Zavádění nových technologií na bázi 4.0 vnímají malé firmy zejména ve vazbě na vyšší elektronizaci vztahů se státem, zaměstnanci a obchodními partnery. Vyplývá to z průzkumu stavu inovací v podnikatelském sektoru provedeném Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a České spořitelny (ČS).

Evropská komise (EK) v posledním srovnání inovační výkonnosti jednotlivých zemí zařadila Českou republiku na 17. místo, což nás řadí mezi střední, tzv. umírněné inovátory. Oproti roku 2010 poklesnul náš celkový inovační výkon o 3,5 %. Dobrou zprávou naopak je, že roste inovační výkonnost podnikatelského sektoru. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ), který v červnu zveřejnil publikaci mapující inovační aktivity českých podniků, je hlavní příčinou růstového trendu vyšší intenzita inovačního úsilí malých podniků. Červencový průzkum AMSP ČR a ČS proto na vzorku 401 firem zmapoval inovační potenciál malých a středních podniků.

Inovují dvě třetiny firem

Z průzkumu vyplývá, že více jak dvě třetiny oslovených firem průběžně nebo příležitostně inovují, převažují inovace procesní, nicméně téměř 40 % podnikatelů se hlásí k inovacím produktovým, tedy finančně náročným inovacím spojeným s vývojem nových výrobků příp. nabídkou nových služeb. Hlavním cílem 51 % inovujících firem je zvýšení tržeb nebo přidané hodnoty, třetina míří ke zvýšení konkurenceschopnosti a pouze 4 % podniků sledují investicí do inovací získání patentů a tím zvýšení hodnoty podniku. Tím se podstatně lišíme od zahraničních subjektů, na což mj. i upozorňuje EK, která mezi slabiny našeho inovačního prostředí zařadila přístup k duševnímu vlastnictví.

Odborná literatura, konkurence, výstavy, ale i vlastní výzkum jsou hlavním zdrojem inovativních počinů, do kterých jde v průměru 10,2 % investic z celkového obratu, což je o 20 % více než před pěti lety. 57 % firem využívá pro investice do inovací zdrojů z EU a prakticky stejné množství podnikatelů využívá bankovních úvěrů. Pro financování investic volí firmy nejčastěji Komerční banku, Českou spořitelnu a Československou obchodní banku.

„Financování inovací patří k našim prioritám již více než pět let, například jen ve spolupráci s Evropským investičním fondem jsme profinancovali téměř 200 projektů ve výši přes 3 miliardy korun. Lze očekávat, že v budoucnu se s pomocí bank budou do financování inovačních programů stále více zapojovat i další zdroje soukromého kapitálu,“ uvedl Ladislav Dvořák, manažer kompetenčního centra znalosti trendů a trhů České spořitelny.

Přechod na Ekonomiku 4.0

Z průzkumu dále vyplývá, že firmy počítají s postupným přechodem na Ekonomiku 4.0. Čtyři firmy z deseti uvádějí, že problematika 4.0 se jich již dotýká. Je současně patrné, že firmy provázané s cizím kapitálem nebo větší subjekty jsou technologiemi na bázi 4.0 dotčeny více, neboť jsou přirozenou součástí mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, které vyžadují zapojení do nákupů a prodejů prostřednictvím nástrojů 4.0. Menší firmy spoléhají spíše na intuitivní zavádění technologií na bázi 4.0, vycházejí z toho, že tak jako nástup výpočetní techniky zvládly vlastními silami, podobně proběhne i implementace na aplikace, vzdálenou správu dat a internet věcí. Je rovněž zřejmé, že menší firmy chápou přechod na 4.0 jako vyšší míru elektronické komunikace s klíčovými stakeholdery – státem, zaměstnanci, zákazníky, dodavateli.

„Podnikatelé dlouhodobě táhnou české inovace a nebude tomu jinak ani v budoucnu. Zdroje z privátního sektoru jsou základem tuzemských inovací a výzkumu a je nezbytně nutné je nejen udržet, ale ještě navyšovat. Z východních zemí sice patříme ke špičce, ale inovační lídři ze severských států, Beneluxu nebo Německa nám stále unikají, a to máme vůči nim ještě k dispozici výrazně více evropských dotačních zdrojů. Ty ale budou postupně docházet, a protože státními výdaji na výzkum, vývoj a inovace výpadek nedoženeme, musíme již nyní stimulovat podnikatele k výrazně vyšším výdajům na inovace,“ říká k tomu Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

Odpočty na výzkum nově

Těmi mohou být například daňové odpočty na výzkum a vývoj, které ale zatím podle průzkumu využilo jen přibližně deset procent podnikatelů. "Právě nepřímá podpora ve formě odpočtů je nejčastějším motivačním nástrojem nejvyspělejších zemí. V posledních měsících jsme proto společně s resortem financí dohodli nový režim využívání daňových odpočtů na výzkum a vývoj, což by mělo zejména menší firmy výrazněji stimulovat k jejich využívání,“ dodává k tomu Karel Havlíček, který je současně místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

„Do budoucna poroste stále více význam i tzv. finančních nástrojů, zejména záruk a zvýhodněných úvěrů. Tyto nástroje jsou nejčastěji poskytovány finančními institucemi EU (EIB, EIF) nebo domácí rozvojovou bankou (ČMZRB) ve spolupráci s komerčními bankami. Česká spořitelna využívá širokou škálu těchto nástrojů a zprostředkovává tak svým klientům významné efekty, které financování inovací dále podporují.“ dodává Ladislav Dvořák.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek