Pracovní úraz jako podvod: Často se dějí po víkendu a beze svědků

29. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nejhorším dnem je pondělí dopoledne, nejvíc zraněných je mezi dvacátníky a čtyřicátníky. Zatímco u první skupiny jde o daň z nezkušenosti, druhá doplácí na své “mazáctví“ a podceňování ochranných pomůcek a bezpečnostních pravidel.

V roce 2017 bylo v České republice hlášeno celkem 47 491 případů pracovních úrazů s následky pracovní neschopnosti v celkové délce 2,583 milionů kalendářních dnů. Proti roku 2016 došlo loni k mírnému nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 0,2 procenta i nárůstu absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 0,3 procenta. Celkově 46 870 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny.

Odborníci přitom upozorňují, že ne všechny hlášené případy skutečně souvisí s úrazy způsobenými při výkonu povolání. Podle expertů se totiž nejvíce pracovních úrazů stává v pondělí a to hned dopoledne mezi 9 a 11 hodinou. „V některých firmách se polovina lidí zraní v pondělí beze svědka, což může být leckdy podvod a záměr. Bohužel je někdy velmi těžké pracovní úraz neuznat, firmy lidem raději kývou, aby se vyhnuli problémům či soudnímu sporu,“ upozorňuje Petr Kaňka ze společnosti Bureau Veritas, poradce a expert na bezpečnost práce.

Zaměstnanci se tak často snaží získat vyplacené peníze za úraz, který si způsobili během víkendu například při sportu. Jako jednu z příčin vidí Petr Kaňka nastavení českého sociálního systému. „Rozdíl v náhradách a dopadu na příjem domácnosti je poměrně vysoký, když srovnáme například úraz končetiny, k němuž došlo v soukromém čase, s odškodněním úrazu v pracovní době,“ podotýká Petr Kaňka.

Podvody potvrzují i pojišťovny

Pojišťovny připouštějí, že se s podobným typem podvodů setkávají. „Ale jen v omezeném rozsahu. Řádově maximálně jednotek ročně,“ konstatuje Milan Káňa, mluvčí Pojišťovny Kooperativa. Podle jeho slov není tyto případy obtížnější odhalovat, než jiné typy pojistných podvodů. „Jedná se o stejnou problematiku jako u komerčního úrazového pojištění,“ dodává Milan Káňa.

Státní instituce přitom nemají možnost odhalit, zda je hlášený případ podvodem nebo skutečným úrazem. „Pracovním úrazem je podle zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se též posuzuje úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů,“ popisuje definici Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce.

„Posouzení skutečnosti zda úraz, který se stal, je pracovním úrazem, je plně v kompetenci zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance na základě § 105 zákoníku práce,“ dodává Richard Kolibač.

Úřad nemá kompetence vyšetřovat

Úřad podle něj nemá k podobné činnosti pravomoci. „V možnostech ani kompetenci Státního úřadu inspekce práce není odhalovat případné fingované pracovní úrazy. Státnímu úřadu inspekce práce ani oblastním inspektorátům práce nepřísluší posouzení, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz. Pokud dojde ke sporu o uznání pracovního úrazu, pak je možno řešit tento spor pouze soudní cestou, neboť jedině příslušný soud je oprávněn projednávat a rozhodovat spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ dodává Richard Kolibač.

Podle odborníků se nejvíce pracovních úrazů stává v lednu, další vrchol je v květnu. Nejohroženější skupinou jsou dvacátníci a čtyřicátníci. „Vedou nováčci mezi dvaceti a pětadvaceti lety, kteří se zraní obvykle z neznalosti rizik, chybějících dovedností a zkušeností. Druhý vrchol se překvapivě týká zkušených pracovníků mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti lety, kteří trpí „provozní slepotou“. Jde o rutinéry, jejichž pracovní činnosti jsou již téměř nevědomé a plně zautomatizované, často také přeceňují své zkušenosti. Z pocitu mazáctví například nepoužívají předepsané ochranné pracovní pomůcky, zatímco nováčci ani nemusí vědět, že je mají vůbec nosit, případě kde a jaké,“ říká Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.

Tisící opakování znamená riziko

Riziko úrazů, které vznikají například při práci se stroji, lze podle odborníků snížit pomocí jednoduchých opatření. „Zaměstnancům pomůže, když přestanou podléhat iluzi, že zrovna jim se budou úrazy vyhýbat. Praxe totiž ukazuje, že pravděpodobnost nehody se výrazně zvyšuje kolem tisícího opakování nějakého pracovního úkonu. Z technických řešení se osvědčují třeba bezpečnostní světelné bariéry, které detekují rizikový pohyb. Například pokud se zaměstnanec přiblíží k lisu na příliš krátkou vzdálenost a přeruší svým tělem paprsek světla, stroj se automaticky zastaví,“ vysvětluje Antonín Zajíček ze společnosti Schneider Electric, který se profesně zabývá bezpečností strojů.

K úrazům dochází nejčastěji v lednu, značná část se přihodí během chůze, k čemuž napomáhá i charakter počasí. V zimních měsících jsou úrazy často spojené s pády na zledovatělém povrchu. „Počet zranění lze omezit nošením pracovní obuvi s kvalitní protiskluzovou podrážkou, která udrží stabilitu kroku i na rizikových plochách. Praktická je také bezpečnostní bota s laminátovou či ocelovou bezpečnostní špicí, která může být navíc odolná i proti průniku vody, ostrých předmětů, chladu či naopak kontaktnímu teplu v řádu stovek stupňů Celsia,“ dodává Lubomír Winkler.

Květnový nárůst pracovních úrazů podle odborníků souvisí se zahájením sezonních prací. Červencový propad naopak ovlivňují dovolené, podobně jako v prosinci, kdy přes svátky velké množství zaměstnanců čerpá volno.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek