English version
Kombinace vhodné organizace vzdělávání a úzká spolupráce s klíčovými zaměstnavateli, to jsou hlavní ingredience školního receptu na kvalitní a pokud možno dlouhodobou odbornou výuku žáků na pracovištích. Daří se například v SOŠ a SOU podnikání a služeb v Jablunkově, kde se už v roce 2010 rozhodli opustit zažitý model „nejschopnější žáci do firmy, ostatní do školních dílen“. Vedení školy se podařilo pro tento záměr získat i spolupracující zaměstnavatele.
Žáci v oborech s výučním listem Mechanik opravář motorových vozidel, Opravář zemědělských strojů a Kuchař-číšník nejprve absolvují školení BOZP ve škole, poté se jim teoretická výuka střídá po týdnu s praktickou. „Při přidělení žáka do konkrétního podniku zohledňujeme mj. i jeho bydliště, protože žáci dojíždějí i ze vzdálenějších oblastí,“ říká zástupce pro odborný výcvik Radomír Rojčík, který má organizaci odborného výcviku na starosti a věnuje jí každoročně nemalé úsilí – praktická výuka je smluvně podchycena řádově se 40 partnery.
Pište si deník
Desetileté zkušenosti jablunkovské školy potvrdily význam dvou nástrojů ke sledování odborného růstu žáků. Prvním je Deník odborného výcviku, v němž si žák zaznamenává, co který den dělal, a koncem každého týdne proběhne neformální zhodnocení s instruktorem či učitelem, jak se mu v práci dařilo a co se naučil. Druhým nástrojem je portfolio odborných kompetencí. Ty vycházejí ze školního vzdělávacího programu, žák i učitel svými podpisy stvrzují, že dané znalosti a vědomosti žák zvládl a dovede je používat. Součástí portfolia jsou i pracovní listy, které žák zpracoval. Zajímavým motivačním prvkem je jednotný model odměny za produktivní práci žáků, kterou má škola se zaměstnavateli smluvně nastavenou a jež se odvíjí od žákova prospěchu.
Více o projektu P-KAP naleznete na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání
Páteří spolupráce v technických oborech je 4 až 5 větších zavedených firem, které berou žáky stabilně a mají silnou firemní kulturu. V menších podnicích a u živnostníků je naproti tomu výhodou větší pestrost a variabilita činností, ke kterým se žák dostane. V gastrooborech plní roli páteřních partnerů větší hotely, kde se žáci zpravidla zaměří na jednu z profesí kuchař-číšník, druhou si doplní ve škole.
„V reálném pracovním prostředí často zažijí úspěch a ocenění i manuálně zruční žáci, kterým se ve škole nedařilo,“ potvrzuje Radomír Rojčík. V jablunkovské škole dostanou šanci všichni. Schopnější žáci absolvují ve firmě větší podíl odborného výcviku. K zajištění kontinuity a dohledu školy nad odbornými dovednostmi žáků slouží jeden den v týdnu, který povinně tráví ve školních dílnách. „Nejraději volíme pondělí,“ říká pragmaticky zástupce ředitele Rojčík: „Je totiž lepší, aby žák byl u zaměstnavatele čtyři dny v kuse, a kdybychom den ve škole zařadili na pátek, měli bychom větší potíže s docházkou.“
Portfolio žáka
Pražská SOŠ pro administrativu EU považuje dlouhodobou praxi na reálných pracovištích za efektivní jak ve vztahu k žákům, tak směrem k zaměstnavatelům – základem úspěchu je kvalitní příprava jejího obsahu, na němž se zaměstnavatelé podílejí. Standardem jsou 6týdenní odborné praxe na pracovištích v Praze nebo v zahraničí. Pro jejich přípravu i hodnocení ve škole zavedli žákovská portfolia a dotazníky zpětné vazby.
V portfoliu jsou shromážděny veškeré dokumenty související s praxí. „Žák si do něj ukládá například motivační dopisy, životopisy ve formátu Europass a pracovní deník, ve kterém popisuje pracovní činnosti, hodnotící dotazníky od zaměstnavatele a své hodnocení praxe. Ve třetím ročníku jsou motivační dopis a životopis vypracovávány v anglickém jazyce, což žáky připravuje na zahraniční stáže,“ vysvětluje zástupkyně ředitele Petra Bílá. Portfolio si žák po ukončení studia odnáší s sebou jako doklad o získané a hodnocené praxi.
Přestože je průběh praxe průběžně monitorován školním koordinátorem odborných praxí včetně pravidelných schůzek se zástupci zaměstnavatele, důležitým nástrojem je i dotazník zpětné vazby. „Přináší cenné informace o dovednostech a znalostech, které žáci pro praxe v zahraničí i v tuzemsku potřebují. Tato data jsou cennými údaji pro úpravu organizace praxí, pro úpravy ve školních vzdělávacích programech, ale i pro další práci se zaměstnavateli,“ dodává zástupkyně ředitele. Díky těmto informacím byla například zavedena do výuky odborná angličtina, došlo k úpravám hodinových dotací ekonomických předmětů a k posílení výuky informatiky u oboru bankovnictví.
Dlouhá, atraktivní praxe, klidně v zahraničí
I přes nesporný efekt kvalitních dlouhodobých praxí pro odborný růst žáků mívají některé školy obavy z několikatýdenního výpadku teoretické výuky, zejména s ohledem na přípravu žáků k maturitním zkouškám. Moderní technologie, vhodná motivace žáků i podpůrný pedagogický servis tyto obavy významně snižují, jak ukazuje příklad soukromé hotelové školy Bokaschool v Mostě.
Ta realizuje praxe v rozsahu čtyř měsíců na kvalitních prověřených pracovištích v zahraničí, když v tuzemsku při hledání vhodných poskytovatelů praktického vyučování nezřídka naráželi na neochotu zaměstnavatelů v regionu. Nepřítomnost ve škole však automaticky neznamená dlouhodobou absenci teoretické výuky – pedagogové všeobecně vzdělávacích předmětů připravují studijní materiály v elektronické podobě ve školním prostředí moodle, součástí je i sada otázek k ověření znalostí. Navíc jsou učitelé k dispozici také online na skypu, e-mailu či na sociálních sítích.
Zkušenosti úspěšných škol ukazují, že kvalitě praktické výuky na pracovištích prospívá dobré plánování v součinnosti s jednotlivými zaměstnavateli, konkretizace obsahu, dostatečná délka i zajištění zpětné vazby a práce s ní. Jako pozitivní se ukazuje i zapojení žáka už v procesu přípravy odborného výcviku či praxe.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniela Kramulová
