Podvodníci vytahují podnikatelům z kapes miliony, za falešné registrace firem i ochranných známek

28. 11. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Katalogové podvody mohou malým firmám způsobit značné finanční potíže. Nevyžádané obchodní nabídky často obsahují skrytou povinnost platit pod hrozbou drastických pokut pravidelné poplatky za službu, o níž podnikatelé nestojí.

Hned první zkušenost se světem podnikání bývá pro mnoho podnikatelů trpká. Jen co si založí svoji živnost nebo firmu, stanou se terčem podvodu. A přijdou v lepším případě o několik tisíc, v tom horším o desítky tisíc korun.

Právě na nově vzniklé firmy, nebo společnosti, které si nechaly registrovat ochrannou známku, se totiž zaměřují podvodné, tzv. „katalogové“ firmy. Ty se na podnikatele obracejí dopisy, které se snaží vyvolat dojem, že je oslovuje oficiální instituce. A že mají na uvedený účet nebo na připojenou složenku zaslat požadovaný obnos. Buďto za registraci firmy nebo za zapsání ochranné známky či uvedení v některém ze zavedených firemních seznamů. Ve skutečnosti však jméno firmy či její značku zařadí do katalogu, který nemá prakticky žádnou hodnotu. Firmy o zápis do něj ve skutečnosti nestojí a nehledají v něm ani zákazníci či potenciální obchodní partneři.

V posledních měsících řeší nárůst stížností na katalogové firmy také Česká obchodní inspekce (ČOI). Jde především o upozornění na praktiky společnosti Český telefonní seznam. „V drtivé většině se ale jedná o podněty podnikatelů, které není Česká obchodní inspekce oprávněna řešit. Podnikatel se může proti takovému jednání bránit soudně,“ upozorňuje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. ČOI se totiž může zabývat jen poškozováním spotřebitelů, firmy ani podnikatelé do této skupiny nepatří.

Podnikatel není spotřebitel

V minulosti ČOI řešila stížnost tří spotřebitelů, kteří firmě zaplatili na základě toho, že u nich nabídka vyvolala dojem, že se jedná o fakturu týkající se zveřejnění telefonního čísla v klasickém telefonním seznamu. „Zasláním této nevyžádané nabídky na uzavření smlouvy vypadající jako faktura došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, ve znění účinném ke dni spáchání deliktů, tedy užití nekalé obchodní praktiky. Česká obchodní inspekce následně pravomocně uložila dvě pokuty, první ve výši 100 000 Kč a druhou ve výši 120 000 Kč,“ doplnil Jiří Fröhlich.

Ve většině případů jsou však obětmi firmy podnikatelé. „Firma Český telefonní seznam, ale také firma Telefonní seznam České republiky a Slovenska, cílí často úmyslně na podnikatele v rámci jejich podnikatelské činnosti, a tím se také ‚vyhýbá‘ případnému šetření ze strany České obchodní inspekce. Do vztahů dvou podnikatelů v rámci jejich podnikatelské činnosti totiž není ČOI oprávněna vstupovat za žádných okolností,“ upozorňuje Jiří Fröhlich.

V případě společnosti Telefonní seznam České republiky a Slovenska přitom podnikatelé neriskují jen to, že vyhodí z okna peníze za registraci v katalogu, o nějž nestojí. Hrozí jim výrazně větší ztráty. Na zadní části listiny, která na první pohled vypadá pouze jako daňový doklad, se totiž nachází nabídka k uzavření smlouvy, která je uzavřena okamžikem úhrady částky uvedené na faktuře. Pokud tedy firmy jednou zaplatí obnos, stávají se rukojmími společnosti a pod hrozbou pokuty ve výši 140 procent ročního úroku musí každé následující čtvrtletí odvést totožnou částku za umístění v seznamu, a to, aniž by o to postižená firma ve skutečnosti stála. Pokus o dohodu se společností neměl přitom šanci na úspěch.

Policie případy většinou odkládá

Nedávno se proto třináct poškozených podnikatelů připojilo k hromadnému trestnímu oznámení proti společnosti Telefonní seznam České republiky a Slovenska, které koordinuje Asociace malých a středních a živnostníků ČR (AMSP ČR) společně s advokátní kanceláří CEE Attorneys.

„Z minulosti je nám známo několik podobných případů, které ale Policie České republiky odložila, v těchto případech byly oznamovateli jednotliví poškození. S ohledem na skutečnost, že v tomto případě bylo podáno hromadné trestní oznámení a rovněž byla jednáním podezřelých způsobena v souhrnu větší škoda, to jest škoda převyšující částku nad 50 000 korun, domníváme se, že se Policie České republiky bude tímto případem zabývat,“ uvádí Iveta Koubková, vedoucí advokátka CEE Attorneys.

O tom, že jde o podvod, podle advokátky a AMSP není pochyb. „Společnost Telefonní seznam České republiky a Slovenska s.r.o. a její jednatel jednali zcela evidentně s úmyslem poškodit co nejvíce subjektů, a to tím, že jim zaslali dokument, který má téměř všechny znaky daňového dokladu a jeví se jako faktura za již poskytnuté služby telefonního operátora, což subjekty uvedlo poměrně pochopitelně v omyl a podezřelí se tak obohatili na jejich úkor,“ vysvětluje Iveta Koubková.

„Pokud uvedete jednoho člověka v omyl, může to být rozpor v tvrzení, pokud pět lidí, pak možná problém v komunikaci, ale pokud se vám to podaří u desítek či stovek společností, pak není o podvodném jednání pochyb,“ doplňuje Zdeněk Tomíček, místopředseda AMSP ČR.

Firma přitom cílí především na malé firmy a živnostníky, kteří často nejsou schopni takto propracované jednání odhalit. „Malý podnikatel, který musí denně shlédnout desítky dokumentů a faktur, není schopen v tomto případě odhalit, že se zavazuje k něčemu úplně jinému, než podepisuje, pakliže informace je zcela cíleně uvedena tak, aby si toho nikdo nevšiml. Nehodláme trpět podobné praktiky, které se bohužel množí, a proto jsme se rozhodli na nic nečekat a činit. Jsme přesvědčeni, že v tomto případě máme šanci uspět a celý případ by se tak mohl stát precedentem pro boj s takzvanými šmejdy,“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda AMSP.

Falešné rejstříky

Podvodné telefonní seznamy jsou však jen špičkou ledovce. Firmám chodí také dopisy od společností Informatik či Firmdata, které požadují peníze za zápis do Rejstříku obchodu a živnosti. Složenky podnikatelům chodí krátce poté, co zaregistrovali svoji novou firmu. Řada z nich tak částku zaplatí, protože se domnívají, že jde o úřední poplatek za zápis do oficiálních rejstříků.

Podobně chodí podnikatelům faktury či složenky ve chvíli, kdy si zaregistrují novou ochrannou známku, nebo v době, kdy mají prodloužit platnost známky již registrované. „Nejde jen o náš problém, ale o problém celosvětový. Bojuje se proti němu obtížně, podobně jako proti ‚šmejdům‘ v jiných oblastech, kteří těží zejména z nepozornosti a důvěřivosti oslovených osob,“ upozorňuje Emil Jenerál z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Podle ministerstva spravedlnosti by mohly podobným firmám hrozit přísné tresty. „Z hlediska trestního práva může popisované jednání teoreticky naplňovat skutkové podstaty trestných činů podvodu podle § 209, popřípadě přisvojení si pravomoci úřadu podle § 328 trestního zákoníku. V krajním případě by jí hrozilo zrušení, propadnutí majetku, pokud by například podvodem způsobila škodu v celkové výši nejméně 5 milionů korun, popřípadě další tresty uvedené v § 15 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob,“ říká Lucie Machálková z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR.

Výše škody není klíčová

Podle ní navíc není nutné, aby podvodná firma spáchala škodu převyšující 5000 korun. „Výše škody v jednotlivých případech nemusí být pro trestnost činu určující, protože trestní právo zná pojem pokračování v trestném činu,“ dodává Lucie Machálková.

Podle podvedených firem by pomohla rovněž prevence. Například, pokud by je notář při zápisu upozornil, že se mohou stát terčem podobného útoku. Notářská komora však nic podobného nechystá. „Vzhledem k tomu, že ve fázi, kdy zápisy notář provádí, neví a ani nemůže vědět o žádné z popsaných činností, není důvod, aby Notářská komora ČR následné užití údajů třetími subjekty řešila. Vámi popsaná činnost velmi pravděpodobně pochází z využívání aplikace Ministerstva spravedlnosti, na což již pochopitelně jednotliví notáři ani Notářská komora ČR nemají žádný vliv – jednání je tedy důsledek rozsahu zveřejňovaných údajů o podnikatelích, nikoliv činnosti notářů,“ reagoval na problém, který poškozuje stovky českých firem prezident Notářské komory ČR Radima Neubauer.

„Notář po zápisu žadatele poučí, že odměna, kterou zaplatil, a náhrada nákladů jsou konečné a v souvislosti se zápisem do rejstříku již nic dalšího platit nebude. Notáři tedy nejsou nijak činní v dalším následném oslovování podnikatelů s jakýmikoliv nabídkami ani zapsané údaje nikomu neposkytují. Je pak na podnikatelích, aby byli obezřetní. Notáři tedy svou úlohu o poučení beze zbytku plní,“ dodává Radim Neubauer. Podle podvedených podnikatelů by ale notáři právě při poučení měli být důslednější, aby se riziko následných podvodů snížilo.

Malé a střední firmy jsou proti podobným praktikám většinou bezbranné. Pomoci by jim mohly podobné hromadné žaloby, jako iniciovala AMSP u falešných telefonních seznamů.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek