Polsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

S ohledem na tradiční i současné obchodní styky mezi ČR a PL neexistuje prakticky žádné odvětví, které by nemělo navázané obchodní kontakty s PL, resp. které by nebylo zajímavé pro hlubší formy spolupráce. Mezi perspektivní obory patří energetika, petrochemie, silniční a kolejová vozidla, zařízení pro restrukturalizaci hutí a dolů, vzduchotechnika, čerpadla, zařízení silnoproudé elektrotechniky, zemědělská technika, stroje (obráběcí, potravinářské, balicí, tiskařské a textilní) a potraviny (obilí, maso, máslo, mléko, drůbež, olej, tuky, vejce, cukr, protlak, pivo, slad).

Vzhledem ke geografické poloze Polska a blízkosti obou národních ekonomik ekonomická spolupráce má daleko širší dosah než jen prostou výměnu zboží. Dlouhodobá pracovní činnost na polském území je již jen krůčkem ke kapitálovému usazení se v Polsku a rozšíření svých aktivit. Z výčtu existujících aktivit našich firem v Polsku vyplývá široká škála možností potenciálního uplatnění našich firem na polském trhu.

Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren (o privatizaci rozvodných energetických sítí se neuvažuje) je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (např. ČEZ) měli být v tomto meziobdobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces - byť modifikovaný - spustila, nabízí se perspektivní segment: řada energetických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které vyžadují generální rekonstrukci, včetně instalace odsiřovacích zařízení. Potenciální možnosti pro české investory skýtá rovněž privatizace uhelných dolů, pokud ovšem padne definitivní rozhodnutí státu tento proces zahájit. Značné odbytové a investiční perspektivy nabízí proces modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (tramvaje, lokomotivy), a to zvláště v kooperaci s místními výrobními a servisními subjekty. V oblasti ekologických staveb se zvyšuje poptávka po čističkách odpadních vod, recyklačních zařízeních a modernizaci a výstavbě kanalizačních sítí.

Výstavba a modernizace dosud velmi zanedbané dopravní infrastruktury je prioritním úkolem polského státu. Je to nejen limitující faktor civilizačního rozvoje chudých regionů, ale i podmínka přílivu zahraničních investic do země.

Perspektivní odvětví pro český export

Automobilový průmysl
Automobilový průmysl je i nadále perspektivním odvětvím pro český export, konkrétně se jedná o příležitosti vývozu osobních automobilů a jiných motorových vozidel a především součástí pro výrobu osobních a nákladních vozidel. V roce 2016 byla v Polsku zprovozněna další továrna společnosti Volkswagen na výrobu užitkového vozu Crafter. V červnu 2017 byl položen základní kámen investice německé společnosti Daimler AG, a tímto začal proces výstavby první továrny na výrobu motorů v Polsku. Jedná se o investici v hodnotě 0,5 mld. EUR, přičemž zahájení výroby ve městě Jawor v Dolním Slezsku je plánováno v roce 2019.

Polsko je teprve na začátku své cesty k elektromobilitě, nicméně záměry vlády v této oblasti jsou velmi ambiciózní. Plán rozvoje elektromobility předpokládá, že do roku 2025 bude na polských silnicích jezdit milion elektromobilů. Do roku 2020 hodlá polská vláda vynaložit na program rozvoje elektromobility až 19 mld. PLN (118 mld. CZK). Dále má být provozováno 14 čerpacích stanic na palivo LNG a polský dopravní sektor tak bude, díky realizaci vládních plánů v této oblasti, čím dál více využívat elektřinu nebo plyn na úkor ropy.

Elektrotechnika
Polsko plánuje výrazně investovat do výstavby a modernizace přenosových a distribučních sítí elektrické energie. Hlavní operátor přenosové soustavy, společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE), plánuje vynaložit 2 mld. PLN (12,4 mld. CZK) na investice v letošním roce a v následujících letech. Do roku 2026 plánuje Polsko vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem 13 mld. PLN (80,6 mld. CZK).

Energetický průmysl

Polsko vyrábí 80 % elektrické energie v tepelných elektrárnách na černé a hnědé uhlí, přičemž více než polovina těchto zařízení je starších 30 let. Z důvodu přísnějších pravidel EU na ochranu životního prostředí bude Polsko nuceno odstavit do roku 2030 z provozu téměř všechny staré technologie. Polsko by mělo do roku 2020 zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 12 % na 15 %. Nová polská vláda poněkud ustupuje od podpory OZE a v rámci udržení polského těžebního průmyslu chce podporovat spíše konvenční uhelné elektrárny, takže se plánují jejich modernizace a obnovuje se státní podpora pro pozastavené projekty na výstavbu nových uhelných elektráren. Ačkoliv poslední velkou uhelnou investicí v Polsku bude pravděpodobně výstavba posledního bloku v elektrárně v Ostrołęce v hodnotě cca 6 mld. PLN (37,2 mld. CZK), bude dominance uhlí v polském energetickém mixu ještě mnoho let generovat poptávku po službách s tím souvisejících. Teplárenství je v Polsku technologicky zaostávajícím odvětvím energetiky a proto má velký rozvojový potenciál.

Obranný průmysl
Polsko kvůli geopolitické situaci investovalo do vyzbrojení a modernizace armády již dříve, nová konzervativní polská vláda však výdaje na obranu dále navyšuje. Rozpočet ministerstva obrany pro rok 2018 činí 41,1 mld. PLN (254,82 mld. CZK) a v dalších letech se očekává jeho další navyšování až na 2% HDP. Polská vláda počítá zejména s modernizací protivzdušné obrany, modernizací a rozvojem obrněných vojsk, zajištěním bezpečnosti polského kyberprostoru a zajištěním vojenské bezpečnosti na Baltu. V roce 2018 bude na prioritní sektory vydáno téměř 6,7 mld. PLN (41,6 mld. CZK). V nově vymezených prioritních úkolech pro období 2017-2019, plánuje polská armáda vydat na vyzbrojení a modernizaci celkem 69,6 mld. PLN (431,5 mld. CZK).

Strojírenský průmysl
Na polském trhu lze spatřovat rostoucí potenciál u výrobků, jakými jsou brusky, obráběcí centra, soustruhy, vrtačky, frézky a hoblovačky. Již dnes v Polsku patří naše brousící a obráběcí stroje k poměrně velmi oblíbeným. Lze očekávat rovněž zvýšenou poptávku po těžebních strojích a důlních zařízeních. Důležitou roli v investicích do strojového parku polských výrobních firem hrají dotační programy EU a očekává se postupný náběh nových programů z perspektivy 2014–2020.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl
V průběhu následujících několika let bude v Polsku modernizováno více než 30 nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Jedná se především o nákup vybavení nebo výstavbu nových nemocničních budov. V letech 2016 – 2020 by měly dosáhnout investice do modernizace nemocnic v samotné Varšavě 654 mil. PLN (4,1 mld. CZK). V prosinci 2017 byla zveřejněna novela zákona o zdravotnických službách financovaných z veřejných prostředků, která stanoví zvýšení výdajů na zdravotní péči na 6% HDP v roce 2025. Podle předmětného zákona bude v roce 2018 vyčleněno na ochranu zdraví 4,67 % HDP a v roce 2019 celkem 4,86 % HDP. Jedná se tedy o nárůst výdajů na zdravotnické služby financované z veřejných prostředků v roce 2019 o částku 3,8 mld. PLN (23,6 mld. CZK) a v roce 2020 o 13,1 mld. PLN (81,2 mld. CZK).  V důsledku tohoto vývoje se zmíněné výdaje v průběhu deseti let zvýší celkem na 547,6 mld. PLN (3.395,1 mld. CZK). EU přislíbila Polsku pomoc směrovanou do zdravotnictví pro období 2014-2020 ve výši cca. 12 mld. PLN (3 mld. EUR), tj. téměř 3x více než v předchozím období.

Odhadovaná hodnota soukromého zdravotního trhu v Polsku v roce 2016 činila 42,8 mld. PLN (265,4 mld. CZK), což představuje nárůst o 7,1% oproti předchozímu roku. Podle aktuálních prognóz by měla jeho hodnota v nadcházejících letech zaznamenat průměrný roční růst okolo 7%.

Zemědělský a potravinářský průmysl
Dosud čeští výrobci příliš neprojevují zájem o polský trh v tomto segmentu, neboť se obávají nepřekonatelných překážek. Je to především otázka jednání a dohod s mezinárodními řetězci, nikoliv však na národní úrovni, ale v sídle jejich centrál. Určité pozitivní kroky se podařilo uskutečnit ve vztahu k síti prodejen Biedronka (portugalský řetězec J. Martens) a Lidl, kde se české potraviny objevují. Potravinářský sektor patří k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v Polsku. Pro české výrobce může být zajímavý zejména segment bio a ekologických potravin. Trh s organickými a zdravými potravinami v Polsku činí pouze 0,5% celkového potravinářského trhu, avšak jeho hodnota se za posledních sedm let zvýšila o 300% na více než 800 mil. PLN (4,96 mld. CZK) a stále vzrůstá s rostoucím povědomím spotřebitelů. Odhaduje se, že v roce 2019 bude hodnota trhu s ekologickými potravinami vyšší než 1 mld. PLN (6,2 mld. CZK). Trh s bio produkty v Polsku roste velmi dynamicky o 10–20 procent ročně a průměrný polský občan utrácí na bio potraviny pouze 4,35 EUR ročně, zatímco obyvatel Evropské unie vynakládá na ekologické produkty desetkrát vyšší částku.

Železniční a kolejová doprava
Jedná se o velmi perspektivní obor. Na jedné straně zde jsou investice do polských železnic a také mezinárodně úspěšní polští exportéři, jako jsou PESA, Newag aj., na druhé straně existuje silná nabídka na české straně. V rámci programu železničních investic vyčlenilo Polsko do roku 2023 částku 16 mld. EUR. Na seznamu vládních priorit se opět objevil nedokončený železniční úsek Krakov – Katovice. V letech 2014-2020 mají investice do polské železniční infrastruktury dosáhnout 12 mld. PLN (74,4 mld. CZK), z čehož téměř 10 mld. PLN (62 mld. CZK) má přispět dotacemi EU. Novou iniciativou je Investiční program, který má za cíl výstavbu a modernizaci železničních stanic v celé zemi. Program má být realizován do roku 2023 a zahrnuje celkem 186 objektů v hodnotě 1 mld. PLN (6,2 mld. CZK). Státní železniční společnost PKP Intercity oznámila novou strategii pro kolejová vozidla, která předpokládá, že do roku 2023 bude na modernizaci a nákup kolejových vozidel vynaloženo více než 7 mld. PLN (téměř 50 mld. CZK). Program zahrnuje modernizaci a nákup nových železničních vozů, lokomotiv a elektrických jednotek.

Služby
S ohledem na polské priority a víceletý finanční rámec 2014-2020 budou s největší pravděpodobností plánované polské investice směřovány do zkvalitnění a rozšíření dopravní infrastruktury. Za významný krok směrem k rozvoji digitální agendy v Polsku lze považovat podporu a financování z nově zřízeného Ministerstva pro digitalizaci. Dosavadní vývoj napovídá, že se jedná o velmi perspektivní obory. Polsko začalo prosazovat zařazení inovací a jejich podporu mezi významné prvky přispívající ke konkurenceschopnosti země v současném globalizovaném vysoce tržním prostředí (např. „čisté spalování uhlí pomocí nástrojů R&D“). Na úrovních státní správy se Polsko snaží o podporu podniků s inovačním potenciálem (se zvláštním důrazem na start-upy) prostřednictvím dotačních programů z národních a hlavně z unijních zdrojů. Pro podporu z unijních zdrojů zpravidla potřebují další zahraniční partnery. Do této kategorie řadíme i možnosti pro české startupy, ať již by šlo o získání investora, kontaktů nebo zákazníků. Polskými výzkumnými prioritami v oblasti vysokého školství (Politechnika Warszawska, Akademia Górniczo-Hutnicza, Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego) jsou zejména automobilový průmyslový design, elektronická komunikace a spolupráce v satelitní oblasti (ESA).

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Strojírenský průmysl

HS 8414 - Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.

HS 8415 - Stroje přístroje klimatizační

HS 8416 - Hořáky pro topeniště, mechanická přikládací zařízení, včetně roštů,ap. zařízení

HS 8417 - Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí

HS 8432 - Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví ap.

HS 8442 - Stroje, přístroje pro přípravu ,zhot. desek, válců a j. tiskařských pomůcek

HS 8456 - Stroje obráběcí pomocí laserů ultrazvuku ap.

HS 8457 - Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové

HS 8458 - Soustruhy pro obrábění kovů

HS 8459 - Stroje obráb pro vrtání frézování řezání apod.

HS 8460 - Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin, k broušení, honování aj. konečnou úpravu kovů

HS 8461 - Obráběcí stroje k hoblování, obrážení, drážkování, broušení ozubených kol aj. obráb. stroje

HS 8462 - Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod.

HS 8463 - Stroje tvářecí, jiné pro opracování kovů apod.

HS 8475 - Stroje pro montáž žárovek elektronek lamp aj.

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0403 - Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír aj.

HS 0404 - Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené

HS 0405 - Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka

HS 0406 - Sýry a tvaroh

HS 1104 - Zrna obilná jinak zpracovaná (ne rýže) klíčky

HS 1207 - ost. olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené

HS 1210 - Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin

HS 1601 - Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve atd.

HS 2201 - Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, neslazená

HS 2202 - Voda, včetně minerálních vod a sodovek, slazená  aj. nápoje

HS 2203 -  Pivo ze sladu

HS 2204 - Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009

HS 2208 - Ethylalkohol nedenat pod 80% destiláty likéry

HS 4104 - Kůže vyčiněné dobytka hovězího koní aj lichok

Obranný průmysl

HS 8804 - Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky

HS 9301 - Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

HS 9302 - Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

HS 9303 - Ost. střelné zbraně ap zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně

HS 9304 - Ost. zbraně, kromě zbraní čísla 9307 až 9331

HS 8526 - Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační a radiové přístroje pro dálkové řízení

Energetický průmysl

HS 8406 - Parní turbíny

HS 8407 - Vratné, rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním

HS 8408 - Motory pístové, vznětové, s vnitřním spalováním

HS 8409 - Části a součásti vhodné pro motory pístové

HS 8410 - Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8411 - Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8412 - Ost. motory a pohony

Elektrotechnika

HS 8413 - Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 - Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8503 - Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.

HS 8504 - Transformátory, el. měniče statické induktory

HS 8523 - Disky, pásky, paměťová zařízení, a. média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu ap.

HS 8533 - Elektrické rezistory, jiné než topné rezistory

Železniční a kolejová doprava

HS 8601 - Lokomotivy a malé posunovací, závislé na vnějším zdroji proudu nebo akumulátorové

HS 8602 - Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8603 - Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem

HS 8604 - Vozidla pro údržbu železničních, tramvajových tratí, traťovou službu, s vlastním pohonem

HS 8605 - Železniční, tramvajové osobní vozy aj. vozy bez vlastního pohonu

HS 8606 - Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

HS 8607 - Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 - Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

HS 8609 - Kontejnery speciálně konstruované a vybavené pro přepravu jedním nebo více druhy dopravy

Automobilový průmysl

HS 8307 - Ohebné trubky, z obecných kovů, též s příslušenstvím (fitinky)

HS 8703 - Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob

HS 8707 - Karoserie (kabiny pro řidiče) pro motorová vozidla

HS 9029 - Otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry ap. přístroje

Služby

CPA 42 - Inženýrské stavby a jejich výstavba

CPA 71 - Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy

CPA 62 - Služby v oblasti poradenství a programování a související služby

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9018 - Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9019 - Přístroje pro mechanoterapii; masážní; psychotechnické aj. přístroje

HS 9020 - Ost. dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí

HS 9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.

HS 9022 - Rentgenové přístroje aj. používající záření, pro lékařské, zubolékařské, zvěrolékařské účely aj.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Nejdůležitější akce v Polsku v roce 2018/2019:

ITM POLSKA
Datum a místo konání: 5. – 8. 6. 2018, Poznaň
Zaměření: strojírenství – výroba strojů, technologie
Web: http://www.itm-polska.pl/en/ 

SYMPOZJUM ENERGETYKA BELCHATÓW
Datum a místo konání: 3. – 5. 9. 2018, Bełchatów

Zaměření: energetika

Web: https://www.kierunekenergetyka.pl/konferencja,2054.html

XXVIII. EKONOMICKÉ FÓRUM
Datum a místo konání: 4. –  6. 9. 2018 Krynica
Zaměření: všeobecný ekonomický kongres
Web:  http://www.forum-ekonomiczne.pl/?lang=en

MSPO
Datum a místo konání: 4. – 7. 9. 2018, Kielce
Zaměření: obrana, zbrojní průmysl
Web: http://www.targikielce.pl/pl/mspo.htm

ENERGETAB
Datum a místo konání: 11. – 13. 9. 2018, Bielsko-Biala
Zaměření: energetika
Web: http://www.energetab.pl/

NATURA FOOD
Datum a místo konání: 12. – 14. 10. 2018, Łódź
Zaměření: zdravá výživa, eko potraviny
Web: http://www.naturafood.pl/

KONGRES KOLEJOWY
Datum a místo konání: listopad 2018
Zaměření: železnice
Web: http://kongreskolejowy.pl/

BUDMA
Datum a místo konání: 12. – 15. 2. 2019, Poznaň
Zaměření: stavebnictví
Web: http://www.budma.pl/pl/

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ KONGRES
Datum a místo konání: květen 2019, Katowice
Zaměření: všeobecný ekonomický kongres
Web: http://www.eecpoland.eu/en/

International Fair of Mining, Power Industry and Metallurgy 2019
Datum a místo konání: září 2019, Katowice
Zaměření: důlní průmysl
Web: http://www.ptg.info.pl/

TRAKO
Datum a místo konání: září 2019, Gdaňsk
Zaměření: dopravní prostředky a zařízení v železniční dopravě
Web: http://trakotargi.amberexpo.pl/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: