Polsko: Vztahy země s EU

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení EK v Polsku (Przedstawicielstwo Komisji Europejskiej w Polsce) 

WARSZAWA
Centrum Jasna
ul. Jasna 14/16a
00-041 WARSZAWA
tel.: (+48 22) 556 89 89
fax.: (+48 22) 556 89 98
e-mail: comm-rep-poland@ec.europa.eu

Zastoupení regionální EK (Przedstawicielstwo Regionalne Komisji Europejskiej)

WROCŁAW
ul. Widok 10
50-052 WROCŁAW
tel.: (+48 71) 324 09 09
fax.: (+48 71) 344 17 08
e-mail: comm-rep-pl-wroclaw@ec.europa.eu

Web: http://ec.europa.eu/poland/home_pl

Zastoupení Evropské investiční banky (EIB) v Polsku umožňuje firmám předkládat společné projekty a čerpat tak fondy jak z finančních nástrojů EU, tak z finančních nástrojů EIB

Evropská investiční banka (EIB)

Biuro w Warszawie
Plac Piłsudskiego 1
PL-00-078 Warszawa
Poland
Tel.: +48-22 3100500, +48-22 3100501
e-mail: warsaw@eib.org
web: http://www.eib.org/infocentre/contact/offices/ue/poland.htm

Kontakt:

  • Kierownik Biura: Piotr MICHALOWSKI
  • JASPERS: Michael MAJEWSKI, e-mail: jaspers@eib.org

 Kontakt pro novináře: Andrea MORAWSKI

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V teritoriální struktuře má největší podíl vnitrounijní obchod – podíl zemí EU na celkovém polském zahraničním obchodu dosahuje 79,5 % ve vývozu a 59,7 % v dovozu. Více než polovina exportu (56,9 %) směřuje do zemí Eurozóny, její podíl v importu je o něco nižší (47,8 %).

V rámci porovnání uvádíme: Podíl rozvíjejících se ekonomik se pohybuje kolem 7,7 % v exportu a 24,8 % v importu. Podíl zemí střední a východní Evropy představuje 5,9 % v exportu a 8 % v importu.

Největším vývozním obchodním partnerem je Německo (27,4 %), následované Českem (6,4 %), Velkou Británií (6,3 %), Francií (5,6 %), Itálií (5,0 %), Nizozemskem (4,4 %) a Ruskem (3,1 %).  V importu je to Německo (23 %), Čína (11,9 %), Rusko (6,5 %), Itálie (5,2 %), Francie (3,9 %) a Nizozemsko (3,8 %). Česká republika je v těsném závěsu na 7. místě s podílem 3,5 %.

zdroj: polský statistický úřad – GUS za období I-IX 2017

Obchod s potravinářskými produkty

Stále je patrný značný tlak na zemědělství, potravinářství a lesnictví členských států EU, z nich zejména pak na velké vývozce potravinářských produktů (PL, LT, DE, FR, NL, DK, FI, ES, IT, GR, BE). V roce 2017 byly řešeny problémy, přetrvávající z období sezónního sucha roku 2016.

Situace po ukončení mléčných kvót pro země vnitřního trhu EU je více méně stabilizovaná, avšak hrozbou pro potravinářský průmysl je téměř nekontrolovaně se rozšiřující (zejména v BY, UA, RU i PL) i sledovaný (např. v DE, DK, NL, CZ), africký prasečí mor (ASF), avšak bez většího úspěchu jeho zastavení. Tyto okolnosti přispěly ke skutečnosti, že je polský potravinářský sektor  do určité míry stále v  problémech.  Snaha PL o přeorientování se také na jiné trhy - Čína, Indie, Alžírsko, Japonsko, SAE, Turecko doznala dílčích úspěchů.  

Zvyšuje se PL vývoz do Egypta a Maroka. Další africké trhy jako jsou např. Keňa či Súdán, které nebyly před čtyřmi lety polským producentům potravinářských výrobků známy, vstoupili do povědomí.
V diskusi o dvojí kvalitě potravin na společném trhu EU, kterou zahájilo CZ, podporuje Polsko způsoby, jak eliminovat nesprávné tržní praktiky. (Na jednání předsedů vlád V4 ve Varšavě dne 2. 3. 2017 se diskutovalo téma dvojí kvality potravin. Společná deklarace sice nebyla přijata, ale na silný akcent CZ a SK  bylo domluveno, že premiéři budou apelovat na EK, aby se věnovala této otázce a nechala provést srovnávací analýzu, navrhla legislativní změny a promptně reagovala na zjištění na úrovni ČS.

V roce 2017 i začátkem roku 2018 se téma kvality potravin stalo jedním ze závažných témat, projednávaných na Radě pro zemědělství a rybolov. V neposlední řadě je v Polsku kladen důraz na zvýšení spotřeby svých potravinových produktů samotnými Poláky. Tam je také cílena jedna ze strategií současné polské vlády strany Práva a spravedlnosti (PiS od podzimu roku 2015), jež zavádí program přídavků na děti polským rodinám v rozsahu až kolem jednoho procenta HDP. Předpoklad, že z těchto dodatečných peněz budou polské rodiny realizovat především nákup potravin a spotřeba potravinových produktů na národním trhu poroste spolu s nárůstem polské populace trvá. Toto opatření má dlouhodobý charakter.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Oblasti spolupráce s příležitostmi pro zapojení českých firem

Česká republika je velkým investorem v Polsku v porovnání s tzv. novými členskými zeměmi EU. Investiční aktivity se soustřeďují zejména do sektoru dopravy, energetiky, zpracovatelského průmyslu a strojírenství. Rozvoj v Polsku je potřebný zejména ve službách a odpadovém hospodářství. Koncentraci zájmu lze vysledovat opakovaně ve zbrojní oblasti a nově ve vesmírných aktivitách (členství v ESA). Velkým tématem jsou inovace průřezově sektory. Intenzivnější možnosti spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů (OZE) v Polsku trvá od března 2015, kdy byla přijata příslušná legislativa s ohledem na klimaticko-energetický rámec EU. Stanoví potřebu dosáhnout 15 % obnovitelných zdrojů v energetickém mixu země do roku 2020 (oproti dosavadním cca 9 %). Polsko zatím nemá dostatek vlastních technologií, investice tohoto druhu mají být prioritní oblastí s možností vícezdrojového financování (z PPP i z evropských zdrojů, a to jak EU tak EIB viz výše kontakty). Současná vláda PiS sice  trvá na hlavním energetickém zdroji pro Polsko, a to je uhlí, avšak vývoj v oblasti energetiky a snaha o posilování energetické bezpečnosti vede Polsko k intenzivnímu prosazování přípravy projektu nového plynovodu tzv. „Baltic Pipe“ (NO, DK, PL úvaha i SE).

Otevírá se také spolupráce v následujících oblastech: energetické účinnosti zejména budov; snižování výrazného znečištění ovzduší (obnova starých kotlů, vhodnější paliva); restrukturalizace hornictví. S příchodem nové polské vlády Právo a spravedlnost (PiS) od podzimu roku 2015 jsou připravovány a uváděny v život novely zákonů, jež modifikují přístup Polska v této oblasti. Například velký důraz je kladen na specifikum země v podpoře těžby uhlí, a to ze sociálních důvodů a vzhledem k nastavení hospodářského sektoru; přiznání významnější role lesním porostům za účelem očišťování ovzduší atp.  Nicméně mezinárodní závazky zůstávají v platnosti. 

Investiční a odbytové perspektivy stále nabízí potřeba modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (liniové stavby, lokomotivy, výstavba dalších tras metra). Modernizace a digitalizace dopravní infrastruktury zůstává prioritním úkolem polského státu. V souvislosti se záměrem o vytvoření jednotného digitálního evropského trhu lze kromě národních zdrojů a alokovaných finančních prostředků kohezní politiky využívat i finanční nástroje EU jako např. CEF, EFSI.

Využívání evropských fondů (Operační program ČR – PR, evropský finanční nástroj CEF, komunitární program Horizont 2020 pro vědu, výzkum a inovace s důrazem na propojení digitálního trhu a program COSME pro průmysl, dále investice EIB a nový fond ESFI (od června 2015) ) pro spolupráci českých a polských firem na evropském vnitřním trhu v období finančního rámce 2014 – 2020 je žádoucí a možné. Polsko, jako největší beneficient uplynulého období (2007 – 2013), dokázalo čerpat evropské fondy především ve prospěch budování potřebné infrastruktury. České firmy by mohly jít touto cestou dále společně s polskými investory v současném finančním rámci 2014 – 2020.

Poskytování zdravotnických služeb (platná směrnice EU, která umožňuje léčbu v EU pro všechny její občany) dává příležitost českým zdravotnickým zařízením pokrýt vysokou poptávku polského trhu po zejména očních operacích.  Se stárnutím evropské populace lze očekávat, že se tato potřeba bude zvyšovat.

Za významný krok směrem k financování digitální agendy a inovací v Polsku lze považovat zařazení inovací a jejich podporu mezi významné prvky přispívající ke konkurenceschopnosti země v současném globalizovaném vysoce tržním prostředí (např. „čisté spalování uhlí pomocí  nástrojů R&D“).  Na  úrovni státní správy (např. akce CEE Innovators Summit před jednáním premiérů V4 PL PRES v březnu 2017, jehož závěry jsou stále aktuální) i samospráv (např. uplynulý  IX. Ekonomický mezinárodní kongres v Katovicích s programem pro start-upy v hlavní sekci i nadcházejí X. ročník 2018) se Polsko snaží o podporu podniků s inovačním potenciálem (se zvláštním důrazem na start-upy) prostřednictvím dotačních programů z národních a hlavně z unijních zdrojů. Pro podporu z unijních zdrojů zpravidla potřebují další zahraniční partnery. Do této kategorie řadíme i možnosti pro české startupy, ať již by šlo o získání investora, kontaktů nebo zákazníků.

Polské výzkumné priority v oblasti vysokého školství  (Politechnika Warszawska, Akademia Górniczo-Hutnicza, Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego) jsou zejména automobilový průmyslový design, elektronické komunikace, spolupráce v satelitní oblasti (ESA). Jedná se o kontinuálně podporované top sektory.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: