English version
V případě pracovního poměru se vyplácení tzv. odstupného řídí zákoníkem práce v platném znění dle § 67. Ten stanovuje, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné. Odstupné se tedy v tomto případě vyplácí, ruší-li se nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část anebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným z rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Výše odstupného se řídí následujícími pravidly: Jednonásobek průměrného výdělku je vyplácen, jestliže pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele trval méně než jeden rok. Dvojnásobek při pracovním poměru rok až max. dva roky, trojnásobek při alespoň dvouletém pracovním poměru. Součet trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených výše zaměstnavatel vyplatí pak tehdy, když dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4. Dvanáctinásobek průměrného výdělku je vyplácen, jestliže zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí apod. V případě podané výpovědi (nebo jiného způsobu ukončení pracovního poměru) ze strany zaměstnance se nárok na odstupné zákon nepřiznává.
Převzato z časopisu Komora. Autor: Tomáš Macnar, Regionální místo Praha.
