Prognóza měnového fondu: Plyn i elektřina musí zdražit o desítky procent



Mezinárodní měnový fond (MMF) vychází ve svém výpočtu z úvahy, že zavedení uhlíkové daně může do roku 2030 snížit produkci skleníkových plynů, aby se podařilo udržet průměrné oteplení Země pod dvěma procenty Celsia. Pro 19 průmyslových zemí spočítal, jak by ovlivnila uhlíková daň ve výši 75 dolarů (1748 korun) za tunu CO2 cenu zemního plynu, elektřiny a benzínu.

V sousedním Německu, kde se vášnivě diskutuje o výši uhlíkové daně, by daň znamenala zdražení zemního plynu do roku 2030 o 52 procent.

Ve Spojených státech by to znamenalo dokonce navýšení ceny o 135 procent, v Kanadě o 128 procent. Elektrický proud by v největší ekonomice EU zdražil o 18 procent, benzín o 8 procent. V Americe by spotřebitelé za elektřinu zaplatili o 53 procent více, v případě benzínu by si připlatili pětinu.

Ještě více by zdražilo používání uhlí. V Německu by cena vzrostla o 132 procent. Německá vláda se ve svém klimatickém balíčku dohodla na tom, že uhlíková daň bude zavedena od roku 2021 ve výši 10 eur (258 korun). Do roku 2025 se má zvýšit na 35 eur (903 korun).

Jak by uhlíková daň zdražila plyn, elektřinu a benzín (v %)

Zdroj: MMF/Die Welt

Ve Švédsku je už nyní uhlíková daň na úrovni 127 dolarů (2972 korun) za tunu oxidu uhličitého, od roku 1995 se emise skleníkových plynů snížily o čtvrtinu, přitom ekonomika od té doby vzrostla o 75 procent, argumentuje MMF.

Organizace se sídlem ve Washingtonu považuje takové zvýšení cen za udržitelné, protože odpovídá cenovým výkyvům z minulých dekád. Ve Spojených státech se například cena benzínu mezi lety 2003 až 2006 zvýšila o 75 procent.

Pokud největší ekonomiky světa nezavedou významnější uhlíkovou daň do roku 2030, hrozí, že teplota do roku 2100 stoupne oproti předindustriální éře o 4 stupně Celsia, což bude mít pro lidstvo mnohem závažnější následky než zvýšení cen fosilních zdrojů.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák