Praha v rozletu: česká metropole je druhým nejrychleji se rozvíjejícím městem EU

Praha je druhým nejrychleji se rozvíjejícím městem v Evropské unii. Pomáhá jí otevřenost světovému obchodu a vysoký nárůst vzdělané pracovní síly.



Vyplývá to ze studie CEE Investment Report s titulem „Thriving Metropolitan Cities“, která analyzovala dohromady 200 měst a zařadila je do žebříčku podle kritérií HDP na osobu, „lidský kapitál“ a konektivita města na základě počtu pasažérů na místních letištích.

Absolutním vítězem žebříčku se stal irský Dublin. Praha se vyšplhala na duhou příčku, protože láká zahraniční investory na velmi vzdělanou pracovní sílu, která převyšuje průměr EU a dá se srovnávat například s Paříží a Madridem. Za Prahou skončila Wroclaw, po ní Sofie, páté jsou Košice.

„Jen málo lidí si uvědomuje, že kvalita života v největších městech střední a východní Evropy, jako je Varšava, Praha a Budapešť je téměř srovnatelná se západní Evropou. Není tak vysoká jako v Paříži nebo Londýně, ale blíží se některým vyhlášeným západním městům, jako je Řím nebo Madrid,“ uvádí studie, jíž vydaly společnosti Skanska, advokátní kancelář Dentons a Colliers International.

Obecně vzato města střední a východní Evropy (CEE) na seznamu nejrychleji rostoucích metropolitních oblastí v Evropské unii dominují. Z dvaceti míst na žebříčku se na šestnácti z nich umístila právě města CEE.

Varšava a Praha se mohou dokonce do budoucna stát druhým Milánem nebo Berlínem. „V Evropě budou jen dvě nebo tři světová města, jako je Londýn, Paříž či v menším rozsahu Frankfurt. Poté jsou o stupeň níže města jako Milán nebo Berlín a středoevropské metropole mohou najít své místo na této úrovni,“ míní Michael Batty, britský urbanista a geograf, profesor na University College London.

Nejrychleji rozvíjející se města v Evropě

  • 1. Dublin
  • 2. Praha
  • 3. Vratislav
  • 4. Sofie
  • 5. Košice

Zdroj: Skanska, SpotData


Faktem také je, že východoevropská města mají stále kam růst. „Poslední roky byly pro region zvláště dobré. Růst HDP zůstal silný i přes počátek zpomalování v eurozóně. V roce 2018 byl rozdíl v růstu mezi CEE a eurozónou největší od poslední finanční krize. Vysvětlením je velice silný růst spotřeby vlivem nárůstu mezd,“ říká studie. Dalším faktorem je pak přemístění výroby ze západní Evropy do střední a východní Evropy, a to jak z hlediska průmyslu, tak i služeb.

Ohledně zahraničních investic si autoři studie všímají vlivu Asie. Od roku 2013 tvořil region střední a východní Evropy méně než 3 procenta veškerého kapitálu vynakládaného asijskými investory mimo jejich kontinent. Letos však tento počet vyskočil na 9,5 procenta.

Asijským investicím v CEE dominuje Jižní Korea. V první polovině roku 2019 zde jihokorejské společnosti investovaly 686 milionů eur (17,6 miliardy korun), čímž předehnaly i německé investice. Studie v té souvislosti vyjadřuje překvapení nad skvělým leteckým spojením s Asií, které města, jako je Praha, mají.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Petr Weikert

Doporučujeme