Procesy související s čerpáním dotací zrychlují



Pomalé čerpání peněz z Bruselu, za které nemohla EU, ale čeští úředníci, už by podle státu nemělo tuzemským podnikatelům ztrpčovat život. Platí to alespoň pro klíčový program, ze kterého firmy získávají prostředky, tedy Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které program administruje, resort výrazně zrychlil poskytování prostředků.

Zpoždění

„Naším cílem je proplatit žadatelům do konce roku nejméně 12 miliard. Klíčovým úkolem je pro nás rychlé vyhodnocování nových žádostí o dotace. Přijali jsme opatření k prakticky skokovému zrychlení čerpání,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Důležitý je však podle jeho slov také přístup samotných podniků, tedy příjemců dotací. Ty velmi často podávají žádosti o vyplacení dotace až po termínu. Ministerstvo proto zvýšilo spolupráci s podnikatelskými svazy a organizacemi, aby se více zaměřily na komunikaci tohoto problému mezi svými členy. Na téma čerpání prostředků z OP PIK rovněž pořádalo semináře v regionech.

Samotné firmy však často za průtahy nemohou. Kvůli tomu, že je systém čerpání evropských dotací nastavený velmi složitě, nemohou o ně hlavně malé a střední firmy často žádat samy a musejí se obracet na dotační agentury. Ty jsou mnohdy přehlcené žádostmi a právě u nich často dochází ke zpoždění projektů.

Navíc celý systém dotací odstartoval se zpožděním, protože nebyl včas připravený počítačový systém, ve kterém se granty administrují. I po spuštění si pak dotační agentury stěžovaly, že funguje nespolehlivě a s chybami.

Dotace za téměř 25 miliard

MPO předpokládá, že v roce 2018 bude proplacených nejméně 24,5 miliardy korun tak, aby Česká republika nevracela prostředky zpět do rozpočtu EU. „Byli jsme prvním ministerstvem, kterému se v termínu podařilo proplatit všechny prostředky v minulém programovacím období v programu OP PI, a děláme maximum pro to, aby tomu tak bylo i v rámci OP PIK,“ dodává Jiří Havlíček.

Jednou z oblastí, kterou se snaží OP PIK výrazně podporovat, jsou energetické úspory. Ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) je na tyto účely připravených 1,9 miliardy korun. Podpora je poskytovaná ve formě bezúročných úvěrů, subvence úrokové sazby komerčního úvěru a finančního příspěvku na pořízení energetického posudku.

„Jde o jeden z mála produktů, prostřednictvím něhož mohou získat podporu podnikatelé z cestovního ruchu. Vedle nich na ni dosáhnou také podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu, vodohospodářství, energetiky, stavebnictví a služeb,“ přibližuje podmínky programu náměstek ministra Tomáš Novotný.

Bezúročné úvěry z programu Úspory energie mohou firmy využít například na zateplení budovy určené k podnikání, na výměny kotlů, osvětlení, zavedení systémů měření a regulace energie, využití odpadního tepla a podobně. Rovněž je možné získat úvěr na nákup nových strojů a zařízení, které jsou energeticky efektivnější.

„Hlavní výhodou podpory podnikatelů formou zvýhodněných úvěrů je oproti dotacím
jednoznačně jednoduchá forma podání žádosti a rychlost jejího vyřízení,“
říká Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

Program Úspory energie nabízí všem podnikatelům bez omezení velikosti bezúročné úvěry k financování jejich projektů zaměřených na energetické úspory. Úvěry budou poskytované až do výše 70 procent způsobilých výdajů projektů a jejich výše bude činit milion až 75 milionů korun. Mohou mít až desetiletou splatnost s možností odkladu splátek jistiny až na čtyři roky. Získání zvýhodněného úvěru ČMZRB je podmíněné současným čerpáním komerčního úvěru u některé ze spolupracujících finančních institucí, a to v minimální výši 20 procent způsobilých výdajů projektu.

Podnikatelé také mohou získat subvenci úrokové sazby komerčního úvěru určeného na spolufinancování projektu, a to až do výše deseti procent tohoto úvěru, maximálně však 1,5 milionu korun. Žadatelé budou moci rovněž získat finanční příspěvek na pořízení energetického posudku, který je nutné přiložit k žádosti o zvýhodněný úvěr, a to až do výše 80 procent výdajů na jeho zpracování, maximálně však 250 tisíc korun.

Jednodušší půjčky

„Hlavní výhodou podpory podnikatelů formou zvýhodněných úvěrů je oproti dotacím jednoznačně jednoduchá forma podání žádosti a rychlost jejího vyřízení. Podnikatelé se mohou rovněž spolehnout, že na program je alokované dostatečné množství prostředků, které je ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno v budoucnu ještě v případě potřeby navýšit,“ dodává Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB. Výzva byla vyhlášená letos v září a poběží až do 15. září 2020. Žádosti přijímají veškeré pobočky ČMZRB.

Zatímco na energetické úspory mají firmy v rámci OP PIK k dispozici dotační program, terčem kritiky je oblast úspor vody. V hlavních dotačních programech firmy nemají na tyto účely možnost čerpat žádnou podporu.

„Většina firem už standardně řeší, jak optimalizovat náklady na energie, vozový park i telekomunikační operátory, ale často jim uniká vstup, kde jim mizí nemalé prostředky – dodávky a spotřeba vody,“ říká Miroslav Maňásek, manažer pro nákup a investice společnosti Aquarex Waterprofit. Přitom v České republice proteče za den zbytečně tolik vody, že by na pití vystačila všem obyvatelům země na celý rok a půl.

Podle všeho však stát na úspory vody ve firmách zapomněl. „Zemědělské podniky dostávají od ministerstva zemědělství dotace na hospodaření vodou zejména v krajině, MPO by pak mělo přispívat firmám na nové technologie a inovace v provozech z OP PIK. Takto jsou rozdělené evropské strukturální fondy,“ říká Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí. MPO však tvrdí, že žádný podobný program zatím nemá, protože předpokládalo, že podobný projekt bude financovat ministerstvo životního prostředí.

Nejen OP PIK, ale i Life

Přesto již nyní mohou podniky z některých menších programů podporu na úspory vody získat. Příkladem je program Life, který je finančním nástrojem Evropské unie a poskytuje podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu.

Například společnosti Aqua Procon se z tohoto zdroje podařilo získat prostředky na projekt zlepšující kvalitu vody odcházející z čistíren odpadních vod. Konvenční metody čištění jsou totiž zaměřené na odstranění organických látek a snížení koncentrací dusíku a fosforu na míru přijatelnou pro ekosystém. Problémem však zůstává odstraňování patogenních mikroorganismů a dalších negativně působících látek, například léčiv, produktů osobní péče, pesticidů nebo průmyslových chemikálií.

„Navrhli a zkonstruovali jsme pilotní jednotky využívající sonolýzy ozonu, ultrafiltraci a kombinaci mikrofiltrace s UV zářením,“ říká Radka Pešoutová ze společnosti Aqua Procon. Výsledkem bylo vytvoření souboru postupů k výběru vhodné technologie pro dočištění odpadních vod, který by byl využitelný provozovateli a projektanty čistíren.

Podle odborníků však bude nejen kvůli změnám klimatu v budoucnu nutné podporu úspor vody zahrnout také do hlavního dotačního programu pro firmy, tedy OP PIK.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku Dalibor Dostál.