Portugalsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Lisabonu (Portugalsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Portugalská republika (República Portuguesa)

Prezidentem Portugalska je od 9. 3. 2016 Marcelo Rebelo de Sousa.

Aktuální (stav platný k 10. 5. 2019) složení portugalské vlády odráží výsledek parlamentních voleb, které se konaly v říjnu 2015. Vláda byla složena Socialistickou stranou za parlamentní podpory ostatních levicových stran - Levého bloku, Komunistické strany Portugalska a Zelených.

Předseda vlády - António Costa
Ministr  vnitra - Eduardo Cabrita
Místopředseda vlády a ministr hospodářství - Pedro Siza Vieira
Ministr financí - Mário Centeno
Ministr zahraničních věcí - Augusto Santos Silva
Ministryně pro úřad vlády a administrativní reformu - Mariana Vieira da Silva
Ministryně spravedlnosti - Francisca Van Dunem
Ministr obrany - João Gomes Cravinho
Ministr plánování - Nelson de Souza
Ministr práce, solidarity a sociálního zabezpečení - José António Vieira da Silva
Ministr zdravotnictví - Marta Temido
Ministr školství - Tiago Brandão Rodrigues
Ministr pro vědu, technologie a vysoké školství - Manuel Heitor
Ministr životního prostředí a energetiky - João Pedro Matos Fernandes
Ministr pro infrastrukturu a bydlení - Pedro Nuno Santos
Ministr zemědělství, lesů a rozvoje venkova - Luís Capoulas Santos
Ministryně moře - Ana Paula Vitorino
Ministryně kultury - Graça Fonseca
Státní tajemnice asistující předsedovi vlády - Mariana Vieira da Silva
Státní tajemník pro předsednictví vlády - Tiago Barreto Caldeira Antunes
Státní tajemnice pro evropské záležitosti - Ana Paula Zacarias

Aktuální složení portugalské vlády je k dispozici na jejích webových stránkách.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel – 10 355 493 (2018)

Hustota osídlení – 111,7 obyvatele na km2 (2018) 

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: – 50,52 % (50,84 % muži a 49,15 % ženy)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: -0,27 % (2018)

Průměrný věk: 43,7 let, očekávaná délka života 80,9 let (2018)

Z hlediska demografického má velký význam migrace, jejíž vliv na počet obyvatel je spíše neutrální. Příchozí imigranty zejména z Afriky, případně z východní Evropy, kompenzuje značný počet zejména mladých Portugalců odcházejících za prací do členských států EU. Významným faktorem je stárnutí populace, Portugalsko má nyní více než 3,5 milionů důchodců.

Národností složení: Portugalci a cca 395 tis. příslušníků jiných národností (nejvíce jich pochází z Brazílie, dále Ukrajiny, Kapverdské republiky, Angoly, Moldavska a Rumunska).

Z hlediska náboženského tvoří většinu (81 %) římští katolíci, 3 % jiná křesťanská vyznání, 0,6 % jiná náboženství, 6 % ateisté a zbytek nespecifikováno. Role katolické víry a církve v životě zejména mladých Portugalců však ve srovnání s minulostí klesá.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

2014

2015

2016

2017

2018

HDP  (mld. EUR)

173

179

185

 193 201

HDP změna meziročně (%)

0,9

1,5

1.4

 2,7 2,1

HDP/obyv. (EUR)

16 698

17 335

18 106

 18 778 19 600

inflace (%)

-0,4

0,8

0,6

 1,6 1,03

Nezaměstnanost (%)

14,5

12,2

11,1

 8,9 7,0

Zdroje: Národní statistický úřad INE, Pordata, AICEP

V letech 2019 a 2020 by portugalská ekonomika měla i nadále mírně růst v souladu s ostatními zeměmi eurozóny. Vláda očekává v obou zmíněných letech růst HDP o 1,7 %, což je více, než kolik činí předpovědi pro průměr eurozóny - 1,3 % v roce 2019 a 1,6 % v roce 2020.

V roce 2018 došlo ke zvýšení soukromé spotřeby a investic, což byly hlavní růstové faktory. Naopak pokles dynamiky se projevil u domácí poptávky a u exportu. Pozitivní vývoj je zaznamenáván na pracovním trhu, kde se podařilo během uplynulých 3 let vytvořit přes 320 tisíc pracovních míst, čímž došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 5,5 %. Zaměstnanost tak v Portugalsku rostla více než v jakékoliv jiné země eurozóny (v letech 2015 až 2018 vzrostla o 7,2 %, zatímco v eurozóně za stejné období o 4,5 %). Významným faktorem v tomto směru jsou i nadále služby v čele s cestovním ruchem.

Pozitivní vývoj byl zaznamenán i v oblasti státního rozpočtu. V souvislosti se zlepšující se ekonomickou situací, poklesem nezaměstnanosti i snížením tlaku na vládní úspory je větší objem finančních prostředků alokován na infrastrukturní projekty, ale např. i na navyšování obranných výdajů v souvislosti s modernizací portugalských ozbrojených sil. Zároveň se vláda podporou poskytování úvěrů zatím úspěšně snaží oživit i soukromé investice. Patrná je rovněž snaha odstraňovat byrokratické překážky a podporovat znalostní ekonomiku, včetně zelené a modré (mořské) ekonomiky.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet v mil. EUR

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

 45 048

43 436

45 213

46 868

46 695

Výdaje

 48 457

 48 493

50 361

56 854

50 515

Saldo

-14 721

-11 844

-8 260

-9 986

-3 820

Saldo v % HDP

 -4,8

 -4,4

-2,1

-3,0

-0,6

Zdroj: Vrchní ředitelství pro státní rozpočet, Ministerstvo financí Portugalska


Dlouhodobé a postupně se zvyšující schodky státního rozpočtu Portugalska vedly v roce 2011 ke ztrátě důvěry finančních trhů a k nutnosti požádat o mezinárodní finanční pomoc. Reformy zaváděné pod patronací věřitelské Trojky (Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu) vedly k postupné stabilizaci veřejných rozpočtů, které však byly i v následujících letech zatíženy náklady na sanaci bankovního systému. Až v roce 2016 se podařilo opět snížit schodek k hranici 3 % HDP. Poměrně optimistický je výhled i na další roky, kdy by měl schodek dosahovat přibližně 2 % HDP.

Do schodků státního rozpočtu se opakovaně negativně promítá státní pomoc poskytovaná bankám v kritické situaci. V roce 2017 to byla rekapitalizace státní banky Caixa Geral de Depósitos ve výši téměř 4 mld. EUR. Stejně tak byly zatížily státní rozpočet výdaje na sanaci bank v letech 2014 (Banco Espírito Santo, 2,7 % HDP) a 2015 (Banco Internacional do Funchal, 1,4 % HDP). Do rozpočtu v roce 2018 se započítávala státní pomoc bance Novo Banco ve výši 800 mil. EUR.

Rozpočtový schodek za rok 2018 dosáhl pouhých 0,5 % HDP, což bylo ještě o dvě desetiny procenta méně, než kolik vláda očekávala. Jedná se tak o nejlepší výsledek od roku 1974. I díky němu se podařilo snížit stále ještě obří hrubý veřejný dluh ze 124,8 % HDP v roce 2017 na 121,5 % HDP v roce 2018. 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

PLATEBNÍ BILANCE V MIL. EUR

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet 

140,0 209,4 1101,2 878,5 -1 230,4

- Zboží

- 9486,9

-9 544,5

-9 644,9

-12 107,8

-14 707,2

- Služby

11 377,8

12 534,5

13 461,4

15 618,9

16 718,1

- Prvotní důchody

-3 376,1

-4 337,5

-4 356,1

-4 858,7

-5 700,6

- Druhotné důchody 1 625,1 1 556,9 1 640,8 2 226,1 2 459,3
Kapitálový účet 2 316,2 2 094,0 1 877,0 1 820,2 2 133,0
Finanční účet 2 742,2 2 296,6 2 986,1 3 131,1 1 447,9
- Přímé investice -2 651,6 -1 220,4 -3 248,9 -8 300,9 -3 917,3
- Portfoliové investice -1 408,7 127,4 15 480,0 9 295,6 9 244,1
- Finanční deriváty 1 945,9 379,6 542,1 -20,0 619,1
- Ostatní investice 3 144,8 1 533,2 -14 476,6 3 373,2 -3 583,1
- Rezervní aktiva 1 711,8 1 476,8 4 689,4 -1 216,8 -914,9
Chyby a opomenutí 286,0 -6,7 7,9 432,4 545,2

 Zdroj: Pordata

 

v mil. EUR

2014

2015

2016

2017

2018

Devizové rezervy

16 156,5 17 816,0 23 841,8 21 771,7 21 786,8

Hrubý veřejný dluh v % HDP

130,8 128,8 129,2 124,8 121,5

Čistá zahraniční zadluženost

180 586,5 181 048,9 175 228,2 178 556,5 179 457,8

Dluhová služba v % HDP

3,6 3,4 3,2 3,0 2,8

 Zdroj: Pordata, Banco de Portugal, Ministerstvo financí Portugalska

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka

Centrální bankou je Banco de Portugal (www.bportugal.pt), která zodpovídá za měnovou politiku státu. K jejím hlavním úlohám patří regulace úvěrů, kontrola a ochrana měny Euro a správa státního dluhu.

Guvernérem Banco de Portugal byl v roce 2014 na druhý pětiletý mandát jmenován Carlos Costa, který předtím působil ve funkci viceprezidenta Evropské investiční banky.

Hlavní portugalské banky

Portugalsko má v poslední době jeden z nejmodernějších bankovních systémů v Evropě (vysoký stupeň automatizovaných bankovních operací, včetně plateb složenek, výpisů z účtů, transferů apod.). Všechny tyto operace probíhají prostřednictvím bankomatů v rámci systému „Multibanco“. Síť těchto bankomatů je velice hustá a z každého z nich je možno vybírat a platit nezávisle na tom, u kterého bankovního domu má klient veden účet. 

Hlavní portugalské pojišťovny

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Portugalský daňový systém se zakládá na souboru daní státních a komunálních, přímých a nepřímých. Poměrně často se mění způsob výpočtu daní z příjmů fyzických osob, zejména co se týče stanovení příjmových pásem, míry zdanění a výše nezdanitelného základu.


 a) Daně z příjmu

  • Daň z příjmu fyzických osob (IRS) - je silně progresivní a proměnná v závislosti na počtu vyživovaných osob, nejnižší sazba pro příjmy do 5 tis. EUR je 14,5 %, nejvyšší sazba pro příjmy nad 66 tis. EUR ročně činí 48 %.
  • Daň z příjmu právnických osob (IRC) - 21 %, přičemž v autonomní oblastech (Madeira a Azorské ostrovy) jsou v některých případech uplatňovány nižší sazby. Snížená sazba 17 % (12,5 % v případě vnitrozemí) se uplatňuje na malé a střední podniky, ale jen na prvních 15 000 EUR zisku.

b) Daň z nemovitostí (IMI)

  • Sazby se pohybují mezi 0,3 % a 0,8 % hodnoty nemovitosti, dle jejího typu a dle rozhonutí místních orgánů. Místní orgány mohou uložit další poplatky, které mohou dosahovat i významných částek (např. v Lisabonu se jedná o poplatek za požární ochranu vypočítaný v závislosti na hodnotě a povaze nemovitosti)

c) Spotřební daně (IEC)

  • Daň z přidané hodnoty (IVA) - kontinentální sazby jsou 23 % (od 1.1. 2011), 13 % a 6 %, snížené sazby uplatňované v autonomních oblastech (Azory, Madeira) jsou 16 %, 9 % a 4 %
  • Daň z minerálních paliv a plynu (ISP)
  • Daň z tabáku a tabákových výrobků
  • Daň z lihovin - piva, vína, destilátů
  • Daň z lihu (ISA)
  • Daň automobilová (ISV) - jediná interní daň specifické povahy na osobní nebo kombinované automobily

d) Ostatní státní daně

  • Daň kolková
  • Daň z her a hracích automatů
  • Daň z nafty (při pronájmu těžebního prostoru)
  • Silniční daň
  • Komunální poplatky
  • Komunální daň z vozidel
  • Daň za požární službu
  • Komunální dopravní poplatky
  • Komunální daň na operace s nemovitostmi (SISA)
  • Daň ekologická.


Sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné je povinné. Částky placené na sociální pojištění jsou určovány na základě fixní sociální daně aplikované na celkový příjem (statutární nařízení číslo 1999/99 z 8. června):

  • zaměstnavatel - 23,75 %
  • zaměstnanec - 11,0 %
  • celkem 34,75 %.

Veškeré informace, návody a formuláře jsou k dispozici na jednotném informačním webu sociálního pojištění na adrese www4.seg-social.pt.

Bližší údaje týkající se daní v Portugalsku lze najít na webových stránkách Generálního ředitelství daní a cel.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: