Právní možnosti ochrany nově vytvořeného výrobku (produktu) na českém i zahraničním trhu

27. 9. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Článek seznamuje se základními instituty průmyslového vlastnictví - s patenty, průmyslovými a užitnými vzory a ochrannými známkami. Zaměřuje se na způsob získání právní ochrany, a to jak na národní, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Provádí čtenáře postupem při podávání přihlášky zápisu nového výrobku a též představí Úřad průmyslového vlastnictví.

Podrobný obsah:

  • Patenty
    • Právní ochrana
    • Jak podat přihlášku a řízení o ní
    • Přihláška patentu v zahraničí
  • Průmyslové vzory
    • Právní ochrana
    • Jak podat přihlášku a řízení o ní
    • Přihláška průmyslového vzoru do zahraničí
  • Užitné vzory
    • Přihláška
    • Patentová přihláška a užitný vzor
    • Právní ochrana
    • Přihláška užitného vzoru do zahraničí
  • Ochranné známky
    • Jak podat přihlášku
    • Řízení o přihlášce
    • Připomínky a námitky
    • Právní ochrana
    • Přihláška ochranné známky do zahraničí
  • Úřad průmyslového vlastnictví

Úvod

Právní možnosti ochrany nově vytvořeného výrobku na českém i zahraničním trhu jsou poměrně podrobně upraveny. Každý z představovaných institutů má svou právní úpravu, která se liší především v délce ochrany jednotlivých výrobků. Je možné pozorovat také sílící tendenci ochrany na evropské úrovni, která má za cíl harmonizovat úpravu a ochranu jednotlivých institutů v rámci celé Evropské unie. Nutno dodat, že s výjimkou patentů se jí to poměrně daří.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Patenty

Úvodem je nezbytné vyjasnit si rozdíl mezi pojmy „vynález“ a „patent“. Zatímco vynálezem se rozumí konkrétní předmět, nápad či postup, patent je jeho následná právní ochrana, která majiteli zaručuje ochranu jeho vlastnických práv k vynálezu.

Právní úprava ochrany vynálezu je obsažena v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění. Aby mohl být vynález patentem chráněn, musí být nový. Za nový vynález se považuje takový vynález, který není součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí vše, co bylo veřejnosti zpřístupněno přede dnem podání patentové přihlášky. Kromě novosti je zákonem vyžadováno také to, aby byl vynález výsledkem vynálezecké činnosti a aby byl průmyslově využitelný.

Právní ochrana

Patent je platný dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Pokud jej chce majitel udržovat v platnosti, musí každoročně platit tzv. udržovací poplatky. V prvních čtyřech letech činí tento poplatek 1000 Kč, postupně se zvyšuje až na částku 24 000 Kč za dvacátý rok užívání patentu. Kompletní seznam správních poplatků spojených s patenty.

Majitel patentu má výlučné právo vynález užívat, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést. Rozsah ochrany vyplývající z patentu je vymezen zněním patentových nároků. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Jak podat přihlášku a řízení o ní

Patentovou přihlášku podává původce vynálezu (případně ten, na kterého bylo právo převedeno), buď prostřednictvím elektronického podání, nebo na předtištěném formuláři. Přihláška musí obsahovat kromě samotné žádosti o patent také co nejpodrobnější popis vynálezu (doporučuje se připojit náčrty či výkresy) a tzv. patentové nároky, které by měly přesně vymezit konkrétní předmět, který bude patentem chráněn.

Jelikož patentový nárok určuje rozsah právní ochrany, je nutné jeho formulaci věnovat zvláštní pečlivost, abyste nezískali patent, který pro Vás bude bezcenný. Toto je velice důležitá část přihlášky, neboť Úřad průmyslového vlastnictví (dále také pouze „ÚPV“ nebo jen „Úřad“) rozhoduje o ochraně vynálezu pouze na základě toho, co je mu předloženo, a proto musí být Váš vynález a předmět patentové ochrany co nejdetailněji popsán. Přihlašovatel také musí zaplatit za přihlášku správní poplatek ve výši 1200 Kč (respektive 600 Kč, je-li přihlašovatelem výlučně původce).

Úřad průmyslového vlastnictví následně podrobí přihlášku předběžnému průzkumu, po jehož provedení vyloučí ty patentové přihlášky, které nesplňují zákonné požadavky (předmět přihlášky je nepatentovatelný nebo přihláška obsahuje vady, které brání jejímu zveřejnění). Po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti (tedy od doby, kdy byla podána patentová přihláška) je přihláška Úřadem zveřejněna.

Úplný průzkum provede Úřad průmyslového vlastnictví na žádost přihlašovatele (případně i z moci úřední). Žádost o úplný průzkum je však nutné podat do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu, v opačném případě Úřad řízení o přihlášce zastaví. Spolu se žádostí je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek ve výši 3000 Kč. Během úplného průzkumu Úřad zkoumá, zda byly splněny všechny podmínky patentovatelnosti. Pokud tomu tak je, Úřad udělí patent.

Přihlášení patentu v zahraničí

Pokud si přejete, aby byl Váš vynález chráněn nejen v České republice, ale i v jiných státech, je třeba vynález v zahraničí přihlásit. Existují tři způsoby, jak to udělat, přičemž každý se liší způsobem přihlášení, délkou řízení i výší správních poplatků, proto je dobré si předem důkladně rozmyslet postup, jak a v jakých zemích přihlášku vynálezu podáte.

Prvním způsobem je přihláška národní cestou, tedy tak, že v každé zemi, ve které chcete pro svůj vynález získat patent, podáte u příslušného úřadu patentovou přihlášku. K tomu je vhodné si v každé zemi zvolit právního zástupce, který je seznámen s legislativou daného státu a zároveň bude přihlašovatele zastupovat při řízení před příslušným úřadem. Tento postup je vhodný v případě, kdy chcete žádat o patent v jednom (případně pouze v několika) cizím státě.

Druhým způsobem přihlášení vynálezu v zahraničí je tzv. Evropský patent. Ten platí ve státech, které jsou členy Evropské patentové organizace (EPO). Evropskou patentovou přihlášku lze podat buď u Evropského patentového úřadu, nebo přímo u Úřadu průmyslového vlastnictví. Formuláře i ostatní informace včetně poplatků. Evropskou patentovou přihlášku lze podat buď písemně nebo prostřednictvím elektronického přihlašování epoline, při jehož využití je účtován nižší přihlašovací správní poplatek.

Přihláška musí být podána v jednom z úředních jazyků EPO (tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině), případně může být podána v češtině spolu s úředním překladem do jednoho z výše zmíněných jazyků. Pro státy, které mají jiný úřední jazyk, než jsou úřední jazyky EPO, tedy i pro Českou republiku, platí snížený přihlašovací poplatek o 30 %.

Poplatky spojené s přihlášením Evropského patentu jsou přihlašovací poplatek, poplatek za rešerši a případně poplatek za 16. a každý další nárok, pokud přihlašovatel přihlašuje větší množství nároků. Poplatky jsou splatné do jednoho měsíce v eurech u Evropského patentového úřadu se sídlem v Mnichově.

Nevýhodou Evropského patentu je skutečnost, že musí být následně v jednotlivých zemích validován, tedy po obdržení Evropského patentu musí přihlašovatel provést ve vybraných zemích další administrativní kroky u národních úřadů, se kterými jsou často spojeny další náklady. Také v případě soudních sporů ohledně patentu je potřeba tyto spory vést v každé jednotlivé zemi, čímž vznikají další náklady. Evropský patent se neustále vyvíjí, nicméně harmonizace stejných pravidel ve všech členských zemí postupuje pomalu.

Třetím způsobem je přihlášení skrze mezinárodní přihlášku dle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Díky této přihlášce získá přihlašovatel patentovou ochranu až ve 150 zemích celého světa, které PCT podepsaly.

Samotnou přihlášku (tedy texty předloh) lze podat u ÚPV buď přímo v jednom z úředních jazyků WIPO, tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině, nebo v českém jazyce s následným překladem do jednoho z úředních jazyků. Formulář žádosti o mezinárodní přihlášku lze však podat pouze v úředním jazyce WIPO.

Spolu s přihláškou jsou také spojené správní poplatky, mezi které patří předávací poplatek, mezinárodní přihlašovací poplatek a poplatek za mezinárodní rešerši (případný poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti). V případě, že je přihlašovatelem fyzická osoba s českým občanstvím a trvalým pobytem v ČR, má právo na 90% slevu z mezinárodního přihlašovacího poplatku. Splatnost poplatků je do jednoho měsíce od podání přihlášky. Přihlášku lze také podat přes systém elektronického podání systému ePCT. V takovém případě bude přihlašovateli přiznána sleva na poplatku.

Po podání přihlášky u WIPO a zaplacení poplatků následuje mezinárodní fáze řízení. Nejprve je provedena rešerše, po které následuje zveřejnění přihlášky (do 18 měsíců od práva přednosti). Po rešerši následuje vydání posudku o patentovatelnosti, na základě kterého může přihlašovatel žádat v jednotlivých zemích o udělení národního patentu.

Přihlašovatel musí do národní fáze vstoupit do doby 30 měsíců od práva přednosti (jednotlivé národní úřady mohou tuto lhůtu stanovit delší). Přihlašovatel také může zažádat o mezinárodní předběžný průzkum, který je dobrovolný a pomáhá přihlašovateli získat nezávazný názor na to, zda je nárokovaný vynález nový, dosahuje požadovanou vynálezeckou úroveň a je průmyslově upotřebitelný.

Poslední fází je národní (regionální) řízení o mezinárodní přihlášce patentu, které je řízením udělovacím. S tím jsou spojeny další poplatky, které stanovují jednotlivé národní úřady. Teprve na konci této fáze dochází k udělení patentu v jednotlivých státech. Mezinárodní přihláška patentu je poměrně nákladná, na druhou stranu zajistí patentovou ochranu vynálezu v bezmála 150 smluvních státech, proto se vyplatí především u těch vynálezů, které chcete šířit a chránit celosvětově.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

 Průmyslové vzory

Ochranu průmyslových vzorů upravuje zákon č.207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění. Průmyslovým vzorem se dle zákonné definice rozumí „vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného nebo jeho zdobení.“ Průmyslový vzor zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do příslušného rejstříku.

Aby mohl být průmyslový vzor zapsán a požívat právní ochrany, musí být nový a mít individuální povahu:

  • a) Novost průmyslového vzoru

Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.

  • b) Individuální povaha průmyslového vzoru

Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoru jeho původce.

Rovněž nesmí být průmyslový vzor v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy a Úřad nezapíše ani takový průmyslový vzor, který se shoduje s již dříve zapsaným průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti v České republice. Je důležité zmínit, že při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu Úřad zkoumá pouze samotný průmyslový vzor a již nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru, ani k částem, kterými je výrobek spojen s jinými výrobkem, které mohou být zaměnitelné a bez kterých by výrobek nemohl plnit svou funkci.

Právní ochrana

Průmyslový vzor je chráněn po dobu 5 let od data podání přihlášky. Tuto dobu ochrany může vlastník průmyslového vzoru prodlužovat – vždy o dalších 5 let. Celková doba ochrany průmyslového vzoru však může být maximálně 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

Jak podat přihlášku a řízení o ní

Aby byl váš průmyslový vzor zapsán, je třeba podat jeho přihlášku. Ta se podává na formuláři (poštou, elektronicky na podatelnu nebo do datové schránky Úřadu nebo osobně u ÚPV) nebo prostřednictvím elektronického online podání. Rozlišuje se jednoduchá (zápis pouze jednoho průmyslového vzoru) a hromadná přihláška (žádost o zápis více průmyslových vzorů).

Hromadná přihláška se může týkat pouze těch průmyslových vzorů, které patří do jedné skupiny mezinárodního třídění průmyslových vzorů (výjimka je u průmyslových vzorů spočívajících ve zdobení). Spolu s podáním přihlášky se platí správní poplatek ve výši 500 Kč (respektive 1000 Kč, pokud není přihlašovatelem původce). Kompletní seznam správních poplatků spojených s průmyslovým vzorem naleznete na webových stránkách ÚPV.

Požadavky na přihlášku průmyslového vzoru:

  • a) žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku,
  • b) jméno a příjmení nebo obchodní firma přihlašovatele a adresa trvalého pobytu nebo místa podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická; a obchodní firma nebo název a sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická,
  • c) vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a který lze reprodukovat,
  • d) název průmyslového vzoru,
  • e) určení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován,
  • f) zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorů,
  • g) jméno a příjmení původce průmyslového vzoru, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že původce se vzdává práva být uveden,

Navíc může přihláška obsahovat:

  • h) popis, který vysvětluje vyobrazení,
  • i) žádost o odklad zveřejnění průmyslového vzoru.

Pokud přihláška splňuje výše zmíněné požadavky kladené zákonem, vzniká přihlašovateli právo přednosti jejím podáním. Pokud však chce přihlašovatel uplatnit právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy, z již dříve podané přihlášky v jiné zemi, může tak učinit pouze ve lhůtě do jednoho měsíce od podání přihlášky. Následně musí na výzvu Úřadu toto právo přednosti prokázat.

Po podání přihlášky průmyslového vzoru ji Úřad podrobí průzkumu. Pokud přihláška neobsahuje požadované náležitosti, vyzve Úřad k odstranění těchto nedostatků ve stanovené lhůtě. Pokud přihlašovatel tyto nedostatky neodstraní, považuje se přihláška za nepodanou, respektive řízení o přihlášce je zastaveno.

V případě, že není předmětem přihlášky průmyslový vzor definovaný zákonem, případně jestliže průmyslový vzor nesplňuje zákonné požadavky nebo je vzor shodný se starším zapsaným průmyslovým vzorem, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím má však přihlašovatel právo se k důvodům zamítnutí vyjádřit.

Pokud tomu nic nebrání, zapíše Úřad průmyslový vzor do rejstříku, vydá o tom přihlašovateli osvědčení a zapsaný průmyslový vzor zveřejní. Tuto skutečnost také oznámí ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Přihlášení průmyslového vzoru do zahraničí

První z možností je ochrana průmyslového vzoru tzv. národní cestou, kdy musí přihlašovatel podat přihlášku jednotlivě v každé zemi, kde chce mít průmyslový vzor chráněn. Každý stát má pravidla pro zápis průmyslového vzoru upravena individuálně, proto je možné, že v některém státě nebude průmyslový vzor zapsán, zatímco v jiném ano. Proto je dobré si v každé zemi pro řízení o zápisu zvolit právního zástupce, který zná místní legislativu a může přímo jednat s příslušným národním úřadem.

Pro ochranu průmyslového vzoru v rámci všech států Evropské unie musí přihlašovatel podat tzv. přihlášku zapsaného vzoru Společenství (RCD). Přihlášku lze podat buď u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) nebo prostřednictvím národního Úřadu průmyslového vlastnictví. Ten si však účtuje za toto zprostředkování poplatek 500 Kč. EUIPO nabízí i možnost elektronického podání.

Přihlášku lze podat i v češtině, v tom případě v ní ale musí být zvolen jako druhý jazyk jeden z úředních jazyků EUIPO – angličtina, francouzština, němčina nebo španělština. Spolu s podáním přihlášky musí být zaplaceny i správní poplatky – přihlašovací poplatek (základní cena 230 EUR) a poplatek za zveřejnění (základní cena 120 EUR), které jsou splatné současně s podáním přihlášky.

Pokud jsou splněny požadavky EUIPO na průmyslový vzor a jsou zaplaceny správní poplatky, je průmyslový vzor zapsán a chráněn na 5 let od data podání přihlášky. Tuto lhůtu lze prodlužovat vždy o pět let až do celkové doby 25 let.

Kromě právní ochrany zapsaným průmyslovým vzorem Společenství lze svůj výrobek chránit na evropské úrovni ještě tzv. nezapsaným průmyslovým vzorem Společenství. V tomto případě není třeba výrobek nikam registrovat ani platit správní poplatky. Majitel takového průmyslového vzoru je však chráněn pouze proti užívání jeho vzoru třetí osobou bez jeho souhlasu (avšak pouze v případě, že se jedná vědomé napodobování či kopírování).

Taková ochrana trvá 3 roky od prvního zpřístupnění veřejnosti a nelze ji prodloužit. Majitel však může v prvních 12 měsících od okamžiku zpřístupnění veřejnosti na shodný předmět podat přihlášku zapsaného průmyslového vzoru Společenství.

Poslední způsob ochrany průmyslového vzoru je mezinárodní zápis průmyslového vzoru dle Haagského systému. Česká republika jako členský stát Evropské unie je stranou Ženevského aktu Haagské dohody a přihlašovatelův (občana ČR) průmyslový vzor tak bude chráněn ve všech členských státech Ženevského aktu.

Přihláška musí být podána v jednom z úředních jazyků – anglickém, francouzském či španělském na formuláři dostupném na stránkách WIPO a lze ji podat buď elektronicky, nebo poštou na adresu WIPO ve Švýcarsku. Poplatky jsou splatné s podáním přihlášky ve švýcarských francích, jejich celkovou výši je možné spočítat pomoci interaktivního formuláře. Přihláška je následně podrobena formálnímu průzkumu, a pokud je v pořádku, je zapsána do Mezinárodního rejstříku a zveřejněna ve Věstníku WIPO.

Úřady států, ve kterých má být průmyslový vzor chráněn, mají poté 6 (případně 12) měsíců na to, aby provedly věcný průzkum a případně oznámily odmítnutí platnosti zápisu pro nesplnění věcných požadavků, které stanovuje daná legislativa konkrétního státu. Průmyslový vzor zapsaný na základě mezinárodní přihlášky je platný 5 let, po uplynutí této doby je nutné u WIPO žádat o prodloužení (spolu se zaplacením příslušných poplatků). Maximální dobu ochrany si následně určuje každý jednotlivý stát sám.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Užitné vzory

Úprava užitných vzorů je obsažena v zákoně č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech, v platném znění. Ochrana užitným vzorem je dle zákonné definice poskytována takovým technickým řešením, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, tedy mohou být opakovaně využívána v hospodářské činnosti.

Technické řešení se považuje za nové, není-li součástí stavu techniky, přičemž pod pojmem stav techniky příslušný zákon rozumí vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Stavem techniky však není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru. 

Zákon striktně definuje negativním neuzavřeným výčtem to, co technickým řešením není:

  • a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • b) pouhé vnější úpravy výrobků,
  • c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • d) programy počítačů,
  • e) pouhé uvedení informace.

Dále zákon specifikuje, že užitnými vzory nelze chránit:

  • a) technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
  • b) odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
  • c) způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Přihláška

O zápis užitného vzoru do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví se žádá přihláškou. Přihlášku lze podat buď formou elektronického podání, nebo na formuláři (osobně, poštou nebo elektronicky) Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihláška může obsahovat pouze jedno technické řešení (případně skupinu řešení, která dohromady vytváří jednu technickou myšlenku). Spolu s přihláškou musí přihlašovatel zaplatit správní poplatek ve výši 500 Kč (respektive 1000 Kč, pokud není výlučným původcem). Kompletní seznam správních poplatků spojených s užitnými vzory naleznete na webových stránkách ÚPV.

Mezi náležitosti přihlášky patří:

  • a) žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
  • b) popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
  • c) nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem,
  • d) uvedení původce.

Okamžikem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy. Pokud se přihlašovatel naopak dovolává práva přednosti z přihlášky podané v jiném státě, musí již v přihlášce podané Úřadu průmyslového vlastnictví uvést datum podání přihlášky, z níž právo odvozuje, její číslo a stát, v němž byla přihláška podána. To také musí na případnou výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě prokázat.

Patentová přihláška a užitný vzor

Pokud přihlašovatel požádal o udělení patentu na stejné technické řešení v České republice již dříve, má právo požadovat po Úřadu při podání přihlášky užitného vzoru přiznání data podání patentové přihlášky vynálezu, případně i právo přednosti z této přihlášky plynoucí. Úřad tak učiní pouze v případě, pokud bude přihláška užitného vzoru podána nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o přihlášce vynálezu, nejpozději však do deseti let od jejího podání. 

Pokud přihlašovatel podal nejprve evropskou patentovou přihlášku a následně požádá Úřad o přeměnu této přihlášky na přihlášku užitného vzoru, Úřad zahájí řízení o přihlášce jako o přihlášce užitného vzoru. 

Následně vyzve přihlašovatele, aby do 3 měsíců zaplatil přihlašovací správní poplatek a předložil trojí překlad přihlášky do českého jazyka. Pokud tak přihlašovatel učiní a zároveň je žádost o přeměnu přihlášky Úřadu doručena do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, přizná přihlašovateli právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.

Právní ochrana

Jestliže přihláška nesplňuje výše uvedené zákonem stanovené podmínky, vyzve Úřad přihlašovatele ve stanovené lhůtě k jejich odstranění. Pokud tyto nedostatky přihlašovatel ve stanovené lhůtě neodstraní, řízení o přihlášce bude zastaveno. Pokud je přihláška podána pro předmět, který není technickým řešením nebo jej nelze užitým vzorem chránit, Úřad přihlášku zamítne. 

Pokud přihláška splňuje zákonem stanovené podmínky a předmět přihlášky není v rozporu se zákonem, zapíše Úřad přihlašovaný užitný vzor do rejstříku. Okamžikem zápisu vzniká právní ochrana užitného vzoru a přihlašovatel se stává jeho majitelem. Celkově je řízení o zápisu užitného vzoru poměrně rychlé, většinou je užitný vzor zapsán do 3 až 4 měsíců ode dne podání přihlášky.

Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem vyrábět, uvádět do běhu či jinak upotřebovat. Majitel však může k užitnému vzoru poskytnout licenci nebo jej na někoho převést. 

Užitný vzor platí 4 roky od dne podání přihlášky. Na žádost majitele lze užitný vzor prodloužit o 3 roky, a to nejvýše dvakrát. Žádost o prodloužení může být podána pouze v posledním roce platnosti užitného vzoru. Spolu s žádostí o prodloužení musí majitel užitného vzoru zaplatit správní poplatek. Užitný vzor zaniká, jestliže uplyne doba jeho platnosti nebo se ho majitel užitného vzoru vzdá.

Jelikož u řízení o přihlášce užitného vzoru probíhá pouze formální průzkum, nezkoumá se novost ani odborná dovednost, je poskytovaná ochrana slabší než například u patentů. Užitný vzor totiž může být následně napaden majiteli starších práv, kteří budou usilovat o výmaz užitného vzoru.

Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku na návrh kohokoliv, pokud:

  • a) není technické řešení způsobilé k ochraně,
  • b) je předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti,
  • c) předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru.

Návrh na výmaz užitného vzoru se podává Úřadu písemně ve dvou vyhotoveních, musí obsahovat věcné odůvodnění i důkazy, o které se navrhovatel opírá. Majitel má právo se na výzvu Úřadu k návrhu na výmaz vyjádřit. Správní poplatek za řízení o výmazu užitného vzoru platí ten z účastníků, který je v řízení neúspěšný. Jestliže je užitný vzor vymazán, hledí se na něj, jako by do rejstříku nikdy zapsán nebyl.

Jak již bylo zmíněno, řízení o užitném vzoru je zpravidla velmi rychlé. Na druhou stranu je poskytovaná ochrana slabší než například u patentu a majitel užitného vzoru tak zůstává v nejistotě, aby někdo jeho (většinou majitel starších práv) užitný vzor nenapadl návrhem na výmaz.

Chránit předmět užitným vzorem se tedy vyplatí u předmětů, které nejsou závratně objevné a nemají pro majitele důležitý ekonomický význam. I tak je ale doporučeno udělat si před podáním přihlášky důkladnou rešerši o již zapsaných užitných vzorech.

Přihláška užitného vzoru do zahraničí

Přihláška užitného vzoru do zahraničí probíhá na základě Evropské patentové úmluvy pro evropské území a na základě Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) pro celý svět. Platí pro ni stejná pravidla jako pro přihlášku patentu do zahraničí.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Ochranné známky

Ochrannou známkou může být dle zákonné definice „jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, osobní jména, barvy, kresby, písmena, číslice, tvary výrobků nebo jejich obaly, pokud jsou způsobilé odlišit výrobky nebo služby od výrobků nebo služeb jiné osoby“. Úprava ochranných známek je obsažena v zákoně č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách, v platném znění.

Jde tedy o grafické označení (jako ochrannou známku nelze zapsat například zvukové označení), které je spojeno s konkrétní službou nebo výrobkem a je dostatečně odlišitelné od již zapsaných ochranných známek pro podobné služby či výrobky. Bez propojení s výrobkem či službou by samotná ochranná známka nemohla existovat!

Jak podat přihlášku

Stejně jako ostatní přihlášky práv průmyslového vlastnictví se i přihláška ochranné známky podává u Úřadu průmyslového vlastnictví. Lze tak učinit prostřednictvím on-line podání nebo formuláře podaného u Úřadu (osobně, poštou či elektronicky) Přihlášku může podat fyzická nebo právnická osoba. Přihláška se může týkat pouze jedné ochranné známky.

Mezi náležitosti, které musí přihláška ochranné známky obsahovat, patří:

  • a) žádost o zápis ochranné známky do rejstříku,
  • b) jméno a příjmení spolu s adresou trvalého pobytu, pokud se jedná o fyzickou osobu přihlašovatele; případně obchodní firma a sídlo, je-li přihlašovatelem právnická osoba;
  • c) údaje o případném právním zástupci;
  • d) seznam výrobků, pro něž se požaduje zápis ochranné známky;
  • e) znění či vyobrazení ochranné známky

Dále musí přihlašovatel za podání přihlášky zaplatit správní poplatek ve výši 5000 Kč (kompletní seznam správních poplatků souvisejících s ochrannou známkou naleznete na webových stránkách ÚPV), který je splatný ve lhůtě 1 měsíce ode dne podání přihlášky.

Pokud tak přihlašovatel neučiní, je přihláška považována za nepodanou. Je důležité mít na pozoru, že Úřad průmyslového vlastnictví nezasílá výzvu k úhradě správního poplatku a lhůtu pro zaplacení správního poplatku nelze prodloužit ani prominout!

Správní poplatek lze zaplatit jak na pokladně Úřadu, tak složenkou či převodem z účtu přihlašovatele na účet Úřadu. V případě úhrady na účet Úřadu je nutné uvést správné číslo přihlášky a variabilní symbol. Přihláška je vždy označena písmenem O, pomlčkou a jejím pořadovým číslem. Variabilní symbol se poté skládá z čísla 3, za kterým následuje pořadové číslo přihlášky. Číslo účtu Úřadu pro zaplacení správního poplatku za ochrannou známku je 3711-21526001/0710.

Příklad: Přihláška s pořadovým číslem 4242 má tedy číslo přihlášky. O-4242 a Variabilní symbolu: 34242.

Pokud je správní poplatek placen za novou přihlášku, jejíž pořadové číslo není plátci známo, lze uvést jako variabilní symbol pouze číslici 3. V takovém případě by ale měl být název účtu shodný se jménem přihlašovatele, případně jeho zástupcem. Pro lepší orientaci v platbách také Úřad doporučuje při platbě do poznámky uvést název Ochranné známky, případně jméno přihlašovatele nebo jeho zástupce.

Seznam výrobků (nebo služeb), které chce přihlašovatel chránit ochrannou známkou, se v přihlášce uvede v pořadí tříd dle mezinárodních třídění výrobků a služeb (tzv. Niceské třídění, viz Třídníky).

Dnem, kdy přihlašovatel podá přihlášku ochranné známky, mu vzniká tzv. právo přednosti (priority) před každým, kdo by podal přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky později.

Tento institut využijete v případě, kdy si podáte přihlášku ochranné známky v některé z unijních zemí Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace (WTO) a následně budete chtít využít právo přednosti z této přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví. Toto právo však musí být uplatněno již v přihlášce a doloženo do 3 měsíců od jejího podání. Úřad na žádost vystaví doklad o přiznání práva přednosti (tzv. prioritní doklad).

Řízení o přihlášce

Úřad přihlášku podrobí nejprve formálnímu a následně věcnému přezkumu. Při formálním průzkumu zkoumá, zda přihláška splňuje náležitosti předepsané zákonem. Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, vyzve Úřad přihlašovatele k jejich odstranění (dle zákona je minimální doba stanovená k odstranění nedostatků 15 dnů). V případě, že přihlašovatel nedostatky neodstraní, Úřad přihlášku odmítne.

Pokud je vše po formální stránce v pořádku, pokračuje Úřad věcným přezkumem. Pokud není přihlašované označení způsobilé zápisu podle zákona o ochranných známkách, Úřad přihlášku zamítne, případně zamítne pouze tu část, která není způsobilá.

Úřad přihlášku zamítne také v případě, že přihlašované označení obsahuje prvky již dříve zapsané ochranné známky, jež je zapsána pro jiného vlastníka a tyto prvky by mohly vést k záměně, nebo nemá-li prvek rozlišovací způsobilost, což by mohlo způsobit pochybnosti. Pokud však hodlá Úřad přihlášku zamítnout, musí dát přihlašovateli prostor k vyjádření se k důvodům, pro které tak učinil.

V případě, že jsou splněny zákonné požadavky na ochrannou známku a přihláška prošla formálním i věcným způsobem, zveřejní Úřad přihlášku ve Věstníku.

Připomínky a námitky

Dokud není ochranná známka zapsána v rejstříku, může k ní každý podat připomínky, které zašle Úřadu průmyslového vlastnictví. K těmto připomínkám Úřad přihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky. Osoba, která připomínky podala, se však nestává účastníkem řízení o zápisu přeslušné ochranné známky.

Osoby uvedené v § 7 zákona o ochranných známkách (jedná se především o vlastníky starších ochranných známek) mohou ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky podávat námitky k zápisu ochranné známky. Námitky musejí být písemné a řádně odůvodněné spolu s uvedením důkazů. Namítající osoba také musí zaplatit správní poplatek. Pokud jsou námitky oprávněné, může řízení o nich vést až k zamítnutí přihlášky ochranné známky.

Pokud bylo řízení o námitkách zastaveno, případně se žádné námitky neobjevily a přihláška vyhovuje požadavkům zákona, zapíše ji Úřad do rejstříku. Spolu se zápisem ochranné známky uvede Úřad den zápisu a vydá vlastníku ochranné známky osvědčení o zápisu ochranné známky. Skutečnost o zápisu ochranné známky také oznámí ve Věstníku. Účinky zápisu ochranné známky nastávají dnem zápisu do rejstříku.

Právní ochrana

Ochranná známka platí 10 let ode dne podání přihlášky. Na žádost vlastníka ochranné známky ji lze po uplynutí této doby prodloužit vždy na dalších 10 let, a to bez omezení. Za každé prodloužení platnosti ochranné známky se platí správní poplatek.

O prodloužení ochranné známky lze požádat nejdříve 12 měsíců před koncem její platnosti, nejpozději však v den skončení její platnosti! I když zákon o ochranných známkách v § 29 odst. 2 stanovuje, že lhůtu k podání žádosti o obnovu zápisu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout, je ve čtvrtém odstavci uvedena výjimka, která vychází z Pařížské úmluvy – žádost o obnovu zápisu lze podat nejpozději v dodatečné lhůtě 6 měsíců po uplynutí doby platnosti. V takovém případě však budete platit dvojnásobný správní poplatek.

Vlastník se může vzdát nebo omezit rozsah všech nebo jen některých práv k ochranné známce. Musí tak učinit písemně u Úřadu průmyslového vlastnictví. Účinky tohoto vzdání se nastanou dnem doručení prohlášení Úřadu a nelze je vzít zpět.

Úřad průmyslového vlastnictví může na návrh třetí osoby ochrannou známku zrušit, pokud:

  • a) nebyla bez řádných důvodů nepřetržitě užívána po dobu 5 let;
  • b) stala se označením v obchodě obvyklým pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána;
  • c) stala se v důsledku užívání jejím vlastníkem klamavou vůči veřejnosti.

Úřad může na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásit ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo § 6 zákona o ochranných známkách, případně na návrh osoby uvedené v § 7 zákona o ochranných známkách, pokud byla zapsána v rozporu s tímto ustanovením. Pokud byla ochranná známka prohlášena za neplatnou, hledí se na ní, jako by nebyla zapsána nikdy.

Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou i na zrušení ochranné známky se podává písemně spolu odůvodněním a přiloženými důkazy a také zaplaceným správním poplatkem. Vlastník ochranné známky má právo se na výzvu Úřadu k návrhu vyjádřit. 

Proti rozhodnutí Úřadu lze do 1 měsíce od doručení podat rozklad, který má odkladný účinek. Rozklad se považuje za podaný až ve chvíli, kdy je zaplacen i správní poplatek! Lhůtu nelze prodloužit ani prominout. K rozkladu musí být Úřadu podáno i věcné odůvodnění, které musí být Úřadu předloženo do 1 měsíce ode dne podání rozkladu. Ani tuto lhůtu nelze prodloužit či prominout.

Přihláška ochranné známky do zahraničí

Ochrannou známku lze na evropské úrovni chránit přihláškou ochranné známky Evropské unie. Tuto přihlášku lze podat pouze u EUIPO, a to buď skrze elektronické podání, nebo doručením v listinné podobě. Přihláška může být podána v českém jazyce, v takovém případě ale musí být jako druhý jazyk uveden jeden z pěti úředních jazyků EUIPO.

Pokud bude ochranná známka zapsána, bude platná ve všech stávajících (i budoucích) státech Evropské unie. Její platnost bude 10 let a bude možné ji neomezeně obnovovat vždy na dalších 10 let.

Druhým způsobem, jak zapsat ochrannou známku v zahraničí, je Mezinárodní ochranná známka, jejíž základ vychází z Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranné známky a Protokolu k této dohodě. Dle této dohody lze požadovat zápis ochranné známky ve vybraných či ve všech státech Madridské dohody.

Žádost o zápis ochranné známky se podává u ÚPV na základě přihlášky nebo na základě dřívějšího zápisu ochranné známky v ČR. Je nutné, aby byla ochranná známka zapsána nejprve na národní úrovni, až poté je možné ji zapsat i jako mezinárodní ochrannou známku. Také je třeba spolu s mezinárodní přihláškou zaplatit správní poplatek. Po následném posouzení mezinárodní přihlášky zapíše Mezinárodní úřad známku do mezinárodního rejstříku ochranných známek a oznámí zápis této známky úřadům všech států, které byly v přihlášce vyznačeny.

Úřady těchto států mají následně 1 rok na to, aby zápis předmětné ochranné známky případně odmítly, pokud by v něčem odporovala jejich vnitrostátním předpisům. Pokud je ochranná známka zapsána, doba její ochrany je 10 let od data zápisu. Tuto dobu lze vždy následně prodloužit na dalších deset let a to bez omezení.

Podrobnější informace k registraci ochranných známek naleznete v článku Ochranné známky – Jak zaregistrovat ochrannou známku?

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Úřad průmyslového vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy pro ochranu průmyslového vlastnictví. Sídlí v Praze na adrese Antonína Čermáka 2A, 160 00 Praha 6. Jednou z jeho základních funkcí je mimo jiné poskytování ochrany vynálezům, průmyslovým a užitným vzorům či ochranným známkám. O tom, zda těmto právům bude poskytnuta ochrana, rozhoduje ve správním řízení. O těchto předmětech průmyslových práv vede příslušné rejstříky, které jsou veřejně přístupné a které jsou zveřejňovány ve Věstníku Úřadu.

Na webových stránkách ÚPV jsou uvedeny jednotlivé kategorie ochrany. Internetové stránky Úřadu obsahují informace i o evropských a mezinárodních přihláškách a další užitečné odkazy.

Telefonický kontakt na Úřad průmyslového vlastnictví je 220 383 111. Adresa datové schránky zní ix6aa38.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek