Práce z domova není pro každého. Někteří zaměstnanci homeoffice nezvládají

22. 6. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Mnozí lidé nedokáží odolat lákadlům hrát počítačové hry, brouzdat po internetu nebo sledovat televizi. Další se snaží řešit domácí práce. Opačným příkladem jsou lidé, kteří kvůli výhodě práce z domova nedokáží odmítat zadávanou práci a jsou přetížení.

Možnost pracovat z domova patří mezi nejžádanější benefity a množství firem, které to svým zaměstnancům umožňují, výrazně narostlo. Podle nedávného průzkumu společnosti Microsoft klesl počet lidí, kteří musí být kvůli své práci v kanceláři, o celou třetinu. Práci z domova přitom nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, pro které to ještě nedávno nebylo typické – ve veřejném sektoru, stavebnictví, realitách a obchodu. Práce z domova se dělí na home office a homeworking. U homeoffice jde o částečnou práci z domova, zpravidla několik dní v měsíci. Homeworking je pak model, kdy zaměstnanec pracuje pouze z domu a do práce nedochází.

„V IT jsou využívány oba zmíněné modely. Protože je kvalitních ajťáků stále kriticky málo, firmy se jim snaží vycházet vstříc jak jen to jde. Možnost využít alespoň několik dní v měsíci na práci z domova se pomalu stává standardem,“ potvrzuje trend Kateřina Prášilová, talent sourcing manager projektu Jobstack.it.

Současně s tím, jak narůstá množství lidí pracujících z domova, ale firmy i zaměstnanci zjišťují, že tento režim není vhodný pro každého. „Pro práci z domova je nejdůležitější osobní disciplína, ale zároveň i schopný manažer, který dokáže úkoly zadávat a vyhodnocovat. Funkční homeoffice je otázkou kultury, nastavení firem a přemýšlení manažerů. Přístup českých manažerů je velmi konzervativní a drží se zažitých schémat, to znamená v kanceláři se sedí od tolika do tolika a individuální řešení pro lidi, kteří potřebují pracovat jiným způsobem, se mi nechce řešit,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru personální společnosti ManpowerGroup.

V hlavní roli sebekázeň

Právě nedostatečná sebekázeň je u práce z domova často kamenem úrazu. V pohodlí domova je často problém usednout k práci a plně se jí věnovat – je zde mnoho lákadel, která člověka odvádějí od práce a soustředění. V kanceláři si většina lidí nedovolí zabývat se soukromou komunikací na sociálních sítích, zařizovat opravy věcí v domácnosti nebo hledat zajímavé cíle výletů či vhodný dárek. Nemluvě o možnosti jednoduše si připravit něco dobrého nebo kouknout na něco zajímavého. „Práce z domova vyžaduje vyšší míru disciplíny, proto se nehodí pro lidi, kteří mají problém se zvládnutím prokrastinace,“ říká Michal Novák z Profesia.cz.

Individuální schopnosti zaměstnance jsou tak pro práci z domova rozhodující. „Velká část lidí má opravdu problém se doma na práci koncentrovat a podávat stejný výkon, jako v kanceláři. Jsou lidé, kteří nedokáží ignorovat objem prvků, které doma rozptylují jako je například televize, která svádí k zapnutí, nevyžehlené prádlo, rozbitý kohoutek nebo vyrušující děti, které si chtějí hrát. Jsou lidé s vysokou potřebou dohledu, nutností získávat neustále zpětnou vazbu a kontrolu,“ připojuje Jiří Halbrštát.

Pro některé lidi je potom možnost pracovat z domova zdrojem stresu a problémů z toho, že se jim nedaří doma plnit kvalitně své pracovní povinnosti, nebo jim jejich splnění zabere neúměrně více času. „S velikým zjednodušením by se dalo říci, že většině lidí chybí určitá kontrola nad jejich výkonem. Na druhou stranu i lidé, vykonávající práci pouze v zaměstnání, mívají občas výkyvy v motivaci a ve stálosti pracovního výkonu. Jde především o sebekázeň, cílevědomost a motivovanost člověka, což jsou předpoklady, které se velice těžce ovlivňují zvnějšku,“ doplňuje Jaroslava Šindelářová, HR specialista ze společnosti Geis CZ.

Práce z domova potřebuje pevný řád

Podle odborníků je v případě práce z domova, ve srovnání s prací ve firmě, mnohem důležitější stanovit si pevný řád. „Možnost občas pracovat z domova je velmi lákavá, ale má i svá úskalí a na lidi, kteří z domova pracují, klade určité požadavky – především vyžaduje sebekázeň a schopnost organizovat svůj rozvrh,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas. „Předpokladem pro práci z domova je také počítačová gramotnost. Firma, která svým zaměstnancům umožňuje vzdálený přístup do podnikových dat a systémů, musí také vyřešit důkladné zabezpečení svých dat a IT infrastruktury.“

Mnozí si home office přestavují velmi idylicky – pohoda v domácím prostředí, nejlépe s notebookem na klíně a na gauči. Pokud ale chtějí zaměstnanci fungovat efektivně, rychle na tuto představu musí zapomenout: práce z domova vyžaduje především sebekázeň a důkladné plánování.

A nemohou počítat s tím, že budou zvládat práci a starost o domácnost zároveň. „Velmi důležité je stanovit si denní plán – a to jak časový rozvrh, tak náplň práce. Pokud to jde, nechávejte si na home office spíše činnosti, které vyžadují vyšší soustředění a nižší míru spolupráce s kolegy. Při plánování nezapomínejte na svou únavu a na pracovní dobu ostatních, pokud s nimi potřebujete na něčem spolupracovat,“ radí Jan Dvořák a dodává: „Klasickou ‚domácí pastí‘ je představa, že zvládnete práci a domácnost najednou – multitasking je opěvovaná schopnost, ale v praxi většinou vede k tomu, že dobře neuděláte ani jednu z realizovaných činností.“

Práce z domova prověří také komunikační schopnosti pracovníků. Protože moderní technologie umožňují téměř živý kontakt, lidé pracující z domova by měli umět efektivně komunikovat a ptát se, být samostatní. Tuto bariéru ale může pomoci překonat využití různých programů pro sdílení informací a spolupráci, téměř „živý“ kontakt nabízejí moderní videokonferenční řešení.

„Rozvoj moderních videokonferencí umožnil firmám pustit své zaměstnance z kanceláří a nechat je pracovat odkudkoli. Bohužel u mnoha řešení využitelnost snižuje to, že lidé spíše než úkol, o kterém chtějí diskutovat, řeší problémy s připojením a nekompatibilitou jednotlivých přístrojů,“ konstatuje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro.

Ani komunikační technologie však někdy nestačí. „Některé činnosti se doma dělat nedají. Doma se dá účtovat, dělat analýzy, ale například v projektové činnosti se řada aktivit dá dělat pouze v osobním kontaktu a například přes Skype by neproběhly tak dobře,“ upozorňuje Jiří Halbrštát.

Bez technika za zády

U profesí, které doma zvládat jde, si lidé navíc musejí sami poradit nejen s běžnými problémy, které na počítači každý občas řeší, ale i s nástroji, které jim umožňují spolupracovat s ostatními – cloudovými aplikacemi pro sdílení dokumentů a plánování činností, nástroji pro on-line komunikaci, apod.

„Práce z domova klade vyšší požadavky na počítačové dovednosti zaměstnanců, proto firmám, které home office umožňují, doporučujeme proškolení zaměstnanců,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas. „V konečném důsledku se jim to totiž vyplatí – lidé neztrácejí zbytečně čas řešením banálních problémů s technikou, a především se zvýší jejich povědomí o tom, co mohou a nemohou dělat z hlediska bezpečnosti. Největší množství úniků dat totiž ‚zajistí‘ zaměstnanci firem, a to častěji kvůli neznalosti, než záměrně.“

Práci z domova obvykle není dobré umožnit čerstvým zaměstnancům hned od začátku, než se poznají s kolegy a běžné fungování firmy se jim dostane dostatečně „pod kůži“. „Je dobré, pokud nový zaměstnanec projde zaškolením uvnitř firmy, tak aby získal představu o vizi společnosti, získal kontakty na kolegy a sžil se s firemní kulturou i určitými mantinely. Pak je  vyšší pravděpodobnost, že bude pracovat v souladu s nastavením společnosti a bude podávat stabilní výkony i bez přímého dozoru na pracovišti,“ podotýká Jaroslava Šindelářová.

„Nadřízený by si měl být jistý, že zaměstnanec má pevně zakotvené pracovní návyky. A ve většině profesí je lepší mít nezaškoleného zaměstnance pod dohledem, byť třeba kolegů, kteří dokáží poradit nebo zkorigovat přešlapy z neznalosti,“ doplňuje Michal Novák.

Doma hrozí práce po večerech a víkendech

Pro příliš zodpovědné zaměstnance má práce z domova ještě další úskalí. Hrozí jim přepracování, protože kvůli tomu, že nechtějí přijít o tento benefit, nedokáží odmítnout zadanou práci, která již přesahuje možnosti jejich běžné pracovní doby. A tak sice pracují z domova, ale je to vykoupeno tím, že sedí u počítače po večerech a o víkendech, tedy v časech, které by pro ně v kanceláři byly nepřijatelné.

Také pro manažery je na druhou stranu v případě práce podřízených z domova složitější posoudit, zda zaměstnanec nemá rezervy a mohl by zvýšit výkon. „Zkušený manažer nebo vedoucí nastavuje individuální cíle a pravidelně komunikuje s podřízenými, což je důležité u všech pozic, kde není možná  pravidelná přímá kontrola. Pokud tomu tak je, dá se jednoduše vyhodnotit, zda je u člověka prostor pro zvýšení výkonu,“ říká Jaroslava Šindelářová.

Například u obchodních pozic je podle ní vyhodnocení zpravidla jednodušší na základě dosažených finančních výsledků. „Nicméně i u těch pozic, kde je zadání čistě úkolové, se při pravidelné a otevřené komunikaci dá určit, zda jsou nějaké rezervy po zvýšení výkonu,“ dodává Jaroslava Šindelářová.

Také u určování objemu práce je dobré, pokud má nadřízený se zaměstnancem předchozí přímou zkušenost přímo z pracoviště. „Většinou platí, že nadřízení znají schopnosti jednotlivých pracovníků a jejich obvyklé pracovní tempo. Proto poznají, zda jejich výkon ‚z domova‘ odpovídá jejich kapacitě,“ konstatuje Michal Novák.

Pro nadřízené je podle něj práce z domova zpočátku vždy výzvou. „Ale při dodržení několika zásad nejde zejména v případě lidí, kteří z domova pracují například jeden den v týdnu, o nepřekonatelný problém. Je zejména nutné udržet potřebnou míru ‚živé‘ komunikace s takovýmto podřízeným, například po Skypu nebo telefonu. Také trvat na vytváření plánu práce a rámcovém dodržování vytyčených úkolů. A v neposlední řadě poskytovat takovýmto zaměstnancům dostatečnou zpětnou vazbu,“ uzavírá Michal Novák.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek