Přebytek dřeva rozložil trh. Ceny dřevostaveb a nábytku ale neklesají

20. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Na trhu je obrovské množství dřeva. Ceny dřevostaveb, nábytku a dalších výrobků však neklesají. Proč?

Dřevo, ilustrační foto. Zdroj archiv MFSituaci, jaká panuje dnes, české lesnictví nepamatuje. Z lesů bude muset zmizet podle odhadů ministerstva zemědělství 30 milionů až 50 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Středně nebo těžce je kalamitou postiženo půl milionu ze zhruba jednoho milionu hektarů smrkových lesů v zemi. Jen státní podnik Lesy ČR, který spravuje přibližně polovinu lesů, v letošním prvním pololetí zvýšil těžbu kůrovcového dřeva meziročně o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu.

Z téhle tragické rovnice vychází zásadní ekonomický výsledek: na trhu je tolik dřeva, že se obchod s ním de facto zhroutil. Přitom ceny dřevostaveb nebo třeba nábytku zůstávají vysoko.

Co s tím dřevem

Byznys, který se točí kolem dřeva, je úplně naruby. Kalamita vrhla na trh tolik suroviny a cenu srazila tak, že vlastníci lesů žádají stát o kompenzace. Ti soukromí by měli mít k dispozici letos a příští rok 2,5 miliardy korun, nicméně potřebovat budou nejméně sedm, které jim nikdo nedá. Jde o to, že z příjmů musejí hradit péči o les a ceny, za které prodávají dřevo, ani nestačí pokrýt náklady na jeho prosté pokácení.

Ceny výrobků ze dřeva se přitom nemění. Vysvětlení tkví v tom, že nepřibyly kapacity, které mohou napadené dřevo zpracovávat. Zatím nikdo nepostavil novou významně velkou pilu. Výjimkou je jen ta, která roste ve Štětí bezmála za tři miliardy korun. V provozu má být na jaře roku 2020.

„Nabídka zpracovaného dřeva - řeziva do dalších sektorů zůstala i přes nadbytek toho nezpracovaného stejná, proto ceny konečných výrobků neklesají. Všichni teď řeší, co se dřevem dělat,“ popisuje Stanislav Polák, ředitel Nadace dřevo pro život.

Lesní práce, ilustrační foto. Autor: Martin Pinkas/EuroJedna z cest je nezpracované dřevo vyvézt a prodat bez přidané hodnoty. Ekonomicky jde o velkou škodu. Navíc vývoz suroviny není spásný, protože v podobné situaci jsou i okolní země, zejména Rakousko a Německo. V Rakousku vznikly dokonce protesty proti dovozu českého dříví. Na pořad se tak dostala nečekaně Čína. Jen od ledna do května tam putovalo přes 350 tisíc tun nezpracovaného tuzemského dřeva a stala se pro Česko třetím nejvýznamnějším trhem. Je to s podivem zejména proto, že dovoz z Česka nemůže Číně ekonomicky vycházet, ale producenti se v současné situaci na nic neptají.

Hledají se také sklady mimo les, kde by bylo možné alespoň krátkodobě dřevo uchovat, protože jednou bude smrk chybět. Experti přicházejí s metodami balení kmenů do fólií, aby se z nich kůrovec nešířil. „Jako jedna z cest se také ukazuje suché stromy ponechat v lese a vrátit se k těžbě později. Není to ale ideální řešení, protože suché dřevo je složité na zpracování jak pro pily, tak pro papírny,“ říká Stanislav Polák. Spolehlivé řešení tak situace nemá a průmysl nastavený na dřevo ze smrků a borovic by podle něj měl přemýšlet, jak bude fungovat v budoucnu.

Pokuta za kalamitu

Kalamita s sebou nese i další potíže. Vláda v honbě za vyšší mzdou připravila obor o lidi, kteří by v něm mohli pracovat. V lesnictví jich nyní chybí nejméně dva tisíce a kalamitu nemá kdo zpracovávat.

Není to špatně jen proto, že se kůrovec rychleji šíří, ale i pro ekonomiku lesnických podniků. Už totiž padly první pokuty za porušení zákonů, které nakazují dřevo rychle likvidovat či osazovat vzniklé holiny. Lesy ČR tak před pár dny dostaly od jihočeského inspektorátu České inspekce životního prostředí pokutu půl milionu korun za nedostatečnou asanaci dříví napadeného kůrovcem. Inspekce také uložila firmě Forestman pokutu dvě stě tisíc korun za to, že nezalesnila holiny na Táborsku.

Vedle kompenzací podobným těm, které dostávají zemědělci za sucho, by se tak měl stát snažit získat zahraniční pracovní sílu, ale ani to se nedaří. Kůrovec se tak může šířit dál a nahrávají tomu i další aspekty. „V současné době evidujeme 201 tisíc soukromých vlastníků a spoluvlastníků lesa do jednoho hektaru plochy. Často ani nevědí, že jsou majiteli, a proto se i stává, že se o les nestarají a sousedé se mohou jen dívat, jak k nim kůrovec nalétává“ říká Polák. Jako potíž se také ukazuje podle lesníků složitý zákon o veřejných zakázkách, který administrativně zpomaluje zásahy proti kůrovci.

Sečteno a podtrženo. Vidět za kůrovcovou kalamitou jen dlouhotrvající sucho a malou druhovou rozmanitost tuzemských lesů by bylo příliš zjednodušující. Kalamita odhalila zásadní nedostatky, které Česko má.

Napravit je může například projednávaná novela lesnického zákona, která by oddálila povinnost zalesnění holin ze dvou na pět let nebo úprava mysliveckého zákona, která by umožnila snížit počty spárkaté zvěře, která ničí okusem sazenice stromů. Jde ale jen o hašení už vzniklých potíží. Ekonomické škody od loňska do roku 2020 budou podle ministerstva zemědělství vyčísleny na 32,6 miliardy korun a pohnout se s tím už nedá. Už navždycky zůstane pachuť, že při troše předvídatelnosti to nemuselo být tak zlé.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Petr Weikert, foto: archiv MF, Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek