English version
Podpis Memoranda o spolupráci při posilování a podpoře bezhotovostní ekonomiky znamená společný krok veřejné a soukromé sféry pro rozvoj sektoru elektronických plateb a posílení bezhotovostní ekonomiky. Česko se inspirovalo polským modelem Bezhotovostního fondu.
Digitalizace obchodu
„Digitalizace zasahuje do všech současných oborů a obchod není výjimkou. Jedním z jejích nejběžnějších projevů jsou právě bezhotovostní platby. Podle údajů Evropské centrální banky se v roce 2017 u nás uskutečnilo asi 260 bezhotovostních transakcí na hlavu. To zdaleka není ani jedna denně. Proto se chceme aktivně podílet na změně současného stavu tak, aby i v té nejmenší prodejně či vesnici stejně jako ve všech turistických památkách nebyl problém zaplatit kartou. S tímto cílem oslovíme s nabídkou spolupráce všechny klíčové subjekty na trhu,“ doplnil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Strategické hledisko podpory zdůraznila generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová: „Digitalizace a rozšíření bezhotovostního platebního styku má nezpochybnitelný význam pro posílení konkurenceschopnosti České republiky ve středoevropském regionu. Jsme malá otevřená ekonomika úzce navázaná na zahraniční partnery. Je tedy jen logické, že se musíme přizpůsobit současným trendům a být integrální součástí moderní Evropy. A široká akceptace bezhotovostních plateb k tomu prostě patří. Nechceme v žádném případě omezovat placení v hotovosti, ale maximálně využít výhod této formy plateb pro spotřebitele.“
Představitelé veřejné i soukromé sféry v rámci jednání o možnostech posílení bezhotovostních plateb jako zajímavou inspiraci ocenili polský model Bezhotovostního fondu. „Líbí se nám princip, kdy se sami účastníci trhu, tedy banky, provozovatelé sítí elektronických plateb a obchodníci, dohodnou a budou přispívat do neziskového fondu, který usnadní zejména malým a středním podnikům přístup k technickým řešením, umožňujícím přijímat bezhotovostní platby,“ vysvětlil Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.
Brzdy většího využití bezhotovostních plateb v ČR
Hlavní důvody, proč v ČR někteří obchodníci nechtějí přijímat platby kartou:
- Obava z „vysokých“ poplatků a počátečních nákladů, i když často tyto náklady neznají.
- Obava z možného nárůstu administrativy spojené se zavedením terminálu.
- Konzervativní přístup obchodníků spojený s obavou ze zavádění moderních technologií (nutnost zaškolit personál, změnit některé parametry fungování podnikání).
- Nedostatečná infrastruktura v odlehlých/méně rozvinutých regionech (připojení k internetu apod.).
- Zavedení bezhotovostních plateb je vnímáno jako náklad, nikoli jako investice do modernizace podnikání s cílem zvýšit tržby a získat nové zákazníky či snížit náklady spojené s nakládáním s hotovostí.
Chybí také větší tlak zákazníků – 58 % malých a středních podniků v ČR uvádí právě poptávku od svých zákazníků jako důvod zavedení placení kartami. Dalšími důvody jsou pak potřeba posílení postavení na trhu a rozvoj obchodního modelu.
Výrazným impulsem pro placení kartami budou nové technologie. Pětina Čechů má zájem platit bezkontaktně pomocí chytrých hodinek, náramků, klíčenek a dalších nositelných zařízení. Podle předpokladů společnosti Mastercard bude do roku 2020 až 62 % nositelných zařízení obsahovat platební funkce. Zdroj: SOCR
Zákazníky platby kartou vyžadují
„Lidé s sebou přestávají nosit větší objemy hotovosti a spoléhají se na platební karty. Zákazníci bývají nespokojení, když obchodník platbu kartou neumožňuje. Uvádí se, že dokonce až pro 60 procent z nich je nemožnost využít kartu důvodem k neuskutečnění nákupu,“ připomněl význam takzvaných spontánních nákupů a jejich dopad na celkové tržby Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, a dodal: „Je pro nás klíčové, abychom podnikatelům dokázali vytvořit podmínky, ve kterých bude moci být realizována většina plateb bezhotovostně, a to bez zvýšení nákladů finančních či administrativních.“
Stanovisko soukromého sektoru přiblížil Miroslav Lukeš, generální ředitel pro Česko, Slovensko a Rakousko ze společnosti Mastercard: „Jsme připraveni investovat do rozvoje akceptační sítě, pomáhat malým a středním podnikatelům a institucím veřejné správy v zavádění platebních terminálů, platebních bran a dalších nástrojů bezhotovostní ekonomiky. Vítáme proto, že stát přišel se zadáním, abychom se společně pustili do vytvoření účinného programu podpory přijímání plateb kartami. Věřím, že první návrhy představíme Ministerstvu průmyslu a obchodu během několika málo měsíců.“
Potenciál využití bezhotovostních plateb v České republice
V ČR bylo na konci třetího kvartálu 2018 vydáno 11 701 449 platebních karet, z čehož bylo 10 992 529 bezkontaktních karet, což představovalo téměř 94% podíl.
Česká republika je jedním z lídrů ve využívání bezkontaktních karet, tímto způsobem v ČR proběhne 88 % plateb, zatímco evropský průměr je pouze 64 %.
Alespoň jednou týdně platí bezkontaktní kartou 68 % Čechů (v Evropě je to 41 %). Na druhou stranu lidé pomocí karet hradí pouze 46 % svých úhrad za zboží a služby.
I přes růst počtu platebních terminálů (na konci třetího čtvrtletí 2018 jich bylo v ČR dostupných 215 539, což je meziročně o 10 % více a dvojnásobně oproti roku 2014) je zde ještě velký prostor pro další růst akceptační sítě. Podle průzkumu iResearch 2018 nemůže být například plných 21 % platebních transakcí zaplaceno kartami kvůli tomu, že karty nejsou obchodníkem akceptovány, i když by zákazníci dali přednost bezhotovostní platbě.
Při platbě kartou zákazníci utratí v průměru o 18 % více než při platbě hotovostí.
Velký potenciál pro rozšíření bezhotovostních plateb nabízejí platby státu nebo veřejným institucím, včetně dopravních podniků. Platby kartou ve státních a městských institucích (za daně různého druhu) by přivítalo 71 % občanů ČR, ve veřejné dopravě si platit kartou dovede představit až 74 % obyvatelstva.
Platební karty nabízejí i úspory v administraci různých benefitů. Atraktivní by byly kartové transakce například jako náhrada stravenek: z více než 1,3 mil. uživatelů stravenek by papírové stravenky rádo nahradilo kartou 58 % lidí, převedení tohoto benefitu do elektronické podoby by výrazně snížilo i náklady pro restaurace a obchody, které stravenky akceptují. Zdroj: SOCR
