Poradna: Jaké zvolit externí financování společnosti?

Přemýšlíme o externím financování naší společnosti. Máme zvolit dluhopisy, nebo úvěr?
J. M., Otrokovice

Naopak u dluhopisů musí emitent počítat s vyšší administrativní zátěží, obzvláště pak u nabídky veřejné. U tzv. private placementu je doba kratší, neboť emitent nemusí vyhotovovat kompletní prospekt, postačí splnit emisní podmínky.

V rámci tohoto procesu většinou využívá i služby poradců (finančních, právních). Na druhé straně může emitent prostřednictvím dluhopisů získat značný objem dlouhodobého kapitálu tím, že při emisi dochází k oslovení velkého počtu věřitelů, od kterých je možné získat požadovaný objem, což by mohlo být u jedné komerční banky problémem. Zároveň je díky emisi dluhopisů eliminována vysoká závislost subjektu na financující bance. Díky dluhopisovému financování si tak podnik vytváří více prostoru na další potenciální financování.

Úvěr nemusí být levnější

Co se týče nákladovosti, je pravdou, že v době nízkých úrokových sazeb byly z tohoto pohledu pro drtivou většinu firem výhodnější bankovní úvěry. Tento pohled se však se stávajícím trendem zvyšování úrokových sazeb může postupně měnit. Vyšší náklady na dluhopisové financování zahrnují zejména dvě složky: úrok a náklady na pořízení (vyhotovení prospektu, náklady na poradce, marketing emise).

V souvislosti s výší úroku / kuponu je nutné uvědomit si několik věcí. U banky je klient schopen získat flexibilnější podmínky např. co se týče čerpání a splatnosti. Na druhé straně i u dluhopisů je za určitých podmínek (popsaných v prospektu emise) možné danou emisi předčasně splatit. U bankovního úvěru si může klient domluvit fixní nebo pohyblivou úrokovou sazbu. Pro dluhopisy je typičtější fixní kupon a v současné době se také objevují tzv. zero coupon bondy.

Hlavní výhoda emise dluhopisů spočívá v časovém rozložení plateb. Podnik totiž ve většině případů splácí jistinu až na konci životnosti (době splatnosti) dluhopisu a může tak získaným kapitálem disponovat dlouhodobě. Sekundárním efektem u emise dluhopisů potom bývá zvýšení povědomí o emitentovi, pokud se jedná o emisi veřejnou.

Na základě vlastní zkušenosti mohu říci, že výše kuponu se nejčastěji pohybuje od cca 4,5 procenta výše, samozřejmě vše je závislé na řadě faktorů, kterými jsou finanční kondice společnosti, účel emise atd. Už samotná výše kuponu u dluhopisu vám napoví, jak detailně byste se měli věnovat jeho analýze a jak moc se dotazovat emitenta na dodatečné otázky.

Co se týče fixních nákladů, je pro společnost vhodné uvažovat o emisi dluhopisů při požadovaném objemu alespoň 250 milionů korun.

Zvažte všechny kovenanty

Poslední věcí, kterou je potřeba vzít v úvahu, jsou kovenanty (omezující podmínky). Bankovní úvěry jsou na ně typicky mnohem náročnější než emise dluhopisů, u kterých se kovenanty v takové míře nevyskytují.

Pro bankovní úvěry je typické ručení nemovitostmi, majetkem, což se u dluhopisů v praxi téměř nevyskytuje. U bank bývá v průběhu splácení úvěru sledováno několik ukazatelů jako například NFD (čistý finanční dluh – hotovost) ku EBITDA, ukazatel DSCR, poměr vlastního kapitálu, bilanční sumy atd. Pokud se kovenanty vyskytují v prospektu u emise dluhopisů, přidává jí to na kredibilitě z pohledu investorů. Vždy by si ale měl investor pečlivě zvážit, do jakých titulů bude investovat.

Úvěrové financování bude v České republice nejspíše i nadále hlavním způsobem financování podniků, ale každý subjekt by měl při rozhodování o jeho získání zvažovat alternativy. Jak už bylo výše popsáno, existuje mnoho výhod, které hovoří například ve prospěch dluhopisového financování. Je zkrátka na jednotlivých subjektech, aby vzaly v úvahu všechny klady a zápory, případně se poradily s profesionály.

Převzato z časopisu Profit. Autro článku: David Strýček, C Corporate Finance.