Polsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

Složení vlády Polské republiky:

  • Mateusz Morawiecki – předseda vlády
  • Beata Szydło – místopředsedkyně vlády
  • Piotr Gliński – místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví
  • Jarosław Gowin – místopředseda vlády a ministr vědy a vysokého školství
  • Mariusz Błaszczak – ministr národní obrany
  • Joachim Brudziński – ministr vnitra a administrativy
  • Jacek Czaputowicz – ministr zahraničních věcí
  • Zbigniew Ziobro – ministr spravedlnosti
  • Teresa Czerwińska – ministryně financí
  • Jadwiga Emilewicz – ministryně podnikání a technologií
  • Jerzy Kwieciński – ministr investic a rozvoje
  • Anna Zalewska – ministryně národního vzdělávání
  • Henryk Kowalczyk – ministr životního prostředí
  • Elżbieta Rafalska – ministryně rodiny, práce a sociální politiky
  • Jan Krzysztof Ardanowski  – ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Andrzej Adamczyk – ministr infrastruktury
  • Łukasz Szumowski – ministr zdravotnictví
  • Marek Gróbarczyk – ministr mořského hospodářství a vnitrozemské plavby
  • Witold Bańka – ministr sportu a turistiky
  • Krzysztof Tchórzewski – ministr energie
  • Mariusz Kamiński – ministr vlády, koordinátor zpravodajských služeb
  • Beata Kempa - ministryně vlády
  • Marek Zagórski - ministr digitalizace

Poznámka: jedná se jednobarevnou vládu vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost), důvěru získala v dolní komoře polského parlamentu dne 18. 11. 2015.

Poslední rekonstrukce vlády proběhla dne 9. 1. 2018.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Vývoj demografických jevů se v roce 2017 mírně změnil ve vztahu k nepříznivým trendům pozorovaným v posledních letech. Po pěti letech poklesu se počet obyvatel Polska zvýšil o 0,6 tis. A na konci roku 2017 dosáhl téměř 38434 tis. osob. Takže i reálná míra přírůstku byla pozitivní, ale téměř nulová – 0,001 %. To znamená, že pro každých 100 000 obyvatel přibyla jedna osoba, zatímco v roce 2016 byla zaznamenána skutečná ztráta – na každých každých 10.000 obyvatel ubyla Polsku 1 osoba (v roce 2015 to bylo -0,11 %, tj. ubylo 11 osob).

Zvýšení počtu obyvatel Polska bylo způsobeno především změnami míry zahraniční migrace. Je pravda, že v roce 2017 se počet narozených výrazně zvýšil, ale zároveň se výrazně zvýšil počet zemřelých, zatímco v případě jiných demografických jevů se trendy formovaly na úrovni pozorované v posledních letech.

Na celkový počet populace země májí vliv přirozené změny a zahraniční stěhování. V roce 2017 bylo registrováno více než 402 tis. živě narozených dětí, tedy téměř o 20 tis. více než v předchozím roce. Porodnost činila 10,5 ‰ a byla vyšší o 0,6 ‰ ve srovnání s předchozím rokem.

V roce 2017 bylo zaznamenáno 403 tisíc úmrtí – to je téměř o 15 tis. Více než v roce 2016. Míra úmrtnosti činila 10,5 ‰ a byla vyšší o 0,4 ‰ ve srovnání s rokem 2016.

Úbytek obyvatel v roce 2017 byl výsledkem záporné bilance přirozené změny, když počet zemřelých převýšil počet živě narozených dětí o téměř 1 tis. osob. To znamená, že míra přirozeného přírůstku byla negativní a činila -0,02 ‰ (v předchozím roce to bylo -0,2 ‰).

Druhým prvkem ovlivňujícím populace je migrační saldo. Míra zahraniční migrace (trvalý pobyt) v roce 2017 byla kladná a činila 1,4 tis.

V celkovém počtu obyvatel Polska tvoří ženy stále téměř 52 %, poměr počtu mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100 : 107.

Z hlediska počtu obyvatel je Polsko na 37. místě mezi zeměmi světa a na 6. v Evropské unii. Podle hustoty obyvatelstva patří do skupiny středně obydlených evropských zemí – na 1 km2 připadá 123 lidí. Obyvatelé Polska tvoří cca. 7,4% z celkového počtu obyvatel EU.

Základní demografické údaje

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Počet obyvatel celkem (v tisících)

38 530

38 538

38 533

38 496

38 479

38 437

38 433

38 434

Skutečný nárůst

 

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

33

9

-5

-37

-17

-41

-4

0,6

v %

0,08

0,02

-0,01

-0,10

-0,04

-0,11

-0,01

0,00

Podíl věkové skupiny (%)

 

 

 

 

 

 

 

 

předproduktivní věk (0-17 let)

18,8

18,5

18,3

18,2

18,0

18,0

17,9

18,0

produktivní věk (18-59/64 let)

64,4

64,2

63,9

63,4

63,0

62,4

61,9

61,2

poproduktivní věk (60/65 let +)

16,8

17,3

17,8

18,4

19,0

19,6

20,2

20,8

Živě narození

 

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

413,3

388,4

386,3

369,6

375,2

369,3

382,3

402,0

na 1000 obyvatel (v ‰)

10,7

10,1

10,0

9,6

9,7

9,6

9,9

10,5

Zemřelí celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

378,5

375,5

384,8

387,2

376,5

394,9

388,0

403,0

na 1000 obyvatel (v ‰)

9,8

9,7

10,0

10,1

9,8

10,3

10,1

10,5

Kojenecká úmrtnost

 

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

2,1

1,8

1,8

1,7

1,6

1,5

1,5

1,6

na 1000 živě narozených (v ‰)

5,0

4,7

4,6

4,6

4,2

4,0

4,0

4,0

Přirozený přírůstek

 

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

34,8

12,9

1,5

-17,7

-1,3

-25,6

-5,8

-1,0

na 1000 obyvatel (v ‰)

0,9

0,3

0,0

-0,5

-0,0

-0,7

-0,2

-0,02

Zahraniční migrační saldo (v tisících)

-2,1

-4,3

-6,6

-19,9

-15,8

-15,8

1,5

1,4

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující: 96,7 % Poláci, 0,5 % Slezané 0,4 %, Němci 0,1 % Bělorusové 0,1 %, Ukrajinci 0,1%. V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1%, Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3%.

Obyvatelstvo podle etnické identity v roce 2002 a 2011

Etnická identita

2002 (jen jedna možnost)

2011 (dvě možnosti)

Celkem

jednorodá (jednoduchá)

složitá (dvojitá)

Celkem

38 230 080

38 511 824

x

x

Deklarace národní-etnické příslušnosti

37 455 195

379 89 955

37 072 615

917 339

polská

36 983 720

37 393 651

36 522 211

871 440

jiná než polská

471 475

1 467 743

550404

917 339

v tom:

 

slezská

173 153

846 719

375 635

471 085

kašubská

5 062

232 547

16 377

216 170

německá

152 897

147 814

44 549

103 265

ukrajinská

30 957

51 001

27 630

23  370

běloruská

48 737

46 787

30 195

16 592

romská

12 855

17 049

9 899

7 149

ruská

6 103

13 046

5 176

7 870

americká

1 541

11 838

813

11 026

lemkovská

5 863

10 531

5 612

 4919

anglická

800

10 495

1 193

9 303

italská

1 367

8 641

912

7 729

francouzská

1 633

7 999

1 094

6 905

litevská

5 846

7 863

4 830

3 032

židovská

1 133

7 508

1 636

5 871

Bez národní-etnické příslušnosti

-

399

x

x

Nestanovena

774 885

521 470

x

x

Před druhou světovou válkou bylo Polsko mnohonárodnostním státem. Poláků bylo méně než 70 %, Ukrajinci tvořili 1 4%, Židé 9 %, Bělorusi a Němci po 3 %.

Dnes je Polsko homogenní s 97% podílem obyvatel polské národnosti (včetně Slezanů). Německá menšina, zejména kolem Opole, činí asi 170 tis. obyvatel. Bělorusové, v počtu asi 50 000, žijí na východě Polska kolem Bialystoku, Ukrajinců je přes 30 000 (v Podkarpatském vojvodství). Podle Ústavy jsou ještě uznanými národními menšinami Arméni, Češi (v městě Zelov a kolem Střelína), Litevci, Rusové, Slováci (v Malopolsku) a Židé. Vedle národnostních menšin byl přiznán statut etnických menšin Karaimům, Lemkům, Romům a Tatarům.

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Ustawa z dnia 17 maja 1989 r. o gwarancjach wolności sumienia i wyznania Dz.U. 1989 nr 29 poz. 155 v platném znění z roku 2005 (Dz.U. 2005 nr 231 poz. 1965). Pouze 5,8% Poláků se deklaruje ateisty, nevěřícími či nerozhodnými. Církev, zejména římsko-katolická, má velký vliv jak v politice, kultuře, tak každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí cca 92,8 % Poláků.       

  • římskokatolické – 92,8 %
  • pravoslavní – 0,7 %
  • Svědkové Jehovovi – 0,3%
  • evangelické – augsburského vyznání – 0,2 %
  • řečtí katolíci – 0,1 %
  • starokatolíci – 0,1 %
  • buddhisté – cca 0,04 %
  • muslimové – 0,013 %
  • domorodá náboženství – cca 0,01 %
  • judaismus – 0,004 %

Příští národní sčítání obyvatel se bude v Polsku konat v roce 2021

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele Polska za období 2011–2017

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017*)

HDP (mld. PLN)

1 629,425

1 656,895

1 719,769

1 799,392

1 858,637

1 982,279

HDP per capita ( v PLN)

42 285

43 034

44 688

46 792

48 368

x

HDP (% r/r)

1,6

1,4

3,3

3,8

2,9

4,6

Nezaměstnanost (%)

13,4

13,4

11,5

9,7

8,2

6,6

Reálná mzda brutto (% r/ r)

-0,1

2,5

3,4

4,2

4,2

3,4

Export (mil. EUR)

143 456,1

154 994,0

165 773,6

179 578,2

184 842,9

203 688,5

Export v EUR (% r/r)

4,9

8

6,9

8,3

2,3

10,2

Import (mil. EUR)

154 040,2

156 978,0

168 432,3

177 232,9

180 924,6

203 250,9

Import v EUR (% r/r)

0,9

1,9

7,2

5,2

0,9

12,3

Inflace (% roční průměr)

3,7

0,9

0

-0,9

-0,6

2,0

* předběžné výsledky
Zdroj: Hlavní statistický úřad PR

Veřejný dluh

Informace o dluhu (v mln PLN)

a v poměru k HDP

2012

2013

2014

2015

2016

2017 *)

Dluh sektoru vládních institucí

(Dług sektora General Government)

875 084,6

922 755,2

863 963,2

919 576,0

1 006 281,6

1 003 398,6

v % HDP

53,7%

55,7%

50,2%

51,1%

54,2%

50,6%

Státní veřejný dluh

(Państwowy dług publiczny)

840,476,8

882 293,0

826 774,7

877 282,4

965 201,5

961 836,3

v % HDP

51,6%

5,3%

48,1%

48,8%

52,1%

48,5%

Dluh státní pokladny

(Dług Skarbu Państwa)

793 853,7

838 025,4

779 938,4

834 440,6

928 661,2

928 471,8

v % HDP

48,7%

50,6%

45,4%

46,4%

50,1%

46,%

HDP (mld. PLN) 1 629,425 1 656,895 1 719,769 1 799,392 1 858,637 1 982,279

* předběžné výsledky
Zdroj: Ministerstvo financí PR

Deficit

Deficit státního rozpočtu

2012

2013

2014

2015

2016

2017*)

2018**)

v mld. PLN

-30,5

-42,2

-29,0

-42,6

-46,2

-25,4

-41,5

% HDP

-1,8

-2,5

-1,6

-2,3

-2,4

-1,3

-2,7

*) předběžné výsledky
**) Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2017
Zdroj: Ministerstvo financí PR

Deficit sektoru vládních institucí

2012

2013

2014

2015

2016

2017

v mln. PLN

-60 138

-68 144

-59 991

-46 199

-44 735

-32 953

% HDP

-3,7

-4,1

-3,5

-2,6

-2,3

-1,7

Zdroj: Hlavní statistický úřad PR

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Tabulka státního rozpočtu – příjmů, výdajů a salda (v mld. PLN)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018 (odhad)

Příjmy

250,3

277,6

287,6

279,2

283,5

289,2

314,6

350,5

355,7

Výdaje

294,9

302,7

318,0

321,3

312,5

331,8

360,8

375,9

397,2

Saldo

-44,69

-25,1

-30,4

-42,2

-28,9

-42,6

-46,2

-25,4

-41,5

Zdroj: Ministerstvo financí PL

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance Polska (v mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

-19 654

-14 456

-5 031

-8 534

-2 405

-1 254

1 497

Obchodní bilance

-13 295

-8 131

-335

-3 255

2 213

2 935

821

vývoz

132 459

141 024

149 096

158 619

172 124

177 448

198 789

dovoz

145 754

149 155

149 431

161 874

169 911

174 513

197 968

Bilance služeb

5 167

6 004

7 646

9 059

10 911

14 075

18 598

příjmy

29 381

31 948

33 588

36 733

40 656

45 023

52 286

výdaje

24 214

25 944

25 942

27 674

29 745

30 948

33 688

Prvotní důchody (saldo)

-12 284

-12 204

-11 915

-13 961

-14 683

-16 864

-17 816

příjmy

10 234

11 636

11 594

11 605

11 298

11 419

11 017

výdaje

22 518

23 840

23 509

25 566

25 981

28 283

28 833

Druhotné důchody (saldo)

758

-125

-427

-377

-846

-1 400

-106

příjmy

6 035

6 092

6 038

5 942

5 808

5 509

6 064

výdaje

5 277

6 217

6 465

6 319

6 654

6 909

6 170

Kapitálový účet

7 254

8 549

9 006

10 034

10 158

4 472

5 899

příjmy

8 545

9 060

9 498

10 809

10 788

5 186

6 359

výdaje

1 291

511

492

775

630

714

460

Finanční účet

-19 686

-8 901

-4 478

-4 689

603

-499

1277

Přímé investice - aktiva

3 412

1 055

-2 525

5 091

4 388

10 235

3 824

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

4 581

-30

-188

3 276

3 281

5 946

1 661

Dluhové cenné papíry

-1 169

1 085

-2 337

1 815

1 107

4 289

2 163

Přímé investice - pasiva

13 274

5 770

658

14 821

13 530

15 222

5 415

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

7 965

2 148

-2 060

8 967

11 369

9 810

6 180

Dluhové cenné papíry

5 309

3 622

2 718

5 854

2 161

5 412

-765

Portfoliové investice - aktiva

-610

340

1 651

4 229

9 961

-5 681

1 094

Majetkové cenné papíry

-474

442

919

1 793

9 033

-5 913

92

dluhové cenné papíry

-136

-102

732

2 436

928

232

1 002

Portfoliové investice - pasiva

11 730

15 635

1 776

2 422

7 091

-2 170

5 533

Majetkové cenné papíry

2 176

2 815

1 994

2 194

3 744

-2 473

1 378

dluhové cenné papíry

9 554

12 820

-218

228

3 347

303

4 155

Ostatní investice - aktiva

2 716

1 722

1 215

3 071

4 600

2 174

4 467

NBP

0

1

0

1

0

227

-230

vláda

55

244

45

-5

34

220

-16

obchodní banky

1 621

178

-725

484

30

298

444

ostatní sektory

1 040

1 299

1 895

2 591

4 536

1 429

4 269

Ostatní investice - pasiva

5 014

-2 787

2 613

277

-2 213

14 730

-11 014

NBP

-1 066

273

1 414

-1 168

-72

15 082

-10 157

vláda

1 964

1 438

2 140

1 964

-17

-87

-697

obchodní banky

-171

-3 682

240

976

-1 742

-2 429

-2 398

ostatní sektory

4 287

-816

-1 181

-1 495

-382

2 164

2 238

Finanční deriváty

119

-2 133

-526

-16

-879

125

-1 031

Oficiální rezervní aktiva

4 695

8 733

754

456

941

20 430

-7 143

Saldo chyb a opomenutí

-7 286

-2 994

-8 453

-6 189

-7 150

-3 717

-6 119

Zdroj: Národní banka PL

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Polskou centrální bankou je Narodowy Bank Polski (NBP) www.nbp.pl. Plní úkoly dané Ústavou Polské republiky, zákonem o NBP a zákonem O bankovním právu. Tyto zákony právně zajišťují nezávislost NBP na jiných státních orgánech v Polsku. Ve vztahu k ostatním bankám v Polsku plní NBP regulační funkce, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti depozit uložených v bankách, jakož i stability bankovního sektoru, za něž je odpovědná.

Dozor nad bankovním sektorem, kapitálovým, pojišťovacím a penzijním trhem vykonává (Komise finančního dohledu).

Rozsah a principy dohledu definuje (zákon ze dne 21. července 2006 o dohledu nad finančním trhem)
a zákon ze dne 29. srpna 1997. (Bankovní právo )

Dohled nad činností Komise vykonává předseda vlády.

K zákonům, které byly zavedeny v posledních letech a které významně ovlivnily finanční systém a zejména bankovní sektor v Polsku patří:

  • Zákon ze dne 25. ledna 2013, kterým se mění zákon o zárukách poskytnutých státem a některými právnickými osobami. - U. 2013 nr 0 poz. 198
  • Zákon ze dne 12. července 2013, kterým se mění zákon o platebních službách a
    některé další zákony. - U. 2013 nr 0 poz. 1036
  • Zákon ze dne 26. července 2013, kterým se mění zákon o Bankovním garančním fondu
    a některé další zákony. - U. 2013 nr 0 poz. 1012
  • Zákon ze dne 27. září 2013 týkající se státní podpory na pořízení prvního
    bytu pro mladé lidi. - U. 2013 nr 0 poz. 1304
  • Zákon ze dne 19. dubna 2013., kterým se mění zákon o SKOK (družstevních záložnách) a některé další zákony. - U. 2013 nr 0 poz. 613
  • nařízení vlády ze dne 7. ledna 2013. - U. 2013 poz. 90
  • Zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních z určitých finančních institucí - U. 2016 poz. 68

Velkou roli hrají – právně nezávazné, ale s velkým dopadem pro polský bankovní sektor - doporučení Komise finančního dohledu. Nejdůležitější doporučení vydané v roce 2013 byly:

  • Doporučení M – týkající se řízení operačního rizika v bankách - uchwała nr 8/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 8 stycznia 2013 r.
  • Doporučení T – týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení maloobchodního úvěrového rizika - uchwała nr 59/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 26 lutego 2013 r.
  • Doporučení S – týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení úvěrových expozic zajištěných hypotékou - uchwała nr 148/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 18 czerwca 2013 r

Struktura bankovního sektoru

Klíčovou změnou, k níž došlo v roce 2017 ve struktuře bankovního sektoru, je nárůst podílu bank s dominantním postavením domácího kapitálu v bankovním sektoru nad 50%. Zatímco ostatní charakteristiky definující strukturu sektoru zůstaly relativně stabilní.

V roce 2017 došlo k přeměně jedné komerční banky v pobočku úvěrové instituce, sloučení několika družstevních bank, ukončení obchodní činnosti dvou poboček úvěrových instituci a zahájení činnosti dvou nových poboček úvěrových instituci.

Výsledkem toho se počet subjektů provádějících bankovní činnost snížil z 621 na konci roku 2016 na 616 na konci roku 2017. Počet komerčních bank klesl na 35, družstevních bank na 553 a počet poboček úvěrových institucí se zvýšil na 28.

V souvislosti s akvizicí kontroly nad bankou Pekao SA ministerstvem financí (PZU SA a PFR SA)
v červnu 2017 roku vlastnická struktura polského bankovního sektoru zaznamenala nárůst podílu aktiv bank kontrolovaných domácími investory. Poprvé od roku 1999 byl podíl domácích investorů v sektoru vyšší než podíl zahraničních investorů a na konci roku 2017 činil 54,5% (pro srovnání: 41,0% na konci roku 2015 a 43,4% na konci roku 2016).

Na konci roku 2017 tuzemští investoři kontrolovali 14 komerčních bank a všechny družstevní banky (Státní pokladna kontrolovala 8 komerčních bank), a zahraniční investoři 21 komerčních bank
a všechny pobočky úvěrových institucí (kontrolní akciové podíly  byly ve vlastnictví investorů z 19 zemí - dominantní roli hrají investoři z Německa a Španělska).

Podle KNF - Navzdory klesajícímu počtu subjektů provádějících bankovní činnost a pozorovaným v posledním období nárůstu koncentrací, v dlouhodobém horizontu je situace v sektoru relativně stabilní.

Subjekty s bilanční sumou přes 10 miliard PLN a jejich dominantní investoři  (k 31. 12. 2017)

 

banka

dominantní investor

1

Powszechna Kasa Oszczędności Bank Polski (PKO BP)

polský

2

Bank Polska Kasa Opieki (PeKaO SA)

polský

3

Bank Gospodarstwa Krajowego

polský

4

Bank Zachodni WBK

zahraniční

5

mBank

zahraniční

6

ING Bank Śląski

zahraniční

7

Bank BGŻ BNP Paribas

zahraniční

8

Bank Millennium

zahraniční

9

Alior Bank

polský

10

Getin Noble Bank

polský

11

Raiffeisen Bank Polska

zahraniční

12

Bank Handlowy w Warszawie

zahraniční

13

Deutsche Bank Polska

zahraniční

14

Idea Bank

polský

15

Bank Polskiej Spółdzielczości

polský

16

Credit Agricole Bank Polska

zahraniční

17

Bank Ochrony Środowiska

polský

18

SGB-Bank

polský

19

Santander Consumer Bank

zahraniční

20

PKO Bank Hipoteczny

polský

21

Euro Bank

zahraniční

22

Bank BPH

zahraniční

23

mBank Hipoteczny

zahraniční

24

DNB Bank Polska

zahraniční

Na konci roku 2017 v rámci bankovního sektoru působilo 24 bank, jejichž celková bilanční suma přesahovala 10 mld. PLN a které zahrnovaly 88,4% celkových aktiv bankovního sektoru (u 6 bank tato suma přesáhla 100 mld. PLN). Mezi těmito subjekty 9 bylo pod kontrolou polského kapitálu a zbývající pod kontrolou zahraničního kapitálu. Zároveň 12 bank, zahrnujících 67.4% aktiv sektoru, bylo kótováno na Varšavské burze cenných papírů, což svědčí o vysoké průhlednosti polského bankovního sektoru.

Polský pojišťovací trh

Polský pojišťovací trh ovládají zahraniční investoři, kteří drží cca. 70% celkového podílů.

K 30. září 2017 povolení k výkonu pojišťovací činnosti v Polsku mělo celkem 61 pojišťoven. Činnost v oblasti životních pojištění (I díl) realizovalo 27 společností a ostatní osobní pojištění a pojištění majetku (II díl) provádělo 33 podniků a také 1 zajišťovna (PTR S.A.).

Pojišťovny s největším podílem na trhu stav k 09.2017

 

I díl

 

II díl

1

PZU Życie SA

34,82 %

1

PZU SA

33,18 %

2

OPENLIFE TU Życie SA

9,23 %

2

STU ERGO HESTIA SA

14,23 %

3

AVIVA TUnŻ S.A.

7,45 %

3

TUiR WARTA SA

13,47 %

4

Nationale-Nederlanden TUnŻ S.A.

6,17 %

4

AXA UBEZPIECZENIA TUiR S.A.

4,98 %

5

TU na ŻYCIE EUROPA SA

5,27 %

5

TUiR ALLIANZ POLSKA SA

4,91 %

 

Celkem

62,94 %

 

Celkem

70,76 %

Dne 1. ledna 2016 vstoupil v platnost Zákon ze dne 11. září 2015 ohledně zahájení a provozování pojišťovacích a zajišťovacích činnosti (Dz. U. z 2015 r., poz. 1844 z późn. zm), který zavádí do polského právního systému ustanovení směrnice Solventnost II. (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).) To vedlo k mnoha změnám ve fungování pojišťoven a zajišťoven, jakož i v provádění dohledu nad tímto sektorem. Zavedený systém solventnosti zohledňuje rizikový profil, kterým čelí pojišťovny a zajišťovny v rámci své podnikatelské činnosti.

Pojišťovny a zajišťovny jsou povinny mj. mít vlastní dostatečné finanční prostředky k pokrytí dvou kapitálových požadavků: vlastní zdroje použitelné pro krytí solventního kapitálového požadavku
(Solvency Capital Requirement – SCR) a použitelné základní vlastní zdroje ke krytí minimálního kapitálového požadavku (Minimum Capital Requirement – MCR).

Změnil se také rozsah zpráv, které jsou pojišťovny povinny předkládat dozorčím orgánům.

Doporučené informační zdroje:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Všeobecný daňový systém

Základními právními předpisy upravujícími daňový systém v Polsku jsou:

  1. Ústava Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej, Dz.U. 1997 nr 78 poz. 483),
  2. Zákon ze dne 29. srpna 1997, Daňový řád (Ordynacja podatkowa, Dz.U. 1997 nr 137 poz. 926),
  3. Věcné daňové zákony upravující přímo všechny typy daní existujících v Polsku.

Základní rozdělení daní je následující.

Přímé daně

  • podatek dochodowy od osób fizycznych (PIT)

Daň z příjmu fyzických osob

Zákon stanoví následující metody výpočtu daně:

Základ pro výpočet daně v PLN

Daň

Více než

do

 

 

85 528

18% minus částka snižující daň z příjmu

85 528

 

15 395 zł 04 gr + 32% přebytku částky 85 528 zł

  •  podle daňové škály v roce 2017

Roční příjem daňového poplatníka

Sazba daně

Částka osvobozená od daně

1 PLN – 6600 PLN

18% minus 1188 PLN*

6600 PLN

6601 – 11.000 PLN

18% minus částka snižující*

Degresivní – od 6600 PLN do 3091 PLN

11.001- 85.528 PLN

18% minus 556,02 PLN*

3091 PLN

85.529 PLN – 127.000 PLN

32% minus částka snižující*

Degresivní – od 3091 PLN do 0 PLN

127.001 PLN

32%

Není částka osvobozená od daně

*částky 556,02 PLN, 1188 PLN a  částka vyplývající z výše uvedeného výpočtu jsou to tzv. částky snižující daň z příjmu

  • podle daňové škály v roce 2018

Roční příjem daňového poplatníka

Sazba daně

Částka osvobozená od daně

1 PLN – 8000 PLN

18% minus 1440 PLN*

8000 PLN

8001 – 13.000 PLN

18% minus částka snižující

Degresivní – od 8001 PLN do 3091 PLN

13.001- 85.528 PLN

18% minus 556,02 zł*

3091 PLN

85.529 PLN – 127.000 PLN

32% minus částka snižující

Degresivní – od 3091 PLN do 0 PLN.

127.001 PLN

32%

Není částka osvobozená od daně

*částky 556,02 PLN, 1440 PLN a  částka vyplývající z výše uvedeného výpočtu jsou to tzv. částky snižující daň z příjmu.

Zákon o dani z příjmu fyzických osob

Další informace

Daň z příjmu právnických osob

Podle §19, zákona o daních z příjmů, (ustawa z dnia 15 lutego 1992 r. o podatku dochodowym od osób prawnych (Dz. U. z 2017 r. poz. 2343, ze zm.), daň z příjmu právnických osob činí 19% základu pro výpočet daně nebo 15% základu pro výpočet daně (dle art. 19 ust. 1 pkt 2 zákona) – pokud jde o malé poplatníky a daňové poplatníky, kteří začali podnikat, pokud zahájili svou činnost v daném fiskálním roce.

Daň dědická a darovací

Základním právním předpisem je zákon ze dne 28. července 1983 ve věci zdanění darů a dědictví.

Daň z veřejnoprávní činnosti (PCC)

Daň PCC upravuje zákon ze dne 9. září 2000.

Daň z pozemku

Předmětem zdanění je zemědělská půda, která je zařazena do rejstříku pozemků a budov jako zemědělská půda nebo jako pozemek osázený stromy a keři na zemědělské půdě, s výjimkou půdy používané pro jiné účely než zemědělská činnost jako podnikatelská aktivita.

Daň z lesa

Předmětem zdanění jsou lesy - lesní půdy zařazeny do evidence pozemků a budov jako lesy, s výjimkou lesů používaných pro provádění jiných ekonomických aktivit než lesnické činnosti.

Daň z nemovitostí

Předmětem zdanění jsou pozemky, budovy nebo jejich části, konstrukce nebo jejich části související s podnikáním.

 

Silniční daň

Předmětem zdanění jsou:

  • nákladní vozidla s maximální hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • traktory a vozidla upravená pro použití s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • přívěsy a návěsy, které spolu s motorovým vozidlem mají celkovou přípustnou hmotnost nad 7 tun a vyšší,
  • autobusy.

Tonážní daň

Toto zdanění upravuje Zákon ze dne 24. srpna 2006. o tonážní dani

Daň z těžby některých nerostných surovin

Daň z těžby nerostných surovin existuje v Polsku od 18. dubna 2012, tzn. od nabytí účinnosti zákona ze dne 2. března 2012 o dani z těžby nerostných surovin

Daň je vybírána za těžbu mědi a stříbra a je příjmem státního rozpočtu. Daň se vybírá celní správou Polské republiky.

Paušální daň z hodnoty produkce uvedené na trh

„Zákon ze dne 6. července 2016“ o aktivaci loďařského průmyslu a doplňkových průmyslů upravuje paušální zdanění některých příjmů (výnosů) loďařských podnikatelů.

Paušální daň činí 1% daňového základu.

Nepřímé daně

DPH

  • podatek od towarów i usług (VAT)

Základní sazba činí 23%, pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8% a 5%. Podrobný seznam zboží podléhajícího sníženým sazbám se nachází v příloze zákonu o dani z přidané hodnoty

  • Jednolity Plik Kontrolny VAT

 

Od 1. ledna 2018 jsou mikropodniky povinne vést elektronický registr DPH (tj. registraci prodeje a nákupů DPH) a posílat ho jako JPK_VAT. Velké společnosti posílají JPK_VAT od 1. července 2016 a malé a střední od 1. ledna 2017. Podrobné informace lze najít na webu Ministerstva financí

Spotřební daň

Spotřební daně jsou v Polsku, stejně jako v ostatních zemích EU, uvaleny na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje či tabákové výrobky. Základním právním předpisem upravujícím spotřební daň v Polsku je zákon ze dne 6. prosince 2008 o spotřební dani.

Daň z her

Předpisy týkající se hazardních her upravuje zákon ze dne 19. listopadu 2009, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010. o hazardních hrách

Ostatní daně  

Bankovní daň

Dne 1. února 2016 vstoupil v platnost zákon ze dne 15. ledna 2016  o daních z určitých finančních institucí (tzv.) zákon o bankovní dani.

Zákon o bankovní dani zavádí tzv. bankovní daň. Podle zákona daň je vybírána od bank (tuzemských a  poboček zahraničních bank, poboček úvěrových institucí), pojišťoven, družstevních spořitelen
a úvěrních družstev a úvěrových společností.

Předmětem zdanění jsou aktiva finančních institucí. Z daně jsou vyjmuté státní dluhopisy. Daň činí 0,0366% z daňového základu měsíčně, což je 0,44% hodnoty aktiv ročně.

V případě bank a družstevních spořitelen i úvěrních družstev majetek osvobozený od daně činí
4 mld. PLN. Pro pojišťovny se jedná o 2 mld. PLN a pro úvěrové společnosti - 200 mil. PLN. Celkově osvobozena od daně je státní banka Bank Gospodarstwa Krajowego a i další státní banky, které mohou vzniknout v budoucnosti.

Poplatky:

Právním základem je Zákon ze dne 12. ledna 1991 (USTAWA z dnia 12 stycznia 1991 r. o podatkach i opłatach lokalnych, Dz.U. 1991 nr 9 poz. 31) o daních a poplatcích lokálních

Aktuální znění 

Dle výše zmíněných předpisů k místním poplatkům patří:

Rada města/obcí může formou usnesení zavést tržištní poplatek. Tržištní poplatek se vybírá od fyzických osob, právnických osob a organizačních jednotek bez právní subjektivity, které prodávají na tržištích.

Prodej v budovách nebo v jejich částech není předmětem poplatku.

Fyzické osoby, právnické osoby a organizační jednotky bez právní subjektivity, které jsou daňovými poplatníky daně z nemovitosti v souvislosti se zdaněnými objekty umístěnými na tržištích, jsou osvobozeny od tržištního poplatku.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné výjimky z tržištního poplatku.

  • Lázeňský poplatek (pol. Opłata uzdrowiskowa)

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést lázeňský poplatek. Lázeňský poplatek se vybírá od fyzických osob pobývajících déle než 24h pro účely zdraví, turistiky, rekreace nebo školení
v městech nacházejících se v oblastech, které získaly status zdravotního střediska - podle zákona ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany a lázeňských obcích - pro každý zahájený den pobytu.

Lázeňské poplatky se nevybírají:

  • 1) za podmínky reciprocity - od zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a dalších osob, které se s nimi rovnají na základě mezinárodních zákonů nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky;
  • 2) od osob v nemocnicích;
  • 3) od nevidomých a jejich průvodců;
  • 4) od daňových poplatníků daně z nemovitosti z titulu vlastnictví rekreačních domů nacházejících se ve městě/obcí, kde je účtován pobytový nebo lázeňský poplatek;
  • 5) od organizovaných skupin dětí a školní mládeže.

Osobám, od kterých je vybírán lázeňský poplatek, není účtována pobytová taxa.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození z lázeňského poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést pobytovou taxu. Poplatek se vybírá od fyzických osob pobývajících déle než jeden den pro účely turistiky, rekreace nebo školení: 

  • 1) v obcích s příznivými klimatickými vlastnostmi, krajinnými hodnotami a podmínkami umožňujícími pobyt osob v těchto destinacích;
  • 2) v obcích nacházejících se v oblastech, které získaly status oblasti lázeňské ochrany podle zákona ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany a lázeňských obcích. (Dz. U. Nr 167, poz. 1399 ze zm.) - pro každý zahájený den pobytu.

Poplatek se nevybírá:

  • za podmínky reciprocity - od zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a dalších osob, které se s nimi rovnají na základě mezinárodních zákonů nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky;
  • od osob v nemocnicích;
  • od nevidomých a jejich průvodců;
  • od daňových poplatníků daně z nemovitosti z titulu vlastnictví rekreačních domů nacházejících se ve městě/obcí, kde je účtován pobytový nebo lázeňský poplatek;
  • od organizovaných skupin dětí a školní mládeže.

Pobytová taxa není účtována osobám, od kterých je vybírán lázeňský poplatek.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso, a také uložit inkasistům povinnost vést záznamy o osobách závazných platit pobytovou taxu a upřesnit podrobný rozsah údajů obsažených v tomto registru.

Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést poplatek za vlastnictví psa. Tento poplatek se vybírá od fyzických osob majících psy.

Poplatky za vlastnictví psa nejsou vybíraný od:

  • zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a jiných osob, které se s nimi rovnají, na základě mezinárodních zákonů, dohod nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky - za podmínky reciprocity;
  • osob zařazených do významného stupně zdravotního postižení ve smyslu ustanovení o odborné a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením – za vlastnictví jednoho psa;
  • osob se zdravotním postižením ve smyslu ustanovení zákona ze dne 27. srpna 1997 o odborné a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením - za vlastnictví asistenčního psa;
  • osob starších než 65 let, které samostatně provozují domácnost - za vlastnictví jednoho psa;
  • daňových poplatníků zemědělské daně - za vlastnictví maximálně dvou psů.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků, jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiné než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

Pozn. Většina obcí v Polsku se vzdává vybírání poplatků za vlastnictví psa (např. Varšava). Tento poplatek je však nadále platný pouze v některých polských městech (např. Krakov).

Reklamní poplatek může být zaveden na základě rozhodnutí městské/obecní rady za umístěných reklamních tabulí nebo reklamních zařízení.

Reklamní poplatek může být účtován pouze v oblastech, pro něž se vztahují pravidla a podmínky umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních prostředků a plotů (přijatá městskou/obecní radou).

Poplatek se vybírá od:

  • majitelů nemovitostí nebo stavebních objektů, s výjimkou pozemkových nemovitostí, které jsou předmětem věcného břemena doživotního užívání nemovitosti,
  • držitelů věcného břemena doživotního užívání pozemkových nemovitosti,
  • autonomních držitelů nemovitostí nebo stavebních objektů,
  • držitelů nemovitostí nebo jejich částí nebo stavebních objektů, které jsou ve vlastnictví státní pokladny nebo jednotky místní správy, pokud držení:
  1. je výsledkem smlouvy uzavřené s majitelem, Agenturou zemědělského vlastnictví (ANR) nebo vyplývá z jiného právního titulu,
  2. nemá právní titul.

Poplatek není účtován, pokud jsou reklamní tabule nebo reklamní zařízení, pro něž platí pravidla
a podmínky pro umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních prostředků a plotů (přijatých městskou/obecní radou):

  • nejsou viditelné z veřejného prostoru;
  •  tvoří vývěsní štítek, pokud vyhovuje pravidlům a podmínkám umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních zařízení a plotů;
  • jsou vyplněním povinnosti uložené zákonem;
  • slouží pouze k šíření informací:
  1. trvale připomínající lidi, instituce nebo události,
  2. náboženské povahy související s činností církví nebo jiných náboženských sdružení, pokud jsou reklamní tabule nebo reklamní zařízení umístěny v hranicích oblastí používaných jako místa uctívání a náboženské činnosti a hřbitovů.

Částka uhrazené daně z nemovitosti za reklamní tabuli nebo zařízení je účtována na reklamní poplatek splatný pro tento reklamním billboard nebo zařízení.

Reklamní  poplatek se skládá:

  • z pevné části a variabilní části
  • pevná část má paušální sazbu nezávislou na ploše billboardu nebo reklamního zařízení používaného k zobrazení reklamy,
  • variabilní část závisí na velikosti plochy billboardu nebo reklamního zařízení používaného
    k zobrazení reklamy.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i jakož i termíny a výše sazeb jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků  a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

K dalším poplatkům patří také:

KolkovnéOpłata skarbowa

Niezbednik podatnika

Administrace daní v Polsku

Od 1. března 2017 v Polsku funguje Krajowa Administracja Skarbowa (KAS), struktura, která v sobě spojuje daňovou správu, finanční kontrolu a celní správu.

KAS - Krajowa Administracja Skarbowa (Národní daňová/finanční správa) je podřízena ministrovi zodpovědnému za veřejné finance (v současné době Mateusz Morawiecki), a její šéfem je náměstek ministra financí (nyní Marian Banaś).

Nový konsolidovaný tvar KAS se skládá z následujících jednotek:

  • 16 ředitelství finanční správy {pol. izby administracji skarbowej}
  • 400 finančních úřadů  {pol. urzędy skarbowe}
  • 16 daňově-celních úřadů  {pol. urzędy celno-skarbowe } - spolu s 45 územními pracovišti {pol. delegatura}  a 143 celními oddělení  {pol. oddziały celne} .

Ředitel ředitelství finanční správy dohlíží nad plněním úkolů ze strany vedoucích finančních úřadů a daňově-celních úřadů. Organizační struktura

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou  o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu 

Doporučené informační zdroje:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: