Prognóza vývoje počtu volných pracovních míst. Firmám chybí téměř půl milionu lidí

5. 2. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Zaměstnavatelé reálně postrádají téměř půl milionu lidí. Potenciální ztráty na daních a odvodech letos přesáhnou 110 miliard korun. Počet volných pracovních míst registrovaných na Úřadu práce dosáhl v prosinci 2018 téměř 325 tisíc a 26 měsíců v řadě rostl bez přerušení.

Jedná se o suverénně nejvyšší výsledek v historii měření. Jaký je ale skutečný počet volných pracovních míst v ekonomice, jak se tento počet bude vyvíjet v příštích kvartálech a jaký to může znamenat dopad na veřejné rozpočty pro rok 2019?

Prvním krokem k prognóze počtu volných pracovních míst byla analýza minulého vývoje. Zkoumali jsme proto data o změnách HDP a počtu volných pracovních míst. Vyplynulo z nich, že v České republice byl ve sledovaném období produkt silně závislý na faktoru práce, tzn. růst i pokles HDP jde u nás „ruku v ruce“ s poptávkou po pracovních místech. Důvodem je velká průmyslovost české ekonomiky, kdy je podíl průmyslu na HDP jeden z vůbec nejvyšších v EU. To se podepisuje i na produktivitě práce a na přidané hodnotě, které jsou ve srovnání s vyspělými evropskými státy s výrazně vyšším zastoupením služeb doposud nižší.

Závěry získané z minulého vývoje jsme doplnili o předpoklady pro poslední Komorovou národohospodářskou prognózu, která vychází ze zpětné vazby členské základy Hospodářské komory. Na základě těchto údajů můžeme říci, že silné tempo růstu počtu volných pracovních míst registrovaných na ÚP se do budoucna neudrží – dynamika bude ke konci roku 2019 zvolňovat.

Důvodem zpomalení tempa růstu počtu volných míst jsou zejména výsledky masivních investic do digitalizace a nových technologií, realizovaných především v průběhu posledních dvou let. Kvůli vyčerpanému trhu práce se oproti očekávání firem dále prodloužily dodací lhůty na stroje a zařízení a oproti očekávání firem se opozdilo i zavádění nových technologií v roce 2018. Předpokládáme proto, že se výsledky těchto investic výrazněji projeví letos. Plošný vliv těchto investic na nezaměstnanost ale bude patrný až v následujících letech. Toto zpoždění znamená výzvu pro konkurenceschopnost českých firem.

Kolik lidí zaměstnavatelé skutečně hledají?

Počet volných pracovních míst v české ekonomice je ve skutečnosti vyšší než počet registrovaných míst na ÚP. Zaměstnavatelé často volí alternativní způsoby rekrutování zaměstnanců nebo jejich kombinaci s využitím tradiční cesty prostřednictvím ÚP. Firmy při hledání zaměstnanců inzerují volná místa přes pracovní portály, sociální sítě nebo média, oslovují s žádostí o tipy současné i bývalé zaměstnance, účastní se pracovních veletrhů, obrací se na studenty středních a vysokých škol, platí si personální agentury a pro vysoce kvalifikované pozice si najímají headhuntery. Nezřídka se zaměstnavatelé snaží přebrat zaměstnance od konkurence.

Dříve provedené studie se zabývaly pracovními místy inzerovanými na internetu. Po očištění o pozice, které byly inzerovány jak na internetu, tak přes ÚP, zaměstnavatelé v průměru na internetu poptávali zhruba o polovinu pracovních míst více než přes ÚP. Poptávka po práci zveřejňovaná jinými používanými způsoby (personální agentury, headhunteři, pracovní veletrhy atd.) nebyla zmapována, a proto jsme ji nebrali v potaz ani v naší prognóze.

Kolik bude volných pozic v roce 2019?

Prognóza vývoje počtu volných pracovních míst v české ekonomice byla navržena ve třech scénářích (viz Graf) – minimalistickém, maximalistickém a realistickém v závislosti na předpokladech.

(Kliknutím graf zvětšíte)

Minimalistický scénář

Pro minulý vývoj byly v tomto případě využity přepočtené údaje zveřejňované ÚP, resp. MPSV. Budoucí vývoj je navázán na Komorovou národohospodářskou prognózu a vychází z výše zmíněných výsledků výpočtů tempa růstu počtu volných pracovních míst v ČR. Podle tohoto scénáře bude počet volných pracovních míst růst až do 3. kvartálu 2019, kdy dosáhne vrcholu u 390 tisíc. Ke konci roku 2019 tento počet po dlouhé době poklesne.

Maximalistický scénář

Na základě předchozích studií zabývajících se inzerovanými pracovními místy na internetu a s využitím minimalistické varianty byl dopočten minulý vývoj počtu volných pracovních míst. Budoucí vývoj maximalistického scénáře je navázán na vývoj v předchozím období, na Komorovou národohospodářskou prognózu a vychází z výše zmíněných výsledků výpočtů tempa růstu počtu volných pracovních míst v ČR. Podle tohoto scénáře ke konci roku 2018 chybělo v české ekonomice o téměř 266 tisíc pracovních míst více, než je uváděno ve statistikách ÚP, a tento počet bude v roce 2019 dále růst. Ve 3. čtvrtletí prolomí počet volných pracovních míst hranici 700 tisíc. Ke konci roku 2019 začne počet neobsazených míst klesat.

Realistický scénář

Scénář je střední variantou vývoje, která představuje prostý průměr hodnot minimalistické i maximalistické varianty za celé sledované období. Scénář se tak zřejmě nejvíce blíží skutečnému stavu. Podle výsledků realistického scénáře ke konci roku 2018 chybělo v české ekonomice o zhruba 130 tisíc pracovních míst více, než je uváděno ve statistikách ÚP, tj. přibližně 450 tisíc míst. V polovině roku 2019 dosáhne půlmilionovou hranici, růst bude pokračovat i ve 3. čtvrtletí a ke konci roku 2019 se trend obrátí.

Potenciální dopady neobsazených míst na veřejné rozpočty

Chybějící pracovní síla poškozuje nejen podnikatele, ale celou ekonomiku. Na základě výše zmíněných predikcí jsme proto vypočítali odhad potenciálního dopadu neobsazených pracovních míst na příjmovou stránku veřejných rozpočtů.

Z kalkulací vyplývá, že kdyby se zaměstnavatelům podařilo obsadit v roce 2019 všechna volná pracovní místa, veřejné rozpočty by z titulu vyšších daní a pojistného získaly navíc okolo 110 miliard korun.

Kromě dodatečných příjmů do státní kasy by obsazení volných pozic znamenalo pro českou ekonomiku významný prorůstový impulz. Je třeba se rovněž zabývat strukturou těchto pracovních míst, která se do budoucna bude spolu s vyšším zastoupením digitalizace a robotizace rovněž měnit. Vzhledem k tomu, že se podnikatelé již řadu let potýkají na českém trhu práce s významným nesouladem mezi nabízenými a poptávanými kvalifikačními předpoklady, zaspání s reformou školského systému může mít fatální následky na budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky.

Výpočty Hospodářské komory ČR

Výpočty vycházejí z veřejně dostupných údajů Úřadu práce (ÚP), MPSV, ČSÚ a z dat poslední Komorové makroekonomické prognózy. Údaje byly zpracovávány od roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU a kdy se zveřejňování volných pracovních míst na internetu stalo běžnou praxí. Vývoj počtu volných pracovních míst byl prognózován po kvartálech, a to do 4. čtvrtletí 2019.

 
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek