Proti elektrické dálnici skrze Německo se zvedá odpor. Podle expertů je nezbytná

1. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zhruba sedm set kilometrů dlouhé vedení propojí sever Německa s jihem. Proti klíčové stavbě za deset miliard euro se však zvedá tuhý odpor.

Pouhý pohled na mapu dává tušit, jak složitý úkol projektanti dostali. Na východě pohoří a chráněná území Harz, Durynský les či Lüneburské vřesoviště, ze západu Hesenská vrchovina či pohádkový Spessart. V cestě pak stojí spousta sídel jako Hannover, Göttingen nebo Schweinfurt. A mezi tím museli nakreslit 700 kilometrů dlouhé vedení velmi vysokého napětí spojujících sever Německa s jihem, neboli baltské větrníky s bavorským a bádensko-württenberským průmyslem.

Minulý týden provozovatelé německých přenosových soustav TenneT a TransnetBW opravdu představili první nástřely možného vedení klíčové spojnice Suedlink, která je nezbytným předpokladem pro provedení energetického obratu země od jádra a uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jejíž výstavba už nyní nabrala několikaleté zpoždění.

Je jasné, že nové vedení naráží na mnoha místech na zarputilý odpor místních iniciativ i spolkových vlád v čele s Bavorskem. TenneT a TransnetBW proto nepředstavily pouze jednu hlavní trasu, ale i celou řadu alternativních postranních variant, které dohromady měří více než dva tisíce kilometrů. O definitivním průběhu koridoru rozhodne německý regulátor Bundesnetzagentur. Jasno však bude až v roce 2021, s dokončením Suedlink se pak počítá v roce 2025.

(Kliknutím mapu zvětšíte)

Převážná část osmi kabelů o průměru deset až patnáct centimetrů povede pod zemí. Okolo však vznikne třicet metrů široké ochranné pásmo, stavební práce se roztáhnou až do padesátimetrové šířky. Výstavba koridoru tak bývá co se týče náročnosti i nákladů přirovnávána k dálnici nebo metru. Prozatím počítají provozovatelé soustav s cenou kolem deseti miliard eur. Pro srovnání, zhruba na tolik by mohl přijít jeden jaderný blok.

Podle deníku FAZ však TenneT a TransnetBW doufají, že by díky technickému pokroku mohly být nakonec potřeba pouze čtyři kabely, s tím by se zúžilo i ochranné pásmo. I tak lze však očekávat řadu připomínek a tuhý odpor.

Nepříliš nadšení jsou například v bavorském Bergrheinfeldu, obce v těsné blízkosti bývalé jaderné elektrárny Grafenrheinfeld. „Už tady stojí 170 stožárů, a pokud se postaví další, bude krajina trvale narušena a neatraktivní,“ citoval server bavorské veřejnoprávní televize BR starostu Bergrheinfeldu Ulricha Wernera. Podobné hlasy zaznívají z celé řady míst podél plánované trasy. Mnozí kritici však zpochybňují především smysluplnost samotné magastavby a transportu elektřiny na velké vzdálenosti. Německo by se podle nich mělo raději zaměřit na podporu malých, decentralizovaných výroben elektřiny, čímž by si podobné projekty ušetřilo. Jak však uvádí server Clean Energy Wire, většina expertů je přesvědčená, že Suedlink je pro německou energetiku naprosto nezbytný.

S tím by souhlasil i provozovatel tuzemské přenosovky ČEPS. Kvůli nedostatečnému vnitrostátnímu propojení totiž elektřina ze severoněmeckých větrných parků proudí na jih země přes Polsko a Česko. ČEPS kvůli tomu před třemi lety vybudoval za dvě miliardy korun fázové transformátory, které pomáhají návaly regulovat.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož, foto: TenneT.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek