Polsko: Vztahy země s EU

5. 12. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení EK v Polsku (Przedstawicielstwo Komisji Europejskiej w Polsce) 

 

WARSZAWA
Centrum Jasna
ul. Jasna 14/16a
00-041 WARSZAWA
tel.: (+48 22) 556 89 89
fax.: (+48 22) 556 89 98
e-mail: ec-poland@ec.europa.eu

Web: https://ec.europa.eu/poland/about-us/contact_pl

Twitter @EUinPL

Facebook www.facebook.com/komisjaeuropejska


Zastoupení regionální EK (Przedstawicielstwo Regionalne Komisji Europejskiej)

WROCŁAW
ul. Widok 10
50-052 WROCŁAW
tel.: (+48 71) 324 09 09
fax.: (+48 71) 344 17 08
e-mail: comm-rep-pl-wroclaw@ec.europa.eu

Web: https://ec.europa.eu/poland/about-us/contact-wroclaw_pl

Twitter @EUinWroclaw

Facebook www.facebook.com/komisjaeuropejska/

 

Zastoupení Evropské investiční banky (EIB) v Polsku umožňuje firmám předkládat společné projekty a čerpat tak fondy jak z finančních nástrojů EU, tak z finančních nástrojů EIB

 

Evropská investiční banka (EIB)

Biuro w Warszawie
Plac Piłsudskiego 1
PL-00-078 Warszawa
Poland
Tel.: +48-22 3100500, +48-22 3100501
e-mail: warsaw@eib.org
Web: http://www.eib.org/infocentre/contact/offices/ue/poland.htm

 

Kontakt:

  • Kierownik Biura: Piotr MICHAŁOWSKI
  • JASPERS: Michael MAJEWSKI, e-mail: jaspers@eib.org

 Kontakt pro novináře: Andrea MORAWSKI

 

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Obchodní vztahy Polska s EU

 

V teritoriální struktuře má největší podíl vnitrounijní obchod – podíl zemí EU na celkovém polském zahraničním obchodu dosahuje 80,4 % ve vývozu a 58,3 % v dovozu. Více než polovina exportu (57,7 %) směřuje do zemí Eurozóny, její podíl v importu je o něco nižší (46,6 %).

 

V rámci porovnání uvádíme: Podíl rozvíjejících se ekonomik se pohybuje kolem 7,2 % v exportu a 25,4 % v importu. Podíl zemí střední a východní Evropy představuje 5,8 % v exportu a 9,1 % v importu.

Největším vývozním obchodním partnerem je Německo (28,2 %), následované Českem (6,4 %), Velkou Británií (6,2 %), Francií (5,5 %), Itálií (4,6 %), Nizozemskem (4,5 %) a Ruskem (3,1 %).  V importu je to Německo (22,4 %), Čína (11,6 %), Rusko (7,4 %), Itálie (5,0 %), Francie (3,6 %) a Nizozemsko (3,6 %). Česká republika je v těsném závěsu na 7. místě s podílem 3,4 %.

Zdroj: Polský statistický úřad – GUS za období I-XII 2018

 

Obchod s potravinářskými produkty

 

Polský vývoz zemědělské produkce zaznamenává dlouhodobě rekordní dynamiku. Zatímco v r.2004, tj. v době vstupu do EU, exportovalo Polsko potraviny v hodnotě 5,4 mld euro, v r.2017 to bylo již 27,3 mld euro (vzrůst o 421%). V roce 2018 dosáhl vývoz rekordní úrovně 29 mld euro. Drtivá většina exportu (80%) směřuje do zemí EU, kdy hlavními vývozními destinacemi jsou Německo (23%), Velká Británie (9%), Holandsko (7%). Základem (úspěšného růstu) jsou nízké ceny. Roste přitom vývoz potravin do ČR, který za 11 měsíců roku 2018 dosáhl 1,45 miliard euro. Značnou část potravinového exportu (22%) tvoří maso a masné výrobky, kdy český trh je pro Polsko druhým nejdůležitějším partnerem (17,8%), hned za Německem (23,5% v hodnotě 1,91 miliard euro). Navíc je český trh mnohem cennější v tom, že kupujeme nejen polotovary a živá zvířata, ale také konečnou produkci s vyšší přidanou hodnotou. Současně řešíme ve větší míře také otázky kvality, kdy v rámci V4 bojujeme společně proti dvojí kvalitě potravin na společném trhu EU a bilaterálně řešíme nezávadnost dovážených potravin. Spory o kvalitu masa se řešily také prostřednictvím EK, kdy polská jatka kontrolovali bruselští inspektoři. Navrhuje se nový zákon o veterinárním dohledu. Strategickým cílem pro ČR i Polsko by v nejbližším období měla být dohoda o zajištění financování zemědělství v rámci společné zemědělské politiky v letech 2021-27, kdy klíčová rozhodnutí se budou přijímat již v tomto roce. Hrozí přitom, že financování zemědělské politiky v rámci EU se bude omezovat a prioritou se stane podpora zemí na jihu EU.

  

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Oblasti spolupráce s příležitostmi pro zapojení českých firem

Česká republika je velkým investorem v Polsku v porovnání s tzv. novými členskými zeměmi EU – naše firmy zde investovaly celkem 16,921 mld CZK (Polsko v ČR investovalo 73,984 mld CZK – zejména prostřednictvím PKN Orlen). Jsme tak v Polsku osmým největším zahraničním investorem – Polsko je 11. největším investorem v ČR). Kalendář česko-polských aktivit je dostupný na webu businessinfo.cz.

Investiční aktivity se soustřeďují zejména do sektoru dopravy, energetiky, zpracovatelského průmyslu a strojírenství. Rozvoj v Polsku je potřebný zejména ve službách a odpadovém hospodářství. Velkým tématem jsou inovace průřezově sektory. Intenzivnější možnosti spolupráce existují v oblasti obnovitelných zdrojů (OZE).

 

S ohledem na klimaticko-energetický rámec EU byl zveřejněn “Projekt energetické politiky Polska do r.2040” (PEP2040), který deklaruje, že obnovitelné zdroje budou hrát v energetickém mixu postupně stále významnější roli - do r. 2030 by podíl OZE měl tvořit 21 % finální spotřeby energie. V dopravě se předpokládá, že obnovitelné zdroje pokryjí 10 % potřebné energie již v r. 2020 a 14 % v r. 2030. Zvyšování tohoto podílu by měl zajistit především rozvoj fotovoltaiky (od r. 2022) a mořských větrných farem (od r. 2025), které mají s ohledem na podmínky v PL největší perspektivu. K tomu ovšem bude potřebné rozvoj technologií energetických úložišť a výstavba plynových energetických zařízení. PL bude podporovat vznik energetických klastrů a družstev, které by měly působit na lokální úrovni a propojovat energetické zdroje v rámci okresu, případně několika sousedních obcí.  Polsko přitom  nemá dostatek vlastních technologií, investice tohoto druhu mají být prioritní oblastí s možností vícezdrojového financování (z PPP i z evropských zdrojů, a to jak EU tak EIB viz výše kontakty).

 

V rámci snižování emisí a zajištění energetické bezpečnosti se na polském energetickém trhu bude významně zvyšovat role plynu (podíl uhlí při produkci energie má do r.2030 klesnout z 80% na 60%). Do r.2022, kdy skončí tzv. Jamalský kontrakt na dodávky z Ruska, se vláda rozhodla zcela odpoutat od závislosti na ruském plynu prostřednictvím nového plynovodu  „Baltic Pipe“ z Norska a Dánska, rozšiřováním terminálu na zkapalněný plyn ve Swinoujscie, instalací plovoucího terminálu na LNG v Gdaňsku a udržením domácí těžby. Hlavním dodavatelem LNG by měly být Spojené státy, se kterými již byly podepsány tři smlouvy na dlouhodobé dodávky od r.2023. Současně se připravuje významný rozvoj domácícího trhu s plynem (do r.2022 má získat přístup k plynovému vytápění 90% obyvatelstva) a výstavba nových interkonektorů s Balty, Slovenskem (s napojením na Maďarsko) a s Ukrajinou. Polsko má zájem také o výstavbu druhého interkonektoru s ČR (STORK2).

Polsko také v program PEP2040 deklaruje, že má ambice vybudovat na svém území jaderné elektrárny.  První blok o výkonu 1-1,5 GW by měl být podle vládních záměrů uvedený do provozu v r. 2033. Dalších pět bloků má být realizováno postupně – jeden každé dva roky o výkonu 6 až 9 GW. Poukazuje se také na perspektivní význam malých modulárních reaktorů HTR (high-temperature) a SMR (small-modular). Zájem podílet se na projektu a výstavbě polských jaderných zdrojů deklarují Spojené státy. 

 

Otevírají se možnosti spolupráce v rámci realizace vládního programu výměny kotlů a zateplování domů („čisté ovzduší“), který by měl být realizován v letech 2018-2029 a jeho rozpočet by měl být tvořen dotacemi ve výši 63,3 mld. Zł (17 mld. USD) a půjčkami v hodnotě 39,7 mld. Zł (11 mld. USD). Na financování by měly být využity také prostředky z víceletého finančního rámce EU na období 2021-2027. Výše finančního příspěvku na projekty se bude pohybovat od 40 do 90 % v závislosti na příjmech žadatele a jeho rodiny. Náklady projektu, které bude možné spolufinancovat, byly stanoveny minimálně na 7 tisíc Zł (1,9 tis. USD) a maximálně na 53 tisíc Zł (14 tisíc USD). Předpokládá se, že v průběhu realizace programu budou zatepleny 3 až 4 miliony domů. V bytových domech, které jsou vytápěny uhlím, program umožní výměnu tepelných výměníků, instalaci kotlů nové generace, elektrického vytápění, kondenzačních plynových kotlů a tepelných čerpadel. Dodatečně se budou financovat také individuální fotovoltaické panely a sluneční kolektory. Podle ministra životního prostředí Henryka Kowalczyka se za 10 let, tj. v závěrečné fázi programu, bude zvažovat možnost úplného zákazu kotlů na spalování uhlí v bytových a rodinných domech.

 

Investiční a odbytové perspektivy stále nabízí potřeba modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (liniové stavby, lokomotivy, výstavba dalších tras metra). Modernizace a digitalizace dopravní infrastruktury zůstává prioritním úkolem polského státu. V souvislosti se záměrem o vytvoření jednotného digitálního evropského trhu lze kromě národních zdrojů a alokovaných finančních prostředků kohezní politiky využívat i finanční nástroje EU jako např. CEF, EFSI.

 

Aktivně se využívají evropské fondy (Operační program ČR – PR, evropský finanční nástroj CEF, komunitární program Horizont 2020 pro vědu, výzkum a inovace s důrazem na propojení digitálního trhu a program COSME pro průmysl, dále investice EIB a nový fond ESFI pro spolupráci českých a polských firem na evropském vnitřním trhu v období finančního rámce 2014 – 2020. Polsko, jako největší beneficient probíhajícího období, dokázalo čerpat evropské fondy především ve prospěch budování potřebné infrastruktury. Např. pouze v roce 2018 bylo díky spolufinancování z EU v Polsku zprovozněno 321,4 km dálnic, z toho 80km v Dolnoslezském vojvodství na hranici s ČR. Do konce r.2023 by díky tomu mělo být dokončeno propojení S3/D11 mezi západním Polskem a Prahou, což bude součást III. panevropského koridoru. Paralelně se již realizuje výstavba posledních čtyř úseků dálnice A1, která navazuje na českou D1. V r.2024 by tak měla být zcela průjezdná trasa z Ostravy až do přístavů Gdyně-Gdaňsk-Sopoty a cesta z jihu na sever Polska by měla trvat 5 hodin.     

 

Již nyní se v Polsku aktivně připravuje využití EU fondů v programovém období 2021-2027, kdy jedním prioritních programů by mělo být spolufinancování rozsáhlé modernizace železniční sítě. Plánuje se rovněž napojení této sítě na nový dopravní uzel CPK, který má zahrnovat výstavbu nového letiště mezi Varšavou a Lodží do r.2027. Předpokládá se výstavba a rekonstrukce 1600 km železničních tratí. Nyní probíhá příprava projektů a realizace má začít po r. 2020, tj. s novým rozpočtem EU. Správce polské železniční sítě PKP PLK (Polskie Linie Kolejowe) bude řešit modernizaci stávajících tratí a CPK ponese odpovědnost za výstavbu nových spojení. Investice do železniční části CPK a trať Warszawa-CPK-Łódź jsou již zařazeny mezi EU projekty CEF. Vláda M.Morawieckého 29.4.2019 navíc přijala usnesení, že plánované úseky tratí s napojením na CPK budou v seznamu železničních tratí státního významu.

 

Součástí modernizace polské železniční sítě mají být nová propojení s ČR prostřednictvím  vysokorychlostních železničních tratí. Smlouvu o spolupráci při přípravě a výstavbě těchto tratí, které budou součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, podepsali 25.4.2019 zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a polského operátora Centralny Port Komunikacyjny (CPK). Nové tratě by měly   propojit Katovice s Ostravou a Wroclaw s Prahou.

 

Očekává se rovněž významná modernizace regionálních letišť. V r.2018 zajistilo 13 těchto letišť přepravu 28,1 milionu pasažérů, což je nejlepší výsledek v historii a ve srovnání s r. 2017 nárůst o 15,3%, tj. o více než 3,7 milionu osob. Další zvyšování počtu přepravených cestujících je však omezeno kapacitou těchto letišť a požadavkem na investice – agentura pro leteckou navigaci by proto měla v letech 2020-24 investovat do regionálních letišť 2 miliardy zlotých (12 miliard CZK) a  na zvýšení propustnosti letišť by mělo být do r.2037 vynaloženo 4,1 miliardy zlotých (24,6 miliardy CZK).

Mezi Polskem a ČR se perspektivně zvažuje také obnovení říční dopravy, tj. výstavba oderské větve kanálu Dunaj-Odra. Studie proveditelnosti je v ČR nyní v meziresortním řízení a v létě 2019 by se projektem měla zabývat vláda. Obě země by měly navrhnout začlenění Odry do Transevropské dopravní sítě TEN-T (v souladu s Oderskou deklarací ze 16.11.2017).      

 

Za významný krok směrem k financování digitální agendy a inovací v Polsku lze považovat zařazení inovací a jejich podporu mezi významné prvky přispívající ke konkurenceschopnosti země v současném globalizovaném vysoce tržním prostředí (např. „čisté spalování uhlí pomocí  nástrojů R&D“).  Na  úrovni státní správy (např. akce CEE Innovators Summit) i samospráv (např. každoroční Ekonomický mezinárodní kongres v Katovicích s programem pro start-upy v hlavní sekci) se Polsko snaží o podporu podniků s inovačním potenciálem (se zvláštním důrazem na start-upy) prostřednictvím dotačních programů z národních a hlavně z unijních zdrojů. Pro podporu z unijních zdrojů zpravidla potřebují další zahraniční partnery. Do této kategorie řadíme i možnosti pro české startupy, ať již by šlo o získání investora, kontaktů nebo zákazníků.

 

Zásadní modernizační změnu by mělo přinést zavádění vysokorychlostního internetu a 5G sítě. Ministerstvo pro digitalizaci představilo návrh legislativy, která by měla umožnit realizaci rozsáhlého investičního procesu v oblasti telekomunikací, snížit náklady na výstavbu a provozování nových telekomunikačních sítí a zajistit přístup k nemovitostem včetně vstupu do budov při instalaci telekomunikačních zařízení. Navrhuje se vytvoření tzv. Fondu pro širokopásmový internet, který by byl financovaný ze státního rozpočtu a jehož cílem by bylo financování dostupnosti služeb vysokorychlostního internetu pro 60 tisíc polských domácností. Fond by měl dostávat roční státní příspěvek ve výši 150-200 mln. PLN (1,2 mld. CZK). Ministerstvo odhaduje, že investice do 5G sítí budou vyžadovat náklady ve výši 10-20 mld. PLN (120 mld. CZK). Současně se připomíná, že EK požaduje výstavbu sítě 5G do r. 2025 a komerční instalaci minimálně v jednom městě do r. 2020 – v PL by pilotním městem měla být Łodź. Vláda plánuje intenzivní rozvoj digitalizace v mnoha oblastech (e-administrace, e-obchod, e-bankovnictví, e-telemedicína apod.). Telekomunikační infrastruktura však dosud neodpovídá těmto ambicím. V přístupu k internetu jsou polské domácnosti na konci zemí EU. Zatímco ve Švédsku má vysokorychlostní internet 47% domácností, v PL pouze 2,5%.

 

Polské výzkumné priority v oblasti vysokého školství  (Politechnika Warszawska, Akademia Górniczo-Hutnicza, Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego) jsou zejména automobilový průmyslový design, elektronické komunikace, spolupráce v satelitní oblasti (ESA). Jedná se o kontinuálně podporované top sektory.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: