Praha usiluje o vesmírné programy a miliardy z EU

10. 12. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Praha hraje o 16 miliard eur do roku 2027, které by mohly do hlavního města směřovat. Z evropské vesmírné agentury GSA, jež má v hlavním městě sídlo, se má totiž zrodit o poznání robustnější útvar - Agentura pro kosmický program EU.

Start rakety s družicí Galileo. Foto: ESAPrávě teď se na evropské půdě vedou klíčová jednání o tom, co všechno má mít agentura na starost. A to s sebou přineslo několik znepokojujících otázek. Například jestli tuto práci už náhodou nedělá Evropská vesmírná agentura ESA, nebo jestli Praha takový úkol vůbec zvládne, protože místní GSA byla už vloni na půdě europarlamentu kritizována kvůli fluktuaci zaměstnanců.

Vesmír je v Evropě vysoce politické téma. Vedle prestiže pro každý stát jde také o šanci pro průmysl z regionu dosáhnout na zajímavé zakázky a jak víme, politici jsou rádi blízko byznysu. Navíc rozpočet na kosmický program EU bude v příštím programovacím období o 30 procent bohatší, takže je o co hrát.

V Evropě se proto zrodil poměrně ambiciózní plán, jak její kosmické aktivity stávající se z několika agentur znovu nastavit. Je pochopitelné, že europoslanci pospíchají a chtějí plán odsouhlasit do jara, než přijdou nové volby, které změní v Bruselu rozložení politických sil. Vznikl proto dokument, který se jmenuje „návrh nařízení ke kosmickému programu EU“, a nyní ho projednává unijní rada. Součástí onoho návrhu je založení programu, který bude nově integrovat doposud samostatné programy Galileo a EGNOS zaměřené na družicovou navigaci, program pro pozorování Země Copernicus a také nově vznikající Govsatcom pro vládní družicové spojení a SSA, jehož cílem bude sledování provozu na oběžných drahách a kosmického počasí blízko zemních asteroidů na kolizních drahách se Zemí. A ano, zhruba od června loňského roku je kvůli tomu v plánu rozšíření agentury GSA sídlící v Praze.

Je důležité vědět, že GSA je jediná agentura EU sídlící v Česku. Sousední Slovensko třeba nemá žádnou, Polsko jednu (Frontex), ale západní státy, například Španělsko, jich má pět a Belgie čtyři. O politice už byla řeč. A když se proto začali europoslanci o nových vesmírných pořádcích bavit, přišla řeč i na Prahu. Jak uvedl před nedávnem zpravodajský web EUobserver.com, britská europoslankyně Clare Moodyová například varovala, aby vznikla jasná představa o tom, co který program a agentura budou mít na starost. Německý středopravý poslanec Sven Schulze se zase obává, že rozšíření některých úkolů „ohrožuje stávající rozdělení úkolů mezi EU a ESA a vedlo by k zbytečnému zdvojování struktur“.

ESA je důležitá organizace. Jde o samostatnou mezinárodní organizaci stojící mimo EU, která na základě dohody o spolupráci s Evropskou komisí dodává pro EU například družice pro Galileo a Copernicus. Je pochopitelné, že i ona se obává ohrožení své podstaty, a poslala proto dokonce dopis členským státům a Evropské komisi, kde vyzpívala své obavy. A šlo zejména o novou agenturu v Praze.

Koperník do Prahy

České ministerstvo dopravy za agenturu silně lobbuje a rádo by pro ni získalo co nejvíce pravomocí. Optimistická varianta zní: 700 zaměstnanců a 16 miliard eur do roku 2027. „Pro Českou republiku jde o velmi důležitou diskusi. Přínosy ze sídla GSA nejsou malé. Při rozšíření působnosti, respektive transformaci GSA na agenturu by tyto přínosy a také prestiž Česka ještě vzrostly. Již teď nám GSA všichni závidí,“ říká mluvčí ministerstva Lenka Rezková.

Ministerstvu podle ní také záleží na tom, aby se práce ESA a pražské agentury nezdvojovaly. Představa Česka je taková, že Evropská komise bude mít na starost vše kolem politiky a mezinárodních vztahů. Praha má pak například zajišťovat provoz systémů Galileo a Egnos, definovat priority výzkumných a rozvojových programů EU v oblasti kosmických aktivit a řídit jejich naplňování.

ESA by měla pokračovat ve stávajících, spíše ryze technických, činnostech, jako jsou definice architektury družicových systémů, rozvoj kosmických technologií či zajištění dodávky družic.

Co konkrétně si tedy ministerstvo v Praze po vzniku „velké“ agentury přeje? Bojuje hlavně o programy Copernicus a nově vznikající Govsatcom, o nichž již byla řeč. Tím by se podpořilo i využití a další rozvoj synergií například mezi Galileem a Copernicusem. „Pražské“ Galileo totiž poskytuje informaci o poloze, družicový snímek z programu Copernicus pak poskytne informaci o aktuálním stavu území. Kombinací aktuálního družicového snímku s informací o poloze v terénu tak lze dostat službu úplně nové kvality, jak alespoň uvádí ministerstvo dopravy.

Jde i o návazné ekonomické efekty. Třeba lepší dostupnost zakázek pro české firmy z vesmírného byznysu nebo vizi, že v Česku budou vznikat kvůli miliardovému dotačnímu bohatství další pobočky zahraničních firem. K přínosům lze samozřejmě počítat i kongresovou turistiku a množství jednání, která agentura v Praze uspořádá. Již nyní lze říci, že jde o tisíce nocí v hotelech ročně a k tomu odpovídající využití služeb ve městě, ale o přínosech současného GSA si ještě povíme.

2,2 milionu eur vydělalo 19 tuzemských firem v rámci programů financování výzkumu a vývoje v Evropské unii.
7,8 milionu eur přináší každoročně do tuzemského HDP efekt přítomnosti agentury GSA.
223 pracovních míst podporuje v Česku agentura GSA, z toho 100 jsou přímo zaměstnanci agentury.
700 zaměstnanců je maximální počet, který by mohla mít nová agentura se sídlem v Praze. Europoslanci pospíchají a chtějí plán odsouhlasit do jara, než přijdou nové volby, které změní v Bruselu rozložení politických sil.


Teď je na řadě druhý faktor, který vedle politických sporů Prahu trápí. A je ryze praktický. Jde o nedostatek lidí, se kterým se pražská GSA měří. Vloni byl dokonce takový, že se téma dostalo na jednání znepokojeného europarlamentu. Potíž je v tom, že když se do Prahy GSA přistěhovalo z Bruselu, řada odborníků odešla a nové se nedařilo nalákat. V EU to funguje tak, že ne v každé agentuře ve světě se rozdává bruselský plat. Jeho úroveň se úměrně snižuje nákladům v dané zemi, a protože Česko patří mezi chudší země, kde se žije levněji, výplata je tu nižší. A když má člověk platit třeba belgickou hypotéku za pražský plat a je zvyklý žít v určitém standardu, najde si raději práci jinde, než aby dojížděl.

Ona kouzelná formulka, která znamenala odliv mozků z Prahy, se jmenuje „mechanismus korekčních koeficientů“ a teprve, když ji EU upravila v prospěch chudších států, situace se začala pomalu lepšit. Čísla ukazují, že zatímco v roce 2015 bylo do Prahy přijato 26 lidí a 14 z nich odešlo, v roce 2018 bylo přijato 28 a odešlo jen osm. „Je nutné brát v úvahu to, že pracovníci GSA jsou atraktivní a velmi cenění v kosmickém průmyslu. Proto se čas od času stane, že někdo nabídku na změnu působiště využije. Nyní je však již situace stabilizovaná,“ řekla Lenka Rezková.

Pražská GSA před pár dny zveřejnila studii, jaké má dopady na tuzemskou ekonomiku. Data ukazují, jak hluboko dovnitř podnikatelského prostředí sahá vliv agentury, a dávají tušit, jaký vliv by měly další zdroje. Základní výstupy jsou: Každý rok 7,8 milionu eur coby příspěvek k českému HDP a do roku 2022 přispěje ještě 86 miliony eur. Do Prahy se nastěhovalo 61 nových vědců a konzultantů a aktivity GSA přitáhnou ročně tři tisíce bohatých klientů na konference a setkání, což má zase efekt pro hotely a turistický ruch. Také 19 tuzemských firem vydělalo 2,2 milionu eur v rámci programů financování výzkumu a vývoje v Evropské unii. Tato částka by se podle agentury měla zvýšit díky dalším penězům v programu Horizon 2020 EGNSS, který má rozpočet 20 milionů eur. Podniky mohou žádat o podporu svých projektů do března 2019.

Příjmy do české ekonomiky jsou tvořeny především provozními výdaji agentury a výdaji na zaměstnance, kterých je celkem 160. Vedle těchto peněz plynou do Česka podle agentury i další peníze díky zapojení tuzemských firem do vývoje satelitní technologie Galileo a také díky pomoci českým společnostem při žádání o dotace z evropských fondů na podporu projektů v oblasti výzkumu a vědy. Jejich počet se od roku 2012, kdy se agentura přestěhovala z Bruselu do Prahy, zvýšil téměř desetinásobně.

Z pražské GSA se zejména řídí program Galileo. Služeb systému využívá po dvou letech fungování přes 400 milionů lidí po celém světě, z toho asi 700 tisíc v České republice. Hlavní část uživatelů používá Galileo na chytrých mobilních telefonech, systém je však využíván také v letecké dopravě a v rámci zařízení eCall, tedy v tísňovém volání, které musí mít od dubna letošního roku zabudované každý nově vyrobený automobil.

Podobných zářezů s pražskou stopou by mohlo být v budoucnu více. Tuzemský byznys by si to jistě zasloužil. Vláda má jedinečnou šanci ukázat, jak se v Evropě vyzná.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Petr Weikert, foto: ESA.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek